Vládní koalice podpoří čtyři pozměňovací návrhy k letošnímu státnímu rozpočtu. Více prostředků má směřovat na sport, organizace pracující s dětmi a mládeží, protidrogovou politiku a zdravotně-humanitární program Medevac. Základní parametry rozpočtu se měnit nemají, vláda však vstupuje do finální fáze jeho schvalování se schodkem 310 miliard korun, který dál zvýší státní dluh.

Premiér Andrej Babiš po jednání kabinetu uvedl, že koalice ve druhém čtení podpoří čtyři návrhy na přesuny peněz mezi kapitolami státního rozpočtu. Poslanci se jimi budou zabývat tento týden, hlasování ve třetím čtení je naplánováno na příští týden. Nejde podle něj o změnu celkového objemu výdajů ani o navýšení schodku, ale o přerozdělení prostředků uvnitř již schváleného rámce.

Dodatečné finance mají posílit financování sportu, organizací zaměřených na práci s dětmi a mládeží a protidrogové politiky. Část peněz má směřovat také do programu Medevac, který zajišťuje léčbu humanitárních případů ze zahraničí v českých nemocnicích. Konkrétní částky kabinet zatím nezveřejnil.

„Sobecký postoj“. Fiala ostře zareagoval na Babiše kvůli výdajům na obranu

Politika

Amerického prezidenta Donalda Trumpa nepotěší, že Česká republika nehodlá plnit spojenecké závazky. Pro dlouhý život je třeba starat se o bezpečnost, uvedl expremiér Petr Fiala (ODS) k výrokům předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) ohledně plánovaných výdajů na obranu. Babiš v rozhovoru pro Deník.cz řekl, že Česko určitě nenastupuje cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). „Prioritou je zdraví našich spoluobčanů, aby žili dlouho,“ řekl. Podle Fialy jde o sobecký postoj.

ČTK

Přečíst článek

Základní parametry rozpočtu už Sněmovna v prvním čtení schválila. Příjmy jsou plánovány ve výši 2,118 bilionu korun, výdaje mají dosáhnout 2,428 bilionu korun. Výsledkem je schodek 310 miliard korun. Pro srovnání: loňské hospodaření státu skončilo deficitem 290,7 miliardy korun, letošní plán tak počítá s dalším prohloubením záporného salda.

Státní rozpočet je klíčovým zákonem roku, který určuje strukturu veřejných financí. V prvním čtení poslanci schvalují celkové příjmy, výdaje a saldo, v druhém čtení mohou navrhovat přesuny mezi jednotlivými kapitolami. Ty však nesmějí zvýšit schodek bez odpovídající kompenzace. Ve třetím čtení se hlasuje o jednotlivých pozměňovacích návrzích i o rozpočtu jako celku. Pokud by nebyl rozpočet schválen včas, stát by hospodařil v režimu rozpočtového provizoria.

Michal Nosek: Zůnova rozpočtová iluze může Česko vyjít draho

Názory

Ministr obrany Jaromír Zůna tvrdí, že bezpečnost země se neměří procenty HDP. Jenže právě ta procenta jsou měnou důvěry v NATO. V době, kdy si část střední Evropy plete diplomacii s rezignací, je hazard s obranou víc než účetní trik.

Michal Nosek

Přečíst článek

Plánovaný deficit 310 miliard korun znamená další nárůst státního dluhu, který vláda financuje emisí státních dluhopisů. Rostoucí úrokové náklady přitom zvyšují tlak na budoucí rozpočty. Veřejné finance zároveň dlouhodobě zatěžují vysoké mandatorní výdaje, zejména na důchody a sociální transfery, a také náklady na obsluhu dluhu. Ekonomové proto upozorňují, že bez strukturálních změn na výdajové straně bude konsolidace veřejných financí v dalších letech obtížná.

Obavy českých domácností z vývoje vlastní finanční situace se výrazně zvýšily

Money

Důvěra v českou ekonomiku v únoru mírně narostla, mezi spotřebiteli se však množí chmury a pochyby. Náladu tak zachraňují podnikatelé, zejména pak průmyslníci a stavebníci. Celkově totiž důvěra v ekonomiku v únoru narostla, když sedmý měsíc v řadě vykázala lepší stav, než odpovídá průměru let 2003 až 2025.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Napětí na Blízkém východě znovu rozhýbalo ropné trhy a české řidiče čeká zdražování. Pokud se cena ropy udrží kolem 80 dolarů za barel, může podle analytiků benzin i nafta podražit zhruba o dvě koruny na litr. Při omezení dodávek přes Hormuzský průliv by šlo až o pětikorunový skok.

Cena ropy typu Brent po otevření trhů krátce vyskočila z 73 na 82 dolarů za barel, následně se ustálila kolem 78 dolarů. V ceně je už započtena takzvaná riziková prémie, tedy příplatek za možné další vyhrocení situace kolem Íránu.

„Má v sobě již rizikovou prémii, která počítala s eskalací konfliktu v Íránu. Zásoby se stihly navýšit předem, protože se takový vývoj očekával. Na trhu je ropy stále mírný přebytek, ceny pohonných hmot se proto zvýší v horizontu týdne až dvou,“ říká k problematice Václav Loula, mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu.

Bezprostředním impulsem byl útok na saúdskoarabskou rafinerii Ras Tanura v Saúdské Arábii. Ta patří k největším v zemi a denně zpracuje více než půl milionu barelů ropy. Nervozita se rychle přelila na evropské trhy s palivy. Velkoobchodní cena nafty během jediného dne vyskočila o více než 20 procent, nejvíce od začátku války na Ukrajině v roce 2022.

Těžké ráno pro Evropu. Zemní plyn a nafta na burze zdražují o více než 20 procent

Money

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Český trh je zranitelný

Česká republika je plně závislá na dovozu ropy a zhruba 43 procent nafty dováží jako hotový produkt ze zahraničí. Právě diesel je přitom pro domácí ekonomiku klíčový. Kvůli silné roli silniční nákladní dopravy i vysoké spotřebě v zemědělství a stavebnictví. „Cena benzinu a motorové nafty na burzách již roste a Česko je na dovozu nafty závislé. Dováží jí 43 procent,“ upozornil Loula.

Podle analytika společnosti Purple Trading Petra Lajska se současná situace promítne do cen velmi rychle. „Při udržení současné úrovně cen ropy kolem 80 dolarů po dobu alespoň dvou týdnů očekáváme postupné zdražování o zhruba dvě koruny na litr. V případě hlubší a trvalejší eskalace by růst mohl být výraznější, v extrémním scénáři i o několik korun navíc,“ uvedl Lajsek.

Scénář 100 dolarů za barel

Klíčovým rizikem zůstává omezení provozu přes Hormuzský průliv, kudy proudí přibližně pětina světových dodávek ropy. Země Perského zálivu zajišťují asi 27 procent světové produkce, takže případné narušení by mělo globální dopad.

„Při skoku cen ropy Brent na 100 dolarů lze realisticky očekávat růst ceny benzínu o čtyři až pět a půl koruny na litr, a to během několika dnů až dvou týdnů,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Argos Capital Kryštof Míšek. Pokud by zároveň oslabila koruna vůči dolaru, mohl by být dopad ještě výraznější. To by znamenalo návrat cen k úrovním, které české domácnosti zažily v roce 2022.

Lukáš Kovanda: Pokud Írán zaminuje Hormuz, vrátí se mu to jako bumerang

Názory

Íránský režim čelí po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chámenejího existenciálnímu ohrožení. A za takové situace, když už nemá tolik, co ztratit, stoupá pravděpodobnost, že se pokusí podniknout extrémní kroky, jichž by se jinak ještě vystříhal. Patří mezi ně položení tisíců námořních min v Hormuzském průlivu, které představuje nejúčinnější formu jeho blokády.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Dopad na inflaci i průmysl

Růst cen paliv se navíc neomezí jen na čerpací stanice. „Celkový rozsah dopadů bude záviset především na délce a intenzitě konfliktu. Kromě zdražování benzinu či nafty lze očekávat i růst cen části české průmyslové výroby. To by mohlo lehce zvýšit míru inflace a ovlivnit spotřebu domácností,“ upozornil analytik Bidli Petr Špirit.

Prozatím analytici očekávají spíše scénář postupného zdražování o zhruba dvě koruny za litr. Vývoj ale může být podle nich velmi rychlý. Pokud by došlo k reálnému omezení dodávek ropy z oblasti Perského zálivu, české pumpy by mohly během krátké doby zdražit i o pět korun za litr.