Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Dýška legálně a bez daně. Česko následuje globální trend

Dýška legálně a bez daně. Česko následuje globální trend
iStock
Lukáš Kovanda

Ministerstvo financí vedle nové podoby EET a snížení DPH na nealkoholické nápoje navrhuje osvobodit spropitné od daně a odvodů. To by se nově – ať už zaplacené kartou, nebo v hotovosti – mělo stát oficiálním příjmem zaměstnanců. Spropitné by přitom mělo mít nulovou daň z příjmu a neměly by se na něj vztahovat ani odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Dýška zaplacená kartou i v hotovosti se stanou čistým, oficiálním příjmem zaměstnanců – což zásadně posílí pozici zaměstnanců v gastronomii před úřady, bankami i dalšími institucemi a zrovnoprávní jejich postavení s ostatními zaměstnanci ve službách,“ stojí už v programovém prohlášení vlády, jež tedy nyní návrh ministerstva naplňuje.

Trend ze světa

Vláda Andreje Babiše (ANO) se rozhodla k legalizaci dobrovolného spropitného po vzoru Německa nebo Rakouska. Provozovatelé gastronomických zařízení tak budou mít k dispozici částku až do výše sedmi procent měsíčních tržeb, kterou budou moct rozdělit mezi zaměstnance jako spropitné s nulovou sazbou daně z příjmu fyzických osob a osvobozením od plateb sociálního a zdravotního pojištění. Část peněz ze spropitného nad tento limit se zdaní standardně. 

EET 2.0. Schillerová slibuje miliardy do rozpočtu

Evidence tržeb se vrací v nové podobě. Podle šéfky financí Schillerové nebude povinná pro nejmenší podnikatele. Fiskální přínos EET ministerstvo vyčíslilo až na 15 miliard korun ročně.

Přečíst článek

Uvolňování daňových podmínek v oblasti zdanění spropitného je širším mezinárodním trendem, jak dokazují příklady zemí, jako jsou USA, Německo, Rakousko, Itálie či Chorvatsko.

USA

Ve Spojených státech se za zrušení federální daně ze spropitného pro pracovníky v odvětví služeb postavil sám prezident Donald Trump. Byl to důležitý bod jeho předloňské prezidentské kampaně, i když opatření kvitovala také protikandidátka Kamala Harrisová. Zatímco Trump v kampani představil pouze obecné návrhy, v lednu 2025 předložil republikánský kongresman Vern Buchanan spolu s dalšími zákonodárci návrh zákona No Tax on Tips Act, který by umožnil osvobodit příjmy ze spropitného až do výše 25 tisíc dolarů ročně od federální daně z příjmu. Tento odpočet by byl dostupný pouze pro profese, které tradičně a obvykle dostávají spropitné. Zákon No Tax on Tips Act se nakonec stal součástí Trumpova známého balíku opatření One Big Beautiful Act, který Kongres schválil loni na jaře.

Německo

V Německu je spropitné plně osvobozeno od daně už od roku 2002, a to bez ohledu na jeho výši, přičemž zároveň nepodléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

Rakousko

V Rakousku je spropitné dokonce už od roku 1999 osvobozeno od daně z příjmu a neexistuje žádná horní hranice. Cílem tohoto nařízení bylo snížit finanční zátěž zaměstnanců a zjednodušit administraci spropitného. Nicméně spropitné podléhá povinnosti odvádět příspěvky na sociální a zdravotní pojištění podle tamního zákona o všeobecném sociálním pojištění.

Itálie

V Itálii byla od ledna 2023 v sektorech cestovního ruchu a hotelnictví zavedena snížená sazba daně ve výši 5 procent na spropitné, pokud celková výše spropitného nepřesáhne 25 procent ročního příjmu zaměstnance a zároveň jeho roční příjem nepřekročí hranici 50 tisíc eur. Zákon o rozpočtu na rok 2025 rozšířil okruh osob oprávněných k využití zvýhodněného daňového režimu. Klíčové změny zahrnují zvýšení maximálního ročního příjmu zaměstnance pro uplatnění daňového zvýhodnění na 75 tisíc eur a zvýšení limitu pro aplikaci snížené daně na 30 procent ročního příjmu zaměstnance. Spropitné spadající do tohoto zvýhodněného režimu je zároveň osvobozeno od odvodů na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Pokud však dojde k překročení stanovených limitů, je spropitné zdaňováno podle standardního daňového režimu včetně povinných odvodů.

Chorvatsko

V Chorvatsku od ledna 2024 podléhá spropitné takzvané fiskalizaci. Poskytovat spropitné tudíž lze nejen v hotovosti, ale i bezhotovostně. Spropitné je daňově zvýhodněno – příjem do výše 3 360 eur ročně na zaměstnance je osvobozen od daně z příjmu. Částka přesahující tento limit podléhá 20procentní sazbě. Povinnost fiskalizace se vztahuje pouze na podniky, které spropitné běžně přijímají, zatímco ostatní subjekty nejsou povinny svůj systém upravovat. Významnou výhodou je také osvobození spropitného od odvodů na sociální a zdravotní pojištění, a to i při překročení uvedeného limitu.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Česko vstupuje do vyšší mzdové ligy. OECD brzdí nadšení

Česko vstupuje do vyšší mzdové ligy. OECD brzdí nadšení
iStock
Lukáš Kovanda

Minimální mzda dosahuje v ČR 22 400 korun. V přepočtu podle kupní síly postupuje Česko do vyšší evropské ligy. OECD ale upozorňuje na slabý růst produktivity. Konvergence k Západu tak může zpomalit.

Minimální mzda projde v roce 2026 další zatěžkávací zkouškou. Její výše vzrostla na 22 400 korun, což představuje meziroční přilepšení o 1 600 korun. Důležitější než samotná částka je však mechanismus, jakým k ní dospíváme. Odpadá totiž každoroční nedůstojné handrkování vlády s odbory a zaměstnavateli. O výši minima už nerozhoduje politický kalkul, nýbrž zákonný automat navázaný na vývoj průměrné mzdy. Díky tomuto mechanismu se podíl minimální mzdy na té průměrné v letošním roce vyšplhal na 43,4 procenta. Cílem je přitom postupně dokráčet až k 47 procentům v roce 2029.

Česko postupuje v evropském žebříčku

Zajímavý pohled nabízí celoevropské srovnání Eurostatu (viz graf níže). V nominálním vyjádření sice stále platí, že nejvyšší minimální mzda v EU je 4,4krát vyšší než ta nejnižší. Pokud však data očistíme o cenovou hladinu, tedy přepočteme je na standard kupní síly (PPS), propast se výrazně zmenšuje na 2,4násobek.

Minimální mzda od ledna vzroste na 22 400 korun

Od ledna si lidé s nejnižšími příjmy polepší – minimální mzda vzroste o 1600 korun na 22 400 korun hrubého. Změna se dotkne zhruba 118 tisíc zaměstnanců a zároveň zvýší i zaručené platy ve veřejné sféře.

Přečíst článek

Právě zde si Česko připisuje statistický úspěch. Pro rok 2026 se tuzemská ekonomika společně se Slovenskem a Bulharskem nově posouvá do „vyšší ligy“. Opouštíme skupinu zemí pod hranicí 1 000 PPS a řadíme se do středního pásma (1 000 až 1 500 PPS) po bok Slovinska či Portugalska. Premiantem zůstává Německo s 2 157 PPS, zatímco na chvostu se krčí Estonsko (886 PPS).

Spodní kotva mezd

Minimální mzdu v Česku přímo pobírá zhruba 120 tisíc lidí, tedy asi tři procenta zaměstnanců. Mohlo by se zdát, že jde o zanedbatelnou skupinu, která výkon ekonomiky neovlivní. To je však omyl. Minimální mzda funguje jako „spodní kotva“ celého mzdového systému. Její růst tlačí nahoru i zaručené mzdy v dalších profesích a celkově zvyšuje mzdové náklady firem.

OECD: Bez produktivity to nepůjde

A právě zde přichází ono „ale“. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své zprávě z minulého roku upozorňuje, že dohánění vyspělých ekonomik v posledních letech zpomalilo. Růst produktivity práce po globální finanční krizi výrazně oslabil a po pandemii se prakticky zastavil.

Peněženka, ilustrační foto

Vyšší mzdy, dražší odvody a zdaněné benefity. Kdo si příští rok polepší a kdo zaplatí tisíce navíc

Od začátku roku 2026 čeká zaměstnance, živnostníky i brigádníky řada změn v daních, odvodech i benefitech. Brigádníci si budou moci bez odvodů vydělat víc, OSVČ naopak zasáhne další skokové zvýšení záloh. Novinky přinese i růst minimální mzdy, zaměstnanecké akcie nebo zpřísnění pravidel pro benefity. Přehled změn shrnuje poradenská společnost BDO.

Přečíst článek

Česká ekonomika podle OECD potřebuje posílit inovační kapacitu, podpořit vznik a růst dynamických firem a zlepšit podnikatelské prostředí. Bez oživení produktivity může růst mezd postupně oslabovat konkurenceschopnost a brzdit další konvergenci k vyspělejším zemím.

Eurostat

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Průměrná mzda loni ve 4. čtvrtletí stoupla na 46 013 korun, reálně opět klesla

Firmy mohou zvýšit zaměstnancům benefity. Jaké další změny ve mzdách se chystají?

Přečíst článek

Energetická krize polevuje. Češi už spotřebu tolik neškrtí

Energetická krize polevuje. Češi už spotřebu tolik neškrtí
Profimedia
 ČTK

Spotřeba energií loni meziročně vzrostla, ukazují nejnovější data z ERÚ. Nejvýrazněji stoupla spotřeba plynu. Hlavní roli sehrálo chladnější počasí. Růst ale podpořily i nižší ceny.

Spotřeba energií loni v tuzemsku začala růst, Češi spotřebovali více elektřiny, plynu i tepla. Nejvýrazněji oproti předloňsku stouplo využití plynu, meziročně o 6,5 procenta. Vliv na to měly především nižší teploty, projevily se ale i klesající ceny energií. Nárůst spotřeby byl patrný zejména u domácností. Rostla i výroba a tranzit energií. Novinářům to ve středu řekli zástupci Energetického regulačního úřadu (ERÚ).

Češi už energie neškrtí

Loni se tak definitivně otočil trend z předchozích let, kdy spotřeba energií, zejména v důsledku energetické krize a růstu cen, výrazně klesala. Spotřeba rostla v řádu procent u elektřiny, plynu i tepla. „Růst táhli zejména menší odběratelé z řad domácností a malých podnikatelů. Vliv měly jak klesající ceny, tak nižší teploty,“ popsal předseda ERÚ Jan Šefránek.

Čistá spotřeba elektřiny loni podle dat regulačního úřadu meziročně vzrostla o 1,8 procenta na 59 terawatthodin (TWh). Nejvýraznější nárůst energetici zaznamenali u domácností, které navýšily spotřebu elektřiny o 6,5 procenta. Spotřeba rostla i u podnikatelů, meziročně o 1,9 procenta. Na hladině vysokého napětí se provoz oproti předloňsku příliš nezměnil, spotřeba meziročně stoupla o 0,2 procenta. Naopak velkoodběratelé připojení na velmi vysoké napětí spotřebovali o 2,9 procenta elektřiny méně.

Emmanuel Macron

Michal Nosek: Češi ukázali, že vedle hokeje rozumí i geopolitice a diplomacii

Zahraniční prezidenti vstupují do českého veřejného prostoru většinou jen na chvíli. Když se děje něco mimořádně zajímavého. Jinak o nich víme málo a zajímají nás ještě méně. Přesto dokážeme poměrně přesně říct, komu důvěřujeme. Průzkum důvěry tak připomíná spíš test domácích nálad než znalostí světa.

Přečíst článek

V návaznosti na rostoucí spotřebu stoupla i výroba elektřiny, a to meziročně o 3,2 procenta na 76,25 TWh. Česko i díky tomu loni zůstalo čistým exportérem. Přeshraniční saldo, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem, meziročně vzrostlo z 6,7 TWh na loňských 7,4 TWh. Nejvíce elektřiny se vyrobilo z jádra, z něhož bylo 32,1 TWh. Následovaly hnědé uhlí s 25,2 TWh a fotovoltaiky s 4,3 TWh.

Plyn: skok o 6,5 procenta

Spotřeba plynu loni stoupla meziročně o 6,5 procenta na celkových 7,2 miliardy metrů krychlových (78,9 TWh). Velkou měrou k tomu podle ERÚ přispělo chladnější počasí. Zatímco předloni byla průměrná teplota roku 10,5 stupně, loni to bylo o 1,5 stupně méně.

K nárůstu přispěly všechny skupiny odběratelů. Domácnosti navýšily využití plynu meziročně o 9,9 procenta, podnikatelé o 9,3 procenta. U středních odběratelů se spotřeba oproti předloňsku zvýšila o 6,4 procenta, u velkoodběratelů pak o 3,4 procenta.

Tok plynu byl i tak loni stále výrazně nižší než před vypuknutím války na Ukrajině, zároveň ale o desítky procent vyšší než v roce 2024. Do tuzemských plynovodů přiteklo 8,5 miliardy metrů krychlových, meziročně o skoro 40 procent víc. Odteklo 1,3 miliardy metrů krychlových, tedy téměř čtyřikrát víc než o rok dříve.

Jsou snad ze zlata? Rusy šokuje cena oblíbených okurek

Co se to děje? Z běžné zeleniny se stala „delikatesa“. Reagují podrážděně na sociálních sítích ruští spotřebitelé na to, že okurky dnes stojí víc než dovážené banány. Okurky se v Rusku staly posledním symbolem válečného zdražování. Politici bombardují dotazy jejich producenty, kteří veřejnost ujišťují, že okurky by měly zlevnit až se oteplí, zřejmě už v březnu.

Přečíst článek

Teplo: růst táhly služby i domácnosti

Stoupla i spotřeba tepla z centrálního zásobování, a to o 3,4 procenta na 68,2 petajoulu (PJ). Růst táhly hlavně sektory obchodu, služeb, školství a zdravotnictví a také domácnosti. Celkově se v tuzemských teplárnách vyrobilo 137 PJ, meziročně o 3,1 procenta více. Rostla zejména výroba ze zemního plynu a také z biomasy. Hlavním zdrojem produkce tepla ovšem stále zůstává hnědé uhlí, z něhož se loni vyrobila třetina tepla.

Prezident ČR Petr Pavel a premiér Andrej Babiš

Stanislav Šulc: Ústavní krize kvůli Turkovi zažehnána. Jede se dál

Ústavní krize v Česku končí. V neděli Filip Turek oznámil, že Motoristé navrhnou premiérovi nové jméno na post ministra životního prostředí. V pondělí premiér Andrej Babiš skutečně oznámil, že nominuje na post Igora Červeného. A v úterý se nechal slyšet prezident Petr Pavel, že s tímto jménem nemá problém. Vše v pořádku, trvalo to jen dva měsíce, vláda bude komplet.

Přečíst článek

Související

Ceny energií půjdou dolů. ČEZ zlevní elektřinu a plyn

Ceny energií půjdou dolů. ČEZ zlevní elektřinu a plyn. Kterých zákazníků se to týká?

Přečíst článek
Doporučujeme