Čína zesiluje vojenské aktivity v blízkosti Tchaj-wanu a zdokonaluje prostředky a schopnosti pro provedení překvapivého útoku. Současně se snaží podkopat důvěru obyvatel vůči tchajwanské vládě s pomocí online útoků a manipulací, uvedlo tchajwanské ministerstvo obrany ve zprávě vydávané každé dva roky, z níž citovala agentura Reuters. Čínské ministerstvo obrany na žádost Reuters o komentář zatím nereagovalo. Čína se nikdy nezřekla možnosti použít síly k podrobení Tchaj-wanu.
Demokraticky spravovaný Tchaj-wan, který Čína považuje za součást svého území, čelí v posledních pěti letech zvýšenému vojenskému tlaku ze strany Pekingu. Čína mimo jiné od roku 2022 uspořádala nejméně sedm velkých vojenských cvičení kolem ostrova.
Tchaj-pej tvrdí, že Čína využívá umělé inteligence k oslabení kybernetické bezpečnosti Tchaj-wanu a k vyhledávání slabých míst v kritické infrastruktuře. Peking také používá „hybridní prostředky“, aby oslabil důvěru obyvatel ostrovního státu vůči vládě a snížil podporu lidí pro výdaje na obranu. Zároveň zintenzivňuje nebojové operace, jako jsou hlídky pobřežní stráže, jejichž cílem je vyvinout tlak na Tchaj-wan. V posledních letech mimo jiné hojně využívá civilní nákladní lodě pro vojenské transporty a pokračuje ve vývoji specializovaného vybavení pro vyloďovací operace. „Prostřednictvím konvenčních i nekonvenčních vojenských akcí se (Čína) snaží otestovat své schopnosti zaútočit na Tchaj-wan a čelit zahraničním silám,“ uvedlo ve zprávě tchajwanské ministerstvo obrany.
Mercedes už Číňany nebaví. Raději si kupují levné domácí elektromobily
Strasti evropských automobilek nekončí. Další negativní zprávou je propad prodejů německé automobilky Mercedes-Benz na čínském trhu. Tamní spotřebitelé dávají přednost domácím elektromobilům.
Dokument upozorňuje, že Číňané by se mohli pokusit náhle přejít ze cvičení do aktivního bojového režimu, aby zaskočili Tchaj-wan a jeho podporovatele, což by představovalo významnou hrozbu pro mír a bezpečnost v regionu.
Zpráva uvádí, že Čína využívá „profesionální kybernetickou armádu“, aby manipulovala s účty na sociálních sítích a zaplavovala je dezinformacemi s cílem zasít rozkol do tchajwanské společnosti a oslabit důvěru obyvatel ve vládu.
Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a volby. Peking ovšem považuje ostrovní stát za vzbouřeneckou provincii jeho prezidenta Laj Čching-teho za separatistu. Laj odmítá čínské nároky na Tchaj-wan a tvrdí, že o budoucnosti ostrova mohou rozhodovat pouze jeho obyvatelé. Tchajwanská vláda zahájila program modernizace armády a zavázala se, že do roku 2030 vynaloží na obranu pět procent HDP.
Související
Převezmeme kontrolu nad Tchaj-wanem, pohrozil čínský ministr obrany
Izrael a palestinské teroristické hnutí Hamás souhlasily s první fází amerického mírového plánu pro Pásmo Gazy, oznámil americký prezident Donald Trump. Hamás podle něj brzy předá všechny zbývající rukojmí a izraelská armáda se stáhne na dojednané pozice. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že svolá svůj kabinet, aby dohodu dnes schválil. Zasedání vlády se uskuteční vpodvečer. Hamás potvrdil, že přistoupil na dohodu s tím, že počítá se stažením izraelských sil a výměnou rukojmích za palestinské vězně. Řada světových státníků průlom v jednáních uvítala. Prozatím se však v Pásmu Gazy dál bojuje.
Podle palestinské civilní ochrany, kterou kontroluje Hamás, izraelské útoky pokračovaly v noci na dnešek i po Trumpově oznámení. Izraelská armáda mezitím vyzvala Palestince, aby se nevraceli na sever Pásma Gazy, který je stále bojovou zónou.
Zpráva o tom, že válčící strany v nepřímých jednáních v Egyptě přistoupily na první fázi Trumpova 20bodového mírového plánu, přišla v době, kdy uplynuly dva roky od útoku Hamásu na Izrael ze 7. října 2023.
Válka vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na teroristický útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmích propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní je v pásmu 48 rukojmích, z nichž asi jen 20 je stále naživu. Podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem bylo od začátku války při izraelských útocích v Pásmu Gazy zabito přes 67 tisíc Palestinců. Tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, OSN považuje za spolehlivé.
Lipavský: Flotila pro Gazu byla mediální show, nikoli pomoc trpícím
Flotila pro Gazu byla spíše mediálním divadlem, vezla jen symbolické množství humanitární pomoci. Řekl to v krátkém rozhovoru pro ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., zvolen za Spolu). Ve středu se do Prahy vrátila česká aktivistka Šárka Přikrylová, která byla součástí flotily.
Trump v noci na dnešek na své sociální síti napsal, že souhlas Izraele a Hamásu s první fází jeho mírového plánu znamená, že se všichni rukojmí brzy dostanou na svobodu a že Izrael stáhne své vojáky na dojednanou linii. Šéf Bílého domu zároveň poděkoval zprostředkovatelům z Kataru, Egypta a Turecka. Podle amerického prezidenta Hamás pravděpodobně předá izraelské rukojmí v pondělí.
O dohodě bude dnes ještě jednat izraelská vláda svolaná Netanjahuem. „Je to diplomatický úspěch a národní a morální vítězství pro Stát Izrael,“ poznamenal předseda izraelské vlády. Server The Times of Israel (ToI) uvedl, že izraelská vláda se sejde v 17:00 středoevropského letního času, aby o dohodě hlasovala. Podle izraelského zdroje agentury Reuters dohoda vstoupí v platnost teprve po ratifikaci izraelským kabinetem. Egyptská stanice Al-Káhira nicméně již uvedla, že dohoda začala platit dnes v 11:00 středoevropského letního času; právě o tomto termínu se spekulovalo jako o okamžiku, kdy bude dokument podepsán v Egyptě, kde se v minulý dnech odehrávaly nepřímé rozhovory Izraele a Hamásu.
Hamás v noci na dnešek na svém kanálu na síti Telegram oznámil „uzavření dohody, která sjednává konec války v Pásmu Gazy, stažení okupačních (izraelských) sil, vstup pomoci (do Pásma Gazy) a výměnu vězněných“. Zároveň vyzval Spojené státy a země, které jsou garantem dohody, aby dohlížely, zda Izrael ujednání plní.
Podle zdrojů agentury AP předání 20 rukojmích, kteří jsou naživu, Hamás plánuje na víkend, pokud izraelská armáda začne s odchodem na sjednané pozice. Klid zbraní podle agentur začne platit po oficiálním podpisu dohody. Podpisem se začne odpočítávat 72 hodin, které má Hamás na předání rukojmích, uvedla agentura AFP. Mluvčí izraelské vlády agentuře Reuters řekl, že očekává začátek předání rukojmích v sobotu. Podle dohody Izrael propustí 250 doživotně odsouzených Palestinců a 1700 Palestinců zatčených od začátku války.
Švédská aktivistka Greta Thunbergová tvrdí, že byla v izraelské věznici spolu s dalšími členy propalestinské flotily Global Sumud mučena. Prohlásila to podle agentury Reuters na dnešní tiskové konferenci ve Stockholmu. Podrobnosti nesdělila, uvedla ale, že nedostala čistou vodu a že další zadržovaní neměli přístup k důležitým lékům. Izraelské ministerstvo zahraničí už dříve opakovaně popřelo, že by Izrael se zadrženými špatně zacházel.
Dohodu o první fázi Trumpova mírového plánu uvítalo mimo jiné české ministerstvo zahraničí i zástupci židovských organizací v Praze. Nyní je podle české diplomacie na Hamásu, aby ukázal, že skutečně usiluje o mír, a aby bezodkladně propustil rukojmí.
Ze zahraničních státníků zprávu uvítala například předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, britský premiér Keir Starmer, německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macro, generální tajemník OSN António Guterres či indický premiér Naréndra Módí. Dále také mimo jiné zástupci Číny, Saúdské Arábie a Jordánska. Ve svých prohlášeních vyjadřují naději, že dohoda povede k ukončení války v Pásmu Gazy a k propuštění všech rukojmích. Vyzývají také k plnění závazků obsažených v dohodě.
Palestinci i rodiny izraelských rukojmích dnes po zprávě o dohodě mezi Izraelem a Hamásem o ukončení války v Pásmu Gazy začali nadšeně slavit. Rodiny rukojmích se shromáždily na Náměstí rukojmích v Tel Avivu, zatímco v Gaze skupiny mladých mužů na ulicích zprávu o dohodě uvítaly potleskem. Mnozí další v pásmu plakali a skandovali Alláhu akbar, tedy "bůh je veliký", a vyjadřovali naději, že válka skončí a oni se budou moci vrátit domů.
Šéf ANO slibuje, že pokud bude ve vládě, Česko nebude z rozpočtu přímo financovat dodávky zbraní Ukrajině. Babiš na středeční tiskové konferenci uvedl, Česká republika pomáhá Ukrajině prostřednictvím Evropské unie a že české zbrojovky mohou bez problémů zbraně na Ukrajinu vyvážet.
O české muniční iniciativě, která zajišťuje dodávky dělostřeleckých granátů Ukrajině, Babiš řekl, že „byla fajn“, ale podle něj ji měly realizovat přímo členské státy NATO a měla být transparentnější. Tvrdí, že na iniciativě vydělal „soukromý subjekt desítky miliard korun“.
„Pokud budeme ve vládě, říkáme jasně: české zbrojovky chtějí vyvážet zbraně na Ukrajinu? Nemáme s tím problém,“ uvedl Babiš. Podle něj Česko odvádí 60 miliard korun do rozpočtu Evropské unie, která Ukrajině pomáhá. „Nebudeme dávat Ukrajině na zbraně ani korunu z rozpočtu,“ dodal.
Babiš argumentoval tím, že Česko nemá dostatek prostředků pro vlastní potřeby. „Myslím si, že jsme Ukrajině pomáhali přímo a teď se bude pomáhat přes EU,“ uvedl.
Babiš dlouhodobě vyjadřuje k české muniční iniciativě skepsi. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., zvolen za Spolu) na to reagoval s tím, že NATO nemá aparát, který by mohl podobnou iniciativu koordinovat.
Díky iniciativě Česká republika zprostředkovala dodávky více než 3,5 milionu kusů velkorážové munice. Loni Ukrajina obdržela 1,5 milionu granátů, letos zatím 1,1 milionu. Projekt, který vznikl v roce 2024, pomáhá Ukrajině už více než tři a půl roku v obraně proti ruské invazi.
Zrady na voličích se nedopustíme. Nikdo z končící vlády nebude s Babišem jednat o koalici, řekl Fiala
Žádná ze současných vládních stran se nechystá jednat o koalici s hnutím ANO, aby zabránila vstupu hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) do vlády. Po středečním jednání kabinetu to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj by takový krok představoval „zradu voličů“. Fiala označil za nebezpečné, pokud by SPD získala ve vládě jakékoli silové ministerstvo – ať už vnitra, nebo obrany. „Takové strany ve vládě být nemají,“ uvedl.
