Rusko se dohodlo s Keňou, že přestane verbovat její občany do bojů ve válce proti Ukrajině. Moskva tak reaguje na rostoucí obavy několika afrických zemí, že jejich občané jsou do konfliktu lákáni nebo verbováni, uvedla agentura Bloomberg.
Keňský premiérský tajemník Musalia Mudavadi to oznámil v pondělí v Moskvě po jednání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. „Chci jasně říct, že jsme se nyní dohodli, že Keňané nebudou přijímáni do armády prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl Mudavadi. Podle něj už keňští občané nebudou způsobilí k náboru ani k účasti ve „speciálních operacích“.
Lavrov na společné tiskové konferenci uvedl, že Keňané, kteří ve válce již bojují, slouží podle ruských zákonů dobrovolně. Dodal, že tyto předpisy umožňují také předčasné ukončení kontraktů.
Trump varuje NATO: Pokud nepomůžete v Hormuzu, čeká alianci velmi špatná budoucnost
Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci Spojených států nezapojí do zajištění plavby v Hormuzském průlivu, který se Írán snaží zablokovat. V rozhovoru pro deník Financial Times to uvedl americký prezident Donald Trump. K ochraně této klíčové námořní trasy by podle něj měla přispět také Čína. Pokud tak neučiní, Trump pohrozil odložením plánovaného summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Keňská vláda už dříve upozornila, že do bojů na straně Ruska mohlo být naverbováno až 1000 jejích občanů. Podle Nairobi za náborem stojí „podvodné agentury“, které lidem slibovaly měsíční platy, náborové bonusy a také možnost získat ruské občanství.
Ruské velvyslanectví v Keni tehdy uvedlo, že ruské úřady se nikdy nepodílely na nelegálním náboru keňských občanů do ozbrojených sil.
Lukašenko má v Bělorusku minimální podporu, tvrdí aktivista a nositel Nobelovy ceny Bjaljacki
Podpora autoritářského režimu prezidenta Alexandra Lukašenka je podle běloruského lidskoprávního aktivisty Alese Bjaljackého mezi obyvateli země minimální. Řekl to novinářům během své návštěvy Prahy. Bjaljacki, který patří mezi laureáty Nobelovy ceny míru za rok 2022, byl kvůli své činnosti opakovaně vězněn. Naposledy skončil za mřížemi v roce 2023 a na svobodu se dostal teprve před třemi měsíci.
Obavy z náboru svých občanů vyjádřily i další africké státy. Jihoafrická republika v únoru oznámila, že ve válce na Ukrajině zahynuli dva její občané. Botswana zároveň uvedla, že se snaží zjistit, co se stalo se třemi jejími občany, kteří byli odvedeni do armády.
V řadě případů podle vlád afrických zemí lidé do Ruska odcestovali s očekáváním civilní práce. Až po příjezdu měli zjistit, že mají vstoupit do ruské armády.
Související
Západní vojáci na Ukrajině budou legitimními cíli, varuje Moskva
Ještě na konci komunistické éry v 80. letech bylo Polsko zemí, kde se základní potraviny jako cukr nebo mouka vydávaly na příděl a průměrný Polák si vydělal jen desetinu toho, co lidé v tehdejším západním Německu. O generaci později je situace úplně jiná. Polská ekonomika dnes překonala velikostí Švýcarsko, patří mezi dvacet největších na světě a její roční výkon přesahuje bilion dolarů, tedy více než 21 bilionů korun.
Podle ekonomů jde o jeden z nejpozoruhodnějších hospodářských příběhů posledních desetiletí. Země, která po pádu komunismu v letech 1989 až 1990 vycházela z ekonomických trosek, se proměnila v jednoho z nejrychleji rostoucích hráčů evropské ekonomiky. Úspěchu Polska si všimla i administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, která navrhla pozvat zemi jako hosta na letošní summit skupiny G20.
Proměna země se odráží i v osobních příbězích. Joanna Kowalská, inženýrka z Poznaně, se po pěti letech práce ve Spojených státech rozhodla vrátit domů. Po studiu na poznaňské polytechnice pracovala pro softwarovou společnost Microsoft, přesto ji lákala možnost podílet se na rychle se rozvíjejícím technologickém sektoru v Polsku. Dnes pracuje ve výpočetním centru, které vyvíjí první polskou továrnu na umělou inteligenci propojenou s kvantovým počítačem.
„Lidé se mě často ptají, jestli mi něco nechybí, když jsem se vrátila z USA. Upřímně řečeno mám pocit, že je to spíš naopak. V mnoha oblastech jsme dnes dokonce před Spojenými státy,“ říká.
České „mozky na kolejích“ válcují světovou konkurenci. Tramvaj 52T je naše technologická vizitka, říká Ignačák ze Škody Group
Výroba kolejových vozidel zůstává klíčovým oborem pro českou ekonomiku a export. Podmínkou je, že Česko udrží kvalitní výzkum a vývoj, který propojí tradiční české produkty s moderními technologiemi. „Do našich vlaků a tramvají přidáváme velmi inovativní prvky. Troufnu si říct, že naše nová tramvaj 52T pro Prahu je jednou z nejlepších na světě,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz místopředseda představenstva Škody Group Tomáš Ignačák, který je také předsedou předsednictva Asociace českého železničního průmyslu (ACRI).
Ekonomický vzestup Polska potvrzují i statistiky. Hrubý domácí produkt na obyvatele vzrostl z 6730 dolarů v roce 1990 na více než 55 tisíc dolarů v roce 2025. Z původních 38 procent průměru Evropské unie se Polsko dostalo na zhruba 85 procent evropské úrovně. Dnes je podle tohoto ukazatele přibližně na úrovni Japonska.
Po vstupu do Evropské unie v roce 2004 rostla polská ekonomika průměrným tempem 3,8 procenta ročně, zatímco evropský průměr činil jen 1,8 procenta. Podle ekonoma Marcina Piontkowského z varšavské Akademie Leona Kožmiňského za tím nestojí jediný faktor. Klíčovou roli sehrálo vybudování stabilních institucí pro podnikání, nezávislé soudy, regulace bankovního sektoru a důraz na spravedlivou hospodářskou soutěž. Díky tomu se v Polsku na rozdíl od některých jiných postsovětských zemí neprosadili oligarchové ani rozsáhlá korupce.
Polsko zároveň těžilo z miliard eur evropských fondů a z přístupu na jednotný evropský trh. Důležitá byla i dlouhodobá politická shoda napříč politickým spektrem, že strategickým cílem země je integrace do Evropské unie.
Mladí Poláci porážejí mladé Němce
Velkou roli sehrálo také vzdělání. V Polsku má dnes vysokoškolský titul přibližně polovina mladých lidí. „Mladí Poláci jsou například vzdělanější než mladí Němci,“ říká Piontkowski. Přitom však stále vydělávají přibližně polovinu německých mezd, což podle něj vytváří silnou kombinaci pro přilákání zahraničních investorů.
Podnikatelského ducha ukazuje například firma Solaris Bus & Coach, založená v roce 1996 v Poznani. Dnes patří mezi přední evropské výrobce elektrických autobusů a drží asi patnáctiprocentní podíl na trhu. Firma se rozhodla vsadit na elektromobilitu už v roce 2011, kdy s touto technologií experimentovalo jen několik evropských společností.
Lukašenko má v Bělorusku minimální podporu, tvrdí aktivista a nositel Nobelovy ceny Bjaljacki
Podpora autoritářského režimu prezidenta Alexandra Lukašenka je podle běloruského lidskoprávního aktivisty Alese Bjaljackého mezi obyvateli země minimální. Řekl to novinářům během své návštěvy Prahy. Bjaljacki, který patří mezi laureáty Nobelovy ceny míru za rok 2022, byl kvůli své činnosti opakovaně vězněn. Naposledy skončil za mřížemi v roce 2023 a na svobodu se dostal teprve před třemi měsíci.
Polsko však stále čelí i výzvám. Země má nízkou porodnost a rychle stárnoucí populaci, což znamená, že v budoucnu bude méně pracujících schopno financovat důchodový systém. Průměrné mzdy navíc zůstávají nižší než evropský průměr a jen málo polských firem se zatím prosadilo jako globální značky.
Ekonomové proto mluví o další fázi polské transformace. Po období, kdy do země přicházely zahraniční továrny, a pozdějším rozvoji moderních služeb by nyní měla přijít éra domácích inovací a technologického vývoje.
„Už nejsme jen dodavatelem náhradních dílů,“ říká ekonomka Katarzyna Szarzecová. „Postupně stoupáme po žebříčku přidané hodnoty.“
Mnozí mladí Poláci proto věří, že nejlepší léta jejich země teprve přijdou. „Polsko má dynamickou ekonomiku a spoustu příležitostí,“ říká sedmadvacetiletý student ekonomie Kazimierz Falak. „Proto tady zůstávám. Polsko má velkou budoucnost.“
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Sledujme Polsko. Roste za humny nový evropský lídr?
Vláda sice chystá novelu stavebního zákona, která má v Česku zrychlit žalostně pomalou výstavbu bytů. Překážek k vysněnému cíli je však víc, než si myslí. Nově se například ukázalo, že úředníci stavebních úřadů nechtějí pod státní správu. Raději půjdou do důchodu.
Dvě třetiny zaměstnanců stavebních úřadů nechtějí přejít pod připravovaný Úřad rozvoje území, vyplývá z průzkumu, který si vypracovali odboráři státních orgánů a organizací. Čtyřicet procent úředníků uvedlo, že v případě reorganizace odejde ze systému jinam či do důchodu.
To je varovná zpráva pro vznikající novelu stavebního zákona. Jedním z klíčových principů, kromě konce ping-pongu, má být právě přechod úředníků pod stát a snížení počtu úřadů. Tak, aby se do rozhodování vnesl řád.
U úředníků stavebních úřadů zatím nenašla novela pochopení. Není se co divit, mají své děsivé zkušenosti s nedávnou digitalizací. Už v té době řada úředníků odešla a některé úřady kolabovaly. Teď hrozí ještě horší situace – zastavení práce stavebních úřadů. Moc velké naděje nevkládají úředníci ani do zřízení krajských koordinátorů, kteří mají úřadům a samosprávám pomáhat s přechodem na nový systém.
Méně razítek, víc bytů? Klíčová novela má zrychlit výstavbu, má ale slabá místa
Od další úpravy stavebního zákona si vláda slibuje výrazné zrychlení povolovacích procesů a podporu bytové výstavby i infrastruktury. Odborníci z realitního a stavebního trhu novelu většinou vítají, upozorňují ale i na body, které vyvolávají rozpaky.
To vše se děje v době, kdy Karel Havlíček tlačí „buldozerem“ novelu stavebního řízení Sněmovnou. V polovině dubna má projít připomínkovým řízením. Jak uvádí Havlíček, připomínek je na šedesát stran. Vládní koalice sice má sílu normu protlačit legislativním procesem podle vlastních představ, nechuť úředníků je však novým aspektem. Novela, až bude platná, může narazit na realitu.
Ta je taková, že úředníkům je v komunálu vlastně dobře. Lidé, kteří nikdy nic nepostavili, mají v ruce výklad zákonů a v podstatě neomezenou moc nad výstavbou. Neuvěřitelné korupční prostředí. Vítr tam nefouká. Nemají důvod stát se součástí nějaké více organizované, státní struktury.
Do toho sedí na ministerstvu pro místní rozvoj, které má mít novelu de facto na starost, ministryně, která nemá ponětí, co se na stavebních úřadech děje. Zuzana Mrázová, patrně ve snaze úředníky uklidnit, prohlašuje, že stát neplánuje se zavedením centrální stavební správy propouštět úředníky na stavebních úřadech.
Dalibor Martínek: Stavební úřady konečně přejdou pod stát. Výstavba však zrychlí až za roky
Stavební řízení převede současná vláda pod stát. Zároveň nový stavební zákon, který vláda schválila, zavádí princip jeden úřad, jedno řízení a jedno razítko, který ruší dosavadní dvojkolejnost a množství závazných stanovisek od různých institucí. Jsou to rozhodně změny k lepšímu, celý trh úpravy kvituje.
Realita, která jí uniká, je však opačná. Úředníci se nebojí propouštění, chtějí sami odcházet. Stát zatím moc neřeší, že nové úředníky bude nutné hledat. A také je pořádně zaplatit – tabulkové platy netáhnou. Vedlejším produktem legislativních změn může být nikoli zrychlení výstavby v Česku, ale naopak totální rozklad stavebního řízení.
