OBRAZEM: Východní štít už roste. Poláci budují opevnění na hranicích
Přes pět metrů vysoký plot s ostnatým drátem, za nimi protitankové zákopy, obří železobetonové bloky spojené ocelovým lanem a minová pole. To vše v délce 800 kilometrů. Tak by mělo do budoucna vypadat opevnění východní hranice Polska, které Varšava plánuje vybudovat v rámci programu nazvaného Východní štít (Tarcza Wschód, East Shield). Výstavba začala v létě 2024, ukončena by měla být do roku 2028.
„Chceme odstrašit agresora a zároveň připravujeme naši armádu na případný útok nepřátel. Rovněž chceme chránit NATO a EU,“ řekl novinářům polský generál Stanislaw Czosnek, zástupce náčelníka generálního štábu polské armády.
Polsko se rozhodlo vytvořit komplexní obrannou infrastrukturu na východním křídle NATO, aby zabránilo hrozbám z Běloruska a Ruska. Polská vláda na projekt vyčlenila deset miliard zlotých (v přepočtu 59 miliard korun), další finance země získá i z Evropské unie a Severoatlantické aliance. Projekt je zatím ve svém počátku, v některých částech hranice už ale pomalu vzniká. Jak by měla budoucí ochrana postupně zčásti vypadat, je vidět například u nyní zavřeného hraničního přechodu Polowce v regionu Podlesí.
Poučení z Ukrajiny
„Když jsou betonové bloky všude a jsou spojené, není možné přes ně projet. Během války tam budou ještě protitankové miny a za nimi připravujeme bojové pozice armády. Ani tanky neprojedou, testovali jsme to,“ popsal přímo na hraničním přechodu polský plukovník Mariusz Ochalski. Silnice pokračuje z hraničního přechodu až do západoběloruského města Brest. „Je to hlavní cesta, odkud by tanky cizí armády mohly přijet. Díky Ukrajině jsme se poučili, musíme být připravení,“ dodal Ochalski. V některých částech hranice, které jsou méně přístupné, například v hlubokých lesích, budou mít podle něj zábrany trošku jiný charakter. Plánem ale je pokrýt celou východní hranici země.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 přiměl Polsko zvýšit v loňském roce výdaje na obranu na 4,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), letos by se výdaje měly pohybovat kolem 4,7 procenta HDP. Jde o vůbec nejvyšší číslo v rámci Evropské unie, Česká republika dává na obranu dvě procenta HDP.
Polsko se podle generála Czosneka rozhodlo projekt Východní štít zahájit hned z několika důvodů. „Jsou to protizápadní postoje Ruska a rovněž jeho neoimperiální aspirace. Rusové pro nás stále představují hrozbu, navíc provádějí nejrůznější nepřátelské, hybridní a kybernetické útoky,“ vyjmenoval polský generál. V této souvislosti zmínil například takzvanou instrumentalizaci migrace, kdy právě země jako Rusko a Bělorusko využívají migraci k vydírání evropských zemí.
Začleňovat ukrajinské uprchlíky před válkou do společnosti v Česku se daří podle těsné většiny lidí. Nadále ale převládá názor, že Česká republika přijala víc Ukrajinců, než dokáže zvládnout. Celorepublikově představují uprchlíci z Ukrajiny problém podle víc než poloviny účastníků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), v místě svého bydliště je ale považuje za problematické jen necelá třetina dotázaných.
Česká republika přijala víc Ukrajinců, než dokáže zvládnout, myslí si Češi
Politika
V době největšího migračního tlaku zaznamenala armáda i kolem 500 pokusů o nelegální překročení hranice za den, nyní bývá těchto pokusů kolem 50 denně. Jde přitom zejména o obyvatele zemí z Afriky a Blízkého východu, kterým k hranicím pomáhají běloruské bezpečnostní složky.
Další hrozby přicházejí podle Czosneka ze vzduchu, zmínil zejména drony. V roce 2021 zaznamenali vojáci i 100 nepřátelských dronů za měsíc, nyní jich bývá kolem 50. Problémem je rovněž špionáž ze strany Ruska, i vzhledem k tomu, že Polsko je jedním z nejdůležitějších logistických uzlů, odkud proudí vojenská a humanitární pomoc na Ukrajinu. „To vše nás vedlo k tomu, že musíme být připraveni předem, abychom se byli schopni bránit a zároveň odstrašit,“ uvedl polský velitel. „Plus připravit se na válku, jestliže by k tomu došlo,“ doplnil.
Výhodní štít ale neznamená jen opevnění hranic, Polsko chce peníze investovat i do mostů či oprav silnic, aby usnadnilo pohyb vojáků a techniky. Měly by vzniknout rovněž protidronové systémy a finance budou použity i na výcvik a vzdělávání. „Kdyby byla i Ukrajina více připravena před útokem, mohla by současná situace být možná i jiná,“ uzavřel polský generál.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
