Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Sledujme Polsko. Roste za humny nový evropský lídr?

Varšava
iStock
Karel Pučelík

Polsko pod vedením proevropsky směřující vlády pomalu otřepává pověst druhého Maďarska a stává se regionálním lídrem. Poláci však chtějí víc. I když Varšavu čeká ještě dost práce, na mnohé stereotypy o polské ekonomice bychom měli nadobro zapomenout. A možná by Česko mohlo něco okoukat.

Francie uprostřed politické a na pokraji ekonomické krize, Německo hledající nový směr a kolem plno geopolitických nejistot. V této situaci se otevírá prostor pro nové lídry Evropy. Může se takovým stát Polsko?

Není to tak dávno, kdy se o Polsku referovalo jako o druhém Maďarsku. Vláda práva a demokratické instituce se v době vlády konzervativců z Práva a Spravedlnosti dostávaly nejednou pod tlak a Brusel je sledoval s velmi viditelným znepokojením. Některé kroky vlády navíc působily dosti bizarně, skoro jak ze smyšleného státu Gilead z knih Margaret Atwoodové.

S návratem středo-pravicové Občanské platformy (v europarlamentu za EPP) a vládou se silnými jmény v osobě staronového premiéra a expředsedou Evropské rady Donalda Tuska a nepřehlédnutelného šéfa diplomacie Radoslawa Sikorského se však veřejný obraz země rychle změnil. Polsko se nyní snaží, aby jeho hlas byl slyšet nejen v zahraniční a obranné politice, k níž má jako soused napadené Ukrajiny, který navíc má s ruskou rozpínavostí své zkušenosti, co říct.

Americký prezident Donald Trump

Karel Pučelík: Rok ve znamení Trumpa 2.0. Jak tvrdá bude jeho srážka s ekonomikou?

Ať už se nám to líbí nebo ne, hlavní postavou světové politiky je Donald Trump, který se do Bílého domu na začátku roku 2025 vrátí s ještě větší mocí, než tomu bylo v jeho prvním období. I když o jeho programu víme poměrně málo, dá se očekávat, že způsobí mnoho rozruchu doma i v zahraničí.

Přečíst článek

Miláček zahraničních firem

Jak připomíná server The European Correspondent, polská ekonomika se v posledních letech několikrát blýskla. Ještě před rokem 2023 se zemi dařilo dosahovat vysokého tempa růstu HDP sahajících až k šesti či sedmi procentům. To je sice minulostí, ale i tak se Polsko drží na slušných hodnotách kolem třech procent a ve výhledu na začínající rok 2025 se vejde do první trojky.

Nedávné statistiky EY European Attractiveness Survey za rok 2023 také potvrzují, že se polská ekonomika stává oblíbencem zahraničního kapitálu. V polovině minulého roku si Poláci pochvalovali, že se v atraktivitě zahraničních investic mezi více než čtyřicítkou evropských konkurentů posunuli z šestnáctého místa rovnou na šesté. K našim sousedům přitékají peníze i z globálních technologických firem jako Microsoft či Amazon.

V počtu pracovních míst, který zahraniční investice vytvořily, skončilo Polsko rovnou čtvrté. I to má vedle konkurenceschopného průmyslu vliv na to, že se tamější ekonomika známá exportem pracovních sil, mění. Dříve mladí lidé odcházeli za prací na západ. Nyní je v jejich vlasti výrazně více příležitostí, a ty je udržují doma.

Přerod Polska na evropskou velmoc však neproběhne přes noc. Před Varšavou stojí hned několik rizik, z nichž jen některé mohou vyřešit doma sami Poláci.

Americký miliardář Jeff Bezos

Miliardáři cítí peníze v chytré energetice

Převratný pokrok v technologiích mění řadu sektorů a energetika je v centru dění. Bill Gates, Jeff Bezos investovali do firmy, která zkoumá chytrou těžbu vzácných minerálů.

Přečíst článek

Prezidentské volby, německé ochlazení a dluhy

Parlamentní volby se konaly v roce 2023, ale letos v květnu se bude vybírat nová hlava státu. Z éry Jarosław Kaczyńského zůstal ve funkci prezidenta Andrzej Duda blízký Právu a Spravedlnosti, který v různých reformách působí jako brzda Tuskovy vlády. Jestli se Občanské platformě podaří změnit zemi, závisí i na tom, jestli se jí podaří protlačit vlastního kandidáta. Opozice se nevzdává a šance na její návrat zůstávají reálné.

Z geopolitických rizik nelze kromě války na Ukrajině pominout ani silné navázání ekonomiky na Německo. Jak vysvětluje The European Correspondent, pokud zpomalí německá ekonomika, potíže se snadno přelijí i za hranice.

A pak je tu historicky nízká nezaměstnanost, což není z každého úhlu jen dobrá zpráva. „Navzdory tomu, že počet zahraničních pracovníků vzrostl v roce 2023 o šest procent na 1,13 milionu - představuje rostoucí riziko pro udržitelný růst. Zaměstnavatelé se budou pravděpodobně i nadále potýkat s obtížemi při obsazování některých pracovních pozic, což by mohlo dále zvýšit mzdy a prohloubit inflační tlaky,“ uvádí poradenská společnost Emerging Europe.

V této situaci zrovna nepomůže, že Tuskova vláda udržuje rezervovaný přístup k imigraci. Naopak, volnější příliv pracovní síly by mohl tento problém vyřešit.

Polsku také ve srovnání s předcovidovými lety roste veřejný dluh. I když se s necelými 54 procenty pohybuje pod průměrem unijních zemí, bude muset Tusk finance řešit mnohem víc. Nová vláda však neměla v plánu výdaje nastavené předchozím kabinetem výrazněji sesekávat. „Některé ambicióznější předvolební sliby Tuska, jako například další zvýšení nezdanitelných částek, byly odloženy nebo omezeny. Vysoká úroveň veřejného dluhu a deficitu však bude vyžadovat mnohem opatrnější řízení, aby se zabránilo podkopání důvěry investorů,“ dodává Emerging Europe.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Andrzej Domański

Nový ekonomický obr Evropy? Polsko chce do deseti let patřit mezi nejsilnější hráče

Přečíst článek
Friedrich Merz

Týden tradera: Historická otočka Německa. Dostala Evropa konečně nový impuls?

Přečíst článek
Zleva argentinský prezident Javier Milei, uruguajský prezident Luis Lacalle Pou, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva a paraguajský prezident Santiago Pena

Obchodní dohoda po 20 letech. Zemědělci už ale proti paktu EU – Mercosur chystají protesty

Přečíst článek