Premiér Andrej Babiš chce výrazně urychlit rozšiřování Evropské unie i Schengenu směrem na západní Balkán. Černá Hora by podle něj mohla vstoupit do EU už v roce 2028, Albánie o rok později, zatímco země regionu včetně Srbska by se měly do schengenského prostoru dostat ještě rychleji.
Island zvažuje vyhlášení referenda o obnovení jednání o vstupu do Evropské unie už letos v srpnu. Uvedl to server Politico s odvoláním na dva zdroje obeznámené s přípravami. Islandský parlament by podle nich mohl termín hlasování oznámit během několika týdnů.
Evropská unie zvažuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině umožnit částečné členství v EU už v příštím roce. Jak uvádí server Politico s odvoláním na deset evropských činitelů a diplomatů, cílem iniciativy je posílit ukotvení Ukrajiny v Evropě a zároveň ji definitivně vyvést z ruské sféry vlivu.
Začlenění Ukrajiny do Evropské unie znamená podle maďarského premiéra Viktora Orbána začlenění války. Maďarsko nechce být ve stejném spolku jako země ve válce, je to nebezpečné, dodal premiér, který dnes jako první přišel na jednání unijních prezidentů a premiérů v Bruselu.
Británie omezí styky s gruzínskou vládou. Oznámil to podle agentury Reuters britský ministr zahraničí David Lammy v prohlášení odsuzujícím násilí vůči protestujícím a novinářům v jihokavkazské zemi. Omezení spolupráce se podle Lammyho bude týkat i spolupráce v oblasti obrany.
Česko podporuje Srbsko v úsilí dosáhnout pokroku v přístupových jednáních do Evropské unie. Součástí procesu je i pokračování konstruktivního dialogu mezi Bělehradem a Prištinou. Po jednání se srbským protějškem Marko Djuričem v Praze to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Djurič uvedl, že členství v unii je srbskou strategickou prioritou. Země chce pokračovat v reformách, aby do roku 2027 splnila podmínky.
Evropská unie usiluje o formální zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem do konce června. S odkazem na pětici diplomatů členských zemí to napsal obvykle dobře informovaný bruselský web Politico. Největší překážkou je podle diplomatů dlouhodobě odmítavý přístup Maďarska, které se však Brusel a Kyjev snaží přesvědčit o tom, že Ukrajina plní jeho požadavky.
Summit EU rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem, oznámil na sociální síti X předseda Evropské rady Charles Michel. Prezidenti a premiéři zemí EU také podpořili udělení kandidátského statusu Gruzii. Otevření přístupových rozhovorů se zemí, která se brání ozbrojené ruské agresi, přitom ještě ráno odmítal maďarský premiér Viktor Orbán. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozhodnutí summitu Evropské unie přivítal.
Cena největší kryptoměny bitcoin poprvé od poloviny května překonala hranici 80 tisíc dolarů. Dnes ráno přidává 1,86 procenta na 80 451,64 dolaru (1,65 milionu korun). Po krocích amerického ministra financí Scotta Bessenta, který oznámil masivní nákupy na dluhopisovém trhu s cílem jej uklidnit, se v kryptoměnovém sektoru opět rozběhl růst, poznamenala agentura Reuters.
Americký prezident Donald Trump v červnu nakoupil akcie vesmírné společnosti SpaceX 🚀 podnikatele Elona Muska až za 50 tisíc dolarů (přes milion korun). Získal tak finanční podíl ve velké vládní dodavatelské společnosti, kterou vede jeho bývalý poradce. Podle agentury Reuters to vyplývá z veřejně dostupných finančních údajů.
V německém strojírenském průmyslu rostou obavy z nedostatku plynu 🔥 v zimních měsících. Důvodem je pomalé plnění zásobníků plynu. Uvedl to výkonný ředitel německého strojírenského svazu VDMA Thilo Brodtmann. Zároveň vyzval spolkovou vládu, aby tento problém řešila. Podle vlády je však za zásobování plynem zodpovědný především soukromý sektor, napsala agentura DPA.
Číst více
Kanadská vláda 🍁 dnes oznámí odvetná cla za dovozní poplatky, které na Ottawu uvalily Spojené státy. Washington zavedl 50procentní clo na dovoz kanadského zboží v hodnotě 20 miliard dolarů (413 miliard korun). Kanadský premiér Mark Carney následně oznámil, že jeho země zavede od 8. září odvetná cla ve stejném objemu.
Číst více
Trumpova vláda chce zrušit turistická víza lidem, kteří v USA požádali o azyl, píše AP. V případě uskutečnění by to bylo nejrozsáhlejší hromadné rušení víz v historii USA. Může jít až o 200 tisíc cizinců. Očekává se, že pokud vláda k takovému kroku opravdu přistoupí, povede to k soudním sporům.