Tisíce farmářů v Bruselu protestují proti změnám ve společné zemědělské politice EU a chystané obchodní dohodě EU s jihoamerickým uskupením Mercosur. Část zemědělců přijela ve svých traktorech, což narušilo dopravu v belgickém hlavním městě, informovala agentura AFP. Do protestů by se měly zapojit také až dvě stovky zemědělců z Česka a Slovenska.
„Jsme tu, abychom řekli ne dohodě s Mercosurem. Máme dojem, že Ursula dnes chce prosadit svou a vnutit nám své zákony,“ řekl AFP belgický producent mléka Maxime Mabille s odvoláním na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou.
Mercosur, daně z hnojiv, reforma společné zemědělské politiky (SZP): důvodů k nespokojenosti je mnoho, řeklo několik demonstrantů, které oslovila agentura AFP.
FOTOGALERIE: V Bruselu protestují tisíce zemědělců
„Lidé mají dost norem a omezení,“ prohlásil Antoine Delefortrie, jeden z vedoucích představitelů organizace Mladí zemědělci ze severní Francie, který navíc poukázal na riziko „nekalé soutěže“ ze strany jihoamerických zemí sdružených v uskupení Mercosur.
Demonstrace zemědělců se koná v den, kdy se v Bruselu na summitu sešli nejvyšší představitelé států a vlád 27 členských zemí EU.
Bez finančního řešení pro Ukrajinu ze summitu neodejdu, uvedla Ursula von der Leyenová
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že ze začínajícího summitu Evropské unie neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Podobně se vyjádřil předseda Evropské rady António Costa. V případě rozhodnutí o financování bránící se země ze zmrazených ruských aktiv, tedy takzvanou reparační půjčkou, musí podle názoru šéfky unijní exekutivy nést riziko všechny státy bloku. Na vrcholnou schůzku přijel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Během dopoledne se desítky traktorů pokoušely projet do belgického hlavního města, zatímco jiné utvořily kolonu zablokovanou policejním kordonem v okolí budov EU. Podle listu The Brussels Times policie dnes kolem deváté ráno použila vodní děla proti pěti traktorům, které se pokusily prorazit policejní blokádu.
Traktory se do Bruselu začaly sjíždět už ve středu večer; hlavní evropská zemědělská lobby Copa-Cogeca očekává nejméně 10 tisíc demonstrantů z několika zemí, zejména mnoho francouzských zemědělců.
Související
Obchodní dohoda po 20 letech. Zemědělci už ale proti paktu EU – Mercosur chystají protesty
Češi se rádi pojišťují, ale často jen „pro klid duše“. Reálná hodnota jejich domů přitom dávno přerostla částky uvedené ve smlouvách. Podle České asociace pojišťoven je až 70 procent nemovitostí v Česku podpojištěných a v případě katastrofy by lidem chyběly až miliony korun.
Co by se stalo, kdyby váš dům shořel nebo ho smetla povodeň? Většina Čechů by zjistila, že pojistka na záchranu domova nestačí. Podle dat České asociace pojišťoven (ČAP) je průměrná hodnota rodinného domu v Česku 6,6 milionu korun, ale běžná pojistná smlouva kryje jen čtyři miliony. Rozdíl, tedy 2,6 milionu korun, by musel majitel doplatit z vlastní kapsy.
Z průzkumu asociace vyplývá, že 46 procent lidí by sáhlo do úspor, 27 procent by si vzalo půjčku a čtvrtina by požádala o pomoc rodinu. „Na stavbu nového domu by dnes podle svých slov nemělo dostatek prostředků 40 procent Čechů,“ říká Lenka Slabejová, gestorka neživotního pojištění ČAP.
Požáry stojí pojišťovny miliardy, Češi jsou ale stále podpojištění
Požár patří dlouhodobě k nejničivějším pojistným událostem v Česku. Jen v roce 2024 vyplatily pojišťovny za škody způsobené ohněm 3,1 miliardy korun. Přestože se Češi podle aktuálního průzkumu České asociace pojišťoven (ČAP) požárů obávají nejvíce, většina domácností není na jejich finanční následky dostatečně připravena. Až 70 procent nemovitostí je podpojištěných, v průměru o 40 procent. Majitelé tak často nemají v případě škody dostatek prostředků na opravu nebo obnovu majetku.
Češi mají pojištění rádi, dávají jim pocit jistoty. Jenže často jde právě jen o pocit. „Pojištění vnímáme jako záchranný kruh, a to je správné. Je ale třeba mít pojištění nastavené správně,“ upozorňuje Slabejová. Pojišťovny se podle ní snaží klienty vzdělávat, ale mnozí své smlouvy neaktualizují roky. Mezitím ceny stavebních materiálů, energií i práce rostou a s nimi i hodnota domů. Výsledek? To, co bylo pojištěné „tak akorát“ před deseti lety, dnes pokryje sotva dvě třetiny skutečné ceny.
Podpojištění se naplno ukáže až v okamžiku neštěstí. „Máte-li dům v hodnotě šesti milionů pojištěný jen na 3,6 milionu, pojišťovna v případě totální škody vyplatí právě tuto částku. A za tuto částku stejný dům dnes nebude možné postavit,“ popisuje Slabejová.
Pokud u takto podpojištěného domu dojde k menší škodě, například je poškozená pouze polovina domu, může pojišťovna z důvodu podpojištění přistoupit ke krácení pojistného plnění. A potom bude problém uhradit opravu pouze z vyplaceného pojistného plnění.
Hlavní příčinou chudoby v Česku je drahé a nedostupné bydlení
Drahé a nedostupné bydlení je podle nové analýzy Platformy pro sociální bydlení hlavní příčinou chudoby v Česku. Ceny bytů i nájmů v poslední dekádě rostly výrazně rychleji než příjmy, což zvyšuje riziko chudoby zejména u rodin s dětmi, mladých lidí a samoživitelek. Autoři doporučují přesunout státní podporu od daňových úlev k výstavbě dostupných obecních bytů a úpravě pravidel nájemního bydlení i sociálních dávek.
České regiony se od sebe liší nejen cenami nemovitostí, ale i tím, jak moc je lidé chrání. „V Praze je průměrné podpojištění kolem 32 procent, zatímco v Moravskoslezském kraji dosahuje až 46 procent,“ uvádí Slabejová.
Roli hrají nejen příjmy, ale i vzdělání, věk a zkušenosti s přírodními katastrofami.
Změna klimatu ztrpčuje Čechům životy. Přibývá požárů rodinných domů i lokálních záplav
V českých domácnostech hoří stále častěji, a to často i z úplně jiných důvodů než dříve. Na další nárůst škod v rodinných domech a bytech má pak navzdory klimatologickým popíračům vliv také změna klimatu, která způsobuje živelní kalamity. Přečtěte si, na co si dát v souvislosti s novými typy rizik pozor, abyste nemuseli hlásit škodní událost.
Když dojde na nejhorší, Češi se snaží pomoci sami. Čtyři z deseti lidí by využili úspory, třetina by šla do dluhů. A 15 procent by se obrátilo na stát. Další čtyři procenta by dokonce vyhlásila veřejnou sbírku. Jenže naděje na pomoc není jistá. Po loňských povodních se na jedné z nejznámějších dárcovských platforem objevilo přes 200 sbírek, ale uspěla jen polovina z nich, většinou ty s nižšími částkami.
„Problém nemají pojišťovny, ale lidé“
Podle pojistného matematika Petra Jedličky z ČAP podpojištění pro pojišťovny technicky vzato problém nepředstavuje. „Škodu zlikvidujeme podle smlouvy. Problém je to pro klienta, peníze mu na výstavbu nového domu nestačí,“ vysvětluje. Na základě více než 350 tisíc vyplněných kalkulací na webu ČAP dnes průměrné podpojištění odpovídá 40 procentům
„Při totální škodě to znamená, že lidem chybí v průměru 2,6 milionu korun. Čtyři miliony, které dostanou, na nový dům prostě nestačí,“ dodává Jedlička.
Tyto rozdíly se naplno ukazují v konkrétních případech. Například majitelé rodinného domu v Moravskoslezském kraji měli od roku 2012 pojištění nastavené na 2,8 milionu korun, zatímco hodnota nemovitosti postupně vzrostla na více než pět milionů. Když dům na podzim 2024 kompletně zaplavila povodeň, pojišťovna kvůli výraznému podpojištění vyplatila jen něco přes dva miliony korun.
Ještě výraznější byl rozdíl u jiného domu ve stejném regionu. Ten byl pojištěn už od roku 1996 na jeden milion korun a pojistná smlouva nebyla nikdy aktualizována. Podle kalkulace České asociace pojišťoven by přitom měla být aktuální pojistná hodnota minimálně 3,5 milionu korun. Po loňských povodních, které způsobily škodu přes 560 tisíc korun, mohli majitelé počítat s plněním necelých 165 tisíc korun.
Město Jeseník získá pozemky na výstavbu bytů pro obyvatele postižené povodní
Město Jeseník bude moci vybudovat až 50 bytů pro obyvatele postižené loňskými zářijovými povodněmi, ministerstvo zemědělství zajistilo pro výstavbu nových bytových domů pozemky. Převod pozemků schválila vláda. Na město je bezplatně převede Státní pozemkový úřad (SPÚ). Úřad už dříve převedl bezplatně na Jeseník a další povodněmi zasažené obce jiné pozemky pro popovodňovou výstavbu. Velká voda loni v Jeseníku zasáhla více než 800 domácností.
Na Jesenicku poničeném záplavami budou v zimě bez plynu tisíce odběratelů z domácností i firem, povodeň v tomto horském okrese před dvěma týdny poničila desítky kilometrů plynového potrubí. Stát tam podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) pomůže zajistit náhradní řešení. V úvahu připadá provizorní zásobování plynem či větší využití elektrických přímotopů při vytápění.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Matka české Kooperativy zvýšila zisk o čtvrtinu, akcie VIG na pražské burze posilují
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že ze začínajícího summitu Evropské unie neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Podobně se vyjádřil předseda Evropské rady António Costa. V případě rozhodnutí o financování bránící se země ze zmrazených ruských aktiv, tedy takzvanou reparační půjčkou, musí podle názoru šéfky unijní exekutivy nést riziko všechny státy bloku. Na vrcholnou schůzku přijel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Von der Leyenová při příchodu na jednání připomněla, že druhou zvažovanou možností financování Ukrajiny, která již čtvrtým rokem čelí ruské invazi, je využití unijního rozpočtu. Znamenalo by to použití společné půjčky, kterou by si EU vzala na finančních trzích.
„Zcela podporuji Belgii,“ zmínila také von der Leyenová.
Maďarský premiér Viktor Orbán označil téma použití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině za mrtvé. Při příchodu na summit EU v Bruselu, kde bude klíčovým tématem právě další unijní finanční pomoc Ruskem napadené zemi, Orbán podotkl, že dávat peníze Kyjevu znamená zapojit se do války.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová novinářům řekla, že evropští lídři si v otázce financování Ukrajiny nemohou dovolit selhat a naopak musí ukázat, že jsou silní. EU se podle ní zabývá obavami, které Belgie vyjádřila ohledně reparační půjčky. „Takže doufám, že to dotáhneme do konce,“ řekla Kallasová. Je třeba ale podle ní zajistit, aby byla s výsledným řešením spokojená právě Belgie.
Francouzský prezident Emmanuel Macron před začátkem jednání vyjádřil přesvědčení, že evropští lídři na summitu najdou společnou pozici o tom, jak financovat válečné úsilí Ukrajiny. „Evropská komise navrhla několik možností a začaly důležité rozhovory o tom, jak použít aktiva Ruska. Chci říct, že je nutné, abychom se sjednotili. Najdeme (společnou) pozici,“ řekl Macron.
Podobně se vyjádřil německý kancléř Friedrich Merz. „Mám dojem, že můžeme dospět k dohodě. Chápu obavy některých členských států, zvláště belgické vlády, ale doufám, že společně je můžeme vyřešit,“ řekl Merz. Již dříve německý kancléř v odpovědi odhadoval, že šance na dosažení dohody ohledně použití ruských zmrazených aktiv je „padesát na padesát“. Kallasová dnes prohlásila, že to vidí podobně.
Odhodlání vyřešit na summitu otázku zajištění finančních potřeb Kyjeva vyslovil také předseda Evropské rady. „Mohu vás ujistit, že na tom budeme pracovat dnes, a pokud bude potřeba, tak i zítra (v pátek). Nikdy toto jednání neopustíme bez konečného rozhodnutí o zajištění financování Ukrajiny,“ prohlásil Costa, který rovněž zmínil obě projednávané možnosti.
„Buď dnes peníze, nebo zítra krev“
„Nyní máme jednoduchou volbu: buď dnes peníze, nebo zítra krev,“ řekl před začátkem summitu polský premiér Donald Tusk. Poukázal na to, že bez dohody o financování Ukrajiny hrozí nebezpečí nejen Ukrajině, ale celé Evropě. „Toto rozhodnutí musíme učinit, a jen my sami,“ zdůraznil Tusk.
Podle švédského premiéra Ulfa Kristerssona je dnešní schůzka nejdůležitějším summitem od začátku ruské války na Ukrajině před necelými čtyřmi lety. Otázka použití zmrazených ruských aktiv je podle něj otevřená. „Bude to dlouhá diskuse. Budu tady sedět celou noc, když to bude potřeba. Potřebujeme řešení,“ dodal Kristersson.
Když dotuje energie Česko, je zle. Když Německo, je ticho
Česká vláda čelí kritice za přesun poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet. Podobné, jen výrazně dražší kroky přitom Německo podniká bez větší pozornosti.
Finský premiér Petteri Orpo řekl, že EU nemá jinou možnost, než použít zmrazená ruská aktiva na reparační půjčku Ukrajině. Prezident Litvy Gitanas Nauséda míní, že Rusko musí pocítit cenu své agrese vůči svému sousedovi. Na jednání je podle něj nutné dosáhnout rozhodnutí o využití reparační půjčky.
Rovněž i podle premiérů Španělska a Řecka Pedra Sáncheze a Kyriakose Mitsotakise by summit EU neměl skončit bez rozhodnutí o financování Ukrajiny. Mitsotakis se při příchodu na summit vyjádřil pro reparační půjčku pro Ukrajinu. Sánchez vyzval Evropskou unii, aby byla jednotná, konzistentní a akceschopná. Španělský premiér rovněž ve svém prohlášení pro novináře podpořil „využití zmrazeného ruského majetku pro financování Ukrajiny v letech 2026 a 2027“.
Summit by měl rozhodnout o budoucí finanční pomoci pro Ukrajinu. Belgie, ale i Maďarsko, Slovensko či Česko mají k variantě reparační půjčky stále výhrady. Itálie, Bulharsko a Malta minulý týden ve společném prohlášení vyzvaly Evropskou komisi, aby prozkoumala alternativní řešení s předvídatelnými parametry a výrazně menšími riziky.
Související
Bitva o ruská aktiva: EU vyjednává v kuloárech, Belgie chce záruky
