Srbsko by mohlo přijít o přístup k přibližně 1,5 miliardy eur (asi 36 miliard korun) z fondů Evropské unie, pokud nezastaví zhoršování demokratických standardů v zemi. Upozornila na to eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová, podle níž Brusel stále vážněji zpochybňuje, zda Bělehrad splňuje podmínky pro čerpání unijních peněz.
Evropská komise nyní posuzuje, zda má Srbsko na finanční podporu nadále nárok. Podle Kosové vyvolávají obavy mimo jiné zákony oslabující nezávislost soudnictví, zásahy proti demonstrantům nebo opakované kroky proti nezávislým médiím. „Vývoj v Srbsku nás znepokojuje čím dál víc,“ uvedla eurokomisařka před poslanci Evropského parlamentu.
Varování přichází i v souvislosti s nedávnými komunálními volbami v deseti srbských okresech na konci března. Ty podle mezinárodních pozorovatelů provázely nesrovnalosti a násilí mezi stoupenci prezidenta Aleksandara Vučiče a aktivisty opozičního studentského hnutí.
Srbsko má přitom nárok na významnou část unijních fondů určených pro šest zemí západního Balkánu usilujících o vstup do EU. Podmínkou je ale pokračování reforem. Z plánovaných prostředků zatím Bělehrad obdržel 110 milionů eur, zatímco o zbytku – více než 1,5 miliardy eur – se stále rozhoduje.
Magyar se tvrdě opřel do prezidenta a soudců: Očekáváme rezignaci Orbánových loutek
Vítěz parlamentních voleb v Maďarsku a pravděpodobný příští premiér Péter Magyar zopakoval svou výzvu, aby prezident Tamás Sulyok odstoupil z funkce a spolu s ním také nejvýznamnější soudci. Podle lídra strany Tisza, která ve volbách získala ústavní většinu poslanců, tak mají učinit nejpozději do konce příštího měsíce, jinak budou odvoláni. Magyar už dříve označil Sulyoka za loutku strany Fidesz končícího premiéra Viktora Orbána.
Evropská unie od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 posiluje snahy o integraci západního Balkánu, mimo jiné kvůli obavám z možného vlivu Moskvy v regionu. Ten je stále poznamenán konflikty z devadesátých let.
Prezident Vučić přitom dlouhodobě lavíruje mezi Bruselem a Moskvou. Zatímco deklaruje zájem o vstup Srbska do Evropské unie, zároveň udržuje úzké vztahy s Ruskem. Loni v květnu se například zúčastnil vojenské přehlídky na Rudém náměstí po boku ruského prezidenta Vladimira Putina.
Tim Cook po 15 letech opustí post generálního ředitele americké technologické společnosti Apple, od 1. září ho vystřídá John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Oznámila to společnost Apple s tím, že Cook se stane předsedou představenstva. Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Apple vyrábí počítače Mac, tablety iPad, mobilní telefony iPhone či chytré hodinky Apple Watch.
„Být generálním ředitelem společnosti Apple a dostat důvěru vést takovou mimořádnou společnost bylo největší poctou mého života,“ uvedl Cook. Ten nyní ve vedení představenstva bude pomáhat společnosti v jednáních s politickými představiteli zemí.
Změna ve vedení není zcela překvapivá, o Cookově očekávaném odchodu média informovala již v uplynulých měsících. Agentura DPA napsala, že Ternus je již nějakou dobu považován za Cookova nástupce.
Společnost Apple založili tři počítačoví nadšenci Steve Jobs, Steve Wozniak a Ronald Wayne v kalifornském Cupertinu v dubnu 1976. Počítačová firma patří k nejhodnotnějším firmám na světě a s pobočkami ve více než 25 zemích světa má v současnosti zhruba 166 tisíc zaměstnanců. Loni v říjnu přesáhla tržní hodnota společnosti Apple poprvé čtyři biliony dolarů (85 bilionů korun). Firma se tak podle agentury Bloomberg stala třetí veřejně obchodovanou společností na světě, která tuto hranici pokořila.
AI hlad po čipech sílí. Nvidia, Apple i AMD tlačí TSMC k rekordům
Čipový gigant TSMC oznámil za první čtvrtletí výrazný růst hospodaření. Čistý zisk společnosti meziročně vzrostl o 58 procent na zhruba 18 miliard dolarů, čímž překonal očekávání analytiků a znamenal už čtvrté po sobě jdoucí rekordní čtvrtletí.
Americký internetový obchod Amazon se dohodl na převzetí provozovatele satelitů Globalstar. Hodnota transakce činí zhruba 11,6 miliardy dolarů (téměř 240 miliard korun), uvedla agentura Reuters. Amazon se tak snaží posílit své aktivity v oblasti satelitů, aby mohl lépe konkurovat komunikační síti Starlink, kterou provozuje vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska. Podle ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova uzavřely dnes Ukrajina a Německo obranné dohody za celkem čtyři miliardy eur (97,4 miliardy korun).
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Nový CEO Applu John Ternus je bytostný inovátor. Představuje návrat k podstatě Steva Jobse
Města už nemohou růst donekonečna směrem ven. Stále větší tlak na udržitelnost, náklady i kvalitu prostředí nutí developery i architekty hledat potenciál uvnitř existující urbanistické struktury. Jak se mění přístup investorů, proč jsou rekonstrukce náročnější než novostavby a kde leží hranice mezi citlivou adaptací a ztrátou identity? O tom mluví Jan Kasl, předseda České komory architektů.
Dochází skutečně k posunu od výstavby na volných plochách k práci s existující strukturou města?
Ano, tento posun je zcela zřetelný a z hlediska rozvoje měst zásadní. Obytný rozvoj se stále více vrací do existující struktury: do proluk, transformačních území, brownfieldů i lokalit, které byly dříve považovány za problematické z hlediska dopravy nebo provozu. Tím se obnovuje klasická logika evropského města, ulice, náměstí, blok a dům, tedy prostředí, které je čitelné, obyvatelné a dlouhodobě udržitelné. Zastavování volné krajiny je dnes oprávněně vnímáno spíše jako krajní řešení než standardní model růstu.
Je rekonstrukce kreativně náročnější než novostavba?
Rekonstrukce není nutně kreativnější, ale rozhodně je náročnější v tom, že architekt musí uvažovat v několika rovinách současně. Vedle návrhu nové funkce a výrazu je nutné porozumět stávající konstrukci, logice domu, jeho omezením i potenciálu. Tvorba se neodehrává na „prázdném papíře“, ale v dialogu s existující realitou. Právě v tom spočívá její disciplína i síla. Pokud je zásah úspěšný, nevzniká jen technicky zvládnutá přestavba, ale architektura, která rozvíjí a obohacuje to, co už existuje.
Baťa postavil město za 20 let. Dnešní regulace by to nedovolily, říkají architekti ze Zlína
Ve Zlíně je téměř všechno památkově chráněno. A přesto existuje prostor pro novou architekturu. „Chceme, aby bylo na první pohled jasné, co je původní a co současné,“ říkají architekti Pavel Šánek a Monika Zvonková z ateliéru Semela Architetcs. V rozhovoru pak vysvětlují, proč je důležité nepřetírat to staré a zároveň nemít strach přidat výraz dneška.
Vnímáte dnes větší respekt investorů k původní architektuře než dříve?
Ano, i když nejde o náhlý zlom, ale spíše o postupný vývoj. Významnou roli hraje ekonomika materiálů, tlak na udržitelnost, uhlíková stopa i rostoucí citlivost veřejnosti k hodnotě existujících staveb. To, co bylo dříve často vnímáno jako komplikace, se dnes stále častěji chápe jako příležitost. Investoři samozřejmě zůstávají orientovaní na ekonomickou racionalitu, ale přibývá situací, kdy zachování kvalitní stavby přestává být ústupkem a stává se součástí kvalitního zadání.
Co dává historickému objektu hodnotu, kterou novostavba nedokáže nahradit?
Klíčová je autenticita. Historická stavba nese stopu své doby, paměť místa, řemeslnou kulturu i materiálovou pravdivost. Často nabízí i prostorovou velkorysost, kterou je dnes obtížné znovu vytvořit. Novostavba může být kvalitní a přesná, ale tuto vrstvu kontinuity nahradit neumí. Historické objekty navíc ukotvují identitu místa. Pokud se podaří jejich citlivá adaptace, nevzniká jen nový provoz, ale zachovává se i kulturní a urbánní paměť.
Je dnes běžné kombinovat moderní technologie s původní konstrukcí?
Ano, a v mnoha případech je to dokonce nezbytné. Schopnost propojit současné technologie s původní konstrukcí rozhoduje o tom, zda bude stavba schopna dalšího plnohodnotného života. Jde o přesně dávkované spojení technické infrastruktury, energetických opatření i statických zásahů s respektem k původní substanci. Pokud je tento proces veden kvalitně, nevzniká kompromis, ale přesvědčivá současná vrstva, která historickou architekturu rozvíjí a umožňuje jí fungovat i v dnešních podmínkách.
Vysočany čeká obří transformace. Slovenský developer v nové čtvrti podle Gehla prostaví miliardy
Na pětihektarovém brownfieldu ve Vysočanech začíná vznikat nová pražská čtvrť Dvory Vysočany. Projekt za několik miliard korun navrhli urbanisté, kteří stáli u proměny Kodaně, a architekti ocenění Českou cenou za architekturu. První etapa má být dokončena v roce 2029 a nabídne byty od 5,6 milionu korun.
Kde je hranice mezi citlivou rekonstrukcí a „přepsáním historie“?
Hranice leží tam, kde se ztrácí respekt k identitě stavby. Citlivý zásah může být výrazný a současný, ale musí zachovat čitelnost toho podstatného: prostorovou logiku, konstrukční princip, materiálovou povahu i kulturní sdělení. Pokud zůstane jen vnější znak nebo dekorativní kulisa a vlastní substance domu je odstraněna, dostáváme se za tuto hranici. Nejde tedy o míru novosti, ale o míru pravdivosti a odpovědnosti zásahu.
Jak složité je dostat historickou budovu na současné energetické standardy?
Je to jedna z nejobtížnějších disciplín současné praxe. U historických staveb je nutné hledat rovnováhu mezi ochranou architektonických hodnot a požadavky na komfort a energetickou účinnost. Nelze postupovat stejně jako u novostavby, protože necitlivý zásah může narušit charakter domu i jeho stavebně fyzikální fungování. Řešení obvykle spočívá v souboru pečlivě koordinovaných opatření, nikoli v jednom radikálním kroku. Cílem není dosáhnout maximálních normových hodnot za každou cenu, ale najít rozumné a odborně obhajitelné optimum.
Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe
Město, kde se dříve nacházely kontaminované brownfieldy, dnes plní mrakodrapy, bulváry a nové parky. A další stavby míří až ke 200 metrům. Proč je Bratislava ve výškové výstavbě tam, kde Praha ani nezačala?
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
Související
Mladí architekti ukazují, jak by měla vypadat budoucnost měst
