Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 1,6 procenta, což je nejnižší růst od listopadu 2016. Inflace tak zpomalila z prosincových 2,1 procenta zejména vlivem převedení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát. Proti prosinci se spotřebitelské ceny v lednu zvýšily o 0,9 procenta hlavně kvůli zdražení potravin, nápojů a tabáku. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, který potvrdil svůj předběžný odhad.

„Výrazný vliv na tento vývoj mělo zrušení poplatku za podporované zdroje energie do výpočtu ceny elektřiny,“ uvedla k poklesu meziroční inflace vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Ceny elektřiny pro spotřebitele v lednu meziročně klesly o 12,2 procenta. Snížily se ale také ceny pohonných hmot o téměř devět procent. Dál zdražovaly služby, jejich ceny vzrostly o 4,7 procenta.

Zdražilo nájemné, vodné i stočné

Ceny stravovacích služeb se meziročně zvýšily o 4,5 procenta a ubytovacích služeb o 6,8 procenta. Nájemné zdražilo podle ČSÚ o 6,3 procenta, vodné i stočné o téměř čtyři procenta. Ceny rekreačních služeb, kam patří například zájezdy, stouply o 6,8 procenta. Spolu s elektřinou klesly také ceny zemního plynu o 6,5 procenta a pevných paliv o dvě procenta.

Až čtyři procenta bez rizika? Spořicí účty dál drží náskok před inflací

Money

Úroky na spořicích účtech zůstávají vysoko, i když inflace klesá. Česká národní banka se změnami sazeb nespěchá, komerční banky také ne. Získat úrok nad tři, dokonce čtyři procenta stále jde. Klienti ale musí splnit různé, někdy komplikované, podmínky. Jak se v tom vyznat? Přinášíme srovnání únorových spořicích účtů.

Veronika Kudrnová

Přečíst článek

Ceny zboží v lednu úhrnem meziročně klesly o 0,4 procenta. Zlevnily oděvy a obuv. Potraviny a nealkoholické nápoje ale zdražily o 1,3 procenta. Za hovězí maso lidé platili meziročně víc o pětinu, růst cen u vajec převýšil 13 procent a u kávy 18 procent. Vyšší než v lednu 2025 byly také ceny destilátů a likérů o 3,4 procenta, vína o 1,4 procenta, piva o 3,3 procenta a tabákových výrobků o 6,3 procenta.

Ceny zboží v lednu proti prosinci úhrnem vzrostly o 0,7 procenta a ceny služeb o procento. Ovoce meziměsíčně zdražilo o téměř sedm procent, brambory o víc než 11 procent. Vyšší o skoro osm procent byly ceny čokolády a kakaa. O téměř devět procent se snížily ceny másla. Víno zdražilo proti poslednímu měsíci loňska o 13,7 procenta, destiláty a likéry o víc než 11 procent a pivo o skoro osm procent. Elektřina meziměsíčně zlevnila o 8,4 procenta. Vzrostly ceny nájemného, zemního plynu, vodného a stočného a také tepla a teplé vody.

Váda ruší NERV, opozice to kritizuje, celé kauza nás vede k mnohem závažnějšímu problému. Odborná ekonomická politika se u nás takřka nepěstuje. Opozice kritizuje vládu za amatérství, jen aby se začala chovat na chlup stejně, jen co se role obrátí. Dokud tenhle kruh nepřetneme, nikam se nedostaneme.

Kabinet Andreje Babiše zrušil Národní ekonomickou radu vlády. Podle ministryně financí Aleny Schillerové vlastně není potřeba, svých odborníků prý má vláda kolem sebe dost. O tom ostatně není pochyb, jenže to povětšinou nejsou experti na ekonomiku, nýbrž na politický marketing. Lze očekávat, že se ekonomická politika vlády bude řídit právě jím spíše než nejnovějšími poznatky z ekonomické teorie i praxe.

Je pochopitelné, že vláda těleso, jako byl NERV, kolem sebe nechce. Babiš i Schillerová tuší, že by s jejich politikou patrně nesouhlasili, takže proč si udržovat tým kritiků, když na veřejnosti se jich najde dost. Vláda myslí politicky, což je v éře populismu běžná věc, pro českou ekonomiku to však nejspíš bude znamenat další sadu ztracených let. Přinejlepším.

Když se jen tak letmo podíváme, jaká skupina ekonomu i „ekonomů“ se na orbitě vlády pohybuje, může z toho zamrazit v zádech. Jen namátkou - za Motoristy zvolený poslanec Vladimír Pikora a jeho bývalá manželka Markéta Šichtařová ze Svobodných/SPD. Dříve společně předpovídali krize, které nikdy nepřišly, dnes už hledají budoucnost našeho hospodářství každá sám. Jejich analýzy však stále mají podobnou logiku jako věštění z čajových lístků. Nebo takový Miroslav Ševčík, u jehož posledních mediálních výstupů člověk jen těžko věří, že někdo takový mohl tak dlouho vést jednu z nejvýraznějších ekonomických fakult.

Vláda ztracených let

Zrušení NERV je bezpochyby škoda, ale není radno přistupovat ani na hru opozičních stran. Ty krok tvrdě kritizují jako ztrátu nezávislosti, expertízy a transparentnosti v hospodářské politice. Mají pravdu, tomu všemu konec skupiny opravdu nahrává. Zároveň to však nevylučuje, že ze strany bývalé vládní koalice se jedná o klasické politické divadlo.

NERV byl poradní orgán, takže jeho potenciální dopad na praktickou politiku byl vždycky limitovaný. Nutným předpokladem úspěchu takové instituce je naslouchající vláda, která má zájem závěry expertů nějakým způsobem proměňovat v praxi. Takto osvícená však vláda Petra Fialy zpravidla nebývala. Její někdejší členové dnes kritizují své nástupce, že odborníky ignorují, přitom ještě nedávno se sami utápěli v chaosu politiky bez ekonomických jiných vizí.

Ne, minulá vláda nemá moc co kritizovat. Pro osvěžení paměti si připomeňme slova exministra financí Zbyňka Stanjury. „U nás nevládnou experti. Já se bojím vlády expertů, protože ti jsou odborníci vždy na nějakou oblast a vláda má za to opatření politickou odpovědnost jako celek,“ řekl Deníku N. Stanjuru, řekněme kariérního politika bez žádného ekonomického vzdělání, pramálo zajímalo, co si myslí špičky v oboru. Ekonomickou politiku nijak zvlášť neposunula, pokud vůbec.

Vláda odborníky po ruce měla, ale moc je neposlouchala. Politici ODS patrně podlehli přesvědčení, že penězům rozumí, protože je mají a mají je rádi. „Sociální“ lidovci místo moderní sociální politiky naháněli body stylem Výměny manželek vozením se po menšinách. Ještě k tomu marně. Starostové neustále zlepšovali komunikaci, aniž by měli co komunikovat. Piráti ztráceli duši v establishmentu. A co dělala TOP 09? Co vlastně dělala?

Plochá ekonomická debata

Ekonomická politika trpěla a stále trpět bude. Problémem však není to, že bychom neměli k dispozici odborníky, nebo že by si své poznatky nechávali pro sebe. V médiích najdeme plno odborně zdatných hlasů, které přicházejí s „evidence based“ návrhy. Bohužel v české politice je to taková libůstka pro fajnšmekry.

I aktuální kauza nám dává pocítit, jak je debata o ekonomické politice bezzubá. Schillerová prý experty vyhnala, protože se chystá utrácet. Přijde deficit! Deficit je takové magické zaklínadlo. Samozřejmě je důležité mít finance v udržitelném stavu, ale u nás debata sklouzává k tomu, že úspěšnost ministra financí se poměřuje deficitem.

Vláda zrušila svou Národní ekonomickou radu. Poradní orgán končí po letech fungování

Politika

Kabinet rozhodl o ukončení činnosti Národní ekonomické rady vlády (NERV), která v minulých letech připravovala doporučení k zásadním hospodářským reformám. Podle ministryně financí Aleny Schillerové už vláda její další fungování nepovažuje za potřebné.

nst

Přečíst článek

Přirovnávat ekonomiku k domácnosti je naprostá hloupost, ale pro její oblibu si tuto bezduchou analogii pro jednou vypůjčím. Domácnost by si neměla žít nad poměry, nasekávat dluhy. To je rozumné, že? Ale taková rodina, která si nic nepůjčuje, nemá dluhy, ale většinu rozpočtu utratí za dovolenou v Egyptě, děti nevzdělává a krmí je nejlevnějším lančmítem a nechává je spát na podlaze. Taková rodina je rozpočtově odpovědná, ale přijde vám zároveň rozumná? Ale přesně takové nesmysly děláme v ekonomické politice.

Long story short – rozpočet bez deficitu dlouho nebudeme mít, to není v našich silách. Když už ale ten obávaný deficit máme, měli bychom se ptát, kam ony peníze směřují. To totiž není podružná otázka, to je ta nejdůležitější otázka dneška. Dobře to nedávno vysvětlil v pořadu Českého rozhlasu Chyba v sytému Jiří Rusnok. „Dnes máme deficit vysoko nad 2 procenta HDP, ale už tam nejsou ty produktivní investice, které by nás dostaly nad tříprocentní růst, který mají třeba Poláci. Ti dnes mají vyšší deficity i celkové zadlužení, ale nižší úroky, protože trhy jim věří, že investují do něčeho, co má smysl,“ uvedl někdejší premiér.

Deficit ať si třeba vezme čert. Nyní je čas se ptát, jestli jsou utrácené peníze investicemi, které se v budoucnu vyplatí.