Po více než roce přeshraničního ostřelování a dvou měsících otevřené války mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh vstoupila dnes ve 04:00 místního času (03:00 SEČ) v platnost dohoda o příměří, kterou v úterý oznámil americký prezident Joe Biden. Obě strany ještě několik hodin předtím prováděly údery na cíle protivníka.
Česká republika podle serveru Euronews zablokovala společné prohlášení Evropské unie vyzývající k „okamžitému příměří“ mezi Izraelem a libanonským radikálním hnutím Hizballáh. Sedmadvacítka tak k vyostřujícímu se konfliktu nemohla jednotné stanovisko vydat. České ministerstvo zahraničí sdělilo, že Praha prohlášení zablokovala, neboť jednostranně omezovalo právo Izraele na sebeobranu proti teroristům z Hizballáhu.
Írán se podle nejmenovaného zdroje z Bílého domu bezprostředně chystá zaútočit na Izrael balistickou raketou. Na svých internetových stránkách o tom informuje americká televize CNN. Washington podle nejmenovaných představitelů upozornil Teherán, že přímý vojenský útok na Izrael bude mít pro Írán závažné důsledky.
Izraelský úder zasáhl obytný dům v jedné ze čtvrtí libanonského hlavního města Bejrút. S odvoláním na svědky na místě o tom informovaly zahraniční agentury, podle kterých jde o první útok Izraele na území metropole od začátku téměř rok trvajícího konfliktu v regionu. Izrael se k incidentu zatím nevyjádřil, později ale uvedl, že před svítáním na východě země zasáhl desítky cílů hnutí Hizballáh.
Izraelská armáda dnes oznámila zabití nejvyššího vůdce šíitského militantního hnutí Hizballáh Hasana Nasralláha při vzdušném útoku v Bejrútu. Informovaly o tom agentury Reuters, AP a AFP.
Izraelské vzdušné údery v Libanonu si v posledních dvou dnech vyžádaly životy 558 lidí, včetně 50 dětí a 94 žen, uvedl podle agentury Reuters libanonský ministr zdravotnictví Firás Abjád. Zraněno je podle něj 1835 osob.
Současná eskalace napětí mezi Izraelem a libanonským šíitským hnutím Hizballáh se téměř dostala na úroveň plnohodnotné války. V New Yorku to na okraj zasedání Valného shromáždění OSN řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Izrael v několika předchozích dnech zasadil Hizballáhu sérii ran, které si toto libanonské hnutí nedovedlo ani představit, řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Zopakoval, že udělá vše pro to, aby se lidé, vystěhovaní ze severu Izraele kvůli přeshraničnímu konfliktu s Hizballáhem, mohli bezpečně vrátit domů. Informoval o tom deník Haarec a server The Times of Israel (ToI).
Izraelská armáda oznámila, že provedla cílený vzdušný úder v Bejrútu. Dva bezpečnostní zdroje v Libanonu agentuře Reuters sdělily, že útok mířil na velitele operací Hizballáhu Ibráhíma Akíla, nedokázaly však bezprostředně říci, zda přišel o život. Zdroj blízký hnutí agentuře AFP později potvrdil, že terčem byl Akíl, šéf elitních jednotek Radván, a že byl zabit. Libanonské ministerstvo zdravotnictví v první bilanci obětí uvedlo, že úder si vyžádal tři mrtvé.
Když světová média začala tento týden pátrat po původu pagerů, které explodovaly v rukách členů libanonského militantního hnutí Hizballáh, dospěly ke společnosti jménem BAC Consulting se sídlem v Budapešti. Podle nových zjištění listu The New York Times (NYT) byla tato firma od začátku nastrčená Izraelem s cílem dodat Hizballáhu zařízení s výbušninou. Pagery do Libanonu začaly proudit před dvěma lety.
Tisíce pagerů, osobních komunikačních zařízení, v Libanonu explodovaly v úterý, přičemž zabily nejméně devět lidí a na 2750 zranily. Pagery podle Reuters využívali příslušníci libanonského militantního hnutí Hizballáh, včetně jeho bojovníků i zdravotníků.
Slovenská rafinerie Slovnaft ⛽ zastavuje vývoz nafty na Ukrajinu a veškeré její produkty budou nyní určeny pro domácí trh, píší slovenská média s odvoláním na sdělení premiéra Roberta Fica. Opatření je reakcí na přerušení dodávek ruské ropy ropovodem Družba. Zastavení dodávek nafty na Ukrajinu oznámilo rovněž Maďarsko.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se chce zaměřit na personální stabilizaci policistů 👮 a hasičů 👨🚒. Na tiskové konferenci zopakoval, že chce navyšovat platy příslušníků postupně tak, aby nástupní platy po absolvování povinné přípravy dosáhly 50 tisíc korun. Za další z priorit označil i materiální zabezpečení obou sborů.
Číst více
Míra inflace v Británii v lednu meziročně zpomalila na tři procenta z prosincových 3,4 procenta, a byla tak nejníže od března. Oznámil to britský statistický úřad. Údaj zvyšuje očekávání, že by britská centrální banka mohla brzy snížit základní úrokovou sazbu, napsala agentura Reuters.
Energetická skupina ČEZ neuspěla v arbitráži proti Bulharsku, které vinila z poškození svého tamního podnikání. Česká společnost ve sporu žádala náhradu škody v řádu stovek milionů eur, podle arbitrů na ni ovšem nárok nemá. Uvedly to dnes Seznam Zprávy. ČEZ působil na bulharském trhu od roku 2004, poslední aktiva tam prodal v roce 2021.
Číst více
Stát zavede nový systém evidence tržeb EET 2.0, spustí se příští rok. Novinářům to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Systém nebude povinný pro podnikatele, kteří jsou v prvním pásmu paušální daně, mají roční příjmy do jednoho milionu korun či platí měsíční paušální daň 1500 korun a povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Ministerstvo financí chystá snížení daně z přidané hodnoty (DPH) z 21 na 12 procent pro nealkoholické nápoje ☕, které zákazníci v gastronomických zařízeních konzumují na místě. Uvedla to ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na tiskové konferenci, kde představila podrobnosti návrhu zákona o obnovení elektronické evidence tržeb (EET).
Slovenská vláda dnes kvůli dřívějšímu přerušení dodávek ropy přes Ukrajinu vyhlásila stav ropné nouze, opatření vstoupí v platnost ve čtvrtek. Kabinet premiéra Roberta Fica zároveň souhlasil s tím, že stát ze svých nouzových zásob zapůjčí bratislavské rafinerii Slovnaft ⛽ do 250 tisíc tun ropy.
Spotřeba energií loni v tuzemsku začala růst, Češi spotřebovali více elektřiny, plynu i tepla. Nejvýrazněji oproti předloňsku stouplo využití plynu, meziročně o 6,5 procenta. Vliv na to měly především nižší teploty, projevily se ale i klesající ceny energií. Nárůst spotřeby byl patrný zejména u domácností. Uvedli to zástupci Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Číst více
Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová plánuje odejít z čela banky před vypršením svého osmiletého mandátu a před francouzskými prezidentskými volbami plánovanými na příští rok. S odkazem na své zdroje o tom informuje deník Financial Times (FT). Krok Lagardeové by podle něj měl umožnit, aby výběr jejího nástupce mohl ovlivnit ještě odcházející francouzský prezident Emmanuel Macron.
Číst více
Japonsko bude investovat do tří energetických a průmyslových projektů v USA v hodnotě 36 miliard dolarů 💵 (738 miliard korun). V úterý to na sociální síti Truth Social oznámil americký prezident Donald Trump. Projekty jsou prvními investicemi, ke kterým se Japonsko zavázalo při uzavření obchodní dohody s USA, dodal.