Světové ekonomické fórum v Davosu je podivnou sešlostí. Sice se tu koncentruje velká část světové politické a ekonomické moci, ale tato smetánka se povětšinou nejdůležitějším tématům vyhýbá. Ani letos to nebude jiné, všechnu pozornost totiž vysává Donald Trump. Přitom by se mělo mluvit o nerovnostech, daňových únicích a spravedlivějším rozdělení bohatství. I zámožní by si měli uvědomit, že je to i v jejich zájmu.

Po roce se opět schází politická a byznysová elita v na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Letošní ročník je obzvláště sledovaný, protože hlavní hvězdou programu je americký prezident, kterého doprovází celá suita věrných spolupracovníků. Médiím neuniklo, jak se organizátoři na jeho návštěvu pilně připravovali, a jaký VIP přístup prezidentovým lidem dali. I toto tradiční setkání ukazuje, jak se svět ekonomiky a byznysu čile napojuje do MAGA kolejí.

Už od prvních dnů Trumpovy vlády si znovu připomínáme, že velký byznys nelení, a hned se přichyluje k zrovna převládající moci. Momentky z inaugurace, kde se kolem Trumpa štosují šéfové globálních gigantů, mohou příštím generacím posloužit jako historické memento. Tomuto posunu odpovídají i hodnoty, které velký byznys prosazuje. Dnes už je konec progresivismu a udržitelnosti, dnes letí spíše přístup „Drill, baby, drill“.

Aktualizováno

Macron v Davodu kritizoval Trumpovy kroky. Jediným zákonem se stává právo silnějšího, uvedl

Politika

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Macron to prohlásil ve švýcarském Davosu na výročním zasedání Světového ekonomického fóra (WEF), kde hovořil také o tom, že svět se přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. S americkým prezidentem Donaldem Trumpem, s nímž má zásadně odlišný názor na ambici Washingtonu ovládnout Grónsko, se v Davosu Macron nechystá sejít.

ČTK

Přečíst článek

To, co v Davosu pozorujeme, by nás však nemělo odvést od základního problému takových konferencí. Obecně se totiž jedná o mnoho povyku pro nic. Na pódiích a kolem kulatých stolů se hovoří o velkých vizích a hodnotách, ale praktické dopady jsou minimální. Podnikatelstvo se ukáže v hezkém světle, jak má zájem a spoluodpovědnost o společnost, ale je to často jen velké divadlo. Kolem klíčových témat se na banketech bohatí elegantně protančí, aniž by se jich dotkli. Ideologie, nálady i režimy se mění, ale byznys si jede to svoje. Tady klišoidní heslo, že každá krize je zároveň příležitost, platí beze zbytku.

Nejlépe tuto podstatu Davosu vystihl nizozemský historik a etický podnikatel Rutger Bregman už před lety, před Trumpem, kdy svět byl ještě „v pořádku“ a v byznysu se mluvilo o rovnosti a udržitelnosti. „Slyším lidi mluvit o participaci, spravedlnosti, rovnosti a transparentnosti, ale téměř nikdo neřeší skutečný problém daňových úniků, že? A to, že bohatí prostě neplatí spravedlivý podíl,“ uvedl s tím, že daňovým únikům se věnoval pouze jeden panel, na který přišlo asi patnáct lidí.

I letos nerovnost zůstává okrajovým tématem. O daňové spravedlnosti se mluví spíše před branami, zejména díky organizacím jako je Oxfam. Prim budou hrát otázky jako hledání nových příležitostí k růstu, byznysu v rozděleném světě, inovacím a investicím – plusové body dostávají organizátoři za to zjištění, že jde investovat i do lidí.

Lavrov uvedl, že Evropa je zdrojem všech hlavních pohrom lidstva. A pochválil Babišovu vládu

Politika

Evropa je zdrojem všech hlavních pohrom lidstva, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, jehož citovala ruská státní tisková agentura RIA Novosti. Podle státní tiskové agentury TASS šéf ruské diplomacie zároveň jmenoval Česko mezi evropskými zeměmi, kde se podle něj probudily zdravé síly orientované na vlastní národní zájmy a nikoli na imperiální ambice.

ČTK

Přečíst článek

Bez systémového přístupu to nepůjde

Bregman ve svých knihách mluví o systematickém přístupu, který je potřeba nastolit. Jestli má aktuální systém přežít, je třeba ho modifikovat tak, aby se bohatství rozdělovalo rovnoměrněji. Jen pouhou logikou je možné postřehnout nepoměr, kdy se dnešní mladá generace má často hůře než jejich rodiče, nedosáhne na vlastní bydlení a vidina státního důchodu se jim rozplývá před očima.

Běžný pracovník si dnes může dovolit méně, než jeho předci. Bohatí ale přesto vysokým tempem bohatnou. Rok od roku. Dokazuje to i před pár dny vydaná studie organizace Oxfam.

Nerovnost není položkou z historických učebnic, ale realita dneška. Potenciální dopady na společnost můžou být (a mnohde už jsou) katastrofální.

Co ale s tím? Bregman to říká jednoduše. Nemluvme o filantropii, mluvme o daních, o rozdělování bohatství. Autor několika bestsellerů není rozhodně první, kdo toto řešení navrhuje. Pokud se podíváme do doby před více než sto lety, zjistíme, že už sociální reformátoři, ekonomové už po průmyslové revoluci viděli, že filantropie není dostatečná. Dobročinnost jednotlivců, byť nechutně bohatých, nestačí. Myslitelé už tehdy docházeli k přístupu, že společnost zachrání pouze systémové řešení, ostatně z tohoto přesvědčení pramenní sociální stát.

Pokud svět byznysu nehodlá přemýšlet systémově, zůstane Davos jen divadlem. Pozvou si Davida Attenborougha, zpěváka Bona nebo někoho podobného, ať řeknou něco hezkého a uvědomělého, ale pak účastníci nasednou do svých soukromých tryskáčů vydělávat a bohatnout. Reálně se nezmění vůbec nic. Nerovnost poroste a bude dál rozkládat společnost.

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Macron to prohlásil ve švýcarském Davosu na výročním zasedání Světového ekonomického fóra (WEF), kde hovořil také o tom, že svět se přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. S americkým prezidentem Donaldem Trumpem, s nímž má zásadně odlišný názor na ambici Washingtonu ovládnout Grónsko, se v Davosu Macron nechystá sejít.

„Vůbec neztrácejme čas bláznivými nápady,“ citovala agentura DPA Macrona, který podle ní v projevu ani jednou nezmínil Trumpovo jméno, i když bylo jasné, koho má na mysli. „Není doba na nový imperialismus nebo nový kolonialismus,“ prohlásil také francouzský prezident.

„Multilateralismus je oslabován mocnostmi, které ho blokují a snaží se od něj odvrátit,“ řekl Macron. V kritickém projevu k dění ve světě uvedl, že pravidla jsou pošlapávána a že se zdá, že jediným zákonem se stává právo silnějšího. Za nepřijatelnou pak označil snahu Spojených států, které podle něj požadují co největší ústupky a otevřeně se snaží Evropu oslabit a podřídit.

Americký prezident Trump v posledních dnech vystupňoval nátlak na Dánsko, od kterého chce získat Grónsko, poloautonomní součást Dánského království. Trump se také rozhodl uvalit dodatečná desetiprocentní cla na Dánsko a dalších sedm evropských zemí, které se postavily za Kodaň odmítající americký požadavek.

Lavrov uvedl, že Evropa je zdrojem všech hlavních pohrom lidstva. A pochválil Babišovu vládu

Politika

Evropa je zdrojem všech hlavních pohrom lidstva, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, jehož citovala ruská státní tisková agentura RIA Novosti. Podle státní tiskové agentury TASS šéf ruské diplomacie zároveň jmenoval Česko mezi evropskými zeměmi, kde se podle něj probudily zdravé síly orientované na vlastní národní zájmy a nikoli na imperiální ambice.

ČTK

Přečíst článek

„Vyhrožovat spojencům nedává smysl“

Podle Macrona nedává smysl vyhrožovat spojencům cly, zvláště když mají sloužit jako prostředek nátlaku proti teritoriální suverenitě. Evropská unie by v dnešním tvrdém prostředí neměla váhat použít takzvaný nástroj proti ekonomickému nátlaku, uvedl dále.

Francouzský prezident také řekl, že Evropa dává přednost vládě práva před brutalitou, vědě před spikleneckými teoriemi a respektu před šikanováním. Neměla by se podřídit právu silnějšího a nechat se rozdělit, míní Macron. Řešení současných problémů vidí ve větší spolupráci a vybudování evropské ekonomické suverenity. Evropa je možná pomalá, ale předvídatelná a vládne v ní právní řád, poznamenal francouzský prezident.

Washington mluví o tom, že by největší světový ostrov, který je bohatý na nerostné suroviny, od Dánska rád koupil, zároveň ale nevylučuje nasazení armády k jeho získání.