Červené z Moravy mezi světovou elitou. Kolby uspělo v Londýně a láká i architekturou

Žádný gastroodpad, vlastní bylinkový skleník přímo uprostřed podniku a menu, které mění pravidla hry. Nenápadná restaurace Green Table na piazzettě pražského Florentina dokazuje, že moderní vegetariánská kuchyně už dávno není o kompromisech a nudných salátech, ale o prvotřídním zážitku z oběda srovnatelném se špičkovými masovými restauracemi.

Svoje první jídlo uvařila, když jí bylo šest let. Byla to smažená králičí játra - z králíka, kterého si u babičky a dědy sama stáhla z kůže. V jedenácti už vařila s maminkou v bruntálské hospodě Emona a od té doby toho stihla mnoho. Vydala vlastní kuchařku, stala se ambasadorkou projektu Studuj gastro, vede kurzy v Gourmet Academy a především se zařadila mezi nejviditelnější tváře moderní české gastronomie. 

Miluše Makó. Její jméno už teď patří mezi hvězdy současné české gastroscény a objevilo se i v prestižním průvodci nejlepších restaurací Gault&Millau. Už čtyři roky stojí v čele čistě vegetariánské a zero-waste restaurace Green Table. Právě tady Čechům dokazuje, že když je vegetariánská kuchyně dobře uvařená, po mase si ani ten největší masožravec nevzdechne. 

21 fotografií v galerii

Když se řekne vegetariánská restaurace, tak… Je to sice nesrovnatelné s dobou před deseti lety, kdy jste na menu našli maximálně „starý dobrý“ smažák utopený v oleji a v těch lepších podnicích grilovanou zeleninu, přesto nemalá část Čechů dodnes pohlíží na vegetariánskou kuchyni jako na kompromis. Nenápadná restaurace Green Table na piazzettě pražského Florentina ale dokazuje, že i zelenina může nabídnout prvotřídní zážitek z oběda srovnatelný se špičkovými masovými restauracemi. 

Glosa Petry Martínkové: Česká kuchyně není retro. Vrací se lehčí, modernější a sebevědomější

Názory

Molekulární gastronomie, exotické ingredience, místo omáček pěny. Nové koncepty a odvážné experimenty. Gastronomie posledních dvaceti let byla neustálým hledáním nového. Dnes se však její směřování viditelně mění. Po letech experimentů přichází trend zdaleka možná nejzajímavější – návrat k podstatě, k tradičním surovinám a receptům. Zpátky ke kořenům.

Petra Martínková

Přečíst článek

Vývar ze slupek a odřezků a židle ze staré lednice

Green Table má hned několik specifik. Za prvé tým šéfkuchařky Milušky, jak tu Miluši Makó všichni oslovují, tvoří výhradně ženy. „Nebyl to ale záměr, prostě se to tak sešlo a klape nám to tak,“ usmívá se šéfkuchařka. 

Za druhé má podnik přímo uvnitř vlastní hydroponickou farmu - něco jako velký vestavěný skleník, kde si tým pěstuje vlastní bylinky, saláty nebo třeba microgreens. Když vám ho personál otevře, jako první ucítíte neodolatelnou, lehce nasládlou a krásně čerstvou vůni bazalky, která nejenže naladí vaše chuťové pohárky, ale tak nějak i vás samotné. 

Za třetí je Green Table skutečnou zero-waste restaurací. Ne na efekt ani jen na papíře, ale doopravdy. Zbytky surovin tu totiž dostávají další využití – z odřezků dezertů vznikají malé (a skvělé!) pralinko-dezertíky, bohatou květenu v interiéru zase zavlažuje vyčištěná voda z kuchyně a ze slupek a odřezků se tu vaří vývary, kterými se posléze dochucují další pokrmy. Nad každou surovinou se tu přemýšlí tak, aby našla své využití. Jak sama Makó říká, dobrý šéfkuchař dnes musí být nejen skvělý kuchař, ale také manažer a ekonom. 

Stejná pečlivost, s jakou se tu přistupuje k surovinám, je ostatně cítit i z atmosféry celého podniku. Green Table vůbec nepůsobí uspěchaně, a to ani přes fakt, že tu denně vydají okolo dvou set obědů. Naopak. Je z něj cítit klid a jakási nenápadná harmonie, za kterou kromě krásného interiéru z recyklovatelných a udržitelných materiálů – ostatně sednout si můžete třeba na židli vyrobenou z části staré lednice – stojí i spousta opečovávaných květin a bylinek.

Hra chutí: Od cuketového bifteku po phočko s shiitake

Na rozdíl od většiny restaurací můžete do Green Table zajít jen na snídani nebo oběd, klidně ale i pozdní. Green Table totiž zavírá už v pět hodin odpoledne. Původně totiž vznikla primárně jako restaurace pro zaměstnance a obyvatele z blízkého okolí. Dnes sem ale hojně míří lidé i z jiných částí Prahy. 

Menu, které je každý týden jiné, se sestává z předkrmu, polévky a čtyř hlavních jídel. Polévka a jedno z hlavních jídel se každý den mění, předkrm a zbylá tři jídla zůstávají stejná po všechny pracovní dny.

Legendární Alcron nahradila Brasserie 1932. Nejlepší tatarák v Praze

Enjoy

Žádný škrobený fine dining ani obavy, který příbor vzít do ruky. Nová Brasserie 1932 navazuje na legendární Alcron uvolněnou atmosférou, precizním řemeslem a českými jídly, kvůli nimž na chvíli zapomenete na svět venku.

Petra Martínková

Přečíst článek

Při naší návštěvě se jako předkrm podával tatarák z pečené cukety s crème fraîche, domácí focacciou a sezonními rajčátky. A šlo rozhodně o jeden z těch nejlepších „tatarských bifteků“, které jsme kdy ochutnali. Pečená cuketa měla příjemně nasládlou chuť s lehce karamelovými tóny, kterou nenásilně oživovala vlastní rozmixovaná sušená rajčata. Crème fraîche celé jídlo krásně zjemnilo a nadýchaná domácí focaccia se už jen postarala o to, že na talíři nezůstal ani drobeček.

Pokračovali jsme kroketami z červené řepy s modrým sýrem a batátovým pyré – jídlem, které rozhodně stojí za to ochutnat. Křupavá krusta ukrývala vláčné řepové kroketky, které svou konzistencí překvapivě hodně připomínaly domácí karbanátky. Jen byly jemnější, lehčí a chuťově mnohem zajímavější, což píšu jako člověk, který maso miluje. Slanost modrého sýra navíc krásně vyvážila přirozenou sladkost řepy a sametové batátové pyré celý pokrm příjemně doplnilo.

Stejně příjemný byl i salát s grilovanou cuketou, sýrem halloumi, bylinkovou zálivkou a křupavými slunečnicovými semínky. Rozhodně nešlo o nudnou misku zeleniny, ale o plnohodnotné hlavní jídlo s promyšlenou hrou chutí a textur. Grilovaná cuketa nás zaujala příjemně kouřovými tóny, sýr halloumi dodal typickou slanost a výraznost a bylinkový dresink z vlastního skleníku všechny chutě nenápadně propojil. Křupavá slunečnicová semínka pak přidala další vrstvu textury a příjemné křupnutí, které celý salát krásně oživilo. 

RECENZE: Francouzská michelinská kuchyně v srdci Šumavy. Nebespán je největším překvapením Kašperských Hor

Enjoy

Kašperské Hory mají zhruba patnáct set obyvatel, přesto v nich najdete fine dining světové úrovně. Tamější restauraci Nebespán nově vede francouzský michelinský šéfkuchař Tony Malherbe. Za jeho kuchařským uměním se vyplatí jet třeba přes půl republiky. Nebespán ale zdaleka není jenom o perfektní gastronomii. Je to divoký podnikatelský příběh o (příliš) romantických snech, dluzích, lidských dramatech a odvaze ukázat, že i v drsných podmínkách Šumavy se dá vybudovat restaurace světové úrovně.

Petra Martínková

Přečíst článek

Bez masa i bez ideologie

Na jídelním lístku nás zaujalo i pho chay Green Table – vegetariánská variace na slavnou vietnamskou polévku s vlastními bylinkami z hydroponie, rýžovými nudlemi a houbami shiitake z farmy Mushroom Planet. Silný aromatický vývar, čerstvé bylinky, rýžové nudle i masité shiitake vytvořily překvapivě plnou a vrstevnatou chuť. Kdyby vám někdo neřekl, že jde o bezmasou verzi, nejspíš by vás ani nenapadlo přemýšlet nad tím, co v ní chybí. Protože nechybělo vůbec nic.

Právě to je ostatně z Green Table ten nejsilnější dojem – nechybí vám tu vůbec nic. A už vůbec ne maso. Zároveň tu ale nic nepřebývá, jak tomu někdy u čistě vegetariánských podniků bývá. Nenajdete tu přemíru kari, přepálenou vůni smažené tempury ani nekonečné variace na unavený salátový bufet. Kuchyně Green Table je lehká, harmonická a sebevědomá. Nestaví na stereotypech, efektních tricích ani na křečovité snaze maso za každou cenu nahradit. Místo toho nechává vyniknout samotné suroviny a ukazuje, jak sofistikovaná může zelenina být, když ji někdo umí skvěle uvařit.

Právě v tom je největší síla Miluše Makó. Zeleninu lidem netlačí jako ideologii, ale servíruje ji jako gastronomický zážitek. Paradoxní přitom je, že ona sama není vegetariánkou. Jak s úsměvem vzpomíná, když kdysi nastoupila do své první vegetariánské restaurace s příznačným názvem Koza zůstala celá, vůbec netušila, jak chutná tofu nebo tempeh. Dopředu ji ale hnaly ambice, talent a chuť prozkoumávat neprobádané. A taky touha stát se špičkovou šéfkuchařkou. To se jí po právu povedlo. 

Příběh bruntálské rodačky, která v šesti letech začínala stahováním králíka u prarodičů, je vlastně symbolem proměny jednoho zažitého paradigmatu. Vegetariánská kuchyně už není – a čím dál méně bude – jen zdravou alternativou „normálního oběda“. V rukou talentovaného kuchaře či kuchařky může být stejně promyšlená, překvapivá a skvělá jako ta masová. Možná i víc.

RECENZE: Tokio na Žižkově. V Sumi Garden servírují nejlepší sushi v Praze

Enjoy

Zvenku pár plastových židlí na zaprášené ulici, uvnitř malý kus Tokia. Žižkovská restaurace Sumi Garden sází na silný ramen, návykové takoyaki, okonomiyaki i mimořádně povedené sushi. Nenápadný podnik nabízí jednu z nejautentičtějších podob japonské kuchyně v Praze.

Petra Martínková

Přečíst článek

Asijské knedlíčky, které pobláznily Berlín, konečně v Praze. U Jiřáku otevírá Home of Dumplings

Enjoy

Praha má další adresu, kterou si foodies rychle zapíšou do mapy. U Jiřího z Poděbrad otevírá Home of Dumplings, podnik s ručně vyráběnými asijskými knedlíčky, které pobláznily Berlín. Hosté je budou milovat pro šťavnaté náplně a výrazné chutě, instagramové feedy zase pro jejich barvy. A na své si přijdou i ti, kdo zrovna nepatří mezi skalní fanoušky knedlíčků. Bude z čeho vybírat.

Petra Martínková

Přečíst článek

Baví vás objevovat nové chutě, podniky a gastrotrendy? Sledujte foodstream!

Za cenu lepšího bytu v Praze může mít nový majitel celý barokní zámek, hospodářský dvůr i kus chmelařské historie. V Milčevsi u Žatce je na prodej památkově chráněný areál za 19,5 milionu korun. Nabízí přes 12 tisíc metrů čtverečních pozemků, zámek k dokončení rekonstrukce, zrekonstruované hospodářské budovy i unikátní bývalou sušárnu chmele s původními pecemi.

Na českém realitním trhu se znovu objevila nabídka, která ukazuje zvláštní paradox historických nemovitostí. Zámek může stát méně než luxusní byt v Praze. Jenže kdo si ho koupí, nepořizuje si hotový sen, ale projekt. A často i velkou odpovědnost.

V Milčevsi u Žatce je na prodej barokní zámek s přiléhajícím hospodářským dvorem za 19,5 milionu korun. Areál má pozemky o výměře 12 372 metrů čtverečních a užitnou plochu kolem tři tisíce metrů čtverečních. Součástí je samotný zámek, hospodářské budovy, sýpka i bývalá teplovzdušná sušárna chmele s původními uhelnými pecemi..

20 fotografií v galerii

Zámek, statek a kus chmelařské historie

Milčeves leží přímo v žateckém chmelařském kraji. A právě to dává nabídce silnější příběh než u běžných historických sídel. Neprodává se tu jen zámecká budova, ale celý hospodářský areál spojený s krajinou, kterou po staletí formovalo pěstování chmele.

Samotný zámek má dvě podlaží a celkovou podlahovou plochu 488 metrů čtverečních včetně sklepa. Dispozice 14+2 dává novému majiteli poměrně širokou svobodu, jak objekt využít. Přízemí dříve sloužilo jako kanceláře, horní patro je připravené na dokončení započaté rekonstrukce. V přízemí se zachovaly klenby, horní podlaží je plochostropé.

V celé budově byla podle nabídky realitní kanceláře Luxent vyměněna okna za nová dřevěná, s okenicemi ve špaletách, která respektují původní charakter stavby. Interiér je vyklizený a čeká na další úpravy.

Rekonstrukce zámku se prodražila o pětinu. Bez akcí by se neuživil, říká hrabě Kinský

Reality

Historický průzkum vyjde zhruba na sto tisíc korun, další statisíce stojí příprava projektu a samotná rekonstrukce se téměř vždy prodraží. Opravit střechu nebo fasádu přitom nestačí. Památka musí dostat nový život a vydělat si alespoň na vlastní provoz, říká Francesco Kinský dal Borgo, který se podílí na správě zámku Karlova Koruna a hradu Kost.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Nejen romantika, ale i podnikatelský potenciál

Silnou stránkou této nemovitosti je rozsah areálu. Část hospodářských budov o užitné ploše zhruba 2500 metrů čtverečních je už kompletně zrekonstruovaná. To otevírá možnosti pro skladování, zemědělství, lehkou výrobu, ustájení, ateliéry nebo jiné podnikatelské využití.

Součástí areálu je také zachovalá barokní sýpka. Největší zvláštností je ale bývalá teplovzdušná sušárna chmele s původními uhelnými pecemi. V regionu, který proslavil Žatecký poloraný červeňák, nejde jen o technický detail, ale o silný prvek příběhu celé nemovitosti.

Areál je od roku 1964 chráněn jako nemovitá kulturní památka. To zvyšuje jeho historickou hodnotu, ale zároveň znamená, že nový majitel bude muset při dalších úpravách počítat s památkovou ochranou.

Historické nemovitosti lákají. Ale nejsou pro každého

Newstream se trhu se zámky a historickými nemovitostmi věnuje opakovaně. V posledních letech se ukazuje, že takové objekty mohou být cenově překvapivě dostupné, někdy i levnější než luxusní byty ve velkých městech. Jenže srovnání pořizovací ceny je zavádějící. U historických areálů často rozhodují až další náklady: technický stav, rozsah rekonstrukce, provoz, památková ochrana a hlavně schopnost najít objektu smysluplné nové využití.

Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život

Reality

Když se Karlova Koruna vrátila rodině Kinských dal Borgo, byla ve špatném technickém stavu a bez jasné budoucnosti. Dnes se areál postupně proměňuje. Nejde přitom jen o rekonstrukci, ale především o hledání nového smyslu, který místu vrací život.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Odborníci na historické reality dlouhodobě upozorňují, že tento segment se nechová jako běžný trh s byty nebo domy. Každý prodej je individuální, likvidita je nízká a kupující musí velmi dobře počítat nejen pořizovací cenu, ale i budoucí investice a náklady na provoz.

Milčeves do tohoto trendu zapadá, ale zároveň se od něj odlišuje. Za 19,5 milionu korun se tu neprodává pouze zámek čekající na nového majitele, ale celý funkčně využitelný hospodářský dvůr s přímou vazbou na chmelařskou historii Žatecka. Právě kombinace zámku, statku, sýpky a sušárny chmele může být pro kupce důležitější než samotná zámecká romantika.

Krajina UNESCO a hodina od Prahy

Milčeves leží u Žatce, v regionu, který je po staletí spojený s pěstováním chmele. Zemědělská a industriální krajina Žatecka byla díky své chmelařské tradici zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Nedaleký Žatec nabízí kompletní občanskou vybavenost i turistické zázemí. Ve městě se nachází historické centrum, synagoga, radniční věž, renesanční sladovna nebo Chrám chmele a piva. Do Prahy trvá cesta autem necelou hodinu, hranice s Německem jsou dostupné zhruba do půl hodiny.

FOTOGALERIE: Zámky na prodej. Podívejte se, kolik stojí historické skvosty v Česku

Reality

Na trhu objevilo několik výjimečných zámků a tvrzí. Zatímco některé ceny makléři uvádějí jen na vyžádání, další začínají zhruba na 15 milionech korun a u větších areálů se pohybují i kolem 60 milionů.

pej

Přečíst článek