Po více než roce přeshraničního ostřelování a dvou měsících otevřené války mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh vstoupila dnes ve 04:00 místního času (03:00 SEČ) v platnost dohoda o příměří, kterou v úterý oznámil americký prezident Joe Biden. Obě strany ještě několik hodin předtím prováděly údery na cíle protivníka.
Česká republika podle serveru Euronews zablokovala společné prohlášení Evropské unie vyzývající k „okamžitému příměří“ mezi Izraelem a libanonským radikálním hnutím Hizballáh. Sedmadvacítka tak k vyostřujícímu se konfliktu nemohla jednotné stanovisko vydat. České ministerstvo zahraničí sdělilo, že Praha prohlášení zablokovala, neboť jednostranně omezovalo právo Izraele na sebeobranu proti teroristům z Hizballáhu.
Írán se podle nejmenovaného zdroje z Bílého domu bezprostředně chystá zaútočit na Izrael balistickou raketou. Na svých internetových stránkách o tom informuje americká televize CNN. Washington podle nejmenovaných představitelů upozornil Teherán, že přímý vojenský útok na Izrael bude mít pro Írán závažné důsledky.
Izraelský úder zasáhl obytný dům v jedné ze čtvrtí libanonského hlavního města Bejrút. S odvoláním na svědky na místě o tom informovaly zahraniční agentury, podle kterých jde o první útok Izraele na území metropole od začátku téměř rok trvajícího konfliktu v regionu. Izrael se k incidentu zatím nevyjádřil, později ale uvedl, že před svítáním na východě země zasáhl desítky cílů hnutí Hizballáh.
Izraelská armáda dnes oznámila zabití nejvyššího vůdce šíitského militantního hnutí Hizballáh Hasana Nasralláha při vzdušném útoku v Bejrútu. Informovaly o tom agentury Reuters, AP a AFP.
Izraelské vzdušné údery v Libanonu si v posledních dvou dnech vyžádaly životy 558 lidí, včetně 50 dětí a 94 žen, uvedl podle agentury Reuters libanonský ministr zdravotnictví Firás Abjád. Zraněno je podle něj 1835 osob.
Současná eskalace napětí mezi Izraelem a libanonským šíitským hnutím Hizballáh se téměř dostala na úroveň plnohodnotné války. V New Yorku to na okraj zasedání Valného shromáždění OSN řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Izrael v několika předchozích dnech zasadil Hizballáhu sérii ran, které si toto libanonské hnutí nedovedlo ani představit, řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Zopakoval, že udělá vše pro to, aby se lidé, vystěhovaní ze severu Izraele kvůli přeshraničnímu konfliktu s Hizballáhem, mohli bezpečně vrátit domů. Informoval o tom deník Haarec a server The Times of Israel (ToI).
Izraelská armáda oznámila, že provedla cílený vzdušný úder v Bejrútu. Dva bezpečnostní zdroje v Libanonu agentuře Reuters sdělily, že útok mířil na velitele operací Hizballáhu Ibráhíma Akíla, nedokázaly však bezprostředně říci, zda přišel o život. Zdroj blízký hnutí agentuře AFP později potvrdil, že terčem byl Akíl, šéf elitních jednotek Radván, a že byl zabit. Libanonské ministerstvo zdravotnictví v první bilanci obětí uvedlo, že úder si vyžádal tři mrtvé.
Když světová média začala tento týden pátrat po původu pagerů, které explodovaly v rukách členů libanonského militantního hnutí Hizballáh, dospěly ke společnosti jménem BAC Consulting se sídlem v Budapešti. Podle nových zjištění listu The New York Times (NYT) byla tato firma od začátku nastrčená Izraelem s cílem dodat Hizballáhu zařízení s výbušninou. Pagery do Libanonu začaly proudit před dvěma lety.
Tisíce pagerů, osobních komunikačních zařízení, v Libanonu explodovaly v úterý, přičemž zabily nejméně devět lidí a na 2750 zranily. Pagery podle Reuters využívali příslušníci libanonského militantního hnutí Hizballáh, včetně jeho bojovníků i zdravotníků.
Evropská unie potřebuje rychle vytvořit digitální euro, aby omezila svou závislost na dominantních platebních firmách ze Spojených států. Uvedl to podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio předpokládá, že Spojené státy brzy obnoví své diplomatické zastoupení ve Venezuele. Šéf diplomacie to řekl během slyšení před zahraničním výborem amerického Senátu, který jednal o útoku na Venezuelu, při kterém americké speciální síly na začátku ledna unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
Americký akciový index S&P 500 dnes poprvé překonal psychologicky důležitou hranici 7000 bodů. Investoři nyní čekají na rozhodnutí americké centrální banky (Fed) o nastavení úrokových sazeb a na zveřejnění výsledků některých velkých technologických podniků.
Poslanci nezvolili ani na dnešní druhý pokus předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře zůstala neobsazená. Uskuteční se nová volba, do níž budou moci poslanecké kluby navrhovat nové nominanty.
Schůzi k vyslovení nedůvěry koaliční vládě ANO, SPD a Motoristů svolá předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD) na úterý příštího týdne. Vládní koalice je podle něj připravena i na delší debatu, počítá i s jednáním ve středu. Okamura novinářům řekl, že kabinet odolá. Svolat schůzi se opozice rozhodla kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla.
Národní rozpočtová rada (NRR) považuje za nezpochybnitelné, že návrh státního rozpočtu na letošní rok je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Považuje to za bezprecedentní situaci. V prohlášení zveřejněném na síti X zároveň odmítla argument ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), podle které se limit pro výdajové rámce vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září, nikoli na jeho novely nebo projednání po vrácení Sněmovnou.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevěděl o textových zprávách, které ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) posílal poradci prezidenta Petru Kolářovi. Předseda vlády to dnes řekl serveru Seznam Zprávy. Macinka ve zprávách, které prezident Petr Pavel považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání, mimo jiné uvádí, že má podporu Babiše a předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury.
Opoziční strany chtějí svolat mimořádnou schůzi Sněmovny k vyslovení nedůvěry koaliční vládě Andreje Babiše (ANO) kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla. Na tiskové konferenci to oznámili zástupci všech pěti opozičních stran.
V Česku loni vzniklo 34 621 nových firem. Je to nejvyšší počet za 20 let, proti roku 2024 jich bylo o 13 procent víc. Celkový počet aktivních firem ke konci roku dosáhl 594 520, meziročně jich přibylo 17 898. Na dvě nově vzniklé firmy připadala jedna zrušená, což odpovídá dlouhodobému vývoji. Vyplývá to z údajů společnosti Dun & Bradstreet
Hodnota jihokorejského akciového trhu se vyšplhala na 3,25 bilionu dolarů (zhruba 66 bilionů korun) a přesáhla hodnotu německého trhu s akciemi, vypočetla agentura Bloomberg. V Asii se daří firmám zaměřeným na umělou inteligenci (AI) a na robotiku. Jihokorejský akciový trh je tak nově desátý největší na světě hned za Tchaj-wanem.