Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Macinka: Zákon o neziskovkách prosadíme. Inspirace Ruskem je pitomost

Ministr zahraničí Petr Macinka
ČTK
 nst
nst

Ministr zahraničí Petr Macinka uvedl, že vládní koalice prosadí připravovaný zákon o neziskových organizacích. Po jednání ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu zároveň odmítl kritiku opozice a části neziskového sektoru, podle níž návrh kopíruje ruskou legislativu. Takové srovnání označil za nesmysl.

Česká vládní koalice prosadí zákon o neziskových organizacích, řekl dnes v Bruselu ministr zahraničí Petr Macinka. Je podle něj pitomost, že by byl inspirován Ruskem. Ruské zákony nikdo nestuduje ani neopisuje, míní. Česká opozice i řada neziskových organizací návrh zákona, jehož pracovní verze unikla na veřejnost minulý týden, kritizuje s tím, že norma kopíruje ruský zákon.

Sedmačtyřicetiletý politik vyjádřil po zasedání ministrů zahraničí zemí EU přesvědčení, že neziskové organizace začaly hlasitě křičet, když vláda přichází s tím, že by měly odkrýt své financování, což je podle něj podobné, „jako když do hejna potrefených hus přijde ptačí chřipka“.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO)

Schillerová: Prezident Pavel nebude vetovat návrh státního rozpočtu

Prezident Petr Pavel nehodlá návrh státního rozpočtu na letošní rok vetovat ani zdržovat jeho podpis. Po jednání s hlavou státu to novinářům řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Očekává, že přesný termín podpisu rozpočtu bude zveřejněn po úterním jednání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Přečíst článek

„Když nemáte argumenty, tak tam hoďte Rusko“

„Já myslím, že když nemáte argumenty, tak tam hoďte Rusko, to je klasika,“ poznamenal také s tím, že však po loňských parlamentních volbách skončila doba označování názorových oponentů za proruské nebo Ruskem inspirované. „Já si myslím, že to je pitomost. Nikdo žádné ruské zákony nestuduje ani neopisuje. Možná je tedy studuje naše opozice,“ podotkl dále.

„Máme to v programovém prohlášení vlády, takže chceme toto udělat a uděláme to,“ řekl dále k plánům na schválení zákona, který má připravit ministerstvo spravedlnosti. Podle ministra je záhodno, aby neziskové organizace, které prosazují politické cíle, byly stejně transparentní jako politické strany. Macinka také prohlásil, že zálibu v ruských zákonech nemá a podobnou legislativu vidí třeba ve Spojených státech nebo v Izraeli.

Výstavba první etapy bytových domů Nová Kunratická

Dalibor Martínek: Stavebním úřadům hrozí kolaps. Raději do penze než pod stát, říkají úředníci

Vláda sice chystá novelu stavebního zákona, která má v Česku zrychlit žalostně pomalou výstavbu bytů. Překážek k vysněnému cíli je však víc, než si myslí. Nově se například ukázalo, že úředníci stavebních úřadů nechtějí pod státní správu. Raději půjdou do důchodu.

Přečíst článek

Pracovní verze předpisu, na němž dosud pracovala skupina poslanců a poradkyně premiéra Andreje Babiše, se zaměřuje na činnost vykonávanou například ve veřejném, politickém, mediálním, vzdělávacím či akademickém prostoru, která je způsobilá ovlivnit veřejné mínění a debatu. Počítá s registrací fyzických i právnických osob. Za zahraniční vazby označuje jednání ve prospěch zahraničního subjektu, ale třeba i výkon poradenské, analytické, komunikační, mediální či vzdělávací činnosti ve vazbě na zahraniční subjekt. Zákonu nemají podléhat média, pokud jsou založená podle českého právního řádu.

Zástupci a zástupkyně neziskových organizací na podporu lidských práv, pronásledovaných, potřebných či rovných šancí návrh kritizují. Opozice vyzvala Babiše, aby přípravu zákona zastavil. Podle premiéra by se povinná registrace neziskových organizací se zahraničními vazbami vztahovala jen na ty, které se pokoušejí ovlivňovat politiku.

Související

Petr Pavel ve Sněmovně

Dalibor Martínek: Pavel si přišel do Sněmovny pro úšklebky a parodii potlesku

Přečíst článek
Andrej Babiš a Petr Macinka

Politický diář Dalibora Martínka: Válku, nebo mír? Macinka a Babiš jsou v pasti

Přečíst článek

Umírnění v defenzivě. Čeká Francii komunální zemětřesení?

Komunální volby ve Francii
ČTK
Karel Pučelík

Komunální volby ve Francii ukázaly, nebo lépe řečeno potvrdily, jak je tamější politická scéna fragmentovaná. Krajní pravici se dařilo, i když méně než její lídři doufali, silnou pozici má i radikální levice. Umírněné tábory na levici i pravici zase těžko hledají prostor. Hotovo však ještě není, na příští neděli se chystá druhé kolo s typickou tvorbou více či méně nahodilých spojenectví.

Francouzi v neděli hlasovali v prvním kole komunálních voleb. Tamější komunální politika je více propojená s celostátní scénou, než je tomu třeba u nás, a tak mnohdy nešlo jen o kanalizace, opravy výmolů na ulicích a další lokální témata. Cesta do nejvyšších pater ostatně často vede přes radnice.

Volby nabídly náhled, v jaké situaci se země nachází. Čekalo se, jak si povedou nacionalisté a pravice. Národní sdružení kolem Marine Le Penové a Jordana Bardelly si konečně slibovalo komunální průlom. Dosud až na Perpignan v žádném velkém městě nevládli, a tak doufali že se zejména na jihu Francie, například v Toulonu, zmocní starostovského křesla.

Jejich očekávání se ale úplně nesplnily. Národní sdružení si nevedlo špatně, ale politickým zemětřesením ani žádným podobným přirovnáním výsledky nazvat nelze. Louis Aliot, který je místopředsedou strany, obhájil svou pozici v Perpignanu, ale v dalších větších městech je pro nacionalisty i přes poměrně silné výsledky cesta k do vedení stále složitá. Brzký úspěch nemusí znamenat konečné vítězství.

Londýn

Britové poslali dědičné lordy pryč z parlamentu. Je to v demokratickém státě dost?

Příslušníci šlechtických rodin měli stovky let automatické právo zasedat v britském parlamentu, což byl nejkřiklavější příklad slabé legitimity Sněmovny lordů. Tato praxe brzy skončí, labouristická vláda prosadila reformu horní komory a privilegium se už dědit nebude. I tak v ní stále zasedají biskupové, sponzoři stran i nikým nevolený britsko-ruský magnát. Těžko se při pohledu na změny nelze nezeptat klasickou otázkou: A není to málo?

Přečíst článek

Silná levicová opozice

Hned následující neděli je totiž v plánu druhé kolo, které extrémům zpravidla nevyhází. Kampaň před druhým kolem připomíná koňské handlování. Postupují do něj kandidáti, kteří v prvním získali přes deset procent. Tvoří se ale různé koalice a spojenectví, takže Národní sdružení bude i v místech, kde v prvním kole vyhrálo, čelit silné levicové a středové opozici. Jedním ze sledovaných soubojů bude ten ve druhém největším městě Marseille.

Poměrně slušných výsledků ale dosáhla i levice, a to jak ta umírněná, tak ta radikální. Tradiční Socialistická strana si může oddychnout, že před druhým kolem má silnou pozici v boji o místo starosty Paříže. První kolo vyhrál Emmanuel Grégoire, který je do značné míry nástupcem odcházející starostky Anne Hidalgové, která centrum hlavního města přetvořila více pro zeleň a méně pro auta. Druhá skončila Rachida Datiová, která reprezentuje Republikány. Nástup krajní pravice v Paříži neproběhl, antiimigrační kandidátka Sarah Knafoová dostala jen těsně přes deset procent.

Radikální levice, hlavně hnutí Nepoddajná Francie, si také připsala několik slušných výsledků, například ve městě Lille na severovýchodě země, ale i jinde. Ve druhém kole bude zajímavé sledovat, kdo nakonec bude mít navrch, zda umírněná levice nebo radikálnější tábor.

Americký prezident Donald Trump

Karel Pučelík: Donald Trump prostě neumí vládnout

Skoro by se dalo konstatovat, že kam přijde pravicový populismus, tam brzy vypukne chaos, a politika se změní v absurdní podívanou. Třeba kvůli vzestupu Donalda Trumpa je svět nepředvídatelnějším a brutálnějším místem. Populističtí lídři ukazují, že umí vyhrát volby, ale s vládnutím si většinou nevědí rady.

Přečíst článek

Dilema pro umírněné

I centristé mají ve volbách svůj silný příběh. Na severu ve městě Le Havre kandidoval někdejší premiér Edouard Philippe, který je černým koněm středového tábora pro nadcházející prezidentské volby. Předseda strany Horizons je tu dlouholetým starostou, letos však čelil útoku komunistického kandidáta. Kdyby střet prohrál, patrně by to jeho naděje na další postup ukončilo. V prvním kole ale získal slušný náskok, takže centristé zatím nového kandidáta hledat nemusí.

Umírnění na levici a pravici však i tak mají o čem přemýšlet. Ukazuje se, že jejich místo mezi krajní pravicí a radikální levicí, jim moc prostoru neposkytuje. Těžko uspějí v parlamentních nebo i prezidentských volbách sami a bez kompromisů.

Debata o možných spojenectvích už probíhá. Socialistická strana se musí rozhodnout, jestli se přikloní spíš ke středu, nebo zda se vydá směrem k široké levicové koalici. Známá jména socialistů se nechala slyšet, že tvořit koalici s Jean-Lucem Mélenchonem a Nedoddajnou Francií nechtějí, ale třeba zelení jsou spolupráci otevřenější. Více snad napoví výsledky nedělního druhého kola.

Související

Schillerová: Prezident Pavel nebude vetovat návrh státního rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO)
ČTK
 ČTK

Prezident Petr Pavel nehodlá návrh státního rozpočtu na letošní rok vetovat ani zdržovat jeho podpis. Po jednání s hlavou státu to novinářům řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Očekává, že přesný termín podpisu rozpočtu bude zveřejněn po úterním jednání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Vláda navrhla na letošní rok rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Loni byl deficit rozpočtu 290,7 miliardy korun. Po podpisu prezidenta a vydání zákona o státním rozpočtu ve Sbírce zákonů skončí rozpočtové provizorium, ve kterém je Česko od začátku roku a které omezuje měsíční výdaje.

Výdaje na obranu

Schillerová novinářům řekla, že většina dnešní debaty s prezidentem se týkala obranných výdajů. „Prezident se netajil tím, že se mu výdaje na obranu zdají málo,“ uvedla ministryně. Podle návrhu státního rozpočtu by obranné výdaje měly dosáhnout 2,1 procenta hrubého domácího produktu. Národní rozpočtová rada ale upozornila, že výdaje ministerstva obrany budou 1,73 procenta HDP a zbývající část je v dalších kapitolách, mimo jiné vláda započítává dopravní infrastrukturu. Podle rady ale není jisté, zda Severoatlantická aliance tyto výdaje uzná jako obranné.

Podle Schillerové je debata o započítávání výdajů legitimní. S prezidentem mluvila o tom, že by bylo vhodné zajistit v NATO jednoznačnou metodiku, které výdaje lze uznat jako obranné.

Výstavba první etapy bytových domů Nová Kunratická

Dalibor Martínek: Stavebním úřadům hrozí kolaps. Raději do penze než pod stát, říkají úředníci

Vláda sice chystá novelu stavebního zákona, která má v Česku zrychlit žalostně pomalou výstavbu bytů. Překážek k vysněnému cíli je však víc, než si myslí. Nově se například ukázalo, že úředníci stavebních úřadů nechtějí pod státní správu. Raději půjdou do důchodu.

Přečíst článek

Ministryně také zdůraznila, že výdaje na obranu neklesnou ani v příštím roce pod dvě procenta HDP, což vyžaduje český zákon i závazek vůči NATO. Neuvedla však, zda se budou zvyšovat směrem ke 3,5 procenta HDP, což vyžaduje aliance k roku 2035. Schillerová upozornila, že příprava rozpočtu na příští rok ještě nezačala, nemůže proto říct, jak vysoké obranné výdaje budou.

Schillerová s prezidentem jednala také o sporu mezi ministerstvem a Národní rozpočtová rada o tom, zda předložený rozpočet neporušil zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle rady je schodek vyšší, než povolují pravidla. Ministerstvo trvá na tom, že pravidla se vztahují jen na projednávání rozpočtu v řádném termínu a ne na situaci, kdy Sněmovna vládě návrh vrátila k přepracování. Ministryně dnes řekla, že se s prezidentem shodli, že jednoznačně může rozhodnout pouze soud. Zároveň ale řešení sporu u soudu neočekává.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Doporučujeme