Brusel ztrácí rychlost. Kritici míří na styl řízení Ursuly von der Leyenové
Ursula von der Leyenová vybudovala v čele Evropské komise silně centralizovaný systém řízení, který jí dává mimořádnou kontrolu nad chodem unijní exekutivy. Podle textu agentury Bloomberg ale právě tento styl vedení brzdí klíčová rozhodnutí, oslabuje práci komisařů a komplikuje snahu EU posílit konkurenceschopnost.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová soustředila řízení unijní exekutivy do úzkého okruhu nejbližších poradců. Podle textu agentury Bloomberg její tým z 13. patra bruselské budovy Berlaymont kontroluje každodenní chod Komise do takové míry, že řada komisařů má pocit, že je odstavena od zásadních rozhodnutí.
Von der Leyenová během svého působení provedla EU pandemií covidu, válkou na Ukrajině, konflikty na Blízkém východě i návratem Donalda Trumpa do Bílého domu. Kritici ale upozorňují, že Komise pod jejím vedením dosáhla jen omezeného pokroku v hlavních ekonomických úkolech: posílení jednotného trhu a zvýšení konkurenceschopnosti Unie.
Rostoucí napětí
Podle lidí obeznámených s fungováním její kanceláře vede vysoce centralizovaný styl řízení k přetížení malého týmu a k průtahům u zásadních návrhů. Napětí se podle Bloombergu projevuje nejen uvnitř Komise, ale také mezi členskými státy a politickými spojenci von der Leyenové. Její bývalí kolegové z konzervativního tábora CDU v Berlíně požadovali větší kontrolu moci Komise, zatímco zástupci technologických firem jí dali najevo, že v tématech důležitých pro byznys nepostupuje dost rychle.
Mluvčí Komise odmítl, že by rozhodování bylo uzavřené. Podle něj komisaři přijímají rozhodnutí kolektivně a podle inkluzivního postupu.
Kritici ale tvrdí, že neochota delegovat pravomoci vytváří úzká hrdla. Bloomberg zmiňuje například strategii dokončení vnitřního trhu, kterou připravil tým místopředsedy Komise Stéphana Séjourného. Návrh byl hotový už v listopadu, ale měsíce zůstával bez posunu a Evropský parlament i členské státy ho podle textu viděly až krátce před zveřejněním na konci dubna.
Nebýt dovozu zkapalněného plynu ze Spojených států, Evropa by dnes zažívala ještě krušnější chvíle. Vladimir Putin už před vojenským útokem na Kyjev začal ruskou surovinu využívat jako součást své hybridní války proti Evropě. Nynější blokáda Hormuzského průlivu dočasně odřízla od okolního světa plyn dalšího předního exportéra – Kataru. Rostoucí závislost na americkém LNG ale v době nepředvídatelné administrativy ve Washingtonu přináší také hodně nových starostí.
Americký plyn přinesl Evropě úlevu. Začínají ale převažovat starosti
Politika
Rozpočet jako sporný moment
Dalším sporným momentem byl dlouhodobý rozpočet EU. Návrh rekordního výdajového plánu ve výši téměř dvou bilionů eur dostali komisaři podle Bloombergu až na poslední chvíli a členské státy si stěžovaly na nedostatek konzultací. Berlín plán během několika hodin veřejně odmítl, mimo jiné kvůli návrhu na firemní daně, který byl v rozporu se slibem kancléře Friedricha Merze snížit podnikům odvody.
Nespokojenost sílí i mezi firmami. Evropa podle nich zaostává za Spojenými státy a Čínou, zejména v oblasti umělé inteligence a čipů. Finanční ředitel společnosti ASML Roger Dassen upozornil, že nejhodnotnější evropská firma získává z regionu pouze jedno procento svých příjmů, což označil za vážné varování pro průmysl.
Podle Mujtaby Rahmana z Eurasia Group je von der Leyenová možná nejmocnější předsedkyní Komise v historii EU. Zároveň ale podle něj přibývá chyb jejího malého, přetíženého týmu a roste odpor ze strany unijních metropolí.
Rusko zhoršilo výhled své ekonomiky. Vláda nyní čeká, že HDP letos vzroste jen o 0,4 procenta, zatímco dosud počítala s více než trojnásobným tempem. Podle vicepremiéra Alexandra Novaka má být slabší i růst v dalších letech.
Ruská ekonomika brzdí. Moskva výrazně snížila odhad letošního růstu
Money
Posílení globální role EU
Obhájci von der Leyenové naopak tvrdí, že posílila roli Evropské komise i celé EU na světové scéně. Někteří unijní představitelé navíc viní z pomalého postupu členské státy, které podle nich při jednáních o vnitřním trhu upřednostňují národní zájmy.
Jádrem sporu zůstává otázka, zda Komise pod vedením von der Leyenové dokáže naplnit sliby v oblastech, jako jsou kritické suroviny, čipy nebo reforma emisního obchodování. I po zprávě Maria Draghiho o konkurenceschopnosti z roku 2024 podle Bloombergu Unie postupuje pomaleji, než by situace vyžadovala.
Draghi už dříve varoval, že evropský růstový model slábne, zranitelnost kontinentu roste a EU nemá jasnou cestu k financování potřebných investic. „Jiná cesta vyžaduje novou rychlost, rozsah a intenzitu,“ uvedl.
