Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Lukáš Kovanda: Pokud Írán zaminuje Hormuz, vrátí se mu to jako bumerang

íránský rychločlun na vojenském cvičení v roce 2025 ve vodách Hormuzu
profimedia.cz
Lukáš Kovanda

Íránský režim čelí po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chámenejího existenciálnímu ohrožení. A za takové situace, když už nemá tolik, co ztratit, stoupá pravděpodobnost, že se pokusí podniknout extrémní kroky, jichž by se jinak ještě vystříhal. Patří mezi ně položení tisíců námořních min v Hormuzském průlivu, které představuje nejúčinnější formu jeho blokády.

Odminování Hormuzu by mohlo trvat týdny až měsíce a vyvolalo by prudký růst cen ropy na světových trzích a razantní nárůst cen pohonných hmot i u českých čerpacích stanic. Rusku by přihrálo více peněz na válku na Ukrajině.  

I když by například americká pátá flotila se základnou v Bahrajnu měla mít dostatečnou vojenskou sílu, aby takové íránské akci zabránila a námořní provoz průlivem rychle obnovila, krajní scénář trvalejší blokády je třeba brát v potaz více než kdy jindy, právě kvůli fatálnímu ohrožení stávajícího teheránského režimu.

dav protestující proti úderům USA a Izraele na Írán s portrétem ajatoláha Chameneího

Boje na Blízkém východě pokračují, Teherán potvrdil smrt Chameneího

Izrael a USA pokračují od soboty ve vojenských úderech na Írán, který v odpovědi útočí na cíle po celém Blízkém východě. Teherán po dnešním potvrzení smrti nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího íránskými úřady hrozil rozsáhlými odvetnými údery. Na výhrůžky reagoval americký prezident Donald Trump, který zdůraznil, že pokud Írán svá slova naplní, USA na ně udeří silou, kterou ještě nikdy nezažili. Izraelská armáda zahájila údery na cíle v srdci Teheránu. V íránské metropoli se ozývají výbuchy a nad Teheránem se vznáší hustý dým. Kvůli situaci na Blízkém východě se v pondělí sejde česká Bezpečnostní rada státu.

Přečíst článek

Hormuzský průliv představuje nejdůležitější „úzké hrdlo“ světové energetiky. Přepravuje se jím více než čtvrtina veškeré celosvětově námořně obchodované ropy, což odpovídá přibližně pětině celkové globální spotřeby ropy. Navíc, průlivem prochází takřka čtvrtina světově obchodovaného zkapalněného zemního plynu.

Podle společnosti Rystad Energy, která poskytuje konzultace a analýzy v oblasti mezinárodní energetiky, zdraží ropa Brent zítra po otevření burz o dvacet dolarů na barel, tedy na zhruba 93 dolarů za barel, kvůli připočítání markantně navýšené rizikové přirážky. To by byla nejvyšší cena Brentu od října 2023. Pokud by však došlo na faktickou blokádu Hormuzského průlivu, cena ropy podle Rystad Energy zamíří nad 100 dolarů za barel, poprvé od srpna 2022.

Špatná zpráva pro motoristy

Trvalejší blokáda Hormuzského průlivu by tedy výrazně zdražila pohonné hmoty a další ropné produkty také v Česku, stejně jako by zapříčinila vzestup velkoobchodních cen zemního plynu. Na vývozu katarského zemního plynu, jehož většina putuje do Asie, je sice Evropa závislá méně, ale zase v této části roku čelí poměrně nízkému stavu zásob plynu v zásobnících. To může přispět k výraznějšímu tlaku na růst cen plynu. Na straně Evropy tak nyní stojí poměrně teplé počasí, jež poptávku po plynu a nutnost čerpání ze zásobníků logicky omezuje.  

Pokud by se však Teheránu vskutku podařilo trvaleji Hormuzský průliv zablokovat, vyvolá nepochybně „ropný šok“ na světových trzích, nicméně ten se mu vrátí jako bumerang. Protože průlivem sám své energetické suroviny vyváží, zejména pak ropu do Číny. Teherán by se tak připravil o prostředky z prodeje ropy, která – byť pod sankcemi, tedy ve slevě – představuje klíčový zdroj jeho příjmu. Navíc by riskoval zhoršení vztahu s Čínou.

Lufthansa, ilustrační foto

Letecký šok: Klíčový uzel mezi Východem a Západem ochromen

Globální letecká doprava je v neděli stále silně narušena kvůli pokračujícím úderům USA, Izraele a Íránu, které zapříčinily uzavření hlavních letišť na Blízkém východě, píše agentura Reuters. Podle údajů platformy FlightAware byly od soboty, kdy USA poprvé zaútočily na Írán, postiženy tisíce letů.

Přečíst článek

Každopádně růst ceny ropy na úroveň nad 90 dolary za barel, který vyhlíží Rystad Energy už pro zítřek, i bez blokády, by výrazněji zdražil pohonné hmoty v Česku, pokud by byl trvalejšího rázu. Lze totiž současně počítat s oslabením koruny, což by znamenalo vzestup korunové ceny barelu ropy Brent z páteční uzavírací hodnoty necelých 1500 korun minimálně do okolí cenové úrovně 2000 korun.

Když se kolem této úrovně ropa naposledy obchodovala, v dubnu 2024, stál benzín v Česku až 40,40 Kč/l a nafta pak až 39,30 Kč/l, plyne z dat společnosti CCS. Pohonné hmoty v Česku tak během několika dní mohou i bez blokády Hormuzského průlivu zdražit z nynější úrovně 33,60 Kč/l za benzín a rovných 33 Kč/l za naftu o nějakých šest až sedm korun na litr. Pokud na blokádu dojde, zamíří rychle výrazněji nad 40 Kč/l, potenciálně, při déle trvající blokádě, až k úrovni 50 Kč/l.

Z blokády, a z dražší ropy a zemního plynu, by těžilo například Rusko, které by náhle registrovalo vyšší přísun peněz využitelných i na svoji válku na Ukrajině.

Související

Evropa hrozí úderem na Írán. Francie a Británie zvažují vojenskou akci, Němci vycouvali

Francouzský prezident Emmanuel Macron
ČTK
 nst
nst

Francie a Británie by mohly udeřit na Írán. Původně se mluvilo i o Německu, to však nakonec vojenské akce proti Íránu nepodnikne. Ve společném prohlášení země tvrdí, že na ochranu svých zájmů a zájmů svých spojenců na Blízkém východě, kteří čelí raketovým útokům Íránu, by mohly spustit obrannou akci na zničení íránské schopnosti vypouštět rakety a drony u jejich zdroje.

Představitelé Francie, Británie a Německa vyjádřili znepokojení nad tím, co označili za „nepřiměřené raketové útoky naslepo zahájené Íránem proti zemím v regionu“. Ve společném prohlášení zdůraznili, že chtějí chránit své zájmy i zájmy svých spojenců na Blízkém východě. Mezi zvažovanými kroky zmínili „nezbytné a přiměřené obranné aktivity“ směřující ke zničení schopnosti Íránu vypouštět rakety a drony přímo u jejich zdroje. O případných dalších postupech chtějí jednat se Spojenými státy a dalšími partnery.

Němci se akce nezúčastní

Německo se však podle ministra zahraničí Johanna Wadephula na přímých vojenských útocích proti Íránu podílet nebude. V rozhovoru pro stanici Deutschlandfunk uvedl, že německá armáda by zasáhla pouze v případě napadení. Už v neděli večer přitom upozornil, že konflikt s Íránem může trvat déle než jen několik dní.

„Spolková vláda nemá v úmyslu se podílet,“ řekl Wadephul k americko-izraelskému útoku na Írán. Pokud se ale stanou vojáci Bundeswehru cílem íránských útoků, „budou se defenzivně bránit“, dodal. Zdůraznil, že na rozdíl od Británie nemá Německo základny na Blízkém východě. Němečtí vojáci jsou v současnosti na základnách v Jordánsku a Iráku.

Írán nebude vyjednávat s USA, uvedl tajemník íránské bezpečnostní rady

Írán obrátil. S USA vyjednávat nebudeme, vzkázal tajemník bezpečnostní rady

Írán nebude vyjednávat se Spojenými státy, uvedl tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání v reakci na zprávy o možném obnovení rozhovorů s Washingtonem. Informovaly o tom agentury. Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil souhlas s možným jednáním s těmi íránskými představiteli, kteří přežili americké a izraelské údery z posledních dnů.

Přečíst článek

Francie, Británie a Německo v sobotu zdůraznily, že se neúčastní úderů proti Íránu, které zahájily Spojené státy a Izrael. Londýn nicméně následně informoval, že britský letoun se podílel na zničení íránského dronu vypuštěného směrem na Katar. Íránské údery navíc zasáhly i jednu francouzskou základnu v regionu.

Prezident Emmanuel Macron na dnešním zasedání francouzské bezpečnostní rady vyzval k navýšení francouzské obranné přítomnosti na Blízkém východě. Poukázal, že s některými zeměmi v regionu má Francie obranné dohody, píše AFP.

Írán zaútočil na další země v regionu, například na Katar, Spojené arabské emiráty či Bahrajn. Je to součástí jeho odvety za americké a izraelské údery na jeho území. Útoky zabily ve zmíněných státech několik lidí a komplikují leteckou a námořní dopravu v oblasti.

Související

Stavebnictví nemůže za drahé bydlení. Stavíme za třetinu prodejní ceny, říká šéf Hochtief CZ

Dalibor Martínek

Stavební práce, energie nebo cena stavebních prací rostou kontinuálně, ne nijak skokově, tvrdí Tomáš Koranda, předseda představenstva stavební společnosti Hochtief CZ. Cena bydlení podle něj však roste z jiných důvodů. Především kvůli dlouhé době přípravných procesů či ceně pozemků. A samozřejmě také převisu poptávky, který ovlivňuje marži developerů.

Stavební firmy podle Korandy nabízejí stavební práce na bytových projektech za standardních podmínek a cen. Projekty prodražují i dodatečné podmínky, ať už institucí, které se k projektům vyjadřují, nebo dotčených třetích osob. A také cena peněz v čase, kterou developer musí vynaložit.

Stavíme za třetinu prodejní ceny

Koranda uvádí jako příklad aktuální bytový projekt pro významného developera. „Když se dívám na naše ceny, za které tento projekt stavíme, tak naše ceny jsou na hranici 65 nebo 70 tisíc korun za metr čtvereční.“ Prodejní cena se však pohybuje přes 200 tisíc korun za metr. „To je pro mě dramatický rozdíl, je to současný obrázek trhu s byty,“ říká. Rychlost růstu cen bytů je mnohem rychlejší než růst cen stavebních materiálů a prací.

video

Za zdražování výstavby nemůže cena stavebních materiálů, říká Jaroslav Koutňák z PSP Engineering

Rozhodně by bylo potřeba otevřít nové lomy na stavební suroviny, domnívá se Jaroslav Koutňák, generální ředitel strojírenské společnosti PSP Engineering. Ta dodává stroje, zařízení, technologické linky a investiční celky pro výrobu cementu a vápna, zpracování rud, lomového kamene, písku, štěrkopísku, uhlí a ostatních materiálů. Za posledních čtyřicet let nebyl v Česku otevřen žádný nový lom.

Přečíst článek

Společnost Hochtief CZ se věnuje téměř všem stavebním segmentům – od bytové výstavby přes občansko-administrativní, energetickou, průmyslovou, ekologickou a vodohospodářskou výstavbu až po projekty dopravní a liniové infrastruktury. Podle Korandy může být do budoucna výstavba limitována nedostatkem některých materiálových zdrojů.

Hrozí nedostatek písku a kameniva

„Jednoznačně vnímám jako riziko možný nedostatek kameniva, písků či štěrkopísků,“ uvádí Koranda. Ceny těchto materiálů rostou meziročně o desítky procent. „Rozhodně tak rychle nerostou ceny stavebních prací.“ Dodavatelé materiálů hlásí riziko z pohledu vytěžitelnosti jednotlivých zdrojů. Zájem o nové lomy je ve stavební branži enormní, naráží ale na obrovský společenský i byrokratický odpor.

Rizikem jsou také ceny energií, kdy se ceny emisních povolenek výrazně dotýkají efektivity těžby a konečných cen materiálů.

„Budou tím ovlivněny zejména velké liniové stavby, kde materiál hraje klíčovou roli,“ tvrdí Koranda.

Natáčení podcastu Realitního Clubu s generálním ředitelem Skanska Reality Petrem Michálkem.

Ředitel Skanska Reality: Dřevo a „recyklovaný“ jsou materiály budoucnosti, stejně jako udržitelná výstavba

Proč se mezinárodní developerská společnost Skanska přihlásila k udržitelnosti? Jaké materiály pro výstavbu svých projektů nejenom v Česku využívá? A je téma zeleného stavění důležité i pro tuzemské zákazníky? Nejenom o tom hovořil generální ředitel Skanska Reality Petr Michálek v dalším díle podcastu Realitního Clubu.

Přečíst článek

Stavebnictví trápí i nedostatek lidí

Dalším velkým problémem ve stavebnictví je dlouhodobý nedostatek vzdělaných zaměstnanců. Velká část těchto lidí míří do automobilového průmyslu, který nabízí obdobné platové podmínky, ale komfortnější pracovní prostředí, „bez deště a bez bláta“. „Vnímáme obecně klesající zájem mladých lidí o technické obory.“ Chybí jak vysokoškolsky vzdělaní lidé, tak absolventi stavebních učňovských oborů.

„Bude muset dojít k nějaké transformaci školského systému. Je třeba najít cesty, jak mladé lidi motivovat ke studiu těchto oborů,“ říká šéf Hochtief CZ. Dovoz zahraničních pracovníků to podle něj není schopen nahradit, i když je podporován státem.

„Mohou se otevřít nové lomy a zajistit suroviny. Nové technologie zefektivní výstavbu. Klíčem vždy budou vzdělaní lidé, ať už k udržitelnému rozvoji, nebo k zajištění kontinuity stavebnictví,“ uvádí Koranda.

Tomáš Koranda byl hostem podcastu Realitní Club. Epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ji také na Spotify či Apple Podcasts.

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

video

Za zdražování výstavby nemůže cena stavebních materiálů, říká Jaroslav Koutňák z PSP Engineering

Přečíst článek
Evžen Korec, majitel Ekospolu

PODCAST: Oživení na realitním trhu bude trvat rok, říká Evžen Korec. Za poslední čtvrtletí se prodalo jenom čtyři sta bytů

Přečíst článek

Ropa, nejistota a dražší byty. Íránská krize začíná dopadat na český realitní trh

Přečíst článek
Doporučujeme