Co se zase v Maďarsku děje, lámou si hlavu investoři.

Maďarský prezident Viktor Orbán se chová, jako by se připravoval na krach finančního trhu. To podle agentury Bloomberg uvádí investory do rozpaků, protože nevidí téměř žádné známky hrozícího kolapsu.  

Orbán opakovaně hovořil o nutnosti „amerického finančního štítu,“ který by ochránil Maďarsko – jehož státní dluh je podpořen investičním ratingem – v případě spekulativního útoku. Dokonce připodobňoval situaci k Argentině, která si zajistila záchrannou síť od amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Ačkoli to celé může být Orbánova politická hra, trhy to neberou na lehkou váhu. Nevědí ale, co se děje. Malin Rosengrenová, manažerka fondu ze společnosti RBC BlueBay se sídlem v Londýně, pro Bloomberg uvedla, že pro ekonomiku o objemu 220 miliard dolarů není potřeba žádný okamžitý záchranný balíček. „Otázka pro mě zní, co má Orbán na mysli, že ho to inspiruje k uzavření takové dohody? Žádný z potenciálních scénářů není jasný. Maďarsko není Argentina,“ uvedla. 

Řeči o americké záloze znervózňují investory, kteří sklízejí plody historické rally maďarských aktiv, částečně tažené sázkami na to, že Orbán volby prohraje. Investoři očekávají, že vítězství opozice by pomohlo Maďarsku získat přístup k dalším finančním prostředkům z Evropské unie, které jsou nyní zastavené, protože Maďarsko ignoruje různé výtky Bruselu. 

Politika je nicméně nejpravděpodobnější vysvětlení. Americké peníze pomohly straně argentinského prezidenta Javiera Mileie vyhrát nedávné volby, ač v průzkumech jeho popularita kvůli různým drastickým opatřením a slabým výsledkům propadala. Pro voliče se tak americké peníze staly jedinou hmatatelnou jistotou, což Mileiovi pomohlo. 

Argentinský zázrak, nebo ekonomická pohroma? Před Javierem Mileiem se kupí jedna krize za druhou

Leaders

Na státní aparát a rozpočet vytáhl s motorovou pilou. Argentinský prezident Javier Milei se stal vzorem mnoha evropských lídrů. Najednou je však ticho po pěšině. „Shodou okolností“ v době kdy se jeho radikální strategie začíná zadrhávat. Ukazuje se, že k prosperitě se nedá jednoduše „proškrtat“?

Karel Pučelík

Přečíst článek

Maďarsko na tom ekonomicky ale zdaleka není zdaleka tak zle, jako hyperinflací roky sužovaná Argentina. 

Forint v roce 2025 posílil o 20 procent vůči dolaru a 8 procent vůči euru, což je nejvíce mezi rozvíjejícími se trhy kromě ruského rublu, a směřuje ke svým největším ročním ziskům od let 2002 a 2012. Budapešťský akciový index BUX vzrostl letos v dolarovém vyjádření o 62 procent. 

Orbán uvedl, že v případě útoku na forint nebo „spekulativního útoku“ by existovalo několik typů pomoci, které by maďarská a americká vláda a centrální banky mohly „aktivovat“. Neupřesnil je. Uvedl, že by se detaily musely ještě dopracovat, zatímco americká administrativa žádnou dohodu nepotvrdila ani nepopřela.

Maďarsko následuje Mexiko či Argentinu. Dojednal Orbán měnovou unii s USA?

Politika

Maďarský premiér Viktor Orbán se při návratu z USA pochlubil i dalším, dosud nezmiňovaným úspěchem. Vedle podle svých slov trvalé výjimky z amerických sankcí na dovoz ruských energetických surovin prý Maďarsko může počítat také s dolarovou ochranou ze strany USA. „Včera jsem s americkým prezidentem dojednal ustavení finančního štítu,“ přiblížil agentuře Bloomberg Orbán další z výsledků svého jednání s Donaldem Trumpem.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

V rozhovoru pro ATV 11. listopadu Orbán řekl, že Maďarsko by pro svou stabilitu potřebovalo 10 až 20 miliard dolarů, ve srovnání s 20miliardovou americkou zálohou pro Argentinu.

Vládní strana Maďarska zaostává v některých průzkumech před volbami o dvouciferné hodnoty, přičemž nové opoziční hnutí vedené Péterem Magyarem těží ze stagnující ekonomiky a krize životních nákladů.

Řeči o americké pomoci mohou být součástí Orbánova krizového narativu, který má čelit proevropské opozici, uvedl Barry van der Laan, senior měnový stratég ve společnosti Monex Europe. „Prohlašovaný 'americký finanční štít' funguje jako politický nástroj, nikoli ekonomická nutnost,“ řekl van der Laan. „Zatímco Maďarsko zůstává fundamentálně solventní se stabilizovaným běžným účtem, rozšiřující se fiskální deficit z předvolebních útrat je skutečnou třecí plochou.“

Trh s dluhopisy již začal reagovat, protože Orbán uvolnil rozpočtové cíle kvůli předvolebním výdajům. Výnos maďarského 10letého domácího dluhopisu vyskočil tento měsíc o 30 bazických bodů na 7,1 procenta, čímž překonal Rumunsko a stal se nejvyšším v EU s 27 členskými státy.

Nicméně Maďarsko nemělo žádný problém s financováním z trhu a jeho fiskální deficit pro rok 2026, který Orbán odhaduje na pět procent hrubého domácího produktu, je menší než očekávané schodky v Rumunsku a Polsku.

Tříleté období téměř nulového hospodářského růstu Maďarska je však problémem, a S&P Global Ratings srazila výhled ratingu země BBB na negativní — což je již nejnižší ne-spekulativní stupeň.

Orbán popsal potenciální záchrannou síť z USA jako způsob, jak snížit závislost na EU, která uvádí obavy z korupce a právního státu jako důvod k zadržování miliard eur ve financování určeném pro Maďarsko. Také opakovaně vykresluje mezinárodní bankéře jako strašáky, zatímco sám sebe líčí jako garanta stability proti globálním rizikům, včetně války Ruska v sousední Ukrajině.

Orbán: Češi jsou nejracionálnější národ v EU

Politika

Maďarský premiér Viktor Orbán označil předpokládaného příštího českého premiéra Andreje Babiše za fantastického člověka a Čechy za nejracionálnější národ v Evropské unii. O Orbánově projevu v západomaďarském Györu informovala maďarská média. Orbán hovořil na akci označované jako „protiválečné shromáždění“, které je podle něj nutné kvůli hrozbě války v Evropě.

ČTK

Přečíst článek

Světové akcie padají tento týden nejvýrazněji od Trumpova „týdne osvobození“ začátkem dubna. Pražská burza ale zůstává nejvýkonnější na světě, bereme-li v potaz všechny vyspělé ekonomiky dle definice MMF.

Akcie ve světě čelí nejhlubšímu týdennímu propadu od obchodního týdne, který končil letos 4. dubna. Přitom 2. dubna americký prezident Donald Trump oznámil konkrétní podobu svých takzvaných recipročních cel. Následný otřes na akciových, ale také měnových či dluhopisových trzích přiměl americkou administrativu během několika dní zavedení recipročních cel alespoň o několika měsíců pozdržet. Nad jejich dalším osudem nyní visí otazník, neboť Nejvyšší soud USA je může zneplatnit.

Pokud tedy propad akcií z prvních dubnových dní letošního roku byl fakticky důsledkem činů jediného muže, amerického prezidenta, jehož konání navíc ještě může být shledáno protiprávním, pak akciový propad těchto dní nelze svést na žádnou konkrétní osobu. Žádná konkrétní osoba jeho příčiny tedy ani nemůže „odložit“, žádný soud je nemůže zvrátit. Z tohoto hlediska je tedy nynější propad potenciálně závažnější než ten ze začátku dubna, vlastně nejzávažnější za více než posledních dvanáct měsíců.

Lukáš Kovanda: Dostupnost bydlení pro mladé se mimořádně zhoršuje, s tím padá i porodnost

Názory

Nová data Eurostatu nevypadají příliš dobře. Uvádějí, že se v Česku po roce 2022 začala mimořádně rychle zhoršovat dostupnost bydlení pro mladé lidi, a s tím klesá i porodnost. Přitom po roce 2013 se dostupnost bydlení převážně zlepšovala.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Stěžejní ukazatel světových akcií, index MSCI All Country World Index, tento týden odepisuje takřka tři procenta. To je tedy nejvíce právě od zmíněného 4. dubna. Dnešní obchodování na asijských trzích varuje, že pokles se může z předchozích dní protáhnout také do dneška, do pátku.

Důvodem vleklejšího propadu světových burz je zejména obava z bubliny umělé inteligence. Nejhodnotnější světová firma, Nvidia, sice tento týden oznámila čtvrtletní výsledky, které překonaly očekávání analytiků, avšak ani to nestačilo, aby se celé odvětví umělé inteligence vzepjalo k lepšímu výkonu. Sama Nvidia včera ztratila 3,2 procenta. Investoři se totiž obávají, že akciová ocenění firem ze segmentu umělé inteligence jsou už až moc vysoká a že je bude obtížné podepřít reálnými výsledky, i přes masivní investice do datových center a další infrastruktury a technologií spjatých s rozvojem umělé inteligence. Dosud zřejmě nejzřetelněji se zhmotňuje obava trhu, že investice do umělé inteligence jsou už nyní až příliš masivní na to, aby vykázaly uspokojivou návratnost.

Například cena pojištění proti platební neschopnosti společnosti Oracle v těchto dnech prudce vyskočila nad běžnou cenu takového pojištění na trhu (viz graf Bloombergu níže). Oracle masivně investuje do datových center a uskutečňuje i další velké investice do umělé inteligence, zároveň je z hlediska hodnocení svého dluhu zranitelnější než přece jenom rozkročenější giganti typu Microsoftu či Alphabet. Takže v případě splasknutí bubliny umělé inteligence půjde pojištění proti platební neschopnosti a předlužení právě Oraclu zvláště „na dračku“. A investoři na to začínají houfně sázet…

Firmu Xiaomi táhne její elektromobil. Mezi technologickými tituly však jde o slabého hráče

Zprávy z firem

Čínský technologický gigant Xiaomi dosáhl zásadního milníku ve své expanzi mimo segment chytrých telefonů. Jeho automobilová divize poprvé vykázala čtvrtletní zisk ve výši 700 milionů jüanů, tedy více než dvě miliardy korun.

nst

Přečíst článek

Negativní nálada kolem umělé inteligence stahuje náladu celého trhu, nejen v USA, ale celosvětově. Akciový trh USA vykazuje suverénně nejvyšší podíl na celkové tržní kapitalizaci všech burz světa, a navíc je v současnosti z historického hlediska mimořádně koncentrovaný. To znamená, že na jeho tržní kapitalizaci má nebývale vysoký podíl hrstka společností, technologických gigantů, jaké představují zmíněné Nvidia, Microsoft a Alphabet a pár dalších. Tito giganti tak či onak mohutně investují do umělé inteligence, takže pokud by na se na trhu trvaleji uhnízdil strach, že návratnost takových investic je diskutabilní, budou akciové trhy v USA a ve světě dále klesat.

Takovému temnému scénáři nahrává také to, že trh přehodnocuje své sázky na prosincové snížení základní úrokové sazby v USA. Včerejší nová čísla z amerického trhu práce, který vykazuje znaky stabilizace, nezvrátila trend posledních dní, který spočívá v poklesu pravděpodobnosti přisuzované prosincové redukci dané úrokové sazby. Americká centrální banka totiž poměrně zřetelně vyzdvihuje možná inflační rizika takového kroku. Vyšší úrokové sazby opět představují problém i pro zmíněné technologické giganty. Zdražují jejich masivní investice a jejich financování a zároveň ve výhledu možná výraznější inflace ukusuje z jejich zisků. Tím se otázka návratnosti jejich obřích investic do umělé inteligence ještě dále – a „z obou konců“ – problematizuje.

Pro českého investora, zhusta vyhledávajícího tuzemské akciové tituly, je ovšem potěšující, že pražská burza zůstává i ve ztíženém mezinárodním prostředí pátým nejvýkonnějším akciovým trhem letošního roku. V přepočtu do dolarů a po zahrnutí dividend vykazuje pražská burza, resp. její hlavní index PX, k dnešnímu dni letošní zhodnocení 70,2 procenta. Předčí jí pouze hlavní index burz v Ghaně, Zambii, Kolumbii a Rumunsku. Pražská burza je tedy světově vůbec nejvýkonnější, pokud bereme v potaz pouze ekonomiky, které Mezinárodní měnový fond označuje za vyspělé. V EU je pak Česko z hlediska výkonnosti svého akciového trhu druhé, po Rumunsku.