Ivana Pečinková: Chcete vědět, co se platí z vašich daní? Zapomeňte na to
Nekonečná odysea přípravy našeho státního rozpočtu na letošní rok skončila. V době, kdy už máme téměř čtvrtinu roku za sebou. Budou se další rozpočty už připravovat normálně? To je otázka.
Tečku za nekonečnými přestřelkami mezi vládou a nynější opozicí, která návrh rozpočtu na letošní rok schválila v posledních měsících svého panování, v pátek udělal prezident republiky Petr Pavel.
Nejdůležitější zákon roku podepsal, ale znovu zopakoval své výhrady. Výdaje na obranu jsou nízké a nedosahují výše, k níž jsme se zavázali coby člen obranné aliance NATO.
Vedle financování obrany, na níž současná vláda pro letošek vyčlenila o 21 miliardu méně než zamýšlela její předchůdkyně, táhnou nový a starý kabinet hot a čehý i v jiných oblastech. Například zemědělcům chtěla Fialova vláda čtyři miliardy ubrat a Babišova jim naopak čtyři miliardy přidala. 
Fiala dal, Babiš vzal. Anebo obráceně. Kdo je vítězem a poraženým souboje o letošní rozpočet?
Money
Nyní tedy zákon o státním rozpočtu míří do sbírky zákonů, a tím nabude účinnosti. A zapomene se na to, že rozpočet 2026 porušuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, protože plánovaný deficit překračuje vytýčenou hranici vůči hrubému domácímu produktu.
Rozpočet schválen, zapomeňte
Zapomene se také na nesmyslnost argumentu ministryně financí Aleny Schillerové, že se dotyčná pravidla vztahují pouze na rozpočet předložený v řádném termínu.
Zapomene se ale také na to, že Schillerové předchůdce Zbyněk Stanjura započetl do svého rozpočtu 2025 zhruba 41 miliard korun, které měly dorazit do rozpočtu z evropských fondů, přestože nedorazily, a tím opticky snížil deficit.
Premiér Andrej Babiš odmítá kritiku opozice kvůli letošnímu rozpočtu Bezpečnostní informační služba (BIS). Podle něj vláda schválila rekordní částku, opozice v čele s Marian Jurečka ale upozorňuje, že oproti původnímu návrhu došlo ke škrtům, které mohou ohrozit bezpečnost státu.
Spor o peníze pro BIS: Babiš mluví o rekordu, opozice varuje před ohrožením bezpečnosti
Politika
A je tu celá řada dalších vad, které českým ministrům financí po několik let vyčítá Národní rozpočtová rada. Není to Národní rozpočtová rada vlády, jak se mnohdy omylem ozývá, ale zákonem vytvořený nezávislý arbitr správy veřejných financí. Oponent ministrů financí.
Kouzlení s čísly
Nicméně oponentem by přirozeně měl být každý daňový poplatník. Jde přece o naše peníze a účel jejich využití nám není lhostejný. Občanům ani firmám. Sledování téhle stopy je ovšem nad možnosti normálního člověka, a dost možná i ekonoma. Nejen proto, že naši ministři financí, potažmo vlády, nakládají s metodikami a čísly, jak se jim zrovna hodí.
Čerstvý malý střípek do mozaiky: ministerstvo financí na svých webových stránkách po schválení návrhu státního rozpočtu poslaneckou sněmovnou obvykle zveřejňuje tabulku se základními parametry schváleného rozpočtu a výdaji jednotlivých rozpočtových kapitol. Ta se tam v textu s názvem Sněmovna schválila zákon o státním rozpočtu na rok 2026 objevila i nyní.
Veřejné finance mají být vyrovnané, rozpočtové deficity jsou nepřípustné, zní uznávané paradigma. Ekonom České spořitelny a předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa to ovšem vidí jinak. Deficit je podle něj užitečný a mezigeneračně férový. 
Nulový deficit státního rozpočtu není férový vůči dnešní generaci, říká šéf Výboru pro rozpočtové prognózy Skořepa
Money
Jenže tentokrát mohl pozorovatel zjistit, že čísla v tabulce přímo na webu jsou jiná než ta obsažená v návrhu, který šel do poslanecké sněmovny. Rozdíl vysvětluje drobná a lehce přehlédnutelná poznámka „bez EU a FM“, což znamená bez peněz z evropských fondů a finančních mechanismů, tedy například Norských fondů. Poslanci ale schvalovali jiná čísla, bez této poznámky. Tedy patrně s vlivem EU a FM. Anebo snad ne?
Takové dvojí účetnictví je dost matoucí. A dojem nezlepšuje ani to, že ministerstvo ke zmíněné tiskové zprávě přiložilo jeden list ze sněmovního tisku, vytržený z kontextu schváleného parlamentního tisku. Spíš naopak.
Vysvětlení se nabízí jen jedno: pokus vytěžit z přešlapu minulé vlády, která dala mezi příjmy 41 miliard, které ještě neměla, maximum politického kapitálu. Vnucuje se okřídlená otázka: komu to prospěje?
