Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

EET se má vrátit. Schillerová slibuje jednodušší systém i miliardy navíc pro rozpočet

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO)
ČTK
 nst
nst

Elektronická evidence tržeb se má od příštího roku vrátit do praxe. Podle ministryně financí Aleny Schillerové má být nová verze EET jednodušší, méně administrativně náročná a spravedlivější vůči podnikatelům, kteří řádně odvádějí daně. Stát si od ní slibuje až 15 miliard korun ročně navíc do veřejných rozpočtů.

Elektronická evidence tržeb se po několikaleté pauze znovu vrací do politické debaty. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dnes poslancům představila návrh zákona, který počítá s obnovením EET od příštího roku.

Hlavním argumentem vlády je férovější podnikatelské prostředí. Podle důvodové zprávy současný stav, kdy podnikatelé nemají povinnost zasílat státu údaje o tržbách, vytváří prostor pro krácení příjmů a tím i neodůvodněnou konkurenční výhodu vůči firmám a živnostníkům, kteří své daňové povinnosti plní.

Ministerstvo financí se opírá o expertní odhady, podle nichž by obnovená evidence mohla veřejným rozpočtům přinést až 15 miliard korun ročně.

Méně papírování, účtenka jen na vyžádání

Nová podoba EET má být podle Schillerové jednodušší než systém, který v Česku fungoval v minulosti. Jednou z hlavních změn je konec povinného vydávání papírových účtenek každému zákazníkovi. Podnikatel ji bude muset vystavit pouze tehdy, pokud si ji zákazník výslovně vyžádá.

Zrušit se má také povinnost mít v provozovně vyvěšenou informační ceduli o evidenci tržeb. Ministerstvo tím chce snížit administrativní zátěž a odstranit některé povinnosti, které podnikatelé v minulosti kritizovali jako zbytečné.

Lukáš Kovanda: Vláda zásadně „řízne“ do penzijního spoření, banky soptí

Vláda chce sáhnout na poplatky ve třetím pilíři a omezit zisky bank a penzijních společností. Podle ministryně financí Aleny Schillerové mají lidem po desetiletích spoření zůstávat výrazně vyšší částky než dnes. Inspirací má být Estonsko, které ukázalo, že levnější penzijní systém může fungovat i bez kolapsu trhu.

Přečíst článek

Oproti původnímu systému má být nová EET širší. Zákon už nebude rozlišovat, zda zákazník platí hotově, nebo bezhotovostně. Evidence se tak má vztahovat i na vybrané bezhotovostní platby, včetně plateb virtuálními aktivy, například bitcoiny a dalšími kryptoměnami.

Do režimu mohou spadat také platby směnkami, šeky nebo cestovními šeky. Podmínkou má být takzvaná kontaktní platba, tedy situace, kdy je zákazník v přímém kontaktu s podnikatelem, případně se nachází v jeho provozovně nebo dopravním prostředku.

Součástí návrhu jsou i změny v DPH a benefitech

Návrh zákona neobsahuje pouze samotné obnovení evidence tržeb. Počítá také se zařazením nealkoholických nápojů podávaných v restauracích do 12procentní sazby DPH.

Vedle toho se má obnovit sleva na studenta a školkovné. Návrh rovněž ruší stropy na nepeněžní zaměstnanecké benefity, které byly zavedeny v konsolidačním balíčku předchozí vlády.

Opozice je proti, stejně jako v minulosti

Proti znovuzavedení EET vystupují opoziční strany. Kritika navazuje na spory z minulých let, kdy byla evidence tržeb jedním z nejvýraznějších témat domácí daňové politiky.

EET v Česku zavedla v roce 2016 vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), ve které byl tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO). Během pandemie covidu byla evidence pozastavena a vláda Petra Fialy (ODS) ji následně od začátku roku 2023 zrušila.

Nynější kabinet chce systém obnovit s tím, že má být jednodušší, digitálnější a méně zatěžující pro podnikatele. Zda návrh projde Poslaneckou sněmovnou, bude záležet na dalším legislativním jednání.

Související

Ministryně financí Alena Schillerová představuje EET

Michal Nosek: EET se vrací. Poctivým slibuje férovější trh, živnostníkům další dohled

Přečíst článek
Alena Schillerová prosadila obnovení EET

EET se má od ledna vrátit. Sněmovna schválila modernější evidenci bez povinných papírových účtenek

Přečíst článek

EU chce podpořit mladé firmy. České startupy mohou mít problém

Robotičtí poslíčci jsou připraveni vyrazit s objednaným nákupem k zákazníkovi.
Starship Technologies
Stanislav Šulc
sta

Evropská unie tento týden spustí nový investiční fond zaměřený na podporu technologických startupů. Chce tak alespoň částečně dohánět náskok USA. V první fázi investoři přislíbili 1,5 miliardy eur, cílová částka je stanovena na pět miliard eur. Český kapitál nicméně v tuto chvíli ve fondu není, to může dále českým startupům omezit přístup k financování.

Evropská unie tento týden oficiálně spouští nový investiční nástroj Scaleup Europe Fund, jehož hlavním cílem je odstranit dlouhodobý problém evropských technologických startupů, tedy nedostatek kapitálu a omezený přístup k financování. Cílem je udělat z Evropy místo, kde firmy nejen vznikají, ale také zůstávají a mají vhodné podmínky pro růst. Právě nedostatečná kapitálová podpora pro růst v současnosti nutí evropské firmy hledat podporu v USA.

„Evropa dlouhodobě v podpoře technologií zaostává nejen za USA, ale i Čínou. Hlavním důvodem je právě nedostatek financí, roztříštěnost a přeregulovanost. Evropské startupy jsou nyní ve většině případů nuceny hledat financování právě v USA, kde je trh vyspělejší a technologickým startupům daleko víc nakloněn. Evropa pak o tyto projekty přichází. Nový investiční nástroj je prvním krokem, který by měl technologické zaostávání Evropy zastavit,“ domnívá se David Kotris, CEO enovation, vedoucí firmy v oblasti dotačního poradenství.

Investice z Česka zatím chybějí

Nový fond je jen jedním z prvních kroků, který má konkurenceschopnost Evropy zvýšit. Dalším by mohl být například vznik takzvaného 28. režimu, který sjednotí právní, daňové i další podmínky pro všechny členské státy. Díky EU Inc. by tak mělo být možné vytvořit firmu do 48 hodin kdekoli v EU a fungovat za stejných podmínek v jakékoli zemi unie.

V první fázi, která bude spuštěna tento týden, má fond přislíbeny investice v celkové hodnotě 1,5 miliardy eur, cílová úroveň je stanovena na pět miliard eur. Mezi investory zapojenými od počátku přitom chybí kapitál z České republiky.

„To je pro českou startupovou scénu další rána. I když se o peníze z nového fondu budou moci ucházet firmy z celé Evropy, investoři se logicky budou dívat na to, jaké země se na financování podílejí. A startupy z těchto zemí tak budou v očích investorů více viditelné,“ dodává Kotris. „I při financování tohoto nástroje je vidět, že technologická scéna má velkou podporu v severských zemích, například z Dánska je řada soukromých investorů, ale i finance mířící přímo ze strany státu,“ doplnil.

Zakladatel vyhledávače Kiwi.com Oliver Dlouhý

Kiwi.com nasazuje AI do vyhledávání cest. Dovolenou má najít podle běžné věty

Český Kiwi.com představil nový „Režim AI“, který má zjednodušit plánování cest. Uživatelé už nemusejí nastavovat složité filtry, stačí popsat, kam a jak chtějí jet. Firma reaguje na průzkum, podle něhož chce umělou inteligenci při plánování cest využívat téměř 60 procent evropských cestovatelů.

Přečíst článek

Cílem jsou evropští lídři

Nový fond má pomoci evropským startupům vyrůst v globální technologické lídry, aniž by byly nuceny přesouvat sídlo, duševní vlastnictví nebo hlavní investiční aktivity do Spojených států. Scaleup Europe Fund tedy představuje zásadní změnu v evropské inovační politice.

Evropské startupy totiž historicky dobře zvládají rané fáze financování, avšak při potřebě investic v řádu stovek milionů eur často nenacházejí dostatek evropského kapitálu. To vede k akvizicím americkými investory nebo k relokaci firem mimo Evropu. Nový fond má tento strukturální problém řešit prostřednictvím velkých růstových investic, typicky bude investovat kolem 100 milionů eur do jedné společnosti a zároveň fungovat jako katalyzátor pro další evropské investory.

„Nebude se přitom jednat jen o finanční nástroj, ale také o součást širší strategie evropské technologické suverenity. EU chce zajistit, aby klíčové technologie, know-how a duševní vlastnictví zůstávaly v Evropě. Mělo by to být i prioritou České republiky, ale dlouhodobě se tak neděje,“ připomíná David Kotris.

Podpora fondu bude mířit především to hi-tech technologií, rozvoje kvantových počítačů, vesmírných technologií, biotechnologií či polovodičů. Záběr bude ale širší a prostor pro financování nově získají i takzvané dual-use technologie, tedy řešení využitelná jak v civilním, tak i obranném průmyslu.

„Luxus ještě není vkus.“ Pavel Králíček učí Čechy, že elegance nezačíná cenovkou

Před patnácti lety založil Pavel Králíček blog Pravý gentleman. Jeho cílem bylo dokumentovat svou vlastní cestu k lepšímu oblékání a také radit českým mužům, jak a proč o sebe dbát i jak se oblékat. Z malého blogu tehdy vysokoškolského studenta se stal perfektně fungující obchod, který v současnosti prodává do devíti evropských zemí, má v Praze dvě kamenné prodejny a jeho roční tržby se pohybují okolo dvou set milionů korun. Svému původnímu záměru Králíček neuhnul: dál chce kultivovat české prostředí pánské módy, vozit do Česka světové značky, které tu chybí, a ukazovat mužům, v čem mohou vypadat lépe a hlavně se cítit dobře.

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

EU

Rok od Draghiho kritické zprávy: Hlavní změnou je, že USA nelákají evropské inovátory

Přečíst článek
Burzovní palác

Liftia a Evermore Capital spouští investiční fond na podporu inovativních firem. Cílem je vstoupit na pražskou burzu

Přečíst článek

Michal Nosek: Okamurův obchod se strachem. Nejdřív ukáže terč, pak hraje oběť

Tomio Okamura
ČTK
Michal Nosek

Tomio Okamura znovu předvádí svou nejvýnosnější politickou disciplínu. Dokáže proměnit odpovědnost za vlastní kampaň v údajné pronásledování. Zatímco soud řeší nenávistné plakáty SPD, její předseda se nestaví k podstatě věci. Místo toho rozehrává starý kus o umlčovaném vlastenci, kterému systém bere svobodu slova. Jenže svoboda slova není licence k tomu, aby se z menšin dělaly výstražné cedule na cestě k volební urně.

Tomio Okamura má vzácný politický talent. Dokáže se tvářit jako oběť přesně ve chvíli, kdy by měl vysvětlovat vlastní jednání. Soud řeší kampaň SPD, verdikt není pravomocný, strana se chce bránit. To všechno patří k demokratickému procesu. Jenže Okamura z toho okamžitě vyrábí něco jiného. Útok na svobodu, demokracii a právo říkat věci nahlas.

Najednou nejde o plakát s mužem tmavé pleti, zakrváceným nožem a cynickými „chirurgy z dovozu“. Nejde o romské děti použité jako kulisa politického hnusu. Nejde o to, zda kampaň nepřekročila hranici mezi tvrdým politickým sdělením a poštváváním lidí proti sobě. V Okamurově světě jde vždycky hlavně o Okamuru.

Svoboda slova není kanál

SPD se ráda zaklíná tím, že jen pojmenovává problémy. Jenže pojmenovat problém znamená popsat ho přesně, věcně a odpovědně. Ne vzít strach, přidat etnický náznak, přimíchat obrazovou brutalitu a celé to prodat jako odvahu.

Okamurův svět je jednoduchý až primitivní. Na jedné straně stojí my. Tedy slušní, umlčovaní, okradení a zrazení. Na druhé straně oni. Tedy problém, dávky, nůž, chaos, dovoz, nebezpečí.

Je to politika neustálého ukazování prstem. Nepřináší řešení, vyrábí viníky. Neanalyzuje, nálepkuje. Nevysvětluje, štve. Nehledá cestu ven, hledá tváře, na které lze nalepit vinu.

Filip Turek a Oto Klempíř

Michal Nosek: Klempířův návrh mediálního zákona padl. A ukázal slabost vlády

Nový mediální zákon končí dřív, než se vůbec stal skutečným politickým návrhem. Vláda chtěla zrušit koncesionářské poplatky, ale místo promyšlené reformy předvedla chaos, slabou přípravu a nejasnou představu o tom, jak ochránit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.

Přečíst článek

A nad tím vším stojí Tomio Okamura jako samozvaný hlas lidu. Hlas tak brutálně umlčovaný, že ho slyší každá kamera, každý mikrofon a každá tisková konference v republice.

Umlčovaný muž před všemi mikrofony

Na té póze je cosi až groteskního. Politik, jehož značka roky stojí na konfliktu, se pohoršuje, že konflikt má následky. Strana, která pracuje s obrazy strachu, se diví, že někdo zkoumá, jestli už nejde jen o politickou nadsázku, ale o cílené rozeštvávání společnosti skrývané za nebojácnost a odhodlání.

Odvaha by byla pojmenovat skutečné problémy bez toho, aby se z celých skupin lidí dělaly chodící hrozby. Odvaha by byla nést odpovědnost za vlastní slova. 

Marketing ukřivděnosti

Okamura nepotřebuje, aby se společnost dobrala řešení. Potřebuje, aby zůstala naštvaná, vystrašená a rozdělená. Právě v tom je jeho politický obchodní model. Prodává ukřivděnost. Balí ji do slov o svobodě. Přidává k ní obrazy strachu. A když se někdo ozve, že takhle se debata nevede, okamžitě nasadí masku pronásledovaného mučedníka.

Bývalý mluvčí Roman Roun se stal šéfem KSČM

Stanislav Šulc: Komunisté mají nového šéfa. Zajímá to ještě někoho? Ano, Babiše a Okamuru

Komunistická strana si zvolila nové vedení. Nástupcem Kateřiny Konečné se stal bývalý mluvčí strany Roman Roun. Samotná KSČM od něj nejspíš něco očekává, zbytek vesmíru ale již spíš ne. Co bylo jasné v roce 2017, stává se realitou: KSČM nemá perspektivu, a tak je odsouzena k zániku. Přesto má ještě jednu poslední funkci, bez níž by byl politický život Andreje Babiše či Tomia Okamury složitější.

Přečíst článek

Související

Zdeněk Kettner

Michal Nosek: Když lež úmyslně šíří náměstek ministra a učitel, je to selhání systému

Přečíst článek