Architekti: Kolaps povolování staveb jsme očekávali. S novými žádostmi vyčkáváme
Jan Kasl jako šéf České komory architektů byl v posledních měsících, před náběhem nového stavebního řádu, smířlivý. Čekal, jak se dění kolem nového způsobu povolování staveb vyvine. Stejně jako všichni ostatní však očekával, že to bude průšvih. Ale dobré vychování mu velelo mlčet, dokud nebude výsledek.
Jak před pár dny uvedl, až koncem července se poprvé setkal na konzultaci s ajťáky, kteří měli na základě pověření od ministra Bartoše provést revoluci ve stavebním řízení. Člověk si snad ani nechce představovat, jaké zadání vlastně tito experti měli a jak na něm pracovali, když seděli u svých počítačů. Aniž by předtím měli jakékoliv povědomí o tom, co je to vlastně stavební povolovací řízení.
Výsledek je tristní. Stavební řízení v Česku od prvního července zkrachovalo. Je to hlavní téma veřejné debaty. Ministr Ivan Bartoš se v televizních vystoupeních snaží vysvětlovat, že za nic nemůže, že je všechno v pořádku.
Digitalizace stavebního řízení představuje bez přehánění fiasko. Prakticky každý nový systém, zvláště takto komplexní, má své „porodní bolesti“, které zakrátko odezní. V tomto případě je však situace horší. Nejde jen o nedostatky v oblasti technické, softwarové, v samotném naprogramování nového systému, ale i o nedostatky toho rázu, že referenti, kteří s ním mají pracovat, nejsou dostatečně proškoleni a chybí jim i praktický manuál. Přitom o tom, že novému systému hrozí kolaps, se mluvilo již na jaře, ba dokonce loni. Takže ministerstvo pro místní rozvoj mohlo v dostatečné míře proškolení zajistit, stejně jako manuál. 
Nezvládnutá digitalizace stavebního řízení připravila v červenci ekonomiku o zhruba miliardu
Reality
Někdo může diplomaticky nazývat kolaps povolovacího řízení jako drobné chyby při náběhu nového systému, které se vždy, když nabíhá nějaký nový počítačový systém, dějí. To je přesně obrázek, který by chtěl Ivan Bartoš vykreslovat. Chyby se prostě dějí, nikdo za nic nemůže.
Architekti to vidí jinak. Newstream oslovil několik významných architektonických studií s otázkou, jak se nový stavební zákon propsal do jejich aktivity. „Není toho mnoho, co napsat,“ uvedl ironicky Jan Kasl, majitel studia JK Architekti.
Kasl jako šéf komory architektů stojí v čele kritických hlasů vůči způsobu aplikace nového stavebního zákona. V otevřeném dopise prezidentovi a premiérovi nenechal na nové normě nit suchou. „Digitalizace stavebního řízení trpí mnoha problémy: nefunkčnost a nepřipravenost systému, nedostatečná uživatelská přívětivost, uživatelé, včetně zaměstnanců stavebních úřadů, se potýkají s komplikovaným rozhraním a nejasnými postupy,“ uvádí se v otevřeném dopise prezidentovi a premiérovi, který komora architektů rozeslala.
Nedostatečně připravená a nefungující digitalizace stavebního řízení ohrožuje existenci architektonických ateliérů, které nemají peníze na pokrytí delšího období bez příjmu za projednané projekty. Přestože na vyčíslení škod je ještě brzy, problémy by se mohly stupňovat, říká předseda České komory architektů (ČKA) Jan Kasl. 
Architekt Kasl: Bartošovo selhání může být pro některé ateliéry fatální
Reality
Z louže do bláta
„Jsme velká kancelář a máme velké projekty, které se plánují na několik měsíců, respektive několik let dopředu. Naši klienti jsou (logicky) v oboru stavebnictví profesionálové. Ne ekonomové, ne právníci, ne politici... Všichni máme zkušenosti, že pokud se v Česku změní stavební legislativa, je to vždy k horšímu, vždy nám to přidělá násobně více práce za násobně méně peněz,“ říká Jan Holna, partner architektonické kanceláře DAM.
Stejně jako jiné firmy, například developer JRD Jana Řežába, tak přinesly na stavební úřady veškeré možné projekty ještě do konce června, aby byly zpracovány podle původních pravidel.
„Společnými silami jsme předzásobili stavební úřady našimi projekty před nástupem nové legislativy a dosud jsme nepodali jediný projekt v novém režimu,“ uvedl Holna s tím, že očekává, že nové návrhy přinese na stavební úřad až v době, kdy si ten projde „dětskými nemocemi“, tedy někdy na přelomu roku. Podobný přístup vyjádřily i další architektonické kanceláře. Podzim bude z pohledu architektů čas vyčkávání na to, jak si stát a ministr Bartoš poradí s problémy plynoucími z nepřipravené digitalizace stavebního řízení.
Už začátkem roku prohlásil při pravidelném setkání s novináři Dušan Kunovský, největší český developer, že nový stavební zákon už snad ani nechce komentovat. Jeho příprava byla tehdy v troskách. Nebyl vysoutěžený dodavatel systému. A aby takový systém mohl dobře fungovat, je potřeba ho nejen naprogramovat, ale také zavést do praxe, naučit s ním pracovat všechny zúčastněné. Tedy hlavně úředníky. Pro stavebníky by měl být jednoduchý a přehledný.
Dalibor Martínek: Nefunkční stavební řízení Bartoš ustojí, Fiala ho potřebuje
Názory
Rok a půl je šéfem developerské společnosti JRD a může porovnávat pohled na rezidenční trh z obou stran, stavitele i bankéře, kterým Jan Sadil dlouhé roky byl. Nyní zažívá na vlastní kůži „skutečně šíleně dlouhé povolovací řízení“. Předtím jako šéf Hypoteční banky jen poslouchal nářky jeho současných kolegů. Sadil okem znalce posuzuje i vývoj z hlediska budoucí ceny hypoték. Podle něj by bylo bláhové čekat na nějaký další výraznější pokles sazeb. Ale jak říká, nikdy si nepotrpěl na spekulace o budoucím vývoji, čemuž ho naučila praxe. Jeho firma se kromě bydlení velmi soustředí také na energetiku a má v plánu své větrné parky dál rozšiřovat.
Jan Sadil: Bydlení bude dál zdražovat, ale už jen mírně, pohybujeme se na úrovni dostupnosti
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
