OBRAZEM: Východní štít už roste. Poláci budují opevnění na hranicích
Přes pět metrů vysoký plot s ostnatým drátem, za nimi protitankové zákopy, obří železobetonové bloky spojené ocelovým lanem a minová pole. To vše v délce 800 kilometrů. Tak by mělo do budoucna vypadat opevnění východní hranice Polska, které Varšava plánuje vybudovat v rámci programu nazvaného Východní štít (Tarcza Wschód, East Shield). Výstavba začala v létě 2024, ukončena by měla být do roku 2028.
„Chceme odstrašit agresora a zároveň připravujeme naši armádu na případný útok nepřátel. Rovněž chceme chránit NATO a EU,“ řekl novinářům polský generál Stanislaw Czosnek, zástupce náčelníka generálního štábu polské armády.
Polsko se rozhodlo vytvořit komplexní obrannou infrastrukturu na východním křídle NATO, aby zabránilo hrozbám z Běloruska a Ruska. Polská vláda na projekt vyčlenila deset miliard zlotých (v přepočtu 59 miliard korun), další finance země získá i z Evropské unie a Severoatlantické aliance. Projekt je zatím ve svém počátku, v některých částech hranice už ale pomalu vzniká. Jak by měla budoucí ochrana postupně zčásti vypadat, je vidět například u nyní zavřeného hraničního přechodu Polowce v regionu Podlesí.
Poučení z Ukrajiny
„Když jsou betonové bloky všude a jsou spojené, není možné přes ně projet. Během války tam budou ještě protitankové miny a za nimi připravujeme bojové pozice armády. Ani tanky neprojedou, testovali jsme to,“ popsal přímo na hraničním přechodu polský plukovník Mariusz Ochalski. Silnice pokračuje z hraničního přechodu až do západoběloruského města Brest. „Je to hlavní cesta, odkud by tanky cizí armády mohly přijet. Díky Ukrajině jsme se poučili, musíme být připravení,“ dodal Ochalski. V některých částech hranice, které jsou méně přístupné, například v hlubokých lesích, budou mít podle něj zábrany trošku jiný charakter. Plánem ale je pokrýt celou východní hranici země.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 přiměl Polsko zvýšit v loňském roce výdaje na obranu na 4,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), letos by se výdaje měly pohybovat kolem 4,7 procenta HDP. Jde o vůbec nejvyšší číslo v rámci Evropské unie, Česká republika dává na obranu dvě procenta HDP.
Polsko se podle generála Czosneka rozhodlo projekt Východní štít zahájit hned z několika důvodů. „Jsou to protizápadní postoje Ruska a rovněž jeho neoimperiální aspirace. Rusové pro nás stále představují hrozbu, navíc provádějí nejrůznější nepřátelské, hybridní a kybernetické útoky,“ vyjmenoval polský generál. V této souvislosti zmínil například takzvanou instrumentalizaci migrace, kdy právě země jako Rusko a Bělorusko využívají migraci k vydírání evropských zemí.
Začleňovat ukrajinské uprchlíky před válkou do společnosti v Česku se daří podle těsné většiny lidí. Nadále ale převládá názor, že Česká republika přijala víc Ukrajinců, než dokáže zvládnout. Celorepublikově představují uprchlíci z Ukrajiny problém podle víc než poloviny účastníků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), v místě svého bydliště je ale považuje za problematické jen necelá třetina dotázaných.
Česká republika přijala víc Ukrajinců, než dokáže zvládnout, myslí si Češi
Politika
V době největšího migračního tlaku zaznamenala armáda i kolem 500 pokusů o nelegální překročení hranice za den, nyní bývá těchto pokusů kolem 50 denně. Jde přitom zejména o obyvatele zemí z Afriky a Blízkého východu, kterým k hranicím pomáhají běloruské bezpečnostní složky.
Další hrozby přicházejí podle Czosneka ze vzduchu, zmínil zejména drony. V roce 2021 zaznamenali vojáci i 100 nepřátelských dronů za měsíc, nyní jich bývá kolem 50. Problémem je rovněž špionáž ze strany Ruska, i vzhledem k tomu, že Polsko je jedním z nejdůležitějších logistických uzlů, odkud proudí vojenská a humanitární pomoc na Ukrajinu. „To vše nás vedlo k tomu, že musíme být připraveni předem, abychom se byli schopni bránit a zároveň odstrašit,“ uvedl polský velitel. „Plus připravit se na válku, jestliže by k tomu došlo,“ doplnil.
Výhodní štít ale neznamená jen opevnění hranic, Polsko chce peníze investovat i do mostů či oprav silnic, aby usnadnilo pohyb vojáků a techniky. Měly by vzniknout rovněž protidronové systémy a finance budou použity i na výcvik a vzdělávání. „Kdyby byla i Ukrajina více připravena před útokem, mohla by současná situace být možná i jiná,“ uzavřel polský generál.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
