Obyčejná práce: Med? Opravdovým zázrakem je včelí jed
Včelám se Vlastimil Dlab věnuje od roku 1972. Na zahradě u svého domu na kraji Lázní Bělohrad má padesát včelstev. Část úlů je v rohu velké a krásně udržované zahrady plné květin s umělým rybníčkem a vzrostlým modřínem, větší část má v přilehlé dlouhé dostavbě u zadního plotu. Ke včelám se chodí zevnitř, ve spodní části je otevřený prostor, kterým mají včely volný průlet do svého úlu.
Jak která včela ví, do jakého úlu má vletět, když jsou všechny stejné, to vědí jen včely a včelaři.
Padesát včelstev, to je podle Dlaba spíš koníček než byznys. V jeho případě je to prý „kůň“. Komerční činnost je podle včelařů až od sto padesáti včelstev. „Do sto padesáti se to bere jako hobby včelař.“ V Česku je několik profesionálních včelařství, která mají přes tisíc včelstev. Na to už je potřeba personál, který všechny práce pomůže obsloužit. Celkem je v Česku přes padesát tisíc včelařů, kteří se starají o šest set tisíc včelstev. Česko je i v rámci celého světa včelařskou velmocí.
Ze školy si to obvykle pamatujeme tak, že včela nám dává med a ještě opyluje rostliny, včetně zemědělských plodin, takže je moc užitečná. Jenže v měnícím se světě je vše stále složitější – tahle včela na opylování nebude stačit nebo už nestačí. Zčásti snad pomůže věda, ale ještě lepší by byla dobrá ochrana přírody.
Včela je pilná, ale při opylování „nepracuje“ šikovně. Nejen zemědělcům to zkomplikuje život
Enjoy
Dlabovi je třiasedmdesát a včelami se baví. Nicméně, z jednoho úlu dokáže vytočit i čtyřicet litrů medu. Dělá pastovaný, kdy se krystaly medu mícháním rozemelou na zcela drobné. Takový med zůstává napořád vláčný a netuhne. A při cenách kolem dvou set korun za kilo je to i slušný přivýdělek.
Ale Dlab nechová včely pro peníze. Pořádá přednášky, snaží se zkušenosti předávat mladým, organizuje život místní včelařské komunity. „Každý rok děláme veřejné medobraní.“ Je už 34 let jednatelem okresní jičínské organizace včelařů. Jak v nadsázce říká, je nejdéle sloužícím funkcionářem v okrese. „Pořád mě přemlouvají, ať ještě zůstanu.“
Zázračné včelí substance
O včelách ví asi všechno. Například u stolu před svým domem, který byl dříve jen chalupou, vypráví u šálku kávy, kterou sladí jedině medem, že právě nyní, v srpnu, se rodí takzvané dlouhověké včely. Běžná včelí dělnice se dožívá asi čtyřiceti dní. Půl svého krátkého života pracuje v úlu plněním přesně daných povinností. „V úle je všechno uspořádané, každá včelka má přesně danou roli.“ Druhou polovinu krátkého života tráví poletováním od květu ke květu, opylováním a sbíráním pylu a nektaru, ze kterého díky svému zázračně fungujícímu tělu dokáže „vyrábět“ med. Ale i jiné, možná ještě vzácnější látky.
Probiotika jsou podle definice organizací OSN „živé mikroorganismy, které při podávání v přiměřeném množství přinášejí hostiteli zdravotní prospěch“. Podporují totiž populaci organismů, které nám osídlují kompletní trávící systém včetně ústní dutiny, kůži a nehty, genitálie, nosní dutinu a oči. Tedy místa, která jsou přímo spojena s vnějším prostředím. My lidé s nimi žijeme v symbióze, kdy jim poskytujeme hostitelské prostředí a ony nám na oplátku řadu zdravotních benefitů.
Biohacking: Pro- a prebiotika pomáhají v péči o zdraví lidského mikrobiomu
Enjoy
Dlouhověké včely, to jsou ty, které od teď přežijí až do zimy a dožijí se jara. V chumlu, kde svou energií zahřívají sebe a hlavně královnu, která se dožívá až pěti let, musejí vydržet, dokud nerozkvetou první jarní květiny a stromy, z nichž ještě musí dodat sladkou mízu pro nové larvy a pro královnu. Potom umřou. „Včely nechcípnou, včely podle nás včelařů umírají,“ říká s láskou včelař.
Další zázračnou substancí, kterou včely „vyrábějí“, je propolis. Což je vlastně přírodní antibiotikum, které vytvářejí z různých přírodních pryskyřic. Obalují jím zevnitř úl, aby se v něm nemnožily bakterie. V přírodní medicíně se používá k vnějšímu i vnitřnímu užití na téměř cokoliv od ran na kůži, angínu až po zažívací potíže. Aby se propolis dal lépe vyndat z úlu, vkládají včelaři pod střechu úlu plastovou mřížku, kterou se včely snaží propolisem ucpat. Z této mřížky se potom snadno vydrolí.
Potom je tu úplný unikát, mateří kašička. Vzácná směs základních molekul cukru a enzymů tvořených v hltanových žlázách včel. „Běžná včelí dělnice se od vajíčka po včelu vyvíjí tři týdny. Včelí královna, přestože je nakonec větší, pouhých šestnáct dní.“ Protože jí včely krmí pouze mateří kašičkou. Stejně jako po celý její život, kdy za den naklade i patnáct set vajíček nových včel.
Léto nám díky vyšším teplotám umožňuje trávit čas v místních zeměpisných šířkách tak, jak jiná roční období těžko. Jsme motivování k častějšímu pobytu mimo uzavřené budovy, v nichž ve studenějších obdobích roku trávíme čas převážně. Součástí toho je koupání a plavání ve vodě a možná i v otevřené přírodě. To má významný ozdravný vliv na lidské tělo.
Biohacking: Choďte se v létě koupat ven. Má to měřitelné pozitivní dopady na zdraví
Enjoy
Problémy s klouby řeší včelí jed
Kašička má opět široké využití v lékařství a v kosmetice. A je velmi ceněná. Pětadvacet gramů, dvě a půl deka mateří kašičky, se na trhu prodává za pět set korun. Využití se doporučuje tak, že se malá tabletka vloží pod jazyk a nechá se vstřebávat sliznicí do těla. Podporuje imunitní systém, pomáhá odbourávat cholesterol v krvi, má pozitivní vliv na kognitivní schopnosti. „Těžit“ mateří kašičku je poměrně složité, musí se vydlabávat kus po kuse z jednotlivých pláství a moc jí není.
Včely mají ještě jednu překvapivě účinnou látku, a to svůj vlastní jed. Ten sice při bodnutí neskutečně pálí, ale je velmi funkční zejména proti revmatickým onemocněním. „Mám Bechtěrevovu chorobu,“ přiznává Dlab. To je chronické onemocnění, kdy zánětlivé postižení meziobratlových plotének a dalších struktur páteře vede k postupnému tuhnutí, někdy až k nepohyblivému srůstu páteře. Je to nemoc z kategorie revmatických. Dlab ani v pokročilém věku žádnou viditelnou újmou páteře netrpí. Přičítá to právě častým včelím bodnutím. „Někdy mě bodnou i pětkrát denně.“
Využití včelího jedu je nyní trendy. Nazývá se to apiterapie a věnuje se mu řada včelařů. Buď se využívají živé včely, které terapeut chytne za hruď a přikládá na konkrétní bolavé místo, aby bodly. Samozřejmě jen člověku, který netrpí alergií na včelí jed. To se musí předem zjistit. Nebo se jed odebere, vysuší a vytvoří se z něj mast, která se aplikuje povrchově. Obvykle jde o bolesti páteře či končetin. Apiterapii se Dlab nevěnuje, nicméně přínos včelích bodnutí vnímá.
Lásku ke včelám předal Dlab i na svého syna, který má devadesát včelstev.
Výzkumníci z Barcelony vytvořili malinké roboty, které se dokážou navzájem dorozumívat na stejném principu jako včely, avšak nikoli pohybem, ale blikáním světel. To může mít smysl pro budoucí lékařské mikroroboty nasazené v lidském těle, které nemohou mít velké vybavení, nebo pro záchranářské přístrojky, jež mohou být snadno zničeny, takže se nevyplatí dát do nich drahou elektroniku. 
Roboty se učí od včel. Kopírují jejich modely komunikace, aby dosáhly kolektivního rozhodnutí
Enjoy
Tlouštíků je na světě víc než lidí trpících podvýživou. Většina z nich by chtěla zhubnout – a zaplatit za to celkově miliardy dolarů. Tuto bonanzu nyní ovládly dvě farmaceutické firmy s „opravdovými“, tedy schválenými a prokazatelně fungujícími léky. Jedna z nich se nyní chystá posílit své postavení dalším medikamentem, který slibuje, že bude ještě účinnější a než ty současné a bude se i příjemněji užívat.
Přichází další lék na hubnutí. A je ještě lepší než ty současné
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
