Už je to jak přes kopírák. Po každém bruselském summitu, kde se řeší povolenky pro domácnosti, se ministři chlubí, jakého úspěchu dosáhli. Přitom ale psi sice oslavně štěkají, avšak karavana Green Dealu kráčí dál. I po této středě. Přes halasná hlášení, dávkovaná ještě za kuropění, jak moc se podařilo Green Deal a povolenky zmírnit, dochází fakticky k přitvrzení obého.
Celý systém povolenek ETS2 se sice rozjede o rok později, jenže to znamená, že průměrná cena povolenek bude muset být ještě vyšší, ne nižší! Protože se nemění ústřední cíl Green Dealu, tedy dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Na potřebnou dekarbonizaci prováděnou skrze povolenky tak bude o rok méně času, takže bude muset probíhat pod ještě větším tlakem.
A tlak zajišťují právě povolenky. Systém je koncipován tak, aby postupně rostoucí cena povolenek, tedy zdražování "fosilního chodu" domácností i firem, je nutila, aby si pod tíhou zvyšujících se nákladů pořídily tepelné čerpadlo, elektromobil, zateplení nebo třeba přešly na veřejnou dopravu.
Tato masová převýchova obyvatelstva EU k ideálně bezemisnímu způsobu životu je páteří celého Green Dealu a na ní se vůbec nic nemění. Akorát tedy bude muset proběhnout v ještě kratším časovém úseku. Takže ona tíha zvyšujících se nákladů bude muset být o to větší, což neznamená nic jiného, než ještě vyšší průměrnou cenu povolenek, než s jakou se mohlo počítat dosud.
Povolenky EU musí roku 2030 stát 668 eur, aby se plnil program Fit for 55
Emise v EU musí v nadcházejících letech výrazně zdražit, pokud jejich ceny mají zajistit plnění programu Fit for 55. Jestliže by cena emisí – vtělená do cen emisních povolenek pro průmysl (ETS1) i cen chystaných povolenek pro firmy a domácnosti (ETS2) – měla být jediným prostředkem, který obyvatelstvo EU přiměje k nutným změnám v chování, které jsou třeba k dostatečné dekarbonizaci a splnění Fit for 55, bude muset cena povolenky činit v zemích eurozóny 668 eur za kus, spočetli ekonomové rakouské centrální banky Naďa Džubur a Wolfgang Pointer.
Když vám šéf v práci řekne, ať s prací na zadaném úkolu o den počkáte, ale že deadline zůstává stejný, ani rozsah se nemění, a že si vás navíc týden před odevzdáním proklepne, zda už máte 85 procent hotovo (s čímž se dosud nepočítalo), budete to považovat za zmírnění úkolu? Ne? Tak proč teď kdekdo mluví o tom, že byly Green Deal a povolenky zmírněny? Kdo to říká, buď klame, nebo věci nerozumí, protože středeční jednání Rady pro životní prostředí jen znamená, že na plnění úkolů Green Dealu skrze povolenky bude méně času; takže povolenky budou muset být o to dražší, aby se vše stihlo.
V zásadě totiž existují jen dva způsoby, jak systém emisních povolenek pro domácnosti skutečně zmírnit. Zaprvé odložením cílového termínu splnění Green Dealu, tedy dosažení uhlíkové neutrality, na pozdější termín, než je rok 2050. Třeba na rok 2075. A zadruhé tím, že se celý systém ETS2 vůbec nebude zavádět. O ničem z toho se ale tento týden v Bruselu ani nejednalo.
Po dvou letech útlumu se byznys s fúzemi a akvizicemi vrací do formy. Z analýzy Boston Consulting Group vyplývá, že světové M&A rostlo o desetinu a český trh patří mezi nejdynamičtější v Evropě. Tahounem roku je transakce se Zentivou za zhruba 100 miliard korun.
Globální trh s fúzemi a akvizicemi letos pokračuje v růstu nastartovaném v minulém roce. Celková hodnota transakcí za tři čtvrtletí 2025 stoupla o desetinu na 1,9 bilionu dolarů (asi 40 bilionů korun). Česká republika patří mezi země s nejvyšším růstem objemu transakcí – především díky prodeji farmaceutické společnosti Zentiva. Vyplývá to z analýzy M&A Report 2025, který vypracovala poradenská společnost Boston Consulting Group (BCG).
Investoři využívají nejistotu jako příležitost
Podle BCG je růst tažen zejména zvýšenou aktivitou zkušených investorů, kteří v době globální nejistoty využívají situaci ke strategickým nákupům. Počet uzavřených obchodů zůstává přibližně stejný jako loni.
„Jak počet transakcí, tak především jejich objem v prvních třech čtvrtletích můžeme vnímat velmi pozitivně. Trh byl na začátku roku vystaven značným turbulencím, které vedly ke zpomalení či přerušení řady obchodů. Investoři se ale dokázali rychle zorientovat a ve druhé polovině roku se trh vrátil na růstovou trajektorii,“ uvedl řídící partner pražské kanceláře BCG Jaroslav Šnajdr.
Rekordní roky jsou zatím daleko
Ačkoliv se objem obchodů oproti minimu z roku 2023 zvýšil téměř o třetinu, trh má k rekordům stále daleko. Vůči rekordnímu roku 2021 zůstává hodnota transakcí o 41 procent nižší. Tehdy se během prvních devíti měsíců uskutečnily obchody za 3,3 bilionu dolarů (69 bilionů korun).
Největší nárůst zaznamenala Severní Amerika, kde hodnota transakcí stoupla o 26 procent na 1,26 bilionu dolarů. Většina objemu připadla na Spojené státy. Naopak asijsko-pacifický region spadl na desetileté minimum 284 miliard dolarů a Evropa se propadla o pět procent na 375 miliard dolarů.
Pokles evropského trhu způsobilo především Spojené království (–35 %), následované Španělskem (–58 %) a Francii (–29 %). Naopak výrazně rostly Nizozemsko (+293 %), Švýcarsko (+109 %), Norsko (+61 %) a také Německo a Česko – obě země shodně o 45 procent.
Zentiva mezi největšími evropskými obchody
„Za růstem v Česku stojí především nákup výrobce léků Zentiva americkou investiční společností GTCR. Hodnota oznámených transakcí, jejichž cílem byly české firmy, dosáhla 6,9 miliardy dolarů, přičemž samotná Zentiva se prodala za 4,8 miliardy dolarů (asi 100 miliard korun). Díky tomu se řadí mezi dvacet největších evropských transakcí roku,“ doplnil Šnajdr.
Největší letošní transakcí je akvizice amerického železničního operátora Norfolk Southern společností Union Pacific v hodnotě 71,5 miliardy dolarů.
V Evropě dominuje nákup kanadské těžařské firmy Teck Resources britským koncernem Anglo American za 20 miliard dolarů.
Aktualizováno
Zentivu kupuje za sto miliard americká investiční společnost GTCR, píší FT
Americká investiční společnosti GTCR kupuje českého výrobce léků Zentiva. Napsal to list Financial Times s odkazem na své zdroje. Podle nich se GTCR s dosavadním vlastníkem, firmou Advent International, dohodla na převzetí za 4,1 miliardy eur (100 miliard korun). Společnost Advent International později potvrdila, že se dohodla na prodeji českého výrobce léků Zentiva americké firmě GTCR. Cenu nekomentovala.
Místo aby své první zisky vyvedli do daňových rájů, je čeští podnikatelé reinvestovali a vytvořili silné mezinárodní a finanční skupiny se sídlem v Praze, myslí si výkonný spoluvedoucí globální právnické firmy Dentons pro oblast korporátního práva a fúzí a akvizic v Evropě Rob Irving. „Jedním z důvodů, proč jsem tu, je záměr pomáhat českým firmám s globální působností a usnadňovat jim vytváření hodnot,“ říká v podcastu Global Minds, který představuje významné zahraniční osobnosti promlouvající do byznysu v Česku. Do studia ho doprovodil partner pražské kanceláře Dentons Petr Zákoucký, vedoucí praxe energetiky a infrastruktury a výkonný spoluvedoucí praxe korporátního práva a fúzí a akvizic v pražské kanceláři Dentons.
Amerika má za sebou velmi netradiční říjen. O práci přišlo podle agentury Bloomberg více než 150 tisíc lidí, což je nejvíc za dvě dekády. Podobně se vyhazovalo v roce 2003, kdy nastupovala revoluce mobilních telefonů. Aktuální vlna vyhazovů má také jednotného jmenovatele: umělou inteligenci. Tímto tempem bude svět bez práce dřív, než se čekalo.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Bude Zentiva polská? Polpharma na tom pracuje, nabízí 85 miliard
Zdá se to jako věčnost, ale Donald Trump vyhrál volby teprve před rokem. Do dalších zbývají ještě dlouhé tři roky. Média a komentátoři si zkracují čas spekulacemi, kdo by mohl Trumpa nahradit, případně jestli vůbec bude někdo někoho nahrazovat. Nastane návrat racionální politiky nebo se Amerika propadne ještě více do autoritářství?
Donald Trump byl teprve před rokem podruhé zvolen prezidentem Spojených států. Na další volby si budeme muset počkat ještě tři dlouhé roky. Už teď se ale hovoří o tom, kdo by mohl Trumpa v Bílém domě nahradit, a to jak v barvách republikánů a demokratů.
Otázkou číslo jedna však je, zda bude vůbec potřeba Trumpa nahrazovat. Vzhledem k prezidentově kultu osobnosti se objevuje řada hlasů požadujících, aby kandidoval i v roce 2028. Má to jeden háček. Ústava USA nic takového nepovoluje, prezidentem se Američan může stát pouze dvakrát. Posledním prezidentem, který byl do funkce zvolen více než dvakrát, byl Franklin D. Roosevelt. Ani kvůli mezi republikány oblíbenému Ronaldu Reaganovi nedošlo na výjimku.
Novým starostou New Yorku bude demokrat Zohran Mamdani, který se označuje za demokratického socialistu. Navzdory panice konzervativních komentátorů apokalypsa nehrozí. Jeho vítězství však ukazuje, že se politika vzdaluje od středového konsenzu. Demokraté v USA i Evropě se s tím musí srovnat, jinak nebudou mít proti populistům šanci.
Dnešní americká politika ale má do někdejšího stavu respektování zvyklostí dost daleko. Pokud by Trump o třetí mandát skutečně stál, jistě by našel mnoho nohsledů, kteří by se o realizaci jeho snu minimálně pokusili. Všimněme si, jak mnozí lidé z prezidentova okolí okolo tématu opatrně našlapují. Například před několika dny se z otázky vykroutil Trumpův syn Eric.
Tragikomická dvojice
Pokud ale bude i za tři roky americká demokracie alespoň trochu fungovat, bude muset Trump a jeho MAGA hnutí hledat nové tváře. Zatím se ve spekulacích objevuje převážně dvojice jmen – především viceprezident JD Vance a také ministr zahraničí Marco Rubio. Pravda, oba politici jsou v Trumpově administrativě jen takové figurky, ale atmosféra mezi republikány nedovoluje generovat skutečné osobnosti.
Vance se snaží vystupovat jako Trumpův rádoby ohař, ale zároveň si musí každý pozorovatel všimnout, že mu do aury lídra něco chybí. „Je to volba mezi pitbullem a pudlem. Agresivní, hlučný, nepříjemný a občas neuvěřitelně ignorantský,“ popisuje veteránský zahraniční komentátor deníku The Guardian Simon Tisdall. Dovolí si otevřít ústa na Zelenského nebo poučovat Evropany o svobodě slova, ale zároveň ho málokdo bere vážně. Těžko si představit, že by za normálních časů někdo takový představoval „materiál na prezidenta“. V MAGA kruzích má ale tento hlasatel líbivých hesel kredit.
Nežertuju, řekl Trump o možné kandidatuře na třetí funkční období
Americký prezident Donald Trump opět odmítl vyvrátit, že se chce ucházet o třetí prezidentské funkční období, což by bylo v rozporu s ústavou. Devětasedmdesátiletý prezident, který zahájil svůj druhý čtyřletý mandát letos v lednu, naznačil, že by za republikány mohli v prezidentských volbách v roce 2028 kandidovat nynější viceprezident J.D. Vance a ministr zahraničí Marco Rubio, informuje server Axios.
Pozice šéfa diplomacie Marca Rubia je sice trochu jiná, ale i tak působí poměrně tragicky. Na rozdíl od Vance není Rubio moc vidět a slyšet, zdržuje se silných výroků. Ostatně Trump mu moc prostoru nedává, k zahraničí politice se rád vyjadřuje sám. „Funguje jako podpěra, roztleskávač a opravář. Jeho úkolem je dávat smysl Trumpovým nepromyšleným a hypotetickým obchodům - což je nemožný úkol, v němž denně selhává,“ dodává Tisdall. Rubio taktéž musí být názorově poměrně tvárný – když v roce 2016 kandidoval proti Trumpovi, těžko by se pod aktuální politiku podepsal.
Návrat do normálu. Nebo?
S takovým časový předstihem je těžké soudit, ale pokud by do voleb nastoupil s republikánskou nominací jeden z této slabší dvojky, otevírá se pro demokraty šance na lepší výsledek než před rokem. Otázkou ale je, s jakým jménem se ukážou oni sami. V tomto případě je to ještě větší věštění, protože opoziční strana nyní hledá svou novou tvář.
Nelze ale vyloučit, že znovu zkusí štěstí viceprezidentka Joea Bidena Kamala Harrisová. Nemáme k dispozici žádné její pádné vyjádření, podle všeho ale nechává možnost opětovné kandidatury otevřenou. Nasadit už jednou poraženého kandidáta však může být ožehavé.
Další možnou volbou by mohl být další kalifornský politik Gavin Newsom, který působí jako guvernér tohoto bohatého „modrého“ státu. Newsom se nyní prezentuje jako jedna z mála protivah Donalda Trumpa, a to poměrně úspěšně. Docela vtipně vypadá jeho parodie na Trupovo chování na sociálních sítích – guvernér také píše se zapnutým caps lockem, vytváří si „chlapácké“ koláže a nepokrytě sám sebe chválí. Zároveň by se jako schopný debatér vypjaté kampaně nemusel obávat.
Nyní se však jeví jako chyba vyhlížet jakýsi „návrat do normálu“. Přece jen to byla politika „před Trumpem“, která jeho nástupu pomohla. Protitrumpovská opozice, ať už mezi republikány nebo mezi demokraty, by měla vsadit na člověka, který nebude populistou, ale v novém světě bude umět chodit a řešit jeho palčivé otázky.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Republikáni chtějí překreslit mapu volebních okrsků tak, aby nahráli Trumpovi. Demokrati kvůli tomu „uprchli“ z Texasu
