Města už nemohou růst donekonečna směrem ven. Stále větší tlak na udržitelnost, náklady i kvalitu prostředí nutí developery i architekty hledat potenciál uvnitř existující urbanistické struktury. Jak se mění přístup investorů, proč jsou rekonstrukce náročnější než novostavby a kde leží hranice mezi citlivou adaptací a ztrátou identity? O tom mluví Jan Kasl, předseda České komory architektů.
Od července začíná platit novela stavebního zákona, která přináší řadu změn do stavebního řízení. Postup ministerstva pod vedením Ivana Bartoše u mnoha účastníků trhu vyvolával nervozitu, jak přeměna proběhne. Nezkrachuje v Česku stavební řízení? Šéf České komory architektů Jan Kasl, architekt a bývalý pražský primátor tvrdí, že nakonec všechno dobře dopadne. „Věřím v evoluci.“ Kromě nuancí kolem stavebního řízení však přišla řeč i na rozvoj hlavního města. „Do Máje nikdy nevstoupím,“ svěřil se Kasl v rozhovoru pro Newstream.
Znáte ty čtverečkované sešity, říká v novém podcastu Realitní Club Jan Kasl, architekt a bývalý primátor Prahy. Nový územní plán, který se již deset let tvoří, podle něj přesně tak vypadá. „Čtvereček na územním plánu, to je sto krát sto metrů. V tom čtverečku je zanesená průměrná výška budov, které se tam mohou stavět,“ říká.
Devátého devátý roku 1999 se mi podařilo rozlousknout tehdy zablokovaný územní plán města, říká bývalý pražský primátor a architekt Jan Kasl v podcastu Realitní Club, který si můžete poslechnout již v pondělí na stránkách newstream.cz a všech podcastových platformách. „Je to magické datum,“ dodává. Nový plán podle něj nebyl dokonalý, ale bylo lepší mít nějaký než žádný plán. A podle svých slov věřil, že do deseti let si město vytvoří nový územní plán. To se ale nestalo.
Tržby 75 největších globálních ✂️✂️✂️módních koncernů se loni zvýšily o 0,9 procenta na 541 miliard eur (13,2 bilionu korun). Byly o třetinu vyšší než v předkrizovém roku 2019. Podle agentury APA to vyplývá ze zprávy o globálním módním průmyslu, kterou zveřejnila italská Mediobanca. Z celkových tržeb připadlo 62 procent na evropské společnosti. Zhruba 29 procent vytvořily severoamerické firmy.
