Lukašenko má v Bělorusku minimální podporu, tvrdí aktivista a nositel Nobelovy ceny Bjaljacki
Podpora autoritářského režimu prezidenta Alexandra Lukašenka je podle běloruského lidskoprávního aktivisty Alese Bjaljackého mezi obyvateli země minimální. Řekl to novinářům během své návštěvy Prahy. Bjaljacki, který patří mezi laureáty Nobelovy ceny míru za rok 2022, byl kvůli své činnosti opakovaně vězněn. Naposledy skončil za mřížemi v roce 2023 a na svobodu se dostal teprve před třemi měsíci.
Podle Bjaljackého se kvůli globálním krizím často zapomíná na situaci v Bělorusku, kde ale podle něj nadále pokračují tvrdé represe vůči odpůrcům režimu. Lidskoprávní organizace evidují nejméně 1150 politických vězňů a úřady podle něj stále zahajují nová trestní řízení z politických důvodů. „Represe pokračují a stále sledujeme nová zatčení,“ uvedl.
Aktivista připomněl také masové protesty po prezidentských volbách v roce 2020, kdy lidé vyšli do ulic požadovat odchod Lukašenka a nové svobodné volby. Demonstrace však bezpečnostní složky násilně potlačily. Tisíce lidí skončily ve vězení a mnoho dalších bylo nuceno odejít do exilu.
Situace v Bělorusku je podle běloruské lidskoprávní a politické aktivistky Paliny Šarendy-Panasjukové natolik kritická, že zemi už nelze považovat za suverénní stát. Uvedla, že režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka funguje výhradně díky ruské podpoře a že Bělorusko se stalo okupovaným územím. Nicméně i přesto věří v to, že běloruský národ si uchoval sílu a touhu po svobodě.
Okupace bez tanků. Bývalá politická vězeňkyně popsala, jak Rusko ovládlo Bělorusko
Politika
Represe i na kulturní prostředí
Nezávislá média ani lidskoprávní organizace dnes podle něj v Bělorusku nemohou legálně fungovat. Většina z nich byla donucena přesunout svou činnost do zahraničí. V posledních týdnech se navíc represe podle Bjaljackého zaměřily i na kulturní prostředí. Úřady například označily běloruský PEN klub za extremistickou organizaci, což vedlo k zatýkání některých nezávislých nakladatelů či lidí působících v běloruském jazyce.
Bjaljacki zároveň upozornil na roli Běloruska ve válce Ruska proti Ukrajině. Podle něj je země hlavním vojensko-politickým spojencem Moskvy. Běloruský vojensko-průmyslový komplex podle něj pomáhá ruské armádě dodávkami zbraní a munice a běloruské území slouží také k výcviku ruských vojáků. Někteří političtí vězni jsou navíc podle něj nuceni ve věznicích pracovat například na výrobě zboží pro podniky spojené s vojenským průmyslem nebo šít vojenské uniformy.
Sám Bjaljacki byl podle svých slov propuštěn díky jednání amerických diplomatů s Lukašenkovým režimem. Ve vězení však stále zůstává řada jeho kolegů – právníků, novinářů i dalších aktivistů. Lukašenko podle něj naznačuje možnost výměny vězňů výměnou za zmírnění sankcí, které Západ na Bělorusko uvalil kvůli represím a podpoře ruské agrese proti Ukrajině.
Spojené státy ruší sankce na běloruskou potaš, tedy uhličitan draselný. Uvedl to podle agentury Belta zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Bělorusko John Coale, který v zemi jednal o normalizaci vztahů.
„Normalizace vztahů“. Trump zrušil sankce vůči Bělorusku
Politika
Během návštěvy Prahy se Bjaljacki setkává s představiteli občanské společnosti i politiky. Jednat má například s prezidentem Petrem Pavlem nebo ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Svoji cestu označil za příležitost upozornit na situaci v Bělorusku a poděkovat za podporu, kterou běloruská opozice a exilové organizace z Česka dlouhodobě dostávají.
„Budu pokračovat v tom, co jsem dělal dosud – bojovat za svobodné a nezávislé Bělorusko,“ dodal.
Ales Bjaljacki je dlouholetý běloruský lidskoprávní aktivista a zakladatel organizace Vjasna, jedné z nejstarších a nejvýznamnějších lidskoprávních organizací v zemi.
