Česká národní banka schválila prospekt zpracovatele kůží KARO Leather pro přestup z trhu Start na hlavní trh pražské burzy. KARO podalo burze žádost o přijetí na trh Prime Market a po schválení se stane dvanáctou společností, jejíž akcie se budou na hlavním trhu obchodovat. Obchodování na hlavním trhu by mělo být zahájeno v pondělí 2. března 2026, informovala společnost Starteepo, která je poradcem transakce.

„Prime Market je pro KARO přirozeným dalším krokem. Věříme, že našim investorům přinese vyšší likviditu, novou úroveň transparentnosti a platformu pro další růst. Doufáme, že nám otevře dveře i k zahraničním investorům,“ řekl člen představenstva KARO Leather Jakub Hemerka. „KARO je unikátní podnikatelský příběh. Společnost vstupovala na burzu jako mikro firma a během pár let se jí podařilo vyrůst mezi českou elitu,“ uvedl ředitel Starteepo František Bostl.

Když KARO v roce 2019 vstupovalo na trh Start, vybralo při své první emisi akcií 40 milionů korun při ocenění 120 milionů korun. Od té doby se ze společnosti stala podle Bostla jednou z nejdynamičtěji rostoucích firem na českém kapitálovém trhu. Objem kapitálových transakcí uskutečněných díky burze dosáhl 700 milionů korun. Dnešní tržní hodnota KARO se pohybuje kolem 1,2 miliardy korun, téměř desetkrát více než při vstupu na burzu.

KARO Leather patří k těm úspěšnějším společnostem na pražské burze a její přestup na hlavní trh byl dlouho očekáván, řekl analytik BHS Timur Barotov. Firma podle něj ještě není v povědomí většiny investorů a jejich pozornost si teprve bude muset vybojovat. „Z tohoto pohledu tedy zájem bude zpočátku omezený a bude růst teprve časem, pokud se jim bude dařit. Je to ale každopádně pozitivní vývoj pro českou akciovou burzu a lokální investory,“ dodal.

Český kapitálový trh: Když miliardáři mlčí, burza chřadne

Leaders

Proč český kapitálový trh stále není místem, kam si firmy masově chodí pro peníze a z nějž získávají výnosy i běžné domácnosti? Ekonomové mají jasno: na vině je hlavně nezájem českého byznysu sdílet svůj úspěšný příběh.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Hrubý provozní zisk EBITDA společnosti se ze 17 milionů korun v roce 2018 vyšplhal na 97,5 milionu korun v roce 2024 a za fiskální rok 2025 dále výrazně stoupl. Z emisního kurzu akcie firmy 40 korun při úpisu v listopadu 2019 vzrostla její hodnota více než čtyřnásobně a nyní se obchoduje kolem 170 korun. Kapitál získaný na burze umožnil společnosti výrazně rozšířit původní závod v Boršově, koupit brownfield v Brtnici a oživit tam kožedělnou tradici výstavbou moderního výrobního areálu.

Akcionáři KARO Leather schválili přesun akcií firmy na hlavní trh pražské burzy loni v červnu. S akciemi společnosti, která má výrobní závody v Boršově a Brtnici na Jihlavsku, se na trhu Start obchoduje od roku 2019. Skupina se původně zabývala jen obchodem s kůžemi pro nábytkářský průmysl. Výrobní závod v Boršově má od roku 2015, závod v Brtnici otevřela v roce 2023. Zpracovává hovězí a buvolí kůže. Historie skupiny KARO sahá do poloviny 90. let.

Luxusní zboží netáhne, akcie slavných značek padají

Trhy

Evropské akcie jsou v letošním roce poměrně dobrou investiční příležitostí a vynášejí výrazně více než akcie americké. Neplatí to ale pro všechny sektory a například oblast luxusního zboží se v posledních měsících značně trápí. To se pak projevuje také na akciích slavných značek jako LVMH nebo Kering a celém segmentu luxusu. Ten od začátku roku odepsal více než šest procent, konkrétní brandy na tom ale jsou i výrazně hůř, což pociťují i nejbohatší Evropané.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Ani v den čtvrtého výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu nelze říci, že by západní sankce snižovaly vývoz ruské ropy, konstatuje ve speciální studii vydané u příležitosti daného výročí finský institut CREA. V tomto smyslu tedy podle něj selhávají, když ve čtvrtém roce od začátku invaze setrvával objem vývozu ruské ropy šest procent nad úrovní před invazí.

Rusko však sankce alespoň přiměly prodávat jeho ropu Ural světu se stále výraznější slevou oproti globální referenční ceně ropy Brent. Takže podíl daňového inkasa spjatého s prodejem ruské ropy (a zemního plynu) na celkovém inkasu ruského státního rozpočtu loni klesl na nejnižší úroveň za uplynulých minimálně 20 let (viz graf níže). Loni činil předběžně pouze 25 procent, zatímco třeba v roce 2014 představoval dvojnásobek, tedy 50 procent.

Tržby z prodeje ruské ropy klesly ve čtvrtém roce od invaze meziročně o citelných osmnáct procent, což k dalšímu poklesu daného podílu zásadně přispělo. Za vývoz fosilních energetických surovin Rusko ve čtvrtém roce od invaze inkasovalo 193 miliard eur, meziročně o devatenáct procent méně, v porovnání se situací před invazí dokonce o 27 procent méně.  

Odběratelé ruské ropy jsou navíc poměrně koncentrováni, což se proti Rusku může obrátit již letos, a to kvůli přitvrzení sankcí USA. Tři největší zahraniční kupci ruské ropy – Čína, Indie a Turecko – odebírali ve čtvrtém roce od invaze hned 93 procent jejího celkového exportu. Celkem získali 201 milionů tun suroviny za 79,7 miliardy eur. Vlivem nových sankcí americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa, které uvedl loni v říjnu, však dochází k posunům ve struktuře ruského ropného vývozu. 

Export surové ropy do Číny v podání sankcionovaných podniků Lukoil a Rosněfť klesl z 3,6 milionu tun v září 2025 na nulu letos v lednu.

Indie ve čtvrtém roce od invaze redukovala objem dovážené ruské ropy o devět procent. K výraznějšímu poklesu jejího importu došlo ve druhé polovině loňska, v souvislosti se zavedením penalizačního cla 25 procent na indický dovoz do USA. Letos v lednu americká administrativa dané clo stáhla výměnou za závazek Indie, že postupně nákupy ruské ropy dále sníží.

Rovněž Turecko, zdá se, v reakci na sankce USA z října 2025 zcela upustilo od importu ropy Lukoilu a Rosněfti. V prosinci 2025 a v lednu 2026 už od těchto podniků nepořídilo ani barel. 

Aktualizováno

Nové sankce proti Rusku neprošly. Fico s Orbánem jsou proti

Politika

Ministři zahraničí zemí Evropské unie nedosáhli dohody na 20. balíku sankcí proti Rusku. Po skončení jednání v Bruselu to uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která to označila za neúspěch. Sankce blokuje Maďarsko a podle informací ČTK i Slovensko. To navíc podle Fica zastavilo pomoc Ukrajině formou dodávek elektřiny.

ČTK

Přečíst článek

Noví kupci nepřibývají

Nové kupce se přitom Rusku získávat příliš nedaří, zejména kvůli přepravním a importním omezením. Největší nové trhy pro ruskou ropu představovaly ve čtvrtém roce od invaze Sýrie a Brunej. Jenže ačkoli objem jimi dovážené ruské ropy stoupl v daných dvanácti měsících reálně šestinásobně (v porovnání se situací ve třetím roce od invaze), takto navýšený jejich odběr stěží kompenzoval byť jen polovinu poklesu v objemu importu Indie v témže období.  

V rámci EU pomáhají navyšovat ruský ropný export v porovnání se situací před invazí dvě země, a to Maďarsko a Slovensko. Zůstávají jedinými dvěma zeměmi EU, které stále odebírají ruskou ropu potrubně. Maďarsko dokonce svoji závislost na ruském ropném dovozu navyšuje. Z 61 procent v roce 2021 na 92 procent v prvních deseti měsících loňska. Slovensko závislost snížilo poměrně nepatrně, z 96 na 86 procent. Klíčovým důvodem tohoto poklesu je fakt, že slovenský Slovnaft zásobuje ropnými produkty typu nafty v poměrně velkém objemu zejména východní část Česka – od loňského června musí být kvůli sankcím EU tyto vyvážené produkty z neruské ropy. 

Maďarsko a Slovensko nadále odebírají ve velkém ruskou potrubní ropu, neboť alternativní způsoby, jak ropu získávat, jsou podle nich buď nedostatečné kapacitně, nebo nevýhodné z hlediska souvisejících poplatků. Kapacitní testy provedené loni v září však podle institutu CREA doložily, že alternativní přepravní kapacita jadranského ropovodu Adria, čítající 14,4 milionu tun ročně, je dostatečná pro rafinační poptávku Maďarska i Slovenska.

Co se týče poplatků, roku 2024 Maďarsko platilo dle téhož institutu za přepravu neruské ropy Adrií tranzitní poplatek zahrnující přirážku 1,6 procenta k nutným nákladům spjatým s přepravou suroviny včetně pojištění (takzvané CIF náklady). V případě transportu ruské ropy přes Ukrajinu si ale v témže roce Kyjev podle institutu CREA účtoval danou přirážku ve výši 4,5 procenta nad náklady CIF, když přepravená tuna ropy vyšla maďarskou stranu na 21 eur. Budapešť tak za přepravu ropy válčící zónou, kde jsou navíc objektivně vyšší například náklady právě pojištění, platí na tranzitních poplatcích 1,7krát více, než by hradila při využití Adrie.