Juchelka: Bez Ukrajinců se český trh práce neobejde
Český pracovní trh by se bez uprchlíků z Ukrajiny podle ministra práce Aleše Juchelky (ANO) neobešel. Klíčovou roli hrají zejména ve stavebnictví, sociálních službách a zdravotnictví, kde dlouhodobě chybějí lidé. Vláda proto zvažuje další zjednodušení přijímání zahraničních pracovníků i podporu částečných úvazků.
„Už několik let vidíme – a to i před ruskou agresí na Ukrajině –, že například ve stavebnictví, péči o seniory či zdravotnictví by se Česká republika bez ukrajinských uprchlíků v tak velkém množství neobešla,“ řekl Juchelka. Na přímý dotaz, zda by se trh práce bez ukrajinských uprchlíků obešel, odpověděl jednoznačně: „Rozhodně ne.“
Podle připravované hospodářské strategie je nedostatek pracovních sil hlavní brzdou ekonomického růstu. V Česku aktuálně pracuje zhruba 210 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Celkem mělo ke konci loňského roku zaměstnání 816 600 cizinců.
Černá středa české vlády? Tak bychom mohli nazvat 4. únor 2026, kdy premiér Andrej Babiš vyrazil na schůzku s prezidentem Petrem Pavlem a v podstatě mu vyšel ve všem vstříc. Dění v české nejvyšší politice tak dostává nový rozměr a není nepodobný dění v USA: také tady zdánlivě neústupní populisté nakonec ustoupí, když jim není hned po vůli.
Stanislav Šulc: Inspirace Trumpem? Zdánlivě drsná vláda nakonec taky cukne
Názory
Lepší využití domácích pracovních rezerv
Získat pracovníky ze zahraničí je však podle dokumentu zdlouhavé – vyřízení trvá v průměru více než šest měsíců. V Německu či Nizozemsku je tento proces až třikrát rychlejší. Vláda proto navrhuje řízenou migraci podle jasně stanovených kritérií. U vysoce kvalifikovaných pracovníků by se měla doba vyřízení povolení zkrátit na jeden měsíc, u ostatních na dva měsíce. Administrativu má omezit digitalizace. Ministerstvo práce už v minulém volebním období připravovalo bodový systém, který by hodnotil přínos zahraničních pracovníků pro českou ekonomiku.
Kabinet chce zároveň lépe využít domácí pracovní rezervy. Nízké je například zapojení matek malých dětí či lidí před důchodem. „Chybí nám pracovníci na určitých pozicích. A zároveň nám podle mého názoru chybí větší nabídka polovičních úvazků pro maminky, které se chtějí vrátit z rodičovské. Ta je mnohdy štědřejší než to, co zaměstnavatelé nabízejí na částečný úvazek,“ uvedl Juchelka.
Minulá vláda už snížila odvody zaměstnavatelům u zkrácených úvazků například pro rodiče malých dětí, pečující osoby či lidi nad 55 let. Podle strategie by se nyní mohly snížit odvody i zaměstnancům a ubýt by měla administrativa.
Postup prezidenta Donalda Trumpa ve Spojených státech je reakcí na to, že se v některých politických oblastech zašlo až příliš daleko. V panelové debatě na Mnichovské bezpečnostní konferenci to v sobotu večer řekl český ministr zahraničí Petr Macinka. Hlasitý nesouhlas s jeho názorem vyjádřila bývalá ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová.
Macinka svými názory na mnichovské konferenci provokoval Clintonovou i Sikorskiho
Politika
Dokument počítá také s podporou návratu lidí s exekucemi na legální pracovní trh, například zkrácením oddlužení u dluhů z dětství na dva roky. Úřady práce by se měly více zaměřit na rekvalifikace v regionech, kde hrozí zánik pracovních míst.
Předseda vládní SPD Tomio Okamura uvedl, že zahraniční pracovníci jsou v některých oborech potřeba, ale strategie by podle něj měla obsahovat konkrétní počty přijímaných lidí a přísnější kontrolu jejich příchodu.
