Polské houby likvidují české pěstitele. Zůstali jen tři
V Česku ubývá pěstíren hub, zatímco před 20 lety jich bylo zhruba 30, aktuálně se pěstováním hub zabývají tři pěstírny. Vyplývá to z odpovědí odborníků a pěstitelů. Podle nich způsobil pokles zejména levný dovoz z Polska.
Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že dovoz hub loni přesahoval 8,5 milionu kilogramů, produkci českých pěstíren odhadují odborníci na 4,5 milionu kilogramů hub ročně. Dovoz hub z Polska činí 8,3 milionu kilogramů.
"Obor stagnuje, přičemž hlavním důvodem je levnější konkurence ze zahraničí, zejména pak z Polska," uvedl agrární analytik Petr Havel. Zahraniční houby jsou podle pěstitelů levnější především kvůli nižší ceně za pracovní sílu i dalším nákladům. "Také větší měřítko produkce umožňuje zahraničním pěstitelům dosáhnout úspor z rozsahu, což snižuje jejich náklady," řekl Ondřej Staněk z pěstírny Funghi CZ na Novojičínsku.
Domácí podíl klesá
Česká produkce podle odborníků dokáže pokrýt významnou část poptávky, zvýšená poptávka se ale řeší dovozem z Polska. "To znamená, že podíl domácích hub na trhu se postupně snižuje. Navíc tlak obchodních řetězců na snižování cen ztěžuje udržení ziskovosti," dodal Staněk. "Obor pěstování hub se vzhledem k současné krizi způsobené levnými dovozy hub nerozvíjí," upozornil Ivan Jablonský z České zemědělské univerzity v Praze.
David Kovář začal v době covidové pandemie pěstovat houby v garáži. Loni už se přesunul do pěstírny v brněnských Žabovřeskách. Ale poptávka po čerstvých houbách je tak velká, že už nyní předpokládá, že za rok, možná rok a půl se bude muset přesunout do ještě větších prostor a bude muset zapojit vedle rodiny i zaměstnance, uvádí majitel firmy Houbio.
Za covidu začal s pěstováním hub a je z toho hit. Poptávka stále roste, říká šéf Houbio
Zprávy z firem
Podle Rudolfa Ryznera z Ryznerovy hlívárny, která se nachází na Vyškovsku, oboru nepomáhá ani klimatická změna, která způsobuje nárůst nákladů na energie a snižuje výnosy. "Tržní ceny nerostou natolik, aby dokázaly pokrýt zvyšující se náklady zejména na mzdy a energie," podotkl Ryzner.
Pěstování hub je podle odborníků nákladově náročně, největší část nákladů tvoří energie potřebná pro udržení optimálních podmínek růstu, a bez dostatečných výdajů nemohou firmy investovat do technologií a infrastruktury. "Ve srovnání s loňským rokem jsou naše marže nižší, což nás nutí hledat úspory a efektivnější způsoby produkce," řekl Staněk.
Dotace pro houbaře
Pěstitelům hub by pomohla například dotační podpora na pěstební plochu, uvedli. Také Staněk by uvítal podporu domácí produkce formou státních dotací nebo osvětových kampaní. Havel tvrdí, že jednou z možností je také orientace na pěstování specifických druhů hub. "Komerčně lze pěstovat i jiné houby, včetně čínských hub typu reishi nebo shiitake. Tyto houby mají pro člověka velké zdravotní benefity a mimo jiné působí jako prevence proti rakovině," uvedl Havel. Podle Jablonského se ve světě dá produkčně pěstovat 15 až 20 druhů hub.
Podobný krok už dříve učinila Ryznerova hlívárna, která dříve produkovala až 250 tun žampionů a hlívy ročně. "Nástup polské konkurence nás přinutil přeorientovat se čistě na výrobu hlívy, která nás díky nižší potřebě lidské práce činí konkurenceschopnější," řekl Ryzner. Podle Staňka ale poptávka po exotických houbách typu například shiitake v Česku chybí.
Když Jordan Monnot dokončil studium inženýrství na prestižní pařížské vysoké škole, mohl se rozhodnout pro kariéru v oblasti obchodu, průmyslu nebo financí. Místo toho se vydal na houby, napsal zpravodajský server The Times. Jeho algoritmus pomáhá houbařům určovat místa, kde s velkou pravděpodobností houby rostou. Podle kritiků ale Jordan ničí houbaření.
Povýšil houbaření z umění na vědu. A schytává za to kritiku
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
