Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Červené z Moravy mezi světovou elitou. Kolby uspělo v Londýně a láká i architekturou

Vinařství Kolby z Pouzdřan získalo na prestižní soutěži Decanter World Wine Awards zlato.
BoysPlayNice, užito se svolením
Petra Nehasilová

Morava už dávno není jen královstvím bílých vín. Vinařství Kolby z Pouzdřan získalo na prestižní soutěži Decanter World Wine Awards zlato. Úspěch v Londýně ale není jen příběhem jedné lahve. Kolby ukazuje, kam se posouvá současné vinařství.

Ještě před pár lety by výrazné moravské červené z odrůd Cabernet Sauvignon a Merlot znělo mnohým jako odvážný experiment. Morava bývala ve světě spojovaná hlavně s bílými víny, ryzlinky, vlašáky nebo aromatickými odrůdami. Jenže klima, práce ve vinici i ambice vinařů se mění. A Kolby teď ukazuje, že i moravské červené může obstát v silné mezinárodní konkurenci.

Na londýnské soutěži Decanter World Wine Awards 2026 získalo vinařství Kolby sedm medailí z osmi přihlášených vín. Největší úspěch si připsalo Cuvée RED Premium 2023, které obdrželo zlatou medaili a 95 bodů ze 100. Soutěž letos podle vinařství hodnotila téměř 17 tisíc vín z 58 zemí a degustace probíhala formou několikanásobného slepého hodnocení.

Morava, která se nebojí červené

Zlatá medaile pro červené cuvée je pro Kolby víc než jen další položka do seznamu ocenění. Je to symbol toho, kam se moravské vinařství posouvá. Cabernet Sauvignon a Merlot, tedy odrůdy spojované spíš s teplejšími oblastmi, dnes na jižní Moravě dostávají nové šance.

Do červených vín se propisuje nejen oteplování, ale hlavně přesnější práce s vinicí, nižší zatížení keřů, šetrné zpracování a citlivá práce se sudy. Výsledkem už nemusí být víno, které se jen snaží napodobit jih. Může vzniknout červené s vlastní moravskou identitou.

„Toto je slibný začátek. Důležité bude, kam se Kolby posune během příštích pěti až deseti let,“ říká enolog Michal Kacetl, autor oceněného cuvée. Podle něj stojí za úspěchem zdravá surovina, minimální zásahy během vinifikace, důraz na charakter viniční trati Kolby a citlivě zvolené sudy.

Cabin Devín

Stačí 20 metrů k dokonalému víkendovému bydlení? Tenhle domek stál necelých pět milionů

Na první pohled nenápadná stavba o pouhých 20 metrech čtverečních. Ve skutečnosti ale jde důmyslně navržený prostor, který zvládne plnohodnotné bydlení bez kompromisů, a navíc zcela mimo sítě. Víkendový „tiny nouse“ s výhledem na západy slunce nad Rakouskem stála 4,5 milionu korun.

Přečíst článek

Degustátoři soutěže víno popsali jako „vrstevnaté, s tóny černých třešní, černého rybízu a švestek, které doplňuje cedrové dřevo, hořká čokoláda a jemné sladké koření.“ 

Architektura, která nezbourala minulost

Kolby stojí na místě, které má vlastní charakter ještě dřív, než se otevře láhev. Vinařství hospodaří na téměř čtyřiceti hektarech vinic na jediném kopci vedle Pouzdřanské stepi. Právě krajina kolem Pouzdřan, její vápencové podloží, slunce, vítr a stepní charakter vytvářejí základ, na němž značka staví svůj příběh.

Vinařství Kolby je příkladem toho, jak může současná architektura posunout vinařský areál, aniž by musela bourat jeho minulost. Ateliér ORA v Pouzdřanech nepostavil okázalou novostavbu, která by chtěla přebít krajinu. Naopak pracoval s tím, co už na místě bylo, s historickou budovou, sklepy, novodobými přístavbami i potřebami současného provozu.

Jan Veisser, Jan Hora a Barbora Hora ze zmiňovaného ateliéru ORA doplnili vinařství o suchý sklad lahví a winebar pro návštěvníky. Protože nebylo možné zásadně zasahovat do stávajících objektů, hlavní výzvou bylo sjednotit jednotlivé stavby a provozní části do jednoho čitelného celku.

Koupání na pláži na Rujáně je čím dál populárnější

Klimatická změna žene Čechy k Baltu. Kolik tu stojí nemovitosti a jak je pronajímat

Bydlení u moře bývalo snem každého Čecha, sice si pod tím většinou nepředstavoval apartmán u Baltu, ale časy se mění. Polské i německé pobřeží donedávna lákaly především cenou, s klimatickou změnou i příjemnými podmínkami pro dovolenkáře, navíc suverénně nejkratší dobou dojezdu z Prahy až na pláž. Ale mění se i ceny a podmínky pro případné zájemce o nemovitost u Baltu.

Přečíst článek

Nejviditelnějším motivem se staly akátové latě. Architekti jimi obalili přístavby, vytvořili treláže pro popínavé rostliny a zároveň pracovali se stínem, lavicemi a pobytovými místy. Suchý sklad zapustili do terénu, beton dobarvili do zemitého tónu a jeho objem nechali částečně zmizet v krajině. Udržitelnější provoz podporuje také fotovoltaika na střechách.

Důležité je, že Kolby nepůsobí jako vinařská atrakce postavená jen pro fotografie. Winebar vznikl v historické budově, přímo v návaznosti na rozsáhlé sklepy. Uprostřed prostoru stojí masivní degustační stůl, kolem kterého se dá stát, ochutnávat a mluvit o víně.

Kolby navíc pracuje i s myšlenkou, že vinařství může být kulturním místem. Návštěvníci mohou spojit degustaci s procházkou mezi sochami Michala Gabriela, které jsou umístěné přímo ve vinicích.

Sedm medailí jako začátek

Vedle zlatého Cuvée RED Premium 2023 získala Kolby na Decanteru stříbrné medaile za Tramín červený Premium 2023 a Riesling Premium 2023. Bronz si odvezly Chardonnay Premium 2024, Cuvée RED Selection 2023, Ryzlink rýnský Selection 2023 a Pinot Blanc Selection 2023.

Decanter ve svém shrnutí letošních výsledků upozornil, že mapa špičkového vína se dál rozšiřuje a mimořádná vína dnes přicházejí i z regionů, které dříve nestály v centru tradiční fine wine debaty. Moravské červené z Kolby do této změny dobře zapadá.

Vinařství Kolby má nový facelift.

Morava je vinařskou velmocí. Každý rok tam přibyde jedno krásné vinařství

Nezbourali ani centimetr, přesto vinařství Kolby získalo po jejich zásahu zcela nový ráz. Původní stavby i ty nové, suchý sklad i vinný bar, zabalili architekti ze studia ORA do dřevěných latí.

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Šéf Vinařského fondu Machovec: Letošní Svatomartinské se povedlo. A je ho i rekordní množství

Šéf Vinařského fondu: Letošní Svatomartinské se povedlo. A je ho i rekordní množství

Přečíst článek
Castelnuovo Berardenga

Z ruiny vznikl vinařský resort. Toskánský model může inspirovat i Moravu

Přečíst článek
Josef Valihrach

Více než 50 let s vínem: Jak Josef Valihrach dostal české vinařství na mapu světa

Přečíst článek

Zelenina, která poráží steaky. Miluše Makó z Green Table si podmaní i zapřisáhlé masožravce

Zelenina, která poráží steaky. Miluše Makó z Green Table si podmaní i zapřisáhlé masožravce
Green Table, užito se svolením
Petra Martínková

Žádný gastroodpad, vlastní bylinkový skleník přímo uprostřed podniku a menu, které mění pravidla hry. Nenápadná restaurace Green Table na piazzettě pražského Florentina dokazuje, že moderní vegetariánská kuchyně už dávno není o kompromisech a nudných salátech, ale o prvotřídním zážitku z oběda srovnatelném se špičkovými masovými restauracemi.

Svoje první jídlo uvařila, když jí bylo šest let. Byla to smažená králičí játra - z králíka, kterého si u babičky a dědy sama stáhla z kůže. V jedenácti už vařila s maminkou v bruntálské hospodě Emona a od té doby toho stihla mnoho. Vydala vlastní kuchařku, stala se ambasadorkou projektu Studuj gastro, vede kurzy v Gourmet Academy a především se zařadila mezi nejviditelnější tváře moderní české gastronomie. 

Miluše Makó. Její jméno už teď patří mezi hvězdy současné české gastroscény a objevilo se i v prestižním průvodci nejlepších restaurací Gault&Millau. Už čtyři roky stojí v čele čistě vegetariánské a zero-waste restaurace Green Table. Právě tady Čechům dokazuje, že když je vegetariánská kuchyně dobře uvařená, po mase si ani ten největší masožravec nevzdechne. 

Když se řekne vegetariánská restaurace, tak… Je to sice nesrovnatelné s dobou před deseti lety, kdy jste na menu našli maximálně „starý dobrý“ smažák utopený v oleji a v těch lepších podnicích grilovanou zeleninu, přesto nemalá část Čechů dodnes pohlíží na vegetariánskou kuchyni jako na kompromis. Nenápadná restaurace Green Table na piazzettě pražského Florentina ale dokazuje, že i zelenina může nabídnout prvotřídní zážitek z oběda srovnatelný se špičkovými masovými restauracemi. 

Glosa Petry Martínkové: Česká kuchyně není retro. Vrací se lehčí, modernější a sebevědomější

Molekulární gastronomie, exotické ingredience, místo omáček pěny. Nové koncepty a odvážné experimenty. Gastronomie posledních dvaceti let byla neustálým hledáním nového. Dnes se však její směřování viditelně mění. Po letech experimentů přichází trend zdaleka možná nejzajímavější – návrat k podstatě, k tradičním surovinám a receptům. Zpátky ke kořenům.

Přečíst článek

Vývar ze slupek a odřezků a židle ze staré lednice

Green Table má hned několik specifik. Za prvé tým šéfkuchařky Milušky, jak tu Miluši Makó všichni oslovují, tvoří výhradně ženy. „Nebyl to ale záměr, prostě se to tak sešlo a klape nám to tak,“ usmívá se šéfkuchařka. 

Za druhé má podnik přímo uvnitř vlastní hydroponickou farmu - něco jako velký vestavěný skleník, kde si tým pěstuje vlastní bylinky, saláty nebo třeba microgreens. Když vám ho personál otevře, jako první ucítíte neodolatelnou, lehce nasládlou a krásně čerstvou vůni bazalky, která nejenže naladí vaše chuťové pohárky, ale tak nějak i vás samotné. 

Za třetí je Green Table skutečnou zero-waste restaurací. Ne na efekt ani jen na papíře, ale doopravdy. Zbytky surovin tu totiž dostávají další využití – z odřezků dezertů vznikají malé (a skvělé!) pralinko-dezertíky, bohatou květenu v interiéru zase zavlažuje vyčištěná voda z kuchyně a ze slupek a odřezků se tu vaří vývary, kterými se posléze dochucují další pokrmy. Nad každou surovinou se tu přemýšlí tak, aby našla své využití. Jak sama Makó říká, dobrý šéfkuchař dnes musí být nejen skvělý kuchař, ale také manažer a ekonom. 

Stejná pečlivost, s jakou se tu přistupuje k surovinám, je ostatně cítit i z atmosféry celého podniku. Green Table vůbec nepůsobí uspěchaně, a to ani přes fakt, že tu denně vydají okolo dvou set obědů. Naopak. Je z něj cítit klid a jakási nenápadná harmonie, za kterou kromě krásného interiéru z recyklovatelných a udržitelných materiálů – ostatně sednout si můžete třeba na židli vyrobenou z části staré lednice – stojí i spousta opečovávaných květin a bylinek.

Hra chutí: Od cuketového bifteku po phočko s shiitake

Na rozdíl od většiny restaurací můžete do Green Table zajít jen na snídani nebo oběd, klidně ale i pozdní. Green Table totiž zavírá už v pět hodin odpoledne. Původně totiž vznikla primárně jako restaurace pro zaměstnance a obyvatele z blízkého okolí. Dnes sem ale hojně míří lidé i z jiných částí Prahy. 

Menu, které je každý týden jiné, se sestává z předkrmu, polévky a čtyř hlavních jídel. Polévka a jedno z hlavních jídel se každý den mění, předkrm a zbylá tři jídla zůstávají stejná po všechny pracovní dny.

Legendární Alcron nahradila Brasserie 1932. Nejlepší tatarák v Praze

Žádný škrobený fine dining ani obavy, který příbor vzít do ruky. Nová Brasserie 1932 navazuje na legendární Alcron uvolněnou atmosférou, precizním řemeslem a českými jídly, kvůli nimž na chvíli zapomenete na svět venku.

Přečíst článek

Při naší návštěvě se jako předkrm podával tatarák z pečené cukety s crème fraîche, domácí focacciou a sezonními rajčátky. A šlo rozhodně o jeden z těch nejlepších „tatarských bifteků“, které jsme kdy ochutnali. Pečená cuketa měla příjemně nasládlou chuť s lehce karamelovými tóny, kterou nenásilně oživovala vlastní rozmixovaná sušená rajčata. Crème fraîche celé jídlo krásně zjemnilo a nadýchaná domácí focaccia se už jen postarala o to, že na talíři nezůstal ani drobeček.

Pokračovali jsme kroketami z červené řepy s modrým sýrem a batátovým pyré – jídlem, které rozhodně stojí za to ochutnat. Křupavá krusta ukrývala vláčné řepové kroketky, které svou konzistencí překvapivě hodně připomínaly domácí karbanátky. Jen byly jemnější, lehčí a chuťově mnohem zajímavější, což píšu jako člověk, který maso miluje. Slanost modrého sýra navíc krásně vyvážila přirozenou sladkost řepy a sametové batátové pyré celý pokrm příjemně doplnilo.

Stejně příjemný byl i salát s grilovanou cuketou, sýrem halloumi, bylinkovou zálivkou a křupavými slunečnicovými semínky. Rozhodně nešlo o nudnou misku zeleniny, ale o plnohodnotné hlavní jídlo s promyšlenou hrou chutí a textur. Grilovaná cuketa nás zaujala příjemně kouřovými tóny, sýr halloumi dodal typickou slanost a výraznost a bylinkový dresink z vlastního skleníku všechny chutě nenápadně propojil. Křupavá slunečnicová semínka pak přidala další vrstvu textury a příjemné křupnutí, které celý salát krásně oživilo. 

Candát v páře s omáčkou z černého česneku, lilkovým fondantem a rajčatovým fondue.

RECENZE: Francouzská michelinská kuchyně v srdci Šumavy. Nebespán je největším překvapením Kašperských Hor

Kašperské Hory mají zhruba patnáct set obyvatel, přesto v nich najdete fine dining světové úrovně. Tamější restauraci Nebespán nově vede francouzský michelinský šéfkuchař Tony Malherbe. Za jeho kuchařským uměním se vyplatí jet třeba přes půl republiky. Nebespán ale zdaleka není jenom o perfektní gastronomii. Je to divoký podnikatelský příběh o (příliš) romantických snech, dluzích, lidských dramatech a odvaze ukázat, že i v drsných podmínkách Šumavy se dá vybudovat restaurace světové úrovně.

Přečíst článek

Bez masa i bez ideologie

Na jídelním lístku nás zaujalo i pho chay Green Table – vegetariánská variace na slavnou vietnamskou polévku s vlastními bylinkami z hydroponie, rýžovými nudlemi a houbami shiitake z farmy Mushroom Planet. Silný aromatický vývar, čerstvé bylinky, rýžové nudle i masité shiitake vytvořily překvapivě plnou a vrstevnatou chuť. Kdyby vám někdo neřekl, že jde o bezmasou verzi, nejspíš by vás ani nenapadlo přemýšlet nad tím, co v ní chybí. Protože nechybělo vůbec nic.

foodstream

Kam vyrazit

Green Table

Na Florenci 15 110 00 Praha 1 · Florentinum
Otevřít v Google Maps

Právě to je ostatně z Green Table ten nejsilnější dojem – nechybí vám tu vůbec nic. A už vůbec ne maso. Zároveň tu ale nic nepřebývá, jak tomu někdy u čistě vegetariánských podniků bývá. Nenajdete tu přemíru kari, přepálenou vůni smažené tempury ani nekonečné variace na unavený salátový bufet. Kuchyně Green Table je lehká, harmonická a sebevědomá. Nestaví na stereotypech, efektních tricích ani na křečovité snaze maso za každou cenu nahradit. Místo toho nechává vyniknout samotné suroviny a ukazuje, jak sofistikovaná může zelenina být, když ji někdo umí skvěle uvařit.

Právě v tom je největší síla Miluše Makó. Zeleninu lidem netlačí jako ideologii, ale servíruje ji jako gastronomický zážitek. Paradoxní přitom je, že ona sama není vegetariánkou. Jak s úsměvem vzpomíná, když kdysi nastoupila do své první vegetariánské restaurace s příznačným názvem Koza zůstala celá, vůbec netušila, jak chutná tofu nebo tempeh. Dopředu ji ale hnaly ambice, talent a chuť prozkoumávat neprobádané. A taky touha stát se špičkovou šéfkuchařkou. To se jí po právu povedlo. 

Příběh bruntálské rodačky, která v šesti letech začínala stahováním králíka u prarodičů, je vlastně symbolem proměny jednoho zažitého paradigmatu. Vegetariánská kuchyně už není – a čím dál méně bude – jen zdravou alternativou „normálního oběda“. V rukou talentovaného kuchaře či kuchařky může být stejně promyšlená, překvapivá a skvělá jako ta masová. Možná i víc.

Žižkovská restaurace Sumi Garden sází na silný ramen, návykové takoyaki, okonomiyaki i mimořádně povedené sushi.

RECENZE: Tokio na Žižkově. V Sumi Garden servírují nejlepší sushi v Praze

Zvenku pár plastových židlí na zaprášené ulici, uvnitř malý kus Tokia. Žižkovská restaurace Sumi Garden sází na silný ramen, návykové takoyaki, okonomiyaki i mimořádně povedené sushi. Nenápadný podnik nabízí jednu z nejautentičtějších podob japonské kuchyně v Praze.

Přečíst článek

Asijské knedlíčky, které pobláznily Berlín, konečně v Praze! U Jiřáku otevírá Home of Dumplings

Asijské knedlíčky, které pobláznily Berlín, konečně v Praze. U Jiřáku otevírá Home of Dumplings

Praha má další adresu, kterou si foodies rychle zapíšou do mapy. U Jiřího z Poděbrad otevírá Home of Dumplings, podnik s ručně vyráběnými asijskými knedlíčky, které pobláznily Berlín. Hosté je budou milovat pro šťavnaté náplně a výrazné chutě, instagramové feedy zase pro jejich barvy. A na své si přijdou i ti, kdo zrovna nepatří mezi skalní fanoušky knedlíčků. Bude z čeho vybírat.

Přečíst článek

Baví vás objevovat nové chutě, podniky a gastrotrendy? Sledujte foodstream!




 

Související

Legendární Alcron nahradila Brasserie 1932. Nejlepší tatarák v Praze

Přečíst článek
Žižkovská restaurace Sumi Garden sází na silný ramen, návykové takoyaki, okonomiyaki i mimořádně povedené sushi.

RECENZE: Tokio na Žižkově. V Sumi Garden servírují nejlepší sushi v Praze

Přečíst článek
Pavel Sochor z Almy

Praha už není jen město piva. Dva její bary patří mezi evropskou špičku

Přečíst článek

Barokní zámek, statek a 12 tisíc metrů pozemků. Cena?

Barokní zámek u Žatce je na prodej
Luxent, užito se svolením
Petra Nehasilová

Za cenu lepšího bytu v Praze může mít nový majitel celý barokní zámek, hospodářský dvůr i kus chmelařské historie. V Milčevsi u Žatce je na prodej památkově chráněný areál za 19,5 milionu korun. Nabízí přes 12 tisíc metrů čtverečních pozemků, zámek k dokončení rekonstrukce, zrekonstruované hospodářské budovy i unikátní bývalou sušárnu chmele s původními pecemi.

Na českém realitním trhu se znovu objevila nabídka, která ukazuje zvláštní paradox historických nemovitostí. Zámek může stát méně než luxusní byt v Praze. Jenže kdo si ho koupí, nepořizuje si hotový sen, ale projekt. A často i velkou odpovědnost.

V Milčevsi u Žatce je na prodej barokní zámek s přiléhajícím hospodářským dvorem za 19,5 milionu korun. Areál má pozemky o výměře 12 372 metrů čtverečních a užitnou plochu kolem tři tisíce metrů čtverečních. Součástí je samotný zámek, hospodářské budovy, sýpka i bývalá teplovzdušná sušárna chmele s původními uhelnými pecemi..

Zámek, statek a kus chmelařské historie

Milčeves leží přímo v žateckém chmelařském kraji. A právě to dává nabídce silnější příběh než u běžných historických sídel. Neprodává se tu jen zámecká budova, ale celý hospodářský areál spojený s krajinou, kterou po staletí formovalo pěstování chmele.

Samotný zámek má dvě podlaží a celkovou podlahovou plochu 488 metrů čtverečních včetně sklepa. Dispozice 14+2 dává novému majiteli poměrně širokou svobodu, jak objekt využít. Přízemí dříve sloužilo jako kanceláře, horní patro je připravené na dokončení započaté rekonstrukce. V přízemí se zachovaly klenby, horní podlaží je plochostropé.

V celé budově byla podle nabídky realitní kanceláře Luxent vyměněna okna za nová dřevěná, s okenicemi ve špaletách, která respektují původní charakter stavby. Interiér je vyklizený a čeká na další úpravy.

Francesco Kinský dal Borgo

Rekonstrukce zámku se prodražila o pětinu. Bez akcí by se neuživil, říká hrabě Kinský

Historický průzkum vyjde zhruba na sto tisíc korun, další statisíce stojí příprava projektu a samotná rekonstrukce se téměř vždy prodraží. Opravit střechu nebo fasádu přitom nestačí. Památka musí dostat nový život a vydělat si alespoň na vlastní provoz, říká Francesco Kinský dal Borgo, který se podílí na správě zámku Karlova Koruna a hradu Kost.

Přečíst článek

Nejen romantika, ale i podnikatelský potenciál

Silnou stránkou této nemovitosti je rozsah areálu. Část hospodářských budov o užitné ploše zhruba 2500 metrů čtverečních je už kompletně zrekonstruovaná. To otevírá možnosti pro skladování, zemědělství, lehkou výrobu, ustájení, ateliéry nebo jiné podnikatelské využití.

Součástí areálu je také zachovalá barokní sýpka. Největší zvláštností je ale bývalá teplovzdušná sušárna chmele s původními uhelnými pecemi. V regionu, který proslavil Žatecký poloraný červeňák, nejde jen o technický detail, ale o silný prvek příběhu celé nemovitosti.

Areál je od roku 1964 chráněn jako nemovitá kulturní památka. To zvyšuje jeho historickou hodnotu, ale zároveň znamená, že nový majitel bude muset při dalších úpravách počítat s památkovou ochranou.

Historické nemovitosti lákají. Ale nejsou pro každého

Newstream se trhu se zámky a historickými nemovitostmi věnuje opakovaně. V posledních letech se ukazuje, že takové objekty mohou být cenově překvapivě dostupné, někdy i levnější než luxusní byty ve velkých městech. Jenže srovnání pořizovací ceny je zavádějící. U historických areálů často rozhodují až další náklady: technický stav, rozsah rekonstrukce, provoz, památková ochrana a hlavně schopnost najít objektu smysluplné nové využití.

Jízdárna v areálu zámku Karlova Koruna před rekonstrukcí

Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život

Když se Karlova Koruna vrátila rodině Kinských dal Borgo, byla ve špatném technickém stavu a bez jasné budoucnosti. Dnes se areál postupně proměňuje. Nejde přitom jen o rekonstrukci, ale především o hledání nového smyslu, který místu vrací život.

Přečíst článek

Odborníci na historické reality dlouhodobě upozorňují, že tento segment se nechová jako běžný trh s byty nebo domy. Každý prodej je individuální, likvidita je nízká a kupující musí velmi dobře počítat nejen pořizovací cenu, ale i budoucí investice a náklady na provoz.

Milčeves do tohoto trendu zapadá, ale zároveň se od něj odlišuje. Za 19,5 milionu korun se tu neprodává pouze zámek čekající na nového majitele, ale celý funkčně využitelný hospodářský dvůr s přímou vazbou na chmelařskou historii Žatecka. Právě kombinace zámku, statku, sýpky a sušárny chmele může být pro kupce důležitější než samotná zámecká romantika.

Krajina UNESCO a hodina od Prahy

Milčeves leží u Žatce, v regionu, který je po staletí spojený s pěstováním chmele. Zemědělská a industriální krajina Žatecka byla díky své chmelařské tradici zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Nedaleký Žatec nabízí kompletní občanskou vybavenost i turistické zázemí. Ve městě se nachází historické centrum, synagoga, radniční věž, renesanční sladovna nebo Chrám chmele a piva. Do Prahy trvá cesta autem necelou hodinu, hranice s Německem jsou dostupné zhruba do půl hodiny.

Trnová u Prahy

FOTOGALERIE: Zámky na prodej. Podívejte se, kolik stojí historické skvosty v Česku

Na trhu objevilo několik výjimečných zámků a tvrzí. Zatímco některé ceny makléři uvádějí jen na vyžádání, další začínají zhruba na 15 milionech korun a u větších areálů se pohybují i kolem 60 milionů.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Nová várka zámků na prodej

Nová várka zámků na prodej. V módě jsou ty po rekonstrukci za stovky milionů

Přečíst článek
Automatické mlýny v Pardubicích

Ze starých fabrik jsou nové hvězdy. Industriální ikony v Česku ožívají jako místa pro bydlení, kulturu i byznys

Přečíst článek
Jízdárna v areálu zámku Karlova Koruna před rekonstrukcí

Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život

Přečíst článek