Partneři projektu

Zlatý oblouk za miliardy? Trump čelí nečekanému odporu

Projekt monumentálního „Arc de Trump“ postupuje dál.
Commission of Fine Arts by Harrison Design, užito se svolením
Petra Nehasilová
pej

Projekt monumentálního „Arc de Trump“ postupuje dál, ale odpor sílí. Proti jsou veřejnost, veteráni i část institucí a kritika zaznívá dokonce i od lidí, které si prezident sám dosadil.

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa otevírá další frontu v boji o podobu Washingtonu, D.C. Návrh obřího triumfálního oblouku poblíž Arlingtonského hřbitova sice získal první souhlas, ale zároveň odhalil hluboké rozpory nejen mezi politiky a veřejností, ale i uvnitř státní správy, píše server agentury Bloomberg.

Projekt, inspirovaný pařížským Vítězným obloukem, má být jednou z největších staveb v metropoli. Trump ho dlouhodobě prezentuje jako součást svého „odkazu“ a snahy vtisknout hlavnímu městu výraznější monumentální charakter.

Jenerálka, Praha 6 – nová výstavba v otevřeném terénu Tiché Šárky.

Šárka není běžná adresa. Jak vypadá projekt pro kupce, kteří nejsou závislí na hypotékách a cenách?

Tichá Šárka patří k několika málo lokalitám v Praze, kde nová výstavba naráží na přímé srovnání s krajinou a okolní vilovou architekturou. Projekt Jenerálka od KKCG ukazuje, že v takovém prostředí už nerozhoduje jen standard nebo technologie, ale samotný návrh domu.

Přečíst článek

Kritické hlasy už i od Trumpových lidí

Klíčovou roli v procesu hraje US Commission of Fine Arts, která dohlíží na podobu federálních staveb. Ta sice návrh předběžně schválila, odmítla ho ale na rozdíl od jiných Trumpových projektů urychleně posunout dál. Kriticky se k návrhu postavil i James McCrery, architekt jmenovaný Trumpem a místopředseda komise.

„Máte osm a půl patra věcí nad šestnácti patry věcí,“ uvedl během jednání a naznačil, že projekt je přehnaný i na poměry washingtonské monumentální architektury. Navrhl mimo jiné zvážit odstranění zlaté sochy i dalších výrazných prvků. Právě to je pro Bílý dům nepříjemný signál. Odpor k projektu nepřichází jen zvenčí, ale i od lidí uvnitř systému.

Veřejnost je přitom jednoznačně proti. Komise obdržela zhruba tisíc připomínek, přičemž všechny byly negativní. Kritici mluví o megalomanii, plýtvání veřejnými prostředky i o narušení historického charakteru města.

Veleslavín

Praha nakupuje nemovitosti: město chce zámek i Národní dům za stovky milionů

Praha plánuje významné investice do historických budov. Radní schválili záměr odkoupit zámek Veleslavín i Národní dům na Vinohradech. O obou transakcích ještě rozhodnou zastupitelé.

Přečíst článek

Obavy z narušení historického prostoru

Do sporu vstoupily i soudy. Skupina veteránů z války ve Vietnamu se snaží výstavbu zablokovat kvůli obavám z narušení symbolických průhledů mezi Lincolnovým památníkem a Arlingtonským hřbitovem.

Administrativa však projekt dál tlačí. Ministr vnitra Doug Burgum ho hájí jako chybějící symbol americké moci. „Washington je jediným velkým západním hlavním městem bez monumentálního oblouku,“ uvedl Burgum.

Návrh triumfálního oblouku zapadá do širší snahy administrativy Donalda Trumpa ovlivnit podobu federální architektury ve Washington, D.C.. Během jeho působení se opakovaně objevily plány na úpravy či rekonstrukce Bílého domu, včetně návrhů na výraznější klasicistní prvky nebo zásahy do okolních vládních budov. Kritici tyto iniciativy dlouhodobě označují za snahu prosadit jednotný, ideologicky laděný styl federální výstavby, zatímco zastánci hovoří o návratu k „reprezentativní“ podobě státní architektury.

Zadlužené ČSA čeká reorganizace.

Nejen železnice, ale i letiště zvyšují ceny nemovitostí. Praha letí vzhůru

Letiště už nejsou jen dopravní uzly. Stávají se klíčovými ekonomickými motory, které přitahují kapitál, zvyšují hodnotu nemovitostí a otevírají nové development lokality. Praha se díky rychlému růstu provozu řadí mezi nejzajímavější investiční příběhy v Evropě.

Přečíst článek

Donald Trump

Památkáři žalují Trumpa kvůli Bílému domu, chtějí zastavit stavební práce

Několik památkářů podalo žalobu na amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli kontroverznímu projektu přístavby monumentálního tanečního sálu k Bílému domu. Žádají federální soud, aby stavbu zastavil, dokud nebude schválena několika nezávislými panely a nezíská podporu Kongresu, informovala agentura AP.

Přečíst článek

 

Související

Tančící dům slaví 30 let. Praha za tu dobu nic odvážnějšího nepřidala

Tančící dům v roce 1996
Tančící dům, užito se svolením
Petra Nehasilová

Před třiceti lety rozdělil Prahu, dnes ji definuje. Tančící dům se stal symbolem moderní architektury, zatímco město za celou dobu nedokázalo přijít s ničím podobně výrazným. Kulaté výročí teď připomíná výstava, která odhaluje nejen jeho vznik.

Tančící dům patří dnes k nejvýraznějším symbolům moderní Prahy, přesto jeho vznik nebyl zpočátku přijat jednoznačně. Budova na rohu Jiráskova náměstí a Rašínova nábřeží byla slavnostně otevřena 20. června 1996 a už od počátku vzbuzovala silné emoce. Pro jedny představovala necitlivý zásah do historického centra, pro druhé naopak odvážný symbol nové éry po pádu komunismu.

Autory návrhu byli architekti Vlado Milunić a Frank Gehry, kteří vytvořili ikonický koncept dvou věží, dynamické „tančící“ a statické. Tento kontrast měl podle Miluniće odrážet proměnu společnosti a radost ze svobody po roce 1989. Díky svému tvaru si budova vysloužila přezdívku „Ginger and Fred“, podle slavného tanečního páru.

Dům, který rozdělil Prahu

Místo, kde dnes Tančící dům stojí, má přitom dlouhou historii sahající až do 19. století. Původní dům na tomto nároží byl zničen během bombardování Prahy v roce 1945 a proluka zůstala desítky let nevyužitá. Až v 90. letech se objevila myšlenka na její nové využití, kterou podporoval i Václav Havel, tehdejší prezident a bývalý obyvatel sousedního domu.

Původně měl Tančící dům sloužit jako kulturní centrum s veřejně přístupnými prostory a vyhlídkou. Nakonec byl dokončen jako administrativní budova pro pojišťovnu Nationale-Nederlanden. Až později, po převzetí společností PSN, se začala naplňovat původní myšlenka otevřít dům veřejnosti. Vznikla v něm galerie, hotel, restaurace i vyhlídkový bar.

Třicet let bez odvahy?

Dnes je Tančící dům nejen turistickou atrakcí, ale také jednou z mála výrazných ukázek moderní architektury v historickém prostředí Prahy. Právě jeho odlišnost od tradiční zástavby z něj činí unikát, který stále vyvolává diskuse, ale zároveň potvrzuje, že i současná architektura má v historickém městě své místo.

V roce 2026 si navíc budova připomíná 30 let od svého otevření. K tomuto výročí připravila Galerie Tančící dům speciální výstavu, která představuje historii stavby, její architekturu i méně známé příběhy jejího vzniku. Návštěvníci mohou vidět dosud nezveřejněné archivní materiály, fotografie ze stavby, původní interiérové prvky z 90. let i výjimečně zpřístupněné technické prostory, které běžně nejsou veřejnosti dostupné.

Hotel Four Seasons byl realizován v letech 1998–2001 podle návrhu ateliéru Dům a město (Jiří Hůrka, Vítězslava Rothbauerová).

Diskotéka v centru města. Four Seasons a další stavby ukazují, jak devadesátky přepsaly Prahu

Four Seasons, Tančící dům i Rajská zahrada. Architektura devadesátých let změnila Prahu víc, než si dnes připouštíme.

Přečíst článek

Primátor Bratislavy Matúš Vallo

Primátor Bratislavy: Praha je pro nás inspirací, ze slovenské metropole chci udělat bezpečné město

Architekt, muzikant a politický aktivista Matúš Vallo už téměř šest let jako primátor Bratislavy mění slovenskou metropoli k lepšímu. Tu trápí obdobné problémy jako Prahu, třeba nedostatečná výstavba bytů a jejich ceny. V čem by se mohla bývalá federální metropole vzájemně inspirovat? „Prahou se inspirujeme už dlouho, od přípravy publikace Plán Bratislava, po zkušenosti s přípravou revitalizace velkých brownfieldů, v Praze zejména bývalých nádraží,“ říká Matúš Vallo v rozhovoru.

Přečíst článek

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Koh-i-noorka se promění

Koh-i-noor čeká proměna za tři miliardy. Z továrny, která proslavila Vršovice, bude nový kus města

Přečíst článek
Přestavba vily v Tróji

Troja není jen zoo. Ve čtvrti slavných vil vznikla citlivá přestavba rodinného domu

Přečíst článek

Dřevíč má nového majitele. Zámek po Schwarzenbergovi se prodal dráž, než se čekalo

Lovecký zámeček Karla Schwarzenberga je na prodej
Profimedia.cz
 nst
nst

Zámek Dřevíč na Rakovnicku, kde žil politik a diplomat Karel Schwarzenberg, má nového majitele. Barokní objekt nabízela od loňska realitní kancelář Svoboda & Williams a podle Hospodářských novin jej nyní získala rodina Jaroslava Noska, spolumajitele sázkové kanceláře Tipsport. V katastru nemovitostí je jako vlastník nově uvedena Jana Nosková. Původní nabídková cena 65 milionů korun byla podle deníku výrazně překonána.

Po smrti Karla Schwarzenberga v roce 2023 připadl zámek na základě darovací smlouvy Robertu Schmiedlehnerovi, o němž média spekulovala jako o jeho příbuzném. Převod umožnila skutečnost, že Dřevíč historicky nepatřil do rodového majetku, který se podle pravidla nedělitelnosti dědí v rámci primogenitury. Schmiedlehner pak nemovitost na konci loňského roku nabídl k prodeji.

Zámek vznikl v 18. století na místě původní myslivny, kterou nechal přestavět majitel křivoklátského panství Josef Vilém z Fürstenberka. Budovu s mansardovou střechou obklopuje rozlehlý, zhruba pětadvacetihektarový areál s kaplí svatého Huberta i dřevěným altánem a koupacím jezírkem.

Bohatá historie

Dřevíč má bohatou historii. Pobýval zde například spoluzakladatel Sokola Jindřich Fügner, za druhé světové války prezident Emil Hácha a v 50. letech také Marta Gottwaldová. V období socialismu sloužil zámek jako školicí a rekreační středisko podniku Zemědělské zásobování a nákup Praha.

Jízdárna v areálu zámku Karlova Koruna před rekonstrukcí

Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život

Když se Karlova Koruna vrátila rodině Kinských dal Borgo, byla ve špatném technickém stavu a bez jasné budoucnosti. Dnes se areál postupně proměňuje. Nejde přitom jen o rekonstrukci, ale především o hledání nového smyslu, který místu vrací život.

Přečíst článek

V roce 1991 zámek koupil Karel Schwarzenberg, který následně financoval jeho rozsáhlou rekonstrukci. Podle inzerátu realitní kanceláře má objekt mimo jiné špaletová okna, dřevěné podlahy ve všech obytných místnostech a vstupní dveře navržené architektem Bořkem Šípkem.

Zámek Książ ve Slezsku

REPORTÁŽ: Lesk aristokracie a beton nacistů. Polský zámek Książ vstal z popela Rudé armády

Ještě před několika desítkami let byl zámek Książ vyrabovanou ruinou na okraji zájmu. Dnes patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím historickým areálům střední Evropy. Investice do rekonstrukcí, nové kongresové projekty i zpřístupňování podzemí vracejí zámku lesk, a současně znovu otevírají jeho nejtemnější kapitoly.

Přečíst článek

Francesco Kinský dal Borgo

Francesco Kinský dal Borgo: Modernizace památek je stále problém

Obnova historických sídel není jen otázkou financí či techniky. Je to především práce s pamětí místa, citem pro detail a schopností dát minulosti nový smysl. Francesco Kinský dal Borgo ukazuje, jak může vypadat, když se historie skutečně vrací k životu.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Zámek Bezdružice stát nabízí za 52 milionů.

Zámky se staly horkým zbožím. Zájem o ně roste, pár zajímavých je na trhu

Přečíst článek
Bohemians dostali stavební povolení na novou jižní tribunu a ve středu 21. října zahájí práce na jejích základech

Ďolíček se konečně začíná měnit. Bohemians mají povolení, na stadion míří stavbaři

Přečíst článek