Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Zlatý oblouk za miliardy? Trump čelí nečekanému odporu

Projekt monumentálního „Arc de Trump“ postupuje dál.
Commission of Fine Arts by Harrison Design, užito se svolením
Petra Nehasilová
pej

Projekt monumentálního „Arc de Trump“ postupuje dál, ale odpor sílí. Proti jsou veřejnost, veteráni i část institucí a kritika zaznívá dokonce i od lidí, které si prezident sám dosadil.

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa otevírá další frontu v boji o podobu Washingtonu, D.C. Návrh obřího triumfálního oblouku poblíž Arlingtonského hřbitova sice získal první souhlas, ale zároveň odhalil hluboké rozpory nejen mezi politiky a veřejností, ale i uvnitř státní správy, píše server agentury Bloomberg.

Projekt, inspirovaný pařížským Vítězným obloukem, má být jednou z největších staveb v metropoli. Trump ho dlouhodobě prezentuje jako součást svého „odkazu“ a snahy vtisknout hlavnímu městu výraznější monumentální charakter.

Jenerálka, Praha 6 – nová výstavba v otevřeném terénu Tiché Šárky.

Šárka není běžná adresa. Jak vypadá projekt pro kupce, kteří nejsou závislí na hypotékách a cenách?

Tichá Šárka patří k několika málo lokalitám v Praze, kde nová výstavba naráží na přímé srovnání s krajinou a okolní vilovou architekturou. Projekt Jenerálka od KKCG ukazuje, že v takovém prostředí už nerozhoduje jen standard nebo technologie, ale samotný návrh domu.

Přečíst článek

Kritické hlasy už i od Trumpových lidí

Klíčovou roli v procesu hraje US Commission of Fine Arts, která dohlíží na podobu federálních staveb. Ta sice návrh předběžně schválila, odmítla ho ale na rozdíl od jiných Trumpových projektů urychleně posunout dál. Kriticky se k návrhu postavil i James McCrery, architekt jmenovaný Trumpem a místopředseda komise.

„Máte osm a půl patra věcí nad šestnácti patry věcí,“ uvedl během jednání a naznačil, že projekt je přehnaný i na poměry washingtonské monumentální architektury. Navrhl mimo jiné zvážit odstranění zlaté sochy i dalších výrazných prvků. Právě to je pro Bílý dům nepříjemný signál. Odpor k projektu nepřichází jen zvenčí, ale i od lidí uvnitř systému.

Veřejnost je přitom jednoznačně proti. Komise obdržela zhruba tisíc připomínek, přičemž všechny byly negativní. Kritici mluví o megalomanii, plýtvání veřejnými prostředky i o narušení historického charakteru města.

Veleslavín

Praha nakupuje nemovitosti: město chce zámek i Národní dům za stovky milionů

Praha plánuje významné investice do historických budov. Radní schválili záměr odkoupit zámek Veleslavín i Národní dům na Vinohradech. O obou transakcích ještě rozhodnou zastupitelé.

Přečíst článek

Obavy z narušení historického prostoru

Do sporu vstoupily i soudy. Skupina veteránů z války ve Vietnamu se snaží výstavbu zablokovat kvůli obavám z narušení symbolických průhledů mezi Lincolnovým památníkem a Arlingtonským hřbitovem.

Administrativa však projekt dál tlačí. Ministr vnitra Doug Burgum ho hájí jako chybějící symbol americké moci. „Washington je jediným velkým západním hlavním městem bez monumentálního oblouku,“ uvedl Burgum.

Návrh triumfálního oblouku zapadá do širší snahy administrativy Donalda Trumpa ovlivnit podobu federální architektury ve Washington, D.C.. Během jeho působení se opakovaně objevily plány na úpravy či rekonstrukce Bílého domu, včetně návrhů na výraznější klasicistní prvky nebo zásahy do okolních vládních budov. Kritici tyto iniciativy dlouhodobě označují za snahu prosadit jednotný, ideologicky laděný styl federální výstavby, zatímco zastánci hovoří o návratu k „reprezentativní“ podobě státní architektury.

Zadlužené ČSA čeká reorganizace.

Nejen železnice, ale i letiště zvyšují ceny nemovitostí. Praha letí vzhůru

Letiště už nejsou jen dopravní uzly. Stávají se klíčovými ekonomickými motory, které přitahují kapitál, zvyšují hodnotu nemovitostí a otevírají nové development lokality. Praha se díky rychlému růstu provozu řadí mezi nejzajímavější investiční příběhy v Evropě.

Přečíst článek

Donald Trump

Památkáři žalují Trumpa kvůli Bílému domu, chtějí zastavit stavební práce

Několik památkářů podalo žalobu na amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli kontroverznímu projektu přístavby monumentálního tanečního sálu k Bílému domu. Žádají federální soud, aby stavbu zastavil, dokud nebude schválena několika nezávislými panely a nezíská podporu Kongresu, informovala agentura AP.

Přečíst článek

 

Související

Tančící dům slaví 30 let. Praha za tu dobu nic odvážnějšího nepřidala

Tančící dům v roce 1996
Tančící dům, užito se svolením
Petra Nehasilová

Před třiceti lety rozdělil Prahu, dnes ji definuje. Tančící dům se stal symbolem moderní architektury, zatímco město za celou dobu nedokázalo přijít s ničím podobně výrazným. Kulaté výročí teď připomíná výstava, která odhaluje nejen jeho vznik.

Tančící dům patří dnes k nejvýraznějším symbolům moderní Prahy, přesto jeho vznik nebyl zpočátku přijat jednoznačně. Budova na rohu Jiráskova náměstí a Rašínova nábřeží byla slavnostně otevřena 20. června 1996 a už od počátku vzbuzovala silné emoce. Pro jedny představovala necitlivý zásah do historického centra, pro druhé naopak odvážný symbol nové éry po pádu komunismu.

Autory návrhu byli architekti Vlado Milunić a Frank Gehry, kteří vytvořili ikonický koncept dvou věží, dynamické „tančící“ a statické. Tento kontrast měl podle Miluniće odrážet proměnu společnosti a radost ze svobody po roce 1989. Díky svému tvaru si budova vysloužila přezdívku „Ginger and Fred“, podle slavného tanečního páru.

Dům, který rozdělil Prahu

Místo, kde dnes Tančící dům stojí, má přitom dlouhou historii sahající až do 19. století. Původní dům na tomto nároží byl zničen během bombardování Prahy v roce 1945 a proluka zůstala desítky let nevyužitá. Až v 90. letech se objevila myšlenka na její nové využití, kterou podporoval i Václav Havel, tehdejší prezident a bývalý obyvatel sousedního domu.

Původně měl Tančící dům sloužit jako kulturní centrum s veřejně přístupnými prostory a vyhlídkou. Nakonec byl dokončen jako administrativní budova pro pojišťovnu Nationale-Nederlanden. Až později, po převzetí společností PSN, se začala naplňovat původní myšlenka otevřít dům veřejnosti. Vznikla v něm galerie, hotel, restaurace i vyhlídkový bar.

Třicet let bez odvahy?

Dnes je Tančící dům nejen turistickou atrakcí, ale také jednou z mála výrazných ukázek moderní architektury v historickém prostředí Prahy. Právě jeho odlišnost od tradiční zástavby z něj činí unikát, který stále vyvolává diskuse, ale zároveň potvrzuje, že i současná architektura má v historickém městě své místo.

V roce 2026 si navíc budova připomíná 30 let od svého otevření. K tomuto výročí připravila Galerie Tančící dům speciální výstavu, která představuje historii stavby, její architekturu i méně známé příběhy jejího vzniku. Návštěvníci mohou vidět dosud nezveřejněné archivní materiály, fotografie ze stavby, původní interiérové prvky z 90. let i výjimečně zpřístupněné technické prostory, které běžně nejsou veřejnosti dostupné.

Hotel Four Seasons byl realizován v letech 1998–2001 podle návrhu ateliéru Dům a město (Jiří Hůrka, Vítězslava Rothbauerová).

Diskotéka v centru města. Four Seasons a další stavby ukazují, jak devadesátky přepsaly Prahu

Four Seasons, Tančící dům i Rajská zahrada. Architektura devadesátých let změnila Prahu víc, než si dnes připouštíme.

Přečíst článek

Primátor Bratislavy Matúš Vallo

Primátor Bratislavy: Praha je pro nás inspirací, ze slovenské metropole chci udělat bezpečné město

Architekt, muzikant a politický aktivista Matúš Vallo už téměř šest let jako primátor Bratislavy mění slovenskou metropoli k lepšímu. Tu trápí obdobné problémy jako Prahu, třeba nedostatečná výstavba bytů a jejich ceny. V čem by se mohla bývalá federální metropole vzájemně inspirovat? „Prahou se inspirujeme už dlouho, od přípravy publikace Plán Bratislava, po zkušenosti s přípravou revitalizace velkých brownfieldů, v Praze zejména bývalých nádraží,“ říká Matúš Vallo v rozhovoru.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Terasový dvojdům Krč

Na místě starého domu dnes stojí luxusní bytovka. Krčský svah změnil tvář

Přečíst článek
Rekonstrukce vily na Vinohradech

Koupili vilu v havarijním stavu. Dnes patří k nejzajímavějším rekonstrukcím v Praze

Přečíst článek

Dřevíč má nového majitele. Zámek po Schwarzenbergovi se prodal dráž, než se čekalo

Lovecký zámeček Karla Schwarzenberga je na prodej
Profimedia.cz
 nst
nst

Zámek Dřevíč na Rakovnicku, kde žil politik a diplomat Karel Schwarzenberg, má nového majitele. Barokní objekt nabízela od loňska realitní kancelář Svoboda & Williams a podle Hospodářských novin jej nyní získala rodina Jaroslava Noska, spolumajitele sázkové kanceláře Tipsport. V katastru nemovitostí je jako vlastník nově uvedena Jana Nosková. Původní nabídková cena 65 milionů korun byla podle deníku výrazně překonána.

Po smrti Karla Schwarzenberga v roce 2023 připadl zámek na základě darovací smlouvy Robertu Schmiedlehnerovi, o němž média spekulovala jako o jeho příbuzném. Převod umožnila skutečnost, že Dřevíč historicky nepatřil do rodového majetku, který se podle pravidla nedělitelnosti dědí v rámci primogenitury. Schmiedlehner pak nemovitost na konci loňského roku nabídl k prodeji.

Zámek vznikl v 18. století na místě původní myslivny, kterou nechal přestavět majitel křivoklátského panství Josef Vilém z Fürstenberka. Budovu s mansardovou střechou obklopuje rozlehlý, zhruba pětadvacetihektarový areál s kaplí svatého Huberta i dřevěným altánem a koupacím jezírkem.

Bohatá historie

Dřevíč má bohatou historii. Pobýval zde například spoluzakladatel Sokola Jindřich Fügner, za druhé světové války prezident Emil Hácha a v 50. letech také Marta Gottwaldová. V období socialismu sloužil zámek jako školicí a rekreační středisko podniku Zemědělské zásobování a nákup Praha.

Jízdárna v areálu zámku Karlova Koruna před rekonstrukcí

Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život

Když se Karlova Koruna vrátila rodině Kinských dal Borgo, byla ve špatném technickém stavu a bez jasné budoucnosti. Dnes se areál postupně proměňuje. Nejde přitom jen o rekonstrukci, ale především o hledání nového smyslu, který místu vrací život.

Přečíst článek

V roce 1991 zámek koupil Karel Schwarzenberg, který následně financoval jeho rozsáhlou rekonstrukci. Podle inzerátu realitní kanceláře má objekt mimo jiné špaletová okna, dřevěné podlahy ve všech obytných místnostech a vstupní dveře navržené architektem Bořkem Šípkem.

Zámek Książ ve Slezsku

REPORTÁŽ: Lesk aristokracie a beton nacistů. Polský zámek Książ vstal z popela Rudé armády

Ještě před několika desítkami let byl zámek Książ vyrabovanou ruinou na okraji zájmu. Dnes patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím historickým areálům střední Evropy. Investice do rekonstrukcí, nové kongresové projekty i zpřístupňování podzemí vracejí zámku lesk, a současně znovu otevírají jeho nejtemnější kapitoly.

Přečíst článek

Francesco Kinský dal Borgo

Francesco Kinský dal Borgo: Modernizace památek je stále problém

Obnova historických sídel není jen otázkou financí či techniky. Je to především práce s pamětí místa, citem pro detail a schopností dát minulosti nový smysl. Francesco Kinský dal Borgo ukazuje, jak může vypadat, když se historie skutečně vrací k životu.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Zámek Bezdružice stát nabízí za 52 milionů.

Zámky se staly horkým zbožím. Zájem o ně roste, pár zajímavých je na trhu

Přečíst článek
Doporučujeme