Česká televize odvysílala diskusní pořad, který nahradil ukončené Otázky Václava Moravce (OVM). Diskusi natáčela na chodbě své budovy na Kavčích horách, což bylo zřejmě příčinou toho, že řečníci měli ozvěnu, uvedli dva mediální odborníci. Debata byla místy emotivní, řečníci si skákali do řeči a moderátor je musel usměrňovat.
Většinu debaty vedl moderátor Lukáš Dolanský, doplňovala ho vedoucí ekonomické redakce Vanda Kofroňová. „V posledních více než 20 letech vás v tento čas provázel nedělní debatou Václav Moravec, který se rozhodl Českou televizi opustit. Chtěli bychom úvodem jeho práci ocenit a poděkovat mu. Pokusíme se na jeho kvalitu navázat a doufáme, že nám také zachováte přízeň,“ řekl v úvodu pořadu Dolanský.
Téma rozpočet
Hlavním tématem dvouhodinové debaty byl rozpočet, ČT do diskuse pozvala zástupce šesti sněmovních stran.
Redaktor serveru Mediář Jan Potůček se domnívá, že televize špatně zvolila místo pro natáčení. Vysoká chodba podle něj způsobovala ozvěnu. Upozornil i na opakované chyby v režii. Ve chvíli, kdy mluvila moderátorka, byl několikrát zároveň slyšet zvuk předtočených příspěvků.
Debata ČT. Moderátor Lukáš Dolanský a jeho hosté Jiří Barták (Motoristés), Radim Fiala (SPD), Patrik Nacher (ANO), Jan Skopeček (ODS), Olga Richterová (Práti) a Lukáš Vlček (STAN). ČTK
Výkon moderátorů byl podle Potůčka dobrý, ale celkově debata podle něj působila nepřipraveně, měla také málo předělů. „Bylo to nepovedené. A pokud se Česká televize vydá touhle cestou, tak nedělní poledne s ostatními (televizemi) prohraje,“ řekl Potůček. Televize Prima v neděli v 11:00 vysílá politickou debatu Partie Terezie Tománkové.
Andrej Babiš se dostává pod stále větší tlak kvůli své neochotě vydávat peníze na zbrojení. Jeho mantra investujeme do lepšího života, válku nechceme, se začíná drolit. Mezitím Martin Kupka představil stínovou vládu, plnou starých kádrů. A ministr kultury si vysloužil permanentní protesty před svým sídlem.
Problémů s ozvěnou si všímal i mediální odborník z webu Digizone Filip Rožánek. „Mimořádná debata České televize o rozpočtu bude určitě rezonovat… už kvůli těm problémům s ozvučením. Limity kancelářské budovy v plné parádě,“ uvedl Rožánek na síti X. Doplnil, že lepší by bylo, kdyby televize využila například stávající studio pro pořad Události, komentáře.
Mimořádná debata České televize o rozpočtu bude určitě rezonovat… už kvůli těm problémům s ozvučením. Limity kancelářské budovy v plné parádě. Ale jsou tam dílčí zajímavé prvky.
Moravec na konci svého pořadu minulou neděli oznámil, že v ČT po 21 letech končí. Zdůvodnil to tím, že za současných podmínek už nemůže dál garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi události. Do pořadu přes jeho nesouhlas pozvala dramaturgie po devíti letech předsedu Poslanecké sněmovny Tomia Okamuru (SPD).
Související
Česká televize se ohradila proti Moravcovým výrokům
Ohlášená ropa z nouzových rezerv se v Evropě a v Americe dostane na trh až koncem března, zatímco v Asii to bude hned. V aktualizaci svého středečního oznámení o uvolnění rekordních 400 milionů barelů ropy z pohotovostních zásob to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta se rozhodla ropu ze zásob uvolnit kvůli dopadům války na Blízkém východě, které paralyzovaly přepravu ropy klíčovým Hormuzským průlivem.
Agentura tento týden uvedla, že válka na Blízkém východě způsobila největší narušení dodávek ropy v historii. Nynější konflikt rozpoutaly Spojené státy s Izraelem, když poslední únorový den zaútočily na Írán.
Členské státy IEA se zavázaly uvolnit celkem 411,9 milionu barelů, uvedla dnes IEA. Z toho 271,7 milionu barelů zpřístupní ze státních zásob vlády, 116,6 milionu barelů půjde z povinných zásob průmyslu a 23,6 milionu barelů z jiných zdrojů. Agentura dodala, že 72 procent plánovaného uvolnění nouzových rezerv tvoří surová ropa a 28 procent ropné produkty.
Jde o šestý případ, kdy členské země Mezinárodní agentury pro energii přijaly společné nouzové opatření na podporu trhu s ropou v historii této organizace. Předchozí společné zásahy byly v letech 1991, 2005, 2011 a dvakrát v roce 2022, po ruské vojenské invazi na Ukrajinu.
Zdaleka nejvíce ropy na trh poputuje ze zásob v Americe, kde členské státy IEA uvolní 172,2 milionu barelů. Pod region Amerika agentura řadí jak Severní, tak Jižní Ameriku. Členy agentury jsou tam Spojené státy, Kanada a Mexiko. V Evropě půjde 32,7 milionu barelů z vládních zásob a 74,8 milionu barelů z povinných zásob průmyslu.
Válka na Blízkém východě vytváří největší narušení dodávek v historii globálního trhu s ropou. Společné nouzové opatření, k němuž státy IEA přistoupily, je zdaleka největší v historii. Poskytuje významný stabilizační polštář, nejdůležitějším faktorem pro návrat ke stabilním dodávkám ropy je však obnovení námořní dopravy přes Hormuzský průliv. Zajištění dostatečných pojistných mechanismů a fyzické ochrany lodní dopravy je klíčové pro obnovení přepravy ropy, uvedla agentura.
Ceny ropy se po začátku války s Íránem prudce zvýšily. Barel severomořské ropy Brent se dostal až ke 120 dolarům, později cena klesla k 90 dolarům, ale minulý týden se vrátila nad 100 dolarů za barel. Na konci února, těsně před americko-izraelským útokem na Írán, se cena pohybovala kolem 70 dolarů. Přes Hormuzský průliv běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, po začátku války se tam ale doprava kvůli riziku útoků na tankery prakticky zastavila.
Mezinárodní agentura pro energii je mezivládní organizací, která vznikla v roce 1974 v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). K jejímu vzniku přispěla tehdejší ropná krize, IEA funguje zejména jako poradce členských zemí v otázkách energetiky. Bez zahrnutí přidružených zemí má agentura 31 členů, mezi které patří i Česká republika a Slovensko.
Trump zvažuje zaplavit trh „papírovou ropou“. Šéf burzy varuje před „biblickou pohromou“
Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent o víkendu uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel.
Ruský prezident Vladimir Putin tento týden v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem navrhnul přesun íránského obohaceného uranu do Ruska jako součást možné dohody o ukončení války USA a Izraele s Íránem, šéf Bílého domu jeho nabídku odmítl. S odvoláním na své zdroje to napsal server Axios. Washington ani Moskva tyto informace nekomentovaly.
Po návratu školkovného, slevy na studenta či EET vláda vytáhla a přerovnala další šuplík po své předchůdkyni. Bude vracet státní příspěvek na penzijní připojištění či spoření vybrané části důchodců. Je to nesystémové a do budoucna to může zadělat na další opravdu velké problémy.
Vláda před pár dny schválila poslaneckou novelu zákona, která má vrátit státní příspěvek lidem, kteří po přiznání starobního důchodu ztratili nárok na příspěvek a ukončili své penzijko i za cenu sankcí. Šlo o vrácení státních příspěvků, protože v systému nesetrvali povinných pět let. Anebo i vlastních úspor a daňových úlev, protože nespořili alespoň dva roky. Vláda chce nyní umožnit bezsankční odchod i těm důchodcům, kteří si sjednali penzijko před koncem roku 2023 a ještě v něm jsou. Těch, kteří už odešli, má být podle informací ministerstva financí asi 16 tisíc, těch druhých asi 150 tisíc.
Důchodci spořící v penzijním spoření od poloviny roku 2024 státní příspěvek na penzijní spoření nedostávají. Zrušila ho v rámci takzvaného konsolidačního balíčku vláda premiéra Petra Fialy. Důvodem byla vedle snahy ušetřit argumentace, že se vyplácení příspěvků lidem s důchodem míjí s posláním státní podpory. Tím bylo motivovat lidi, aby si v produktivním věku dlouhodobě spořili na důchod a pak ke státnímu důchodu mohli dostávat pravidelnou rentu. Otázka, jak to bude s důchodci, zůstala stranou.
Aktualizováno
Schillerová: Slibovat na obranu více než dvě procenta HDP je nereálné
Závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nezpochybnitelný. Slibovat vyšší výdaje není v současnosti reálné, uvedla v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Přístup vlády k obraně kritizovali v debatě zástupci opozice. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle nich neplní svoje spojenecké závazky.
Chopila se jí až Fialova vláda a výsledkem nepopulárního kroku bylo, že řada důchodců ztratila zájem v systému zůstat. Je veřejným tajemstvím, že nejatraktivnější na celém III. pilíři byl donedávna právě státní příspěvek. Dokud totiž vedle fondů penzijního připojištění (transformované fondy) v roce 2013 nevznikly fondy doplňkového penzijního spoření, vynášel třetí pilíř svým klientům kvůli omezeným možnostem investovat prakticky nulu. Takže jediným přínosem byl státní příspěvek.
Státní příspěvek muselo vrátit, jak uvádí ministerstvo financí, asi 16 tisíc klientů a pro další stovky klientů znamenal předčasný odchod i ztrátu úspor a daňového zvýhodnění. A další klienty penzijních fondů by to mohlo potkat.
Jednoduchá matematika
To, že klienti penzijních fondů s přiznaným důchodem, ať už skutečně na odpočinku či stále v práci, dostali na výběr buď spořit bez příspěvku, anebo odejít s případnými sankcemi, může vypadat jako velmi nespravedlivé. A člověk by dnešní vládu za vrácení příspěvků či zrušení sankcí pochválil. Ale je tu jednoduchá matematika. Vláda řeší lidi, kteří šli do penzijního spoření ani ne pět či dokonce ani dva roky před důchodem. Nelze se tak vyhnout závěru, že v takovém případě nešlo o nic jiného než o využití možnosti získat státní příspěvek. Tohle cílem státu nebylo a vyvstává otázka, proč bychom měli penězi vybranými od daňových poplatníků vybrané skupině dotovat obyčejné spoření. Od toho jsou tu spořicí účty, termínované vklady a podobně.
Zrušení státního příspěvku na penzijní připojištění či spoření lidem, kterým už byl přiznán nárok na důchod, má tedy logiku. Samozřejmě jde o změnu smluvních podmínek u již uzavřených smluv, což je nepříjemné a nastává vždy, když dojde k větší změně. Je otázkou, zda by bývalo pomohlo, kdyby bývalá vládní pětikoalice přistoupila k přechodnému období, třeba k ochranné lhůtě, a umožnila dotčeným klientům dospořit, jak navrhovala Asociace penzijních společností ČR. Možná by se i v takovém případě našlo něco, co by bylo možné opět označit za nespravedlivé vůči někomu. Ne nadarmo lidová moudrost říká, že když se kácí les, padají třísky. Anebo že s jídlem roste chuť.
Alarmující predikce: Do roku 2035 může být 100 tisíc lidí plně odkázaných na péči
V Česku bude v příštích letech výrazně přibývat lidí, kteří jsou plně odkázáni na pomoc druhých a pobírají nejvyšší příspěvek na péči. Podle predikce sociálních služeb zveřejněné Národním zdravotnickým informačním portálem by se jejich počet mohl do deseti let zvýšit o více než třetinu.
Teď tu máme novelu zákona, která postiženým jejich příspěvky vrátí. Ministerstvo financí to spočetlo na 60 milionů korun. Lidé se mají obracet na penzijní společnosti, které to budou administrovat a vyplácet. K nákladům, které jim tím vzniknou, se nikdo z byznysu nechce vyjadřovat. Pouze ministerstvo potvrdilo, že s žádnou refundací nákladů nad rámec oněch státních příspěvků nepočítá. Na koho v konečném důsledku ty náklady dopadnou, si asi každý představí sám.
Na koho dalšího se budou muset daňoví poplatníci skládat? Pokud jde o dobrovolné spoření na důchod, další, a mnohonásobně větší problém, je už na obzoru. Jmenuje se: co s transformovanými fondy… Úplně nejhorší jsou ale neustálé změny v rytmu politického cyklu, provázené stále halasnějším humbukem o tom, co předchozí vláda udělala špatně a jakou nespravedlnost musí její následovnice odčinit. To neprospívá vůbec ničemu. Obzvlášť ne věci, která je tak zásadní a citlivá, jako je stárnutí populace, budoucí důchody a ochota občanů podílet se v rámci svých možností na zajištění vlastního stáří.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Nový bonus pro seniory. Po osmdesátce má důchod růst každých pět let
