Vývoj ve Venezuele zůstává po sobotních útocích USA zatím klidný, tamní viceprezidentka Delcy Rodríguezová vyzvala Washington ke spolupráci v prvním vstřícném gestu od chvíle, kdy americké jednotky unesly venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Ten má v pondělí s manželkou stanout před soudem v New Yorku kvůli několika obviněním včetně narkoterorismu, k jeho propuštění dnes vyzvaly Čína a Írán. Americkou intervenci ve Venezuele označilo několik právních expertů oslovených deníkem The Guardian a televizí France 24 za porušení mezinárodního práva.

„Vyzýváme vládu USA ke spolupráci na agendě zaměřené na sdílený rozvoj v rámci mezinárodního práva,“ uvedla Rodríguezová v noci na dnešek na síti Telegram. Americký prezident Donald Trump Rodríguezové v neděli pohrozil, že může zaplatit vyšší cenu než Maduro, pokud „neudělá to, co je správné“. V noci na dnešek řekl, že jeho vláda jedná s lidmi, kteří se ujali vedení Venezuely, ale dodal, že je to jeho země, která má nad Venezuelou kontrolu. Pohrozil další vlnou úderů, pokud s ním Caracas nebude spolupracovat.

V noci na dnešek Trump před novináři naznačil, že vojenské akci by mohly čelit i Kolumbie a Mexiko, pokud nezbrzdí pašování drog do USA. Kolumbijského prezidenta Gustava Petra označil za člověka, který vyrábí kokain a posílá ho do Spojených států, a dodal, že „Operace Kolumbie“ zní dobře. Levicový prezident Petro obvinění odmítl a zkritizoval Trumpa za porušování suverenity Venezuely, z níž se podle něj americká vláda snaží udělat svou kolonii.

14 fotografií v galerii

Trump novinářům také řekl, že očekává pád režimu na Kubě. Podle něj se tam USA nebudou muset vojensky angažovat, protože pro tamní komunistickou vládu bude těžké udržet se u moci bez přísunu levné venezuelské ropy. Trump také uvedl, že při sobotním americkém útoku zemřeli i kubánští členové Madurovy ochranky.

Nevěřím, že Ukrajinci zaútočili na rezidenci Putina, řekl Trump

Politika

Americký prezident Donald Trump nevěří, že Ukrajina zaútočila na rezidenci ruského prezidenta Vladimira Putina, jak tvrdí Moskva. Trump to podle agentury Reuters řekl novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov minulé pondělí tvrdil, že Ukrajina zaútočila 91 bezpilotními letouny na Putinovu rezidenci v Novgorodské oblasti, přičemž všechny drony byly zničeny.

ČTK

Přečíst článek

Hlavní motivace? Ropa

Už krátce po operaci ve Venezuele Trump prohlásil, že tamní obrovské zásoby ropy a obchodní příležitosti pro americké ropné společnosti byly hlavní motivací pro odstranění Madura, jehož prezidentský mandát americká vláda neuznává kvůli nesvobodným volbám. Podle analytiků se ale zatím nedá odhadnout, zda se těžba ropy v této zemi může v dohledné době výrazně zvýšit. Venezuela má největší prokázané zásoby ropy na světě, ale těžba tam dlouhodobě klesá kvůli sankcím i zastaralým technologiím. Obnova bude podle analytiků velmi drahá, některé odhady mluví nejméně o 100 miliardách dolarů (2,1 bilionu korun) v příštích deseti letech.

Akciové trhy reagují na víkendové události kolem Venezuely zatím klidně a pozitivně, výrazně zpevňují akcie zbrojařů a těžařů. I ropný trh zůstává v klidu a prudké zdražování paliv kvůli tomu nehrozí.

K propuštění Madura dnes Spojené státy vyzvaly Čína a Írán, obě země zároveň uvedly, že jejich vztahy s Venezuelou zůstávají neměnné. Teherán považuje únos Madura a jeho manželky Spojenými státy za nelegální. Peking dnes zopakoval, že činy Američanů ve Venezuele jsou porušením mezinárodního práva.

Dalibor Martínek: Vznikl nový ÚV KSČ. Jmenuje se koaliční rada

Názory

Proč Babiš dlouze mlčel k Okamurovým výrokům vůči Ukrajině, a nakonec vágně prohlásil, že Okamura mluvil ke svým voličům? Proč mohou Motoristé za mlčení koaličních partnerů neustále protlačovat na ministra Filipa Turka? Nebo proč Babiš nedal v Bruselu záruky za peníze pro Ukrajinu? Vše má jedinou odpověď. Tři vládní partaje našly nový model vládnutí. Koaliční radu.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Akce s cílem vymáhat právo

Za nelegální označilo sobotní americkou operaci už o víkendu několik prezidentů z Latinské Ameriky a nyní také několik právních expertů, které oslovily deník The Guardian a server televize France 24. Podle nich USA touto akcí porušily Chartu OSN, když protiprávně použily sílu proti jiné zemi. Operace podle nich totiž neměla souhlas Rady bezpečnosti OSN ani nešlo o akt sebeobrany před ozbrojeným útokem.

Podle některých amerických zákonodárců vláda USA porušila domácí právo, jelikož si před operací nevyžádala souhlas Kongresu. Ministr zahraničí Marco Rubio ale tvrdí, že operace schválení Kongresem nepotřebovala, protože šlo o akci s cílem vymáhat právo, ne o delší invazi.

Český premiér Andrej Babiš, který vyjádřil naději, že americká akce povede ve Venezuele ke svobodě a demokracii. Česko podle něj řeší hlavně osud Jana Darmovzala, který byl ve Venezuele zatčen v září 2024 a obviněn z pokusu zapojit se do státního převratu. Podle české diplomacie je obvinění nepodložené. Babiš uvedl, že jeho vláda se snaží přes různé diplomatické kontakty dostat Darmovzala na svobodu.

V letošním roce dopadne na firmy legislativní novinka: Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Hlášení budou muset podávat všichni, co mají zaměstnance, ale i brigádníky, dohodáře, varují daňoví experti Deloitte ČR Lucie Dryáková a Michal Czigle. Stát získá hodně podrobných údajů o firmách, uvidí například, kdo užívá švarcsystém, říkají experti v pořadu Newstream Business Talk.

Na české firmy padne od letošního roku nová povinnost vůči státu, takzvané Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. Místo jednotlivých povinných hlášení na státní úřady budou podávat nový report. Povinnost budou mít všechny firmy včetně živnostníků, kteří mají třeba jednoho zaměstnance či brigádníka. Podle Michala Czigleho bude muset hlášení podávat jakýkoliv právní subjekt, který vyplácí odměnu, ze které je odváděno sociální, zdravotní pojištění a daň. Takže třeba Sdružení vlastníků bytových jednotek (SVJ), která vyplácejí předsedovi odměnu. 

„Je to odměna za nějakou práci nebo výkon činnosti, bez ohledu na to, jestli je finanční nebo naturální. Pokud mám člena nebo předsedu výboru SVJ, který vede jednotku a pobírá za to jednou za rok odměnu čistě za výkon funkce, tak v tu chvíli musí SVJ reportovat, protože už je zaměstnavatelem,“ doplňuje Lucie Dryáková.

Hlášení navíc dosavadní reportovací povinnost rozšiřuje. Stát tak bude mít k dispozici řadu dat. „Cílem digitalizace je nejenom to, že data budou na jednom místě. Obecně se začíná hovořit o tom, že tak jako firmy staví svůj byznys nebo obchodní strategii na datech a analýzách, úplně stejný mechanismus chce aplikovat stát. Chce propojit jednotlivé agendy, ať už se bavíme o dani z příjmu, pojistném nebo úřadu práce, který zajišťuje různé kurzy pro nezaměstnané. Stát chce predikovat politiku na trhu tak, aby měl data k dispozici a mohl na základě komplexních dat vyhodnocovat analýzy a dál s nimi pracovat,“ vysvětluje Lucie Dryáková. 

Stát tedy může teoreticky vidět i do takových věcí, jako zda firma dělá byznys legálně, Nebo zda neprovozuje takzvaný švarcystém, tedy zda má v angažmá na IČ lidi, kteří by správně měli být zaměstnanci. Do dat budou vidět i ostatní úřady, i Finanční správa. 

Není asistentka jako asistentka

I soukromé firmy budou muset kvůli hlášení například zjišťovat vzdělání zaměstnanců i přesně popisovat jejich pozice. „Velké firmy ve statistickém šetření mají pozice zařazeny podle oficiální nomenklatury, ale menší firmy často ne. Mají třeba neformálně označeného „administrativního pracovníka“. To nově nebude splňovat literu zákona, protože je potřeba definovat pozici podle oficiální nomenklatury. Nemůžu se spokojit s tím, že bych všem v kanceláři dala „administrativní pracovník“. Musím rozlišovat účetní, zkušenou účetní, asistentku, office manažera a podobně,“ říká Lucie Dryáková. 

Přesto, že tranzice na nový systému bude složitá, má i výhody. „Až to bude nastavené a bude to řádně fungovat, zaměstnavatel například nebude muset vystavovat evidenční listy důchodového pojištění. Správa si tyto věci bude schopna z dat připravit sama. Další výhoda je, že do systému budou mít přístupy i banky. Když budu potřebovat hypoteční úvěr, nebudu muset běžet za zaměstnavatelem s potvrzením, ale po autorizaci si banka data vytáhne sama přímo ze systému. Exekutoři tam budou mít přístup, takže odpadnou věci typu žádostí o součinnost zaměstnavatele pro vystavení exekučního příkazu na srážky ze mzdy. V další fázi, jestli se dokážeme dostat i k ročnímu zúčtování daně, které by dělal finanční úřad, tak by zaměstnavatel nemusel provádět tu agendu v prvním kvartálu. Pak je to velké vítězství a práce na straně zaměstnavatele bude mnohem menší než doposud,“ říká Michal Czigle. 

• Jak bude moci stát zjistit z dat podvody nebo švarcystém?
• Jaké pokuty od příštího roku hrozí?
• Bude rozdíl mezi podáními pro malé a velké firmy?
• Co za typy dat a kde bude stát schraňovat?
• Jak bude povinnost během roku nabíhat?
• Jak se co nejlépe připravit na povinnost měsíčního hlášení?

Poslechněte si pořad Newstream Business Club s experty s Deloitte ČR Lucií Dryákovou a Michalem Cziglem v rozhovoru s Terezou Zavadilovou