Ministr obrany Jaromír Zůna tvrdí, že bezpečnost země se neměří procenty HDP. Jenže právě ta procenta jsou měnou důvěry v NATO. V době, kdy si část střední Evropy plete diplomacii s rezignací, je hazard s obranou víc než účetní trik.
Vláda škrtla armádě 21 miliard. Místo 175,79 miliardy podle plánu kabinetu Petra Fialy má mít resort obrany jen 154,79 miliardy. Prezident Petr Pavel to označil za nezodpovědné a chce mluvit s premiérem Andrejem Babišem i ministryní financí Alenou Schillerovou. Má proč.
Ministr Zůna za SPD říká, že modernizační projekty ohroženy nejsou a že rozhodující budou roky 2027–2031. To je nebezpečná iluze. Obrana není sezónní výprodej. Je to kontinuální závazek. Jakmile stát začne rozpočet brát jako politickou harmoniku, dává spojencům i vlastním vojákům jasný signál. Jistota neexistuje.
Dvě procenta HDP nejsou fetiš. Jsou minimem, na kterém stojí alianční solidarita. Kdo je začne relativizovat, relativizuje i vlastní závazky.
Slovenská cesta
Stačí se podívat na Slovensko. Prezident Peter Pellegrini, ministr zahraničí Juraj Blanár i šéf parlamentu Richard Raši při výročí ruské invaze vyzvali k „diplomatickému řešení“ války na Ukrajině. Premiér Robert Fico dlouhodobě mluví podobně. Opozice správně připomíná, že válku může ukončit agresor. Tedy Rusko.
Diplomacie bez síly je jen přání. A síla bez peněz neexistuje. Zůna může mluvit o robotických systémech a digitalizaci velení. Bez stabilního financování zůstanou jen v excelové tabulce. Bez procent nebude obrana. A bez obrany nebude bezpečnost. Bez ohledu na to, jak kreativně to ministr přepočítá.
Je zlatý věk Ameriky opravdu za rohem? Trump promluví v době rostoucích problémů
Americký prezident Donald Trump před oběma komorami Kongresu přednese tradiční projev o stavu unie. Projev pro něj představuje největší příležitost přesvědčit skeptické Američany, že jeho politika funguje a že slibovaný ekonomický zlatý věk je hned za rohem, poznamenala k tomu zpravodajská televize CNN. Trump totiž každoroční řeč shrnující dosavadní úspěchy i nejbližší plány administrativy přednese v době, kdy klesá jeho popularita, rostou obavy z konfliktu s Íránem a Američané se potýkají s rostoucími životními náklady. Někteří opoziční demokraté předem ohlásili, že budou Trumpův projev bojkotovat.
Ruská vojenská operace na Ukrajině zatím nedosáhla svých cílů a bude pokračovat. Moskva chce především ochránit lidi v Donbasu. Podle ruské státní agentury TASS to řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Hovořil v den čtvrtého výročí zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu.
„Cílů ještě nebylo dosaženo, proto pokračuje speciální vojenská operace,“ řekl Peskov s odkazem na oficiální ruské označení invaze do sousední země, která začala 24. února 2022.
Ruská vojenská operace podle Peskova postupně přerostla z akce proti vládě v Kyjevě ve střet s celým Západem. Hlavním cílem je ale nadále zajistit bezpečnost lidí na východě Ukrajiny, dodal mluvčí.
„Rusové se změnili“
Rusko a Rusové se podle něj během posledních čtyř let silně změnili. „Společnost se úžasně semkla okolo prezidenta (Vladimira Putina), určitě dozrála, pokud jde o pochopení našich kořenů, pochopení toho, co je dobro a co zlo na celém světě, v mezinárodních záležitostech,“ prohlásil mluvčí.
Před invazí se Putinova popularita podle průzkumu společnosti FOM činila 62 procent. Poté, co „speciální vojenská operace“ selhala a přeměnila se ve velkou válku, úřady prudce zesílily represe, omezily svobodu slova a spustily propagandu v dosud nevídané míře. Putinova popularita během roku podle FOM vzrostla na 78 procent a následně se pohybuje mezi 77 až 83 procenty. Současně ale vládu schvaluje jen 53 procent dotázaných a obliba vládnoucí strany Jednotné Rusko činí 39 procent, uvedl server The Mosco Times.
Připomněl, že podle průzkumu střediska VCIOM z konce loňského roku více než polovina Rusů - 55 procent - touží po ukončení války a návratu k „obyčejnému životu“. V průzkumu 79 procent dotázaných vyjádřilo důvěru k prezidentovi a 74 procent schvalovalo jeho činnost, ale na dotaz, koho považují za „hrdinu roku“, polovina neodpověděla a Putina za hrdinu označilo 22 procent.
K jednáním o dosažení míru v rusko-ukrajinské válce Peskov uvedl, že nyní vše závisí na Kyjevu. Z ruských požadavků vůči Kyjevu jmenoval neutrální a bezjaderný status Ukrajiny, uznání ruské anexe oblastí na východě Ukrajiny a „vzdání se neonacistických norem“.
Argument ochrany ruskojazyčného obyvatelstva Donbasu a nutnosti takzvané denacifikace vlády v Kyjevě použila Moskva jako jednu z hlavních záminek pro zahájení své vojenské operace v roce 2022.
Peskov také uvedl, že nemůže potvrdit termíny a místo dalšího kola třístranného jednání mezi Ruskem, Spojenými státy a Ukrajinou o ukončení rusko-ukrajinské války.
Tvrzení o jaderné zbrani
Mluvčí Kremlu podle agentury DPA také vyvolal údiv ničím nepodloženým tvrzením, které západní pozorovatelé považují za absurdní, že Francie a Velká Británie by mohly Ukrajině poskytnout jaderné zbraně jako páku v konfliktu s Ruskem. Peskov se odvolal na zprávu ruské zahraniční rozvědky SVR, sám však přiznal, by to bylo v rozporu s mezinárodními smlouvami, napsala DPA. Připomněla, že Ukrajina se po rozpadu Sovětského svazu vzdala jaderných zbraní na svém území, i když toho později - po vpádu ruských vojsk - litovala. Rusko opakovaně obvinilo Kyjev, že pracuje na bombě obsahující jaderný materiál, ale pro toto tvrzení neexistují žádné důkazy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v projevu ke čtvrtému výročí začátku rozsáhlé ruské invaze uvedl, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin svých cílů nedosáhl a že Ukrajina ubránila svou nezávislost.
Diplomatické snahy o ukončení války zesílily loni v lednu po návratu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta, kromě výměn válečných zajatců mezi znepřátelenými stranami však zatím hmatatelnější výsledek nepřinesly. Nepřekonatelným sporným bodem zůstávají územní požadavky Moskvy vůči Kyjevu.
Ruská invaze na Ukrajinu je největším konfliktem na evropském kontinentu od konce druhé světové války. Ve válce zahynuly statisíce ukrajinských i ruských vojáků a pravděpodobně desítky tisíc ukrajinských civilistů. Miliony lidí na Ukrajině byly nuceny opustit své domovy.
Agentura AFP minulý týden napsala, že před začátkem ruské invaze Rusko kontrolovalo sedm procent ukrajinského území. V současnosti to je 19,5 procenta, před rokem to bylo 18,6 procenta.
Fiala tlačí na Babiše: Česko by mělo znovu přispět na munici pro Ukrajinu
Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) vyzval svého nástupce Andreje Babiše (ANO), aby přehodnotil rozhodnutí vlády nepodílet se finančně na muniční iniciativě pro Ukrajinu. V předvečer čtvrtého výročí ruské invaze Fiala připomněl, že na Ukrajině se podle něj bojuje i za svobodnou a demokratickou budoucnost České republiky.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie nedosáhli dohody na 20. balíku sankcí proti Rusku. Po skončení jednání v Bruselu to uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která to označila za neúspěch. Sankce blokuje Maďarsko a podle informací ČTK i Slovensko. To navíc podle Fica zastavilo pomoc Ukrajině formou dodávek elektřiny.
Ruský prezident Vladimir Putin za čtyři roky války nedosáhl svých cílů, Ukrajina ubránila svou nezávislost. Na úvod dnešního čtvrtého výročí vpádu ruských vojsk do své země to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, píší tiskové agentury. Kyjev udělá vše pro zajištění trvalého míru, dodal ukrajinský vůdce v televizním projevu.
Zelenskyj dnes v Kyjevě pořádá vzpomínkovou ceremonii, jíž se zúčastní i předseda Evropské rady António Costa, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová či lídři severských a pobaltských zemí, kteří již jsou v ukrajinské metropoli.
Dnes jsou to přesně čtyři roky od chvíle, kdy Putin zahájil třídenní útok k dobytí Kyjeva, řekl ukrajinský prezident. „Putin nedosáhl svých cílů. Nezlomil ukrajinský lid. Nevyhrál tuto válku. Ochránili jsme Ukrajinu a uděláme vše pro dosažení míru a zajištění spravedlnosti,“ prohlásil Zelenskyj.
Ruská invaze na Ukrajinu je největším konfliktem na evropském kontinentu od konce druhé světové války. Ve válce zahynuly statisíce ukrajinských i ruských vojáků a pravděpodobně desítky tisíc ukrajinských civilistů. Miliony lidí na Ukrajině byly nuceny opustit své domovy. Obyvatelé země si na řadě míst připomněli památku obětí minutou ticha v 8:00 středoevropského času, uvedla stanice BBC.
Slavnostní ceremoniál k uctění památky padlých ukrajinských vojáků ve Lvově ČTK
Agentura AFP minulý týden napsala, že před začátkem celoplošné ruské invaze Rusko kontrolovalo sedm procent ukrajinského území. V současnosti to je 19,5 procenta, před rokem to bylo 18,6 procenta.
Fiala tlačí na Babiše: Česko by mělo znovu přispět na munici pro Ukrajinu
Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) vyzval svého nástupce Andreje Babiše (ANO), aby přehodnotil rozhodnutí vlády nepodílet se finančně na muniční iniciativě pro Ukrajinu. V předvečer čtvrtého výročí ruské invaze Fiala připomněl, že na Ukrajině se podle něj bojuje i za svobodnou a demokratickou budoucnost České republiky.
S obranou od začátku války pomáhají Kyjevu evropští spojenci dodávkami zbraní či finanční podporou. „Jsem v Kyjevě podesáté od začátku války. Abych potvrdila, že Evropa stojí neochvějně za Ukrajinou, finančně, vojensky, i v této drsné zimě,“ napsala na síti X von der Leyenová.
In Kyiv for the tenth time since the start of the war.
To reaffirm that Europe stands unwaveringly with Ukraine, financially, militarily, and through this harsh winter.
To underscore our enduring commitment to Ukraine’s just fight.
Vzpomínkových akcí se zúčastní lídři severských a pobaltských zemí, mimo jiné švédský premiér Ulf Kristersson, finský prezident Alexander Stubb či lotyšská premiérka Evika Siliňová, kteří již dorazili do Kyjeva. „Mám radost, že mohu uvítat osm lídrů severských a pobaltských zemí, kteří jsou našimi opravdovými a blízkými spojenci při obraně svobody, spravedlnosti a pravdy,“ uvedl na síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
Pleased to welcome the leaders of the Nordic-Baltic Eight, our true and close allies in the defense of freedom, justice, and truth.
Diplomatické snahy o ukončení války zesílily loni v lednu po návratu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta, kromě výměn válečných zajatců mezi znepřátelenými stranami však zatím hmatatelnější výsledek nepřinesly. Nepřekonatelným sporným bodem zůstávají územní požadavky Moskvy vůči Kyjevu.
Související
Zelenskyj pro BBC: Putin už rozpoutal třetí světovou válku
