Poškozený ropovod Družba by mohl být podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského technicky připraven k obnovení provozu zhruba za měsíc a půl. Maďarsko a Slovensko ale Kyjev obviňují, že opravy zdržuje z politických důvodů. Maďarský premiér Viktor Orbán zároveň pohrozil využitím politických a finančních nástrojů, aby si vynutil obnovení dodávek ruské ropy.

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu zhruba za měsíc a půl. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily na konci ledna. Podle Kyjeva potrubí vážně poškodil požár, který vznikl po ruském útoku.

Spor o Družbu prohlubuje napětí mezi Bratislavou a Kyjevem

Politika

Přerušené dodávky ruské ropy ropovodem Družba se staly dalším bodem napětí mezi Slovenskem a Ukrajinou. Po telefonátu prezidenta Volodymyra Zelenského se slovenským premiérem Robertem Ficem je zřejmé, že obě vlády se zásadně rozcházejí v hodnocení technického stavu potrubí i odpovědnosti za dlouhodobý výpadek. Spor má přímé dopady na energetickou bezpečnost regionu i na další podobu vzájemných vztahů.

nst

Přečíst článek

Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že Ukrajina obnovení provozu úmyslně odkládá z politických důvodů. Kyjev naopak tvrdí, že oprava tak rozsáhlé infrastruktury je technicky náročná a vyžaduje čas.

Slovenský premiér Robert Fico po přerušení dodávek uvedl, že není jasné, kdo ropovod poškodil. Maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek prohlásil, že jeho země přinutí Ukrajinu provoz ropovodu obnovit prostřednictvím politických a finančních nástrojů.

„Prolomíme tuto ropnou blokádu,“ uvedl Orbán podle agentury MTI na akci maďarské obchodní a průmyslové komory. „Přinutíme Ukrajince obnovit dodávky ropy. Nikoli vyjednáváním, přitakáváním či pomocí kompromisů, ale prostřednictvím své síly,“ dodal.

Slovensko dál čeká na ruskou ropu. Kyjev oddaluje spuštění Družby

Politika

Obnovení dodávek ropy ropovodem Družba se opět odkládá. Ukrajina podle slovenského ministerstva hospodářství přepravu v nejbližších dnech nespustí. Bratislava i Budapešť Kyjev obviňují z průtahů. Slovensko kvůli výpadku vyhlásilo ropnou nouzi a sáhlo do státních zásob. Spor o dodávky se mezitím přenesl i na úroveň Evropské unie.

ČTK

Přečíst článek

Současně ale zdůraznil, že Maďarsko neplánuje použít vojenské prostředky. „Mohu všechny ujistit, že to není součást našich plánů. Máme ale politické a finanční nástroje,“ řekl.

Orbán je dlouhodobě známý svými dobrými vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ve středu se v Moskvě setkal s Putinem také maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, který si podle agentur stěžoval na přerušení dodávek ropy přes Ukrajinu.

Maďarský premiér také v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové uvedl, že Kyjev blokuje provoz ropovodu z politických důvodů a snaží se tím ovlivnit předvolební kampaň v Maďarsku. Budapešť podle něj nepodpoří žádné rozhodnutí Evropské unie ve prospěch Ukrajiny, dokud se situace nevyřeší. Maďarsko kvůli tomu blokuje také půjčku Evropské unie pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.

Rusko zahájilo vojenskou invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Evropská unie poté začala postupně omezovat dovoz ruských energií, aby Moskvě ztížila financování války. Zatímco dříve byla EU na ruské ropě a plynu výrazně závislá, dnes mezi její hlavní dodavatele patří zejména Norsko a Spojené státy.

Válka na Blízkém východě a prudký růst cen ropy mohou podle analýzy agentury Bloomberg vyvolat novou vlnu globální inflace a zpomalit hospodářský růst. Největším rizikem je možné dlouhodobé uzavření Hormuzského průlivu, kudy proudí významná část světových dodávek ropy.

V nejhorším scénáři by podle modelu Bloombergu cena ropy mohla vzrůst až o 80 procent proti předválečné úrovni a dostat se přibližně na 108 dolarů za barel.

Hormuzský průliv je klíčovou tepnou světového energetického trhu. Prochází jím asi pětina globálních dodávek ropy. Podle ekonomických modelů přitom už jednoprocentní pokles nabídky zvyšuje cenu zhruba o čtyři procenta. Pokud by útoky zasáhly energetickou infrastrukturu v Perském zálivu, ceny by se podle analýzy mohly držet kolem 108 dolarů za barel až do konce roku.

Takový šok by výrazně zasáhl inflaci. Ve Spojených státech by podle propočtů zvýšil do konce roku inflaci asi o 0,8 procentního bodu, čímž by se dostala nad tři procenta. Centrální banky přitom většinou cílí na inflaci kolem dvou procent.

Čím delší, tím tvrdší dopad i na českou ekonomiku. Válku v Perském zálivu nelze podceňovat, varují ekonomové

Leaders

Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze.  

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Evropa se může přiblížit recesi

Negativní dopady by pocítila i Evropa. V eurozóně by podle modelu mohl růst HDP klesnout o 0,6 procenta, v Británii o 0,5 procenta. Inflace by v obou případech vzrostla zhruba o 1,1 procentního bodu.

Evropské ekonomiky jsou navíc citlivější na ceny plynu. Ty už začaly růst po výpadku katarské produkce zkapalněného zemního plynu (LNG). Podle Bloombergu by trvale vysoké ceny energií mohly Evropu přiblížit k recesi. Evropská centrální banka i britská centrální banka by proto mohly odložit plánované snižování úrokových sazeb, případně je znovu zvýšit.

Ve Spojených státech je situace složitější. Vyšší ceny ropy sice zdražují pohonné hmoty a zatěžují spotřebitele, zároveň ale pomáhají domácím producentům díky rozsáhlé těžbě z břidlic. Podle autorů analýzy je proto čistý dopad na hospodářský růst „v zásadě neutrální“.

Na inflaci by ale drahá ropa dopadla i v USA. Pokud by se cena držela kolem 108 dolarů za barel, americká centrální banka by podle Bloombergu pravděpodobně pozastavila plánované snižování úrokových sazeb. V případě růstu inflačních očekávání by mohla sazby dokonce zvýšit.

Mírnější scénář počítá s pokračováním bojů bez většího poškození energetické infrastruktury. V takovém případě by se cena ropy držela kolem 80 dolarů za barel. Inflace by pak v USA vzrostla asi o 0,3 procentního bodu a v Evropě přibližně o půl procentního bodu, zatímco dopad na ekonomický růst by byl omezený.

Pokud by došlo k příměří, ceny ropy by se podle analýzy mohly vrátit zhruba k 65 dolarům za barel a inflační tlaky by opět polevily.

Karel Pučelík: Takhle si Trump představuje spojenectví?

Názory

Spojené státy v moderní historii nesčetněkrát prosadily vlastní vůli na úkor jiných. Idealistický obrázek o „světovém policajtovi“ je příliš naivní. Nic se ale nedá srovnávat s aktuální situací, kdy prezident Donald Trump hrozí při neuposlechnutí jeho rozkazu ekonomickými ekvivalenty zbraní hromadného ničení.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Analytici zároveň připomínají, že geopolitické otřesy na Blízkém východě už v minulosti vedly k prudkým inflačním vlnám. Například ropný šok v 70. letech vyhnal inflaci v USA do dvouciferných hodnot a vyústil v tvrdé zpřísnění měnové politiky i hospodářskou recesi.

Napětí v regionu se zvýšilo poté, co izraelské a americké síly zahájily útoky na Írán. Ten následně podniká odvetné údery drony a raketami na Izrael i na arabské státy, které hostí americké vojenské základny.

Podle íránské agentury Tasním je Hormuzský průliv od soboty fakticky uzavřen a Íránské revoluční gardy varovaly lodě před plavbou v oblasti. Podle BBC se lodní doprava v úžině snížila asi o 90 procent. Americké velení CENTCOM však tvrdí, že průliv navzdory íránským prohlášením uzavřen nebyl.