Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Orbán: Skutečné nebezpečí není Rusko, ale Brusel

Viktor Orbán
ČTK
 nst
nst

Maďarský premiér Viktor Orbán vyhlásil ostrý boj proti tomu, co označuje za „bruselské vlivy“ v Maďarsku. Po vítězství v dubnových parlamentních volbách chce podle svých slov „vymýtit“ soudce, novináře, politiky a nevládní organizace, které považuje za podplacené Bruselem. Uvedl to ve svém projevu o stavu národa.

„Pseudoobčanské organizace, podplacení novináři, soudci, politici, algoritmy, byrokrati, kasírující miliony eur. To dnes v Maďarsku představuje Brusel. Po dubnu to vymýtíme,“ citovala premiéra maďarská agentura MTI.

Orbán čelí podle předvolebních průzkumů největší výzvě od roku 2010, kdy se stal premiérem. Jeho strana Fidesz zaostává za opoziční stranou Tisza vedenou Péterem Magyarem. Toho Orbán označuje za „loutku Bruselu“ a tvrdí, že opozice je napojena na nadnárodní banky a ropné společnosti, které podle něj na válce na Ukrajině vydělávají.

Petr Pavel

Pavel: Rusko je slabá země s mnoha jadernými zbraněmi

Spojené státy musejí zvýšit politický tlak na Rusko a donutit ho usednout k jednacímu stolu, jinak nebude možné míru na Ukrajině dosáhnout. Na takzvaném ukrajinském obědě, který na okraj Mnichovské bezpečnostní konference uspořádala Nadace Viktora Pinčuka to řekl český prezident Petr Pavel. V současné době podle něj Moskva k jednání ale není mentálně připravena.

Přečíst článek

„Skutečné nebezpečí není Rusko, ale Brusel“

Premiér ve svém projevu zároveň prohlásil, že Maďarsko se nemá bát Ruska, ale Evropské unie. „Strašení Putinem je primitivní a směšné. Brusel je však zřetelnou realitou a zdrojem bezprostředního nebezpečí,“ uvedl podle agentury AP.

Orbán dlouhodobě odmítá vojenskou i finanční pomoc Ukrajině a udržuje dobré vztahy s Moskvou. Loni v prosinci se vyjádřil k začátku války na Ukrajině s tím, že „není jasné, kdo koho napadl“.

Trump jako inspirace

Orbán uvedl, že návrat amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu posílil šance Maďarska zbavit se „zahraničních vlivů“. Podle něj však v tom stále brání „utlačující mašinérie Bruselu“.

„Tvrdě jsme pracovali a děláme pokroky, ale dílo ještě není hotovo. Proto musíme vyhrát dubnové volby, a my je vyhrajeme,“ prohlásil.

Trump jde po kriticích ICE

Trump jde po kriticích ICE. Jeho administrativa žádá sociální sítě o jejich osobní data

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) rozesílá technologickým firmám obsílky se žádostí o osobní údaje uživatelů sociálních sítí, kteří kritizují Úřad pro imigraci a cla (ICE) nebo sledují jeho aktivity. Informoval o tom deník The New York Times s odvoláním na vládní zdroje i zaměstnance dotčených společností.

Přečíst článek

Spor s Bruselem o miliardy

Evropská komise Maďarsku zablokovala evropské fondy v hodnotě miliard eur kvůli obavám z omezování nezávislosti institucí a rozsáhlé korupce. Budapešť zároveň odmítá snížit svou závislost na ruském plynu a ropě.

Orbán čelí dlouhodobé kritice, že buduje takzvaný „neliberální stát“ a omezuje práva médií, justice i občanské společnosti. Opoziční lídr Péter Magyar naopak slibuje boj proti korupci a obviňuje Orbána a jeho okolí z obohacování se z veřejných peněz.

Související

Wall Street se vrací do éry tučných výplat. Kolik si vydělají šéfové největších bank?

Wall Street
iStock
 nst
nst

Po letech zdrženlivosti po finanční krizi z roku 2008 vyplácí americké banky svým generálním ředitelům rekordní odměny. Šéfové největších bank na Wall Street letos obdrželi roční kompenzace přesahující 40 milionů dolarů, čímž překonali rekordy z let 2006 a 2021.

Nejvyšší odměnu za rok 2025 získal generální ředitel Goldman Sachs David Solomon, a to 47 milionů dolarů. Meziročně si polepšil o 21 procent. Šéfka Citigroup Jane Fraserová obdrží 42 milionů dolarů, což představuje nárůst o 22 procent. Brian Moynihan z Bank of America inkasoval 41 milionů dolarů, o 17 procent více než v předchozím roce.

Rekordní výplaty přicházejí po mimořádně úspěšném roce bankovního sektoru, uvádí agentura Bloomberg. Největší finanční instituce ve Spojených státech vykázaly nejvyšší roční zisky od roku 2021. JPMorgan Chase, Goldman Sachs a Bank of America navýšily bonusové fondy pro bankéře a obchodníky nejméně o deset procent díky silnému roku v oblasti fúzí, akvizic a obchodování na trzích.

„Z hlediska odměňování měli šéfové skvělý rok,“ uvedl Alan Johnson ze společnosti Johnson Associates. „Banky měly výborný rok, s minimálními ztrátami a vysokými zisky.“

Elon Musk

Jde do tuhého. AI je reálně hrozba pro práci

Umělá inteligence jako hrozba pro lidstvo byla desítky let tématem katastrofických a sci-fi knih i filmů. Dnes se tyto scénáře stávají součástí seriózních debat. Nejblíže realitě je zatím to, že AI začíná výrazně měnit – a otřásat – ekonomikou.

Přečíst článek

Odměny jsou navázány na výkonnost bank

Takto vysoké odměny nebyly běžné od období před finanční krizí. V roce 2007 vyplatila Goldman Sachs tehdejšímu generálnímu řediteli Lloydu Blankfeinovi 68,5 milionu dolarů, což byl tehdy rekord pro šéfa banky z Wall Street. Lehman Brothers zaplatila svému šéfovi Richardu Fuldovi za rok 2007 částku 40 milionů dolarů, přestože firma o rok později zkrachovala.

Současné odměny jsou podle analytiků navázány na výkonnost bank. „Existuje vazba mezi odměnou a výkonností a ta se zlepšila a pravděpodobně se bude dále zlepšovat,“ uvedl Mike Mayo ze společnosti Wells Fargo. Většina kompenzací je vyplácena v akciích, což má sladit zájmy vedení s akcionáři.

Rekordní výplaty přicházejí i v době, kdy banky zvyšují náklady na investice do nových technologií včetně umělé inteligence a čelí tlaku na kontrolu výdajů. Přesto balíčky odměn při hlasování akcionářů většinou procházejí bez výrazného odporu.

Goldman Sachs loni obhájila i retenční bonusy ve výši 80 milionů dolarů pro Solomona a prezidenta banky Johna Waldrona, které byly kritizovány jako přemrštěné. Banka argumentovala nutností udržet klíčové manažery v konkurenci s investory ze soukromého sektoru.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Wall Street

Wall Street čeká po letech půstu zlaté časy. Banky zvýší bonusy makléřů o desítky procent

Přečíst článek
JPMorgan

Americké banky mají za sebou skvělé čtvrtletí. Dařilo se JPMorgan, Goldman Sachs i Citigroup

Přečíst článek

Schillerová: Prezidenta Pavla chci přesvědčit, aby podepsal rozpočet

Alena Schillerová
ČTK
 ČTK

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve Sněmovně jednat o něm s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal. Řekla to v dnešním diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Řekl to tento týden. S tímto argumentem již dříve vystoupila Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.

„Uvidíme, jak si s tím vláda poradí,“ řekl prezident ve středu v odpovědi na otázku, zda by takový rozpočet případně vetoval. Návrh rozpočtu postoupil tento týden ve Sněmovně prvním čtením. Ještě může doznat změn v dalších kolech projednávání. V prvním čtení ale dolní komora hlasy vládní koalice schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun.

„To bude na panu prezidentovi,“ odpověděla ministryně Schillerová na dotaz, zda se nebojí, že prezident rozpočet nepodepíše. Poukázala na to, že rozpočet by se měl schvalovat 11. března a prezident má lhůtu 15 dní na to, aby ho případně vetoval. „Tak možná by se to o pár dnů zpozdilo,“ poznamenala. Dodala, že v takovém případě by současné rozpočtové provizorium trvalo o několik dní déle.

Sněmovna schválila nový zbraňový zákon

Karel Pučelík: Vláda odborníkům naslouchat nebude. Stejně jako ta předchozí. Z ekonomické debaty jen bolí mozek

Váda ruší NERV, opozice to kritizuje, celé kauza nás vede k mnohem závažnějšímu problému. Odborná ekonomická politika se u nás takřka nepěstuje. Opozice kritizuje vládu za amatérství, jen aby se začala chovat na chlup stejně, jen co se role obrátí. Dokud tenhle kruh nepřetneme, nikam se nedostaneme.

Přečíst článek

Schillerové oponent v dnešní televizní diskusi, předseda opoziční ODS Martin Kupka poukazoval na to, že právě Národní rozpočtová rada je ze zákona autoritou, která hodnotí plnění rozpočtových pravidel, jako je třeba výše dluhu. „Je naprosto jasné, že je to právě Národní rozpočtová rada, která vlastně odpovídá za to, že jako nezávislý arbitr posuzuje jak ministerstvo financí naplňuje ty klíčové parametry rozpočtu českého státu,“ uvedl.

Schillerová dnes připomněla, že prezident váhal s podpisem rozpočtu na rok 2025, který prosadila minulá vláda. Prezidentovi ekonomičtí poradci měli vůči rozpočtu výhrady. Jeho tehdejší poradce David Marek řekl, že doporučí hlavě státu jej nepodepsat. Prezident rozpočet podepsal.

Letos Národní rozpočtová rada uvedla, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Podle rady by maximální schodek, který by odpovídal zákonu, mohl dosáhnout maximálně 247 miliard korun. Ministryně to dnes opět odmítla. Odvolala se přitom mimo jiné na výklad odborníků ministerstva financí.

Související

Zleva ministryně financí Alena Schillerová (ANO), ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a premiér Andrej Babiš (ANO)

Vláda schválila rozpočet se schodkem 310 miliard. Právě začíná rozhazování peněz ve velkém, uvedl Kupka

Přečíst článek
Doporučujeme