S vlivným americkým finančníkem Jeffreyem Epsteinem v minulosti komunikoval také tehdejší slovenský ministr zahraničí a současný poradce premiéra Roberta Fica Miroslav Lajčák. Ukázaly to dokumenty, které zveřejnil výbor americké Sněmovny reprezentantů. Komunikaci s odsouzeným sexuálním delikventem potvrdil sám Lajčák, zdůraznil však, že podle něj probíhala pouze na společenské úrovni v rámci jeho diplomatických povinností, a Epsteinovy činy ostře odsoudil.
Slovenský diplomat podle agentury TASR zároveň připomněl, že americká justice zahájila vyšetřování Epsteina kvůli obchodu s lidmi a sexuálního zneužívání nezletilých až po Lajčákově odjezdu z New Yorku v roce 2018, kde rok působil jako předseda Valného shromáždění OSN. Upozornil také, že Epsteinovy činy vyšly najevo v plném rozsahu až po finančníkově zatknutí.
Komunikace mezi Lajčákem a Epsteinem je součástí přibližně 20 tisíc stran dokumentů, které ve středu zveřejnil Výbor pro dohled Sněmovny reprezentantů. Podle amerických médií Epstein ve své elektronické korespondenci zmiňoval také nynějšího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jakoukoliv spojitost s činy, kvůli kterým byl Epstein souzen, dlouhodobě popírá. Korespondence podle demokratických zákonodárců mimo jiné naznačuje, že Trump strávil hodiny v Epsteinově domě s jednou z obětí sexuálního zneužívání.
Slovenský deník SME napsal, že dokumenty analyzoval a našel v nich desítky odkazů na Lajčáka, včetně přímé komunikace mezi ním a Epsteinem. Několik zpráv podle SME naznačuje, že se setkali i osobně. Tehdejší ministr zahraničí si s Epsteinem psal v přátelském duchu a probíral s ním například i to, že uvažuje o demisi, píše SME. Tu Lajčák v listopadu 2018 skutečně podal, ačkoli ji později stáhl. Zmínky o Lajčákovi a jeho komunikace s Epsteinem pocházejí z let 2018 a 2019. Ještě den před svým zatčením tehdy vlivný finančník podle SME psal o své podpoře Lajčáka na druhou nejvyšší pozici v NATO.
„Trump věděl o těch dívkách.“ E-maily sexuálního predátora Epsteina znovu otřásají Amerikou
Lajčák v pátek řekl, že úkolem diplomata je navazovat kontakty s co nejširším okruhem partnerů a že během své kariéry potkal takových lidí tisíce. Během svého pobytu v New Yorku mu byly podle jeho slov představeny desítky vlivných osobností včetně Epsteina, s nímž v té době udržovala kontakty řada veřejných činitelů ze Spojených států i ze zahraničí.
„Naše následná komunikace, kterou inicioval on, měla společenský charakter a týkala se převážně komentování aktuálního dění ve světě,“ řekl Lajčák s tím, že podobnou komunikaci udržuje dodnes s desítkami lidí, které potkal během své profesní kariéry. „Mám čisté svědomí, nebylo v ní nic, co by se odchylovalo od standardního rámce,“ zdůraznil diplomat.
Epstein čelil obviněním z nelegálního obchodu se sexem a kriminálního spiknutí. Podle prokurátorů v letech 2002 až 2005 ve svých rezidencích v New Yorku a na Floridě platil za sexuální služby desítkám nezletilých dívek, z nichž některým bylo údajně jen 14 let. Epstein veškerá obvinění odmítal. Ve vazbě, ve které čekal na soud, v roce 2019 spáchal sebevraždu. Kauza je však ve Spojených státech nadále ostře sledovaná.
Související
Aktualizováno
Ficův poradce Lajčák končí. Jeho jméno se znovu objevilo v Epsteinových spisech
Za obcí, u cesty do šumavských lesů, stojí chalupa z konce 19. století. Prošla celkovou rekonstrukci tak, aby dál přirozeně patřila do krajiny a zůstala tichou, funkční součástí svého místa.
Za vsí, na cestě mizící mezi šumavské lesy a pláně, stojí stavení, které si svou přítomnost vybojovalo téměř půldruhého století. Rekonstrukce, kterou dnes obdivují sousedé i kolemjdoucí, nevznikla jako snaha o efektní proměnu. Zrodila se z respektu k původní stavbě i místní krajině.
Borová Lada patří k nejpřísněji chráněným částem Šumavy, takže každá stavba či rekonstrukce musí respektovat krajinný ráz i tradiční charakter místní zástavby. Omezena je jak velikost a výška staveb, tak jejich materiálové a tvarové řešení, aby nové zásahy nerušily citlivé horské prostředí. Právě proto je zde klíčový přístup založený na pokoře, kontinuitě a jemném doplnění toho, co už krajina po generace zná.
Navíc, aby chalupa mohla sloužit dál, museli ji architekti Lenka a Petr Vávrovi (Studio Plyš) očistit ji od nevhodných zásahů minulých dekád. Stavební poruchy se vlastně staly příležitostí.
Stodola jako nové centrum domu
Někdejší hospodářské zázemí, kdysi ve špatném technickém stavu, se proměnilo v centrální obytný prostor. Obývací pokoj otevřený do zahrady je portálem propojený s kuchyní v původní části domu.
Stodola, převýšená až do krovu, zůstává praktickým prostorem, ale zároveň je ideálním místem pro podzimní posezení. Dům je díky nové dispozici připraven i na dvougenerační užívání, přičemž centrální schodiště slouží jako spojnice obou částí.
Konec chalupářského snu? Rekordní počet majitelů se chystá prodat své chaty
Chaty a chalupy v méně vyhledávaných lokalitách či v horším stavu po letošní chalupářské sezóně zlevnily. Naopak ceny nejdražších chat, chalup a nemovitostí vhodných k celoročnímu užívání se nezměnily, nebo dokonce vzrostly. Cenové rozdíly mezi rekreačními nemovitostmi v Česku se tak stále prohlubují. Některé chaty lze pořídit za statisíce, jiné i za několik milionů korun, uvádí analýza realitní platformy Bezrealitky.cz. Nyní, před podzimními prázdninami, chalupáři připravují své nemovitosti na zimu – a rekordní počet z nich plánuje prodej.
Proměny doznal i vnějšek chalupy. Silueta zůstala původní, ale nová prosklení otevírají interiér světlu i šumavským výhledům. Velké dřevěné okenice jej naopak chrání před počasím i zvědavými pohledy. Kolejnice okenic jsou přiznané, stejně jako pohledový beton s texturou připomínající starou prkennou fasádu.
Krov chalupy dnes nesou tři mohutné železobetonové sloupy. Byly odlité spolu s novými základy stodoly poté, co se ukázalo, že zásahy z 80. a 90. let konstrukci ohrozily. Díky nim bylo možné zachovat původní tesařské dílo. Těžkou betonovou krytinu nahradily lehké falcované šablony a poškozené prvky krovu byly zesíleny ocelovými příložkami. Vznikl tak prostor pro obytné místnosti v podkroví i pro kompletní zateplení střešního pláště.
Do podkroví a někdejší hospodářské části architekti vložili zcela novou. Obložili ji vláknocementovými deskami a překližkou s přiznaným spojovacím materiálem. Obsahuje hygienické zázemí i technické místnosti a je pečlivě konstrukčně oddělená od historických konstrukcí, aby do nich nepronikala vlhkost.
Kam se hrabou Alpy. Čeští architekti luxus umí, chalupa v Úpě má saunu s výhledem na Sněžku
Staví luxusní dovolenkové resorty, přeměňují brownfield v Kanadě a navrhují domy pro české miliardáře. Stejně tak by se ale architekti ze studia ADR dali označit za specialisty na krkonošské chalupy.
Podařilo se zachránit část původních dřevěných podlah a také kachlová kamna s labyrintem, která dnes slouží stejně krásně jako kdysi. Běžné vytápění chalupy je řešeno tepelným čerpadlem vzduch–voda, napojeným na chytrý domácí systém, který centrálně řídí topení, osvětlení i elektricky posuvné vnější okenice.
Architekti nezapomněli ani na symbolické gesto. Střecha byla zateplena se stejným detailem lemu, jaký má legendární čepice zmijovka, kterou na Šumavě nosí chalupáři už po generace.
Obří investice mění hory. Velká Úpa spouští projekt, který budil emoce
Po dlouhém povolovacím procesu dostává zelenou projekt, který zásadně promění jednu z klíčových lokalit Velké Úpy. Rezidence Pod Portáškami nabídne 159 bytů, služby pro místní i udržitelné technologie a představuje další krok miliardových investic mířících do českých hor.
Apartmány a jiná ubytovací zařízení by měly vzniknout na pozemcích o rozloze několika desítek hektarů. Nyní je v okolí lipenské přehrady na 16 000 rekreačních lůžek. Pokud by developeři uskutečnili všech 30 plánovaných projektů, kapacita by se zvýšila na 25 000 lůžek.
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
Související
Na malém pozemku u brněnské výpadovky vznikl dům jako pevnost. Uvnitř skrývá dvě atria a bazén
Zastupitelstva městských částí Praha 3, 5, 6 a 10 schválila připomínky k aktualizované verzi nového pražského územního plánu, takzvaného Metropolitního plánu. Jak vyplývá z vyjádření mluvčích radnic, týkají se především ochrany zeleně a cenných lokalit před nevhodnou zástavbou, zajištění dostatečné veřejné vybavenosti nebo ochrany pozemků určených pro stavbu škol. V třetím kole připomínkování je možné se vyjádřit do středy 3. prosince. Pokud nenastanou nepředpokládaná zdržení, zastupitelé by mohli 12 let připravovaný plán schvalovat v polovině příštího roku.
Současný pražský územní plán platí od roku 1999 a beze změny zákona může platit maximálně do konce roku 2028. Přípravu Metropolitního plánu schválilo zastupitelstvo v roce 2013 za primátora Tomáše Hudečka (tehdy TOP 09), o pět let později městský Institut plánování a rozvoje (IPR) zveřejnil jeho návrh a magistrátní odbor začal s projednáváním. Od té doby se uskutečnila dvě kola připomínkování, třetí začalo letos 20. října a podle plánů města by mělo být poslední.
Co žádají městské části?
Praha 6 schválila klíčové připomínky, mezi které patří zapracování územních rezerv pro pokračování plánovaného obchvatu Dejvic a prodloužení metra A na letiště, umístění tramvajové trati do ulice Dejvická, vymezení nových parků podél ulice Drnovská nebo kategorizace parku u koupaliště Džbán jako metropolitního.
Praha 10 požaduje například vymezení městského parku mezi ulicemi Ruská, Na Míčánkách a Tolstého, zakreslit do plánu náměstí u spojení ulic Kodaňská a 28. pluku, v ulici Bělocerkevská a na spojení ulic Vršovická a Minská nebo zapracovat malešickou průmyslovou zónu jako plochu určenou k postupné přeměně na rezidenční oblast. Radnice požaduje také zpracování územní studie pro brownfield Bohdalec-Slatiny, kterou již magistrát začal připravovat. Chce rovněž zmenšit plochu určenou k zástavbě v lokalitě Trojmezí a doplnit parkové plochy, které mají vzniknout při plánované drážní promenádě na místě zrušené trati do Hostivaře.
Praha 5 žádá mimo jiné lepší ochranu pozemků pro plánované školy, například na Barrandově. Dále chce radnice na plochách určených k výstavbě doplnit minimální úroveň komerčních ploch pro zajištění občanské vybavenosti bytové zástavby a požaduje také ochranu kapacit pro parkování, smíchovského přístaviště a zelených ploch Na Farkáně. Plán by podle městské části měl také chránit území kolem ulice Nad Laurovou s hodnotnými vilami před výškovou zástavbou.
Praha 3 ve svých připomínkách požaduje například zakreslení sociálního a zdravotního zařízení v areálu bývalého žižkovského nákladového nádraží, umožnění průchodu přes Olšanské hřbitovy nebo výškovou regulaci pro výstavbu u Parukářky.
V prvním kole veřejného připomínkování v roce 2018 dorazilo k návrhu plánu kolem 45 tisíc připomínek či námitek, po očištění od duplicit jich zbylo zhruba 15 tisíc. Magistrátní odbor je zapracoval a následovalo další kolo v roce 2022, kdy podle vyjádření ředitele magistrátního odboru územního rozvoje Filipa Foglara podnětů přišlo asi 18 300. Bez duplicit jich zůstalo kolem 11 tisíc a úředníci podle ředitele vyhověli či částečně vyhověli asi třem čtvrtinám z nich.
Nový plán má podle vyjádření IPR zefektivnit územní plánování a urychlit výstavbu. Oproti stávajícímu dokumentu zahrnuje výškovou regulaci či rozdělení na specifikované lokality a jejich ochranu, zároveň počítá se vznikem nových čtvrtí na nynějších brownfieldech. Podle informací institutu je v plánu prostor pro výstavbu 350 tisíc bytů.
Dalibor Martínek: Nový územní plán Prahy. Byty se nestaví, úředníci dvacet let řádí
Praha slavnostně představila, po dvanácti letech těžkého úsilí mnoha expertů, nový Metropolitní plán. Tedy územní plán. Územní plán je klíčovou součástí rozvoje města, výstavby dopravy, bytů. Dosud platí ten Kaslův z roku 1999, o kterém sám Jan Kasl, tehdy primátor a nyní šéf Komory architektů mluvil jako o dočasném.
Po dlouhém povolovacím procesu dostává zelenou projekt, který zásadně promění jednu z klíčových lokalit Velké Úpy. Rezidence Pod Portáškami nabídne 159 bytů, služby pro místní i udržitelné technologie a představuje další krok miliardových investic mířících do českých hor.
