Noví poslanci na ustavujícím zasedání parlamentu formálně zvolili maďarským premiérem šéfa středopravicové strany Tisza Pétera Magyara. Ten podle agentury AP v projevu k zákonodárcům po složení přísahy řekl, že úřad nevyužije k vládnutí Maďarsku, ale ke službě vlasti. Tisza drtivě zvítězila v dubnových volbách a po 16 letech tak končí éra národně konzervativního premiéra Viktora Orbána.
Česko rozhodlo o složení nové Poslanecké sněmovny. Redakce sledovala průběh voleb v přímém přenosu: od otevírání volebních místností, přes první odhady účasti až po uzavření uren a sčítání hlasů. Nyní začínáme povolební online. Česká politika se po volbách přeskupuje, Andrej Babiš hledá partnery pro novou vládu a ostatní strany vyhodnocují, co bude dál. Pověření k sestavení vlády od prezidenta v neděli zatím Babiš nezískal, sám tento případný krok označil zatím za předčasný. Prezident Pavel tento okamžik zasadil na začátek Listopadu. Sledujeme všechny klíčové momenty v reálném čase.
Až čtvrtina voličů již v průběhu prvních hodin odevzdala na řadě míst v Česku hlas ve sněmovních volbách. Vyplývá to z informací od volebních komisařů nebo zástupců radnic a hejtmanství.
Sociální síť TikTok smazala některé z falešných účtů, které měly za cíl ovlivnit volby v Česku. Učinila tak po podnětu od Českého telekomunikačního úřadu. Na stovky účtů, které šíří například proruský obsah namířený proti EU či NATO a obhajující ruskou invazi na Ukrajinu, upozornil na konci září server Deník N.
Marek Benda je dlouholetý vlivný poslanecký doyen z ODS. Reálně si řídí sněmovnu a její pravidla jako takový předseda SVJ (sdružení vlastníků bytových jednotek). Žádné změny v baráku nedovolí, a co on nechce, to nyní ve sněmovně neprojde.
Sněmovna dnes schválila růst platů poslanců v letošním roce o 6,9 procenta. Základní plat poslance tak stoupne z loňských 102 400 korun na 109 500 korun. Zvýšení platů tak podle všeho překoná letošní inflaci.
Poslanci projednávají novelu lesního zákona a výsledky průzkumu agentury Ipsos k této problematice ukazují, že veřejnost si uvědomuje naléhavost změn v lesním hospodářství. Téměř tři čtvrtiny respondentů podporují přijetí nového lesního zákona, jenž by reflektoval potřeby dnešního lesnictví a 73 procent respondentů se domnívá, že vlastníci by měli mít větší volnost při rozhodování o hospodaření ve svých lesích.
Platy politiků jsou tradiční rozbuškou vášnivých debat. Přitom jde o banální problém, v němž o peníze vlastně ani nejde. V důsledcích však jde o další narušení důvěry v systém, kterých stále přibývá.
Vláda začne jednat o zvýšení platů vrcholných politiků a soudců. Není ale jisté, zda debatu dokončí, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zdůraznil, že kabinet zákonem pouze reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu, jinak by se platy neupravovaly. Podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) by platy vrcholných politiků mohly příští rok vzrůst o víc než 13 procent.
Za uplynulých deset let se kvůli přemnožené zvěři snížila biodiverzita druhů dřevin v průměru o třináct procent a zvěř zcela zničila patnáct procent nových stromků. O neudržitelných počtech vysoké i černé zvěře a jejich dopadu na české lesy odborníci bezvýsledně hovoří již více než dvacet let. Nyní poslanci projednávají novelu zákona o myslivosti, která má za úkol neudržitelný stav změnit.
Sněmovní volby by v červenci s převahou vyhrálo hnutí ANO, získalo by 33 procent hlasů. Druhou ODS by volilo 14 procent lidí, třetí hnutí STAN by mělo devět procent hlasů. Do dolní komory by se dostali také Piráti, hnutí SPD a těsně i Přísaha. Vládní TOP 09 by se v červenci do Sněmovny nedostala, preference jí klesly pod pět procent. Vyplývá to z volebního modelu, který zveřejnila agentura Median.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
