Koalice ANO, SPD a Motoristů představila návrh na zmrazení platů politiků od příštího roku na současné úrovni. Opatření má platit pět let a má být schváleno ve zrychleném režimu, oznámil Tomio Okamura.
Marek Benda je dlouholetý vlivný poslanecký doyen z ODS. Reálně si řídí sněmovnu a její pravidla jako takový předseda SVJ (sdružení vlastníků bytových jednotek). Žádné změny v baráku nedovolí, a co on nechce, to nyní ve sněmovně neprojde.
Sněmovna dnes schválila růst platů poslanců v letošním roce o 6,9 procenta. Základní plat poslance tak stoupne z loňských 102 400 korun na 109 500 korun. Zvýšení platů tak podle všeho překoná letošní inflaci.
Poslanci projednávají novelu lesního zákona a výsledky průzkumu agentury Ipsos k této problematice ukazují, že veřejnost si uvědomuje naléhavost změn v lesním hospodářství. Téměř tři čtvrtiny respondentů podporují přijetí nového lesního zákona, jenž by reflektoval potřeby dnešního lesnictví a 73 procent respondentů se domnívá, že vlastníci by měli mít větší volnost při rozhodování o hospodaření ve svých lesích.
Platy politiků jsou tradiční rozbuškou vášnivých debat. Přitom jde o banální problém, v němž o peníze vlastně ani nejde. V důsledcích však jde o další narušení důvěry v systém, kterých stále přibývá.
Vláda začne jednat o zvýšení platů vrcholných politiků a soudců. Není ale jisté, zda debatu dokončí, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zdůraznil, že kabinet zákonem pouze reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu, jinak by se platy neupravovaly. Podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) by platy vrcholných politiků mohly příští rok vzrůst o víc než 13 procent.
Za uplynulých deset let se kvůli přemnožené zvěři snížila biodiverzita druhů dřevin v průměru o třináct procent a zvěř zcela zničila patnáct procent nových stromků. O neudržitelných počtech vysoké i černé zvěře a jejich dopadu na české lesy odborníci bezvýsledně hovoří již více než dvacet let. Nyní poslanci projednávají novelu zákona o myslivosti, která má za úkol neudržitelný stav změnit.
Sněmovní volby by v červenci s převahou vyhrálo hnutí ANO, získalo by 33 procent hlasů. Druhou ODS by volilo 14 procent lidí, třetí hnutí STAN by mělo devět procent hlasů. Do dolní komory by se dostali také Piráti, hnutí SPD a těsně i Přísaha. Vládní TOP 09 by se v červenci do Sněmovny nedostala, preference jí klesly pod pět procent. Vyplývá to z volebního modelu, který zveřejnila agentura Median.
Minulou středu se konal ve Sněmovně seminář o zbraňové legislativě, kam jsem se šel podívat. Aktuálně je otevřena novela zákona o zbraních a střelivech, nyní leží ve třetím čtení, mimochodem řeší se už od roku 2017. S ohledem na prosincový masakr na Filozofické fakultě se však toto téma stalo velmi žhavým a celá věc se řeší v úplně jiné společenské atmosféře.
Už za 11 měsíců nás čekají krajské volby. Jak kraje vlastně fungují, co o nich víme a zajímá to někoho? Veřejnost obvykle zaujme maximálně zpráva o zatýkání na krajském úřadě kvůli zakázkám, jako teď v Olomouci. Nebo když třeba Babiš bizarně vybere na příštího hejtmana v Ostravě provařeného policajta Tuhého. Anebo když hejtman Vondrák vyhozený po letech z ANO, se obratem dohodne a povede krajskou kandidátku STAN. To je umělé panoptikum naší krajské politiky.
Čeští poslanci jsou vzhledem k průměrné mzdě placeni lépe než třeba poslanci němečtí nebo rakouští. To však není hlavní důvod, proč by si měli platy zmrazit. Jde o symboliku, když žádají šetření a úspory po zbytku společnosti, nechť jdou příkladem.
Prezident Petr Pavel si telefonoval s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořili o pokračující podpoře Ukrajiny a pokroku v mírových jednáních. Na webu to oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Hlavy států se podle Hradu shodly, že je ve společném zájmu, aby mírová dohoda přinesla Ukrajině důstojný mír.
