Sladký podvod: falšovaný med nyní odhaluje i umělá inteligence
Med celosvětově patří mezi ve světě nejvíce falšované potraviny. Padělatelé této sladkosti nejenže obírají lidi o peníze, ale potenciálně ohrožují jejich zdraví. Do odhalování padělků se zapojuje věda, zejména chemie, fyzika a nyní také umělá inteligence.
Med je populární, relativně drahé sladidlo s celkem pozitivními výživovými i zdravotními účinky (pokud samozřejmě konzument netrpí cukrovkou). Loni globálně představoval tržní hodnotu 9,4 miliardy dolarů s perspektivou růstu na 15,6 miliardy dolarů v roce 2032.
Avšak není med jako med, některé druhy jsou podstatně dražší než jiné. Tak třeba manukový med z Nového Zélandu vytvářejí včely z nektaru nasbíraného z květů tamního keře balmínu metlatého (domorodým názvem manuka, odborně Leptospermum scoparium), který kvete jen čtyři až šest týdnů v roce. Med má zajímavou chuť a k tomu i uznávané účinky proti bakteriím.
Projevuje se to na jeho ceně. Za čtvrtkilovou sklenici manukového medu s vysokou koncentrací prospěšných látek zaplatíte v Česku od tisíce korun výš. Takže nepřekvapí, že je tento med celosvětově oblíbený u padělatelů. Zatímco včelaři na Novém Zélandu ročně vyprodukují asi 1700 tun, ve světě se ho v minulých letech ročně prodalo až deset tisíc tun. Tato míra padělání už nyní zřejmě klesá díky zavádění nových kontrol, ale padělání manukového medu se úplně zabránit nepodařilo.
Ostatně i v samoobsluze za rohem, kde si můžete koupit běžný med desetkrát levnější, nemáte jistotu, že nebude padělaný, dokazují kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce ČR.
Ze školy si to obvykle pamatujeme tak, že včela nám dává med a ještě opyluje rostliny, včetně zemědělských plodin, takže je moc užitečná. Jenže v měnícím se světě je vše stále složitější – tahle včela na opylování nebude stačit nebo už nestačí. Zčásti snad pomůže věda, ale ještě lepší by byla dobrá ochrana přírody.
Včela je pilná, ale při opylování „nepracuje“ šikovně. Nejen zemědělcům to zkomplikuje život
Enjoy
Cukrový sirup místo nektaru
Nejčastěji se vyskytují dva druhy falšování medu, které se mohou i navzájem kombinovat: padělání výrobku a falšování jeho původu.
Při prvním se med obvykle ředí levnějšími cukrovými sirupy. Může to být už hotový včelí med, ale někteří včelaři rovnou krmí včely přímo cukrovými roztoky místo rostlinných nektarů. Takovými postupy vzniká produkt, který se plnohodnotnému medu podobá, ale nemá jeho užitné vlastnosti.
Společné vyšetřování Evropské komise a Evropského úřadu pro boj proti podvodům zjistilo, že 46 procent testovaných dodávek medu do EU vykazovalo známky přidaného cukrového sirupu. „Vynikaly“ v tom zvláště dodávky z Číny a Turecka. A co je možná nejhorší: vyšetřování rovněž ukázalo, že nejde čistě o podvody ze strany zahraničních vývozců, ale že s nimi evropští dovozci na některých podvodech přímo spolupracovali.
Foie gras neboli ztučnělá játra hus či kachen jsou považována za špičkovou delikatesu. Jenomže k jejímu získání je nutné s ptáky dost ošklivě zacházet. Lepší přístup nabízí možná nečekaná věda – fyzika.
Fyzikové vytvořili foie gras, která méně ubližují drůbeži. A labužníci nepoznají rozdíl
Enjoy
Prolhané etikety
Při druhém základním způsobu podvodů, tedy nesprávném označování kvality a původu, podvodníci obvykle na med nalepí nesprávnou etiketu. Ta klamavě tvrdí, že výrobek pochází z hodnotnějšího nektaru, z čistší přírodní oblasti, ze země, která má jako producent medu dobrou pověst, a podobně.
Je to útok na peněženku zákazníků, ale do určité míry i na jejich zdraví. Když už se totiž podvodníci vyhýbají kvalitnímu medu, nevadí jim použít ani hodně nekvalitní napodobeniny. Takže falšovaný med častěji obsahuje stopy pesticidů, těžkých kovů, rakovinných polycyklických aromatických uhlovodíků a dalších nechtěných látek, které analýzy prokázaly v medech dovážených do Evropy.
Už přibližně pětadvacet společností ve světě se snaží dosáhnout stavu, kdy budou vyrábět potraviny ze vzduchu, ovšem „propasírovaného“ přes bakterie.
Karbanátek ze vzduchu. Investory zaujali výrobci jídla z mikrobů
Enjoy
Z podvodu usvědčují uhlíkové izotopy i pylová zrnka
Aspoň z části může pomoci věda. Chemické testy rozpoznají cukrové sirupy, které v pravém medu nemají co dělat. Jinou metodou je rozpoznávání specifických bílkovin pravého medu od náhražek – na vývoji těchto analýz ostatně pracovali i čeští vědci z dnešního Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu a z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Fyzikální měření ve hmotnostním spektrometru zjistí poměr izotopů uhlíku, který je jiný v cukerném sirupu a jiný v kvetoucích rostlinách.
Velmi zajímavý postup pro odhalení původu medu se skrývá pod krásným názvem melissopalynologie, což je obor zahrnující zkoumání pylových zrn, která se v medu přirozeně vyskytují a projdou i obvyklou filtrací. Každý druh rostliny, z něhož včely berou nektar, produkuje odlišný pyl, který se dá rozpoznat pod mikroskopem. A pokud jsou to rostliny vázané na určitou oblast (jako třeba už zmíněná novozélandská manuka), dá se určit i jejich geografický původ.
Pylové zrnko je ovšem složitá trojrozměrná struktura, která se může objevit v mnoha orientacích. Rozpoznat jeho původní zdroj dokáže u mikroskopu jenom zkušený odborník. Ale i sem už zasahuje umělá inteligence, v tomto konkrétním případě strojové učení. Tým britských vědců nedávno publikoval shrnutí, které ukazuje, že umělá inteligence dokáže mikroskopické snímky pylu správně identifikovat s přesností přesahující 95 procent. V současnosti však jsou digitalizované obrazové databáze známých typů pylu ještě neúplné. Až se rozšíří, k čemuž vývoj postupně směřuje, podvodníkům s medem snad jejich byznys zase o něco zhořkne.
Vývoj výrobních cen naznačuje, že by v příštích měsících mohlo zvolnit zdražování potravin. Průmyslové zboží důvod ke zdražování nemá, shodli se analytici při hodnocení říjnových cen průmyslových výrobců. Podle dat Českého statistického úřadu ceny zemědělských výrobců zmírnily meziroční růst na 3,2 procenta ze zářijových 7,1 procenta a ceny průmyslových výrobců prohloubily pokles na 0,7 procenta ze zářijových 0,1 procenta.
V příštích měsících by mohlo zvolnit zdražování potravin, uvedli analytici
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
