Včelám se Vlastimil Dlab věnuje od roku 1972. Na zahradě u svého domu na kraji Lázní Bělohrad má padesát včelstev. Část úlů je v rohu velké a krásně udržované zahrady plné květin s umělým rybníčkem a vzrostlým modřínem, větší část má v přilehlé dlouhé dostavbě u zadního plotu. Ke včelám se chodí zevnitř, ve spodní části je otevřený prostor, kterým mají včely volný průlet do svého úlu.

Jak která včela ví, do jakého úlu má vletět, když jsou všechny stejné, to vědí jen včely a včelaři.

Padesát včelstev, to je podle Dlaba spíš koníček než byznys. V jeho případě je to prý „kůň“. Komerční činnost je podle včelařů až od sto padesáti včelstev. „Do sto padesáti se to bere jako hobby včelař.“ V Česku je několik profesionálních včelařství, která mají přes tisíc včelstev. Na to už je potřeba personál, který všechny práce pomůže obsloužit. Celkem je v Česku přes padesát tisíc včelařů, kteří se starají o šest set tisíc včelstev. Česko je i v rámci celého světa včelařskou velmocí.

Včela je pilná, ale při opylování „nepracuje“ šikovně. Nejen zemědělcům to zkomplikuje život

Enjoy

Ze školy si to obvykle pamatujeme tak, že včela nám dává med a ještě opyluje rostliny, včetně zemědělských plodin, takže je moc užitečná. Jenže v měnícím se světě je vše stále složitější – tahle včela na opylování nebude stačit nebo už nestačí. Zčásti snad pomůže věda, ale ještě lepší by byla dobrá ochrana přírody.

Josef Tuček

Přečíst článek

Dlabovi je třiasedmdesát a včelami se baví. Nicméně, z jednoho úlu dokáže vytočit i čtyřicet litrů medu. Dělá pastovaný, kdy se krystaly medu mícháním rozemelou na zcela drobné. Takový med zůstává napořád vláčný a netuhne. A při cenách kolem dvou set korun za kilo je to i slušný přivýdělek.

Ale Dlab nechová včely pro peníze. Pořádá přednášky, snaží se zkušenosti předávat mladým, organizuje život místní včelařské komunity. „Každý rok děláme veřejné medobraní.“ Je už 34 let jednatelem okresní jičínské organizace včelařů. Jak v nadsázce říká, je nejdéle sloužícím funkcionářem v okrese. „Pořád mě přemlouvají, ať ještě zůstanu.“

Zázračné včelí substance 

O včelách ví asi všechno. Například u stolu před svým domem, který byl dříve jen chalupou, vypráví u šálku kávy, kterou sladí jedině medem, že právě nyní, v srpnu, se rodí takzvané dlouhověké včely. Běžná včelí dělnice se dožívá asi čtyřiceti dní. Půl svého krátkého života pracuje v úlu plněním přesně daných povinností. „V úle je všechno uspořádané, každá včelka má přesně danou roli.“ Druhou polovinu krátkého života tráví poletováním od květu ke květu, opylováním a sbíráním pylu a nektaru, ze kterého díky svému zázračně fungujícímu tělu dokáže „vyrábět“ med. Ale i jiné, možná ještě vzácnější látky.

Biohacking: Pro- a prebiotika pomáhají v péči o zdraví lidského mikrobiomu

Enjoy

Probiotika jsou podle definice organizací OSN „živé mikroorganismy, které při podávání v přiměřeném množství přinášejí hostiteli zdravotní prospěch“. Podporují totiž populaci organismů, které nám osídlují kompletní trávící systém včetně ústní dutiny, kůži a nehty, genitálie, nosní dutinu a oči. Tedy místa, která jsou přímo spojena s vnějším prostředím. My lidé s nimi žijeme v symbióze, kdy jim poskytujeme hostitelské prostředí a ony nám na oplátku řadu zdravotních benefitů.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Dlouhověké včely, to jsou ty, které od teď přežijí až do zimy a dožijí se jara. V chumlu, kde svou energií zahřívají sebe a hlavně královnu, která se dožívá až pěti let, musejí vydržet, dokud nerozkvetou první jarní květiny a stromy, z nichž ještě musí dodat sladkou mízu pro nové larvy a pro královnu. Potom umřou. „Včely nechcípnou, včely podle nás včelařů umírají,“ říká s láskou včelař.

Další zázračnou substancí, kterou včely „vyrábějí“, je propolis. Což je vlastně přírodní antibiotikum, které vytvářejí z různých přírodních pryskyřic. Obalují jím zevnitř úl, aby se v něm nemnožily bakterie. V přírodní medicíně se používá k vnějšímu i vnitřnímu užití na téměř cokoliv od ran na kůži, angínu až po zažívací potíže. Aby se propolis dal lépe vyndat z úlu, vkládají včelaři pod střechu úlu plastovou mřížku, kterou se včely snaží propolisem ucpat. Z této mřížky se potom snadno vydrolí.

Potom je tu úplný unikát, mateří kašička. Vzácná směs základních molekul cukru a enzymů tvořených v hltanových žlázách včel. „Běžná včelí dělnice se od vajíčka po včelu vyvíjí tři týdny. Včelí královna, přestože je nakonec větší, pouhých šestnáct dní.“ Protože jí včely krmí pouze mateří kašičkou. Stejně jako po celý její život, kdy za den naklade i patnáct set vajíček nových včel.

Biohacking: Choďte se v létě koupat ven. Má to měřitelné pozitivní dopady na zdraví

Enjoy

Léto nám díky vyšším teplotám umožňuje trávit čas v místních zeměpisných šířkách tak, jak jiná roční období těžko. Jsme motivování k častějšímu pobytu mimo uzavřené budovy, v nichž ve studenějších obdobích roku trávíme čas převážně. Součástí toho je koupání a plavání ve vodě a možná i v otevřené přírodě. To má významný ozdravný vliv na lidské tělo.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Problémy s klouby řeší včelí jed

Kašička má opět široké využití v lékařství a v kosmetice. A je velmi ceněná. Pětadvacet gramů, dvě a půl deka mateří kašičky, se na trhu prodává za pět set korun. Využití se doporučuje tak, že se malá tabletka vloží pod jazyk a nechá se vstřebávat sliznicí do těla. Podporuje imunitní systém, pomáhá odbourávat cholesterol v krvi, má pozitivní vliv na kognitivní schopnosti. „Těžit“ mateří kašičku je poměrně složité, musí se vydlabávat kus po kuse z jednotlivých pláství a moc jí není.

Včely mají ještě jednu překvapivě účinnou látku, a to svůj vlastní jed. Ten sice při bodnutí neskutečně pálí, ale je velmi funkční zejména proti revmatickým onemocněním. „Mám Bechtěrevovu chorobu,“ přiznává Dlab. To je chronické onemocnění, kdy zánětlivé postižení meziobratlových plotének a dalších struktur páteře vede k postupnému tuhnutí, někdy až k nepohyblivému srůstu páteře. Je to nemoc z kategorie revmatických. Dlab ani v pokročilém věku žádnou viditelnou újmou páteře netrpí. Přičítá to právě častým včelím bodnutím. „Někdy mě bodnou i pětkrát denně.“

Využití včelího jedu je nyní trendy. Nazývá se to apiterapie a věnuje se mu řada včelařů. Buď se využívají živé včely, které terapeut chytne za hruď a přikládá na konkrétní bolavé místo, aby bodly. Samozřejmě jen člověku, který netrpí alergií na včelí jed. To se musí předem zjistit. Nebo se jed odebere, vysuší a vytvoří se z něj mast, která se aplikuje povrchově. Obvykle jde o bolesti páteře či končetin. Apiterapii se Dlab nevěnuje, nicméně přínos včelích bodnutí vnímá.

Lásku ke včelám předal Dlab i na svého syna, který má devadesát včelstev.

Roboty se učí od včel. Kopírují jejich modely komunikace, aby dosáhly kolektivního rozhodnutí

Enjoy

Výzkumníci z Barcelony vytvořili malinké roboty, které se dokážou navzájem dorozumívat na stejném principu jako včely, avšak nikoli pohybem, ale blikáním světel. To může mít smysl pro budoucí lékařské mikroroboty nasazené v lidském těle, které nemohou mít velké vybavení, nebo pro záchranářské přístrojky, jež mohou být snadno zničeny, takže se nevyplatí dát do nich drahou elektroniku. 

Josef Tuček

Přečíst článek

Přichází další lék na hubnutí. A je ještě lepší než ty současné

Enjoy

Tlouštíků je na světě víc než lidí trpících podvýživou. Většina z nich by chtěla zhubnout – a zaplatit za to celkově miliardy dolarů. Tuto bonanzu nyní ovládly dvě farmaceutické firmy s „opravdovými“, tedy schválenými a prokazatelně fungujícími léky. Jedna z nich se nyní chystá posílit své postavení dalším medikamentem, který slibuje, že bude ještě účinnější a než ty současné a bude se i příjemněji užívat.

Josef Tuček

Přečíst článek