Češi se v polském žebříčku bohatství národů výrazně propadají
Audio verze článku
Čtyři roky růstu? Tak to Česko rozhodně neprožilo. Vidíme to na datech o vývoji ekonomiky, nově se to ukazuje také při komplexnějším pohledu, který sestavuje Warsaw Enterprise Institute do svého indexu Bohatství národů. Inspiruje se v něm myšlenkami zakladatele kapitalismu Adama Smithe a vedle tvrdých ekonomických údajů tak sleduje například vývoj infrastruktury, vzdělanosti nebo stavu životního prostředí. Češi se za čtyři roky propadli o osm míst ze 13. na 21. příčku ze sledovaných 40 zemí světa.
Česká republika patří jednoznačně mezi země, na nichž se geopolitické turbulence posledních pěti let podepsaly nejhůře. Potvrzují to data nejnovějšího žebříčku Bohatství národů, kde obsadili stejně jako vloni 21. pozici, čímž otevírají druhou polovinu žebříčku 40 zemí. Důležitější je ale srovnání s rokem 2021, kdy Česko bylo na 13. pozici. Dopady pandemie, války na Ukrajině, energetické krize a inflace se tak na tuzemsku projevily výrazně negativně.
Nicméně podle autorů studie se do dneška nepodařilo velké části vyspělých evropských zemí zotavit z pandemie covidu-19. „Pokles nebo stagnaci zaznamenala většina evropských zemí, včetně Německa, Rakouska, Dánská nebo Spojeného království. Celkový růst průměrného indexu Evropské unie byl dán růstem v zemích střední a východní Evropy. Nicméně navzdory tomu zejména Česká republika a Estonsko zaznamenaly propad indexu mezi lety 2024 a 2025,“ komentuje výsledky ekonom a autor indexu Karol Zdybel. Zároveň připomíná, že index nestojí jen na vývoji HDP daných zemí, ale sleduje celkem osm kategorií.
Jak se kde žije
Sem řadí například veřejné výdaje, kvalitu infrastruktury, stav životního prostředí, zdravotní péče, ale také míry svobody slova a šíření informací. Všechny kategorie pak dostávají hodnotu od nuly do sta. Výsledný index pak je dán součtem dvou metakategorií – veřejných výdajů a soukromých výdajů s tím, že jednotlivé veřejné výdaje mají pro konečný výpočet různou váhu.
Česko letos získalo 74,3 bodu, zatímco první Irsko jich dosáhlo 167,5. Nad hranicí sta bodů dále skončili Švýcaři, Norové, USA a Dánsko. Z okolních zemích jsou na tom nejlépe Rakušané (7. pozice) a Němci (8.).
Na opačném konci žebříčku je Ukrajina s 23,9 bodu. Méně než 50 bodů pak mají ještě Kolumbie, Mexiko, Gruzie a Chile.
Česká ekonomika a český průmysl měly přitom papírově patřit k těm, jež jsou ve světě tváří v tvář novým clům a možným obchodním válkám, jež cla mohou vyvolat, vůbec nejzranitelnější. 
Odolný vůči turbulencím. Podmínky v českém průmyslu jsou nejlepší za poslední takřka tři roky
Trhy
Češi bodují v bezpečnosti
Jedním z cílů indexu je představit jednotlivé země pro případné zahraniční investory. I proto jeho autoři přicházejí s poměrně sofistikovanou analýzou skutečných kladů a záporů jednotlivých zemí. V případě Česka jsou největší devizou zejména vnitřní bezpečnost a míra svobody společnosti. Naopak velké rezervy mají podle polských akademiků Češi zejména v obranné politice.
Co by mělo být největší alarm pro české politiky, se však odehrává v kategorii věnované primárnímu a sekundárnímu vzdělání. V té se totiž Česko meziročně ztratilo 6 bodů a je na 23. pozici. Chlácholit se, že za Čechy skončily i země jako Izrael či Španělsko i Francie, není správná cesta.
Naopak pro mnohé Čechy může být s podivem, že zatímco v Česku všichni pějí chválu na polskou infrastrukturu, sami Poláci o tom rozhodně nejsou tak přesvědčení. V této kategorii se Polsko aktuálně umístilo na 35. příčce, zatímco Česko na 17. Navíc v meziročním srovnání Češi posílili o dva body, zatímco Poláci dva ztratili.
Česká ekonomika v letošním 1. čtvrtletí vzrostla meziročně o dvě procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českéhoo statistického úřadu (ČSÚ). Výsledek analytiky nezarmoutil, ale ani nepotěšil. Očekávali jej.
Česká ekonomika si drží tempo. Nejistoty ale přetrvávají
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
