Minulá emise protiinflačních dluhopisů pro domácnosti vládě prodražila financování možná až o 10 miliard korun. Domácnostem stát platil 15 procent, bankám a fondům šest, říká ekonom Petr Dufek.
Úspory na spořicích účtech tuzemských bank mírně rostou navzdory klesajícím sazbám. Některé banky tak zatáhly za ruční brzdu a vydaly se sazbou opačným směrem. Které to jsou a jaké sazby na spořicích účtech jsou nyní nejlepší?
Jak si stojí nejlepší sazby na termínovaných vkladech. Ve kterých bankovních domech si zhodnotíte své úspory nejvíce a za jakou dobu? Podívejte se na přehled nejzajímavějších úrokových sazeb na termínovaných účtech tuzemských bank pro období od jednoho měsíce až do jednoho roku.
Stále více klientů bank v Česku si chce fixovat sazby pro své úspory, a tak si vedle populárních spořicích účtů zakládají i termínované vklady. Uložená suma na nich meziročně vzrostla už o miliardy korun. Podívejte se, ve kterých bankách a na jak dlouho získáte nyní na přelomu ledna a února na termínovaných účtech ty nejlepší sazby.
Na investování do konce roku už moc času nezbývá. Avšak stále není pozdě. Zeptali jsme se proto investičních expertů z tuzemských bank na to, co letos podle nich nejvíce ovlivnilo svět investic v roce 2024 a kam má případně smysl ještě letos investovat.
Termínované vklady v tuzemských bankách si nyní hrají převážně jen se čtyřkovými sazbami. Šestku tak už dokáže nabídnout jen jediný vklad, u kterého ale musíte navíc investovat. Podívejte se, na jak dlouho a kde teď na termínovaném vkladu zhodnotíte své peníze nejvíce.
Potenciál dluhopisů se ještě nevyčerpal. Od začátku roku jsou, hlavně ty korporátní, ve slušném zisku. „Nyní možná nastává období konsolidace až nějaké korekce, ale nemyslím si, že už bychom měli vyhlížet jiné alternativy,“ říká Martin Kujal, ředitel odboru správy fondů J&T Investiční společnosti. V rozhovoru pro Newstream Kujal mimo jiné radí, jak nenaletět dluhopisovým šmejdům. „Je třeba se ptát, zda není nabízený úrok příliš vysoký.“
Nad rámec povinných odvodů do klasického státního důchodového systému si spoří 65 procent Čechů. Nejčastěji si odkládají do 2000 korun měsíčně, často na spořicích účtech nebo termínovaných vkladech, uvedl průzkum společnosti OVB Allfinanz mezi tisícovkou respondentů.
S tím, jak klesají sazby na spořicích účtech, snižují banky pochopitelně i sazby na termínovaných vkladech. Zatímco šestkovou sazbu na spořicím účtu máte ještě šanci získat v několika bankách, na termínovaném vkladu to je téměř nemožné. Má ji jen jedna banka a s podmínkou investice. Nejlepší sazby tedy začínají pětkou, častěji spíš čtyřkou. Podívejte se, na kterých termínovaných účtech nyní zhodnotíte své peníze nejvíce.
Sazby cizoměnových spořicích účtů nejsou v Česku zrovna hitparádou velkého zhodnocení. Až na jednu výjimku vám zhodnotí úspory v eurech téměř nulou. O něco lepší šanci na zhodnocení poskytují spíš termínované vklady v eurech a dalších měnách, které ale zase blokují peníze po řadu týdnů. Podívejte se na náš přehled, kde vám úspory v eurech a dolarech zhodnotí nejlépe a kde úročit úspory úplně banka přestala.
Česko podle dat Eurostatu loni investovalo do výzkumu a vývoje 43,3 miliardy korun. Meziročně se jedná o asi desetiprocentní nárůst, což představuje desáté nejrychlejší tempo v EUi. Země se díky tomu zařadila na 16. místo v rámci sedmadvacítky. Uvedla to Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT), která dopočítala, že česká vláda nyní dává do výzkumu a vývoje 0,51 procenta HDP, zatímco průměr EU činí 0,69 procenta.
Obchodování s českou měnou po čtvrtečním rozhodnutí České národní banky o úrokových sazbách dnes bylo poklidné. K euru koruna oslabila o dva haléře na 24,26 Kč/EUR, vůči dolaru o dva haléře zpevnila na 21,00 Kč/USD. Vyplývá to z informací serveru Patria Online.
Pražská burza na konci pracovního týdne sestoupila z rekordních hodnot a vrátila se pod hranici 2800 bodů. Index PX dnes odepsal 0,71 procenta na 2785,07 bodu. Ztrácely zejména finanční tituly a zbrojovka CSG, k růstu burze nepomohly ani zisky zbrojovky Colt a energetické společnosti ČEZ.
Americký federální odvolací soud nařídil zastavit stavbu tanečního sálu Bílého domu, který si naplánoval prezident Donald Trump. Podle soudu je nutné, aby byl projekt za 400 milionů dolarů 💲 (8,4 miliardy korun) schválen Kongresem. Informují o tom agentury AP a Reuters. Ta krok hodnotí jako vážný neúspěch Trumpa v případu, který prověřuje rozsah prezidentských pravomocí.
Maďarská vládní strana Tisza v sobotu rozhodne o svém kandidátovi na nového prezidenta. Parlament hlavu státu zvolí v úterý, uvedl dnes maďarský premiér Péter Magyar. Zvolení nového prezidenta je klíčovým prvkem Magyarova plánu na rozbití mocenských bašt bývalého premiéra Viktora Orbána, poznamenala agentura Reuters.
Poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) podal stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu v Děčíně o jeho vykázání z domu kvůli údajnému násilí. Informoval o tom server iROZHLAS. O předběžné opatření požádala děčínský soud poslancova manželka. Nejprve musel z domu na dva týdny, soud ale 24. července lhůtu prodloužil o měsíc.
V bratislavské rafinerii Slovnaft hoří 🔥🔥🔥, slovenskou metropolí se šíří hustý černý dým. Slovenský zpravodajský server Denník N napsal, že budovami v okolí areálu otřásl výbuch. Příčina požáru je zatím neznámá, uvedl server Aktuality.sk.
Číst více
Liberecký kraj vypsal soutěž na dopravce, který bude od prosince 2029 zajišťovat 15 let vlakové spojení 🚉 z Liberce směrem na Hradec Králové a Pardubice. Ročně by měl najet kolem 1,5 milionu kilometrů, řekl náměstek hejtmana Daniel David. Kraj, který požaduje moderní hybridní vlaky, odhaduje hodnotu zakázky na základě tržních konzultací na 6,1 miliardy korun bez DPH.
Saúdská Arábie, Turecko a Pákistán dnes v Rijádu podepsaly 📝 obrannou dohodu, píše agentura Reuters s odvoláním na pákistánské ministerstvo zahraničí. Dohoda by měla podle ministerstva prohloubit spolupráci mezi těmito třemi regionálními mocnostmi v době rostoucích obav o bezpečnost v regionu.
Světové ceny potravin se v červenci vyšplhaly na nejvyšší 🔝 úroveň asi za tři a půl roku. Vyplývá to z dnešní zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Za růstem cen stojí mimo jiné nepříznivé počasí, negativní dopady rusko-ukrajinské války na dodávky a rostoucí náklady na energie související s konfliktem na Blízkém východě.