Česko podle místopředsedy hnutí ANO Radka Vondráčka dostojí závazkům ohledně obranných výdajů. Tempo růstu je asi jiné, než by si Spojené státy představovaly, vláda ale s americkými partnery vede dialog, řekl v pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Poslanec a bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) je skeptický k tomu, že by kabinet dokázal výši obranných výdajů vysvětlit.
Velvyslanec USA při Severoatlantické alianci (NATO) Matthew Whitaker ve čtvrtek na síti X zkritizoval ČR za nedostačující výdaje na obranu. Whitaker sdílel článek, v němž se uvádí, že ČR schválila rozpočet na letošní rok, který nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. V této souvislosti velvyslanec uvedl, že všichni spojenci musí nést svůj díl odpovědnosti bez výmluv a výjimek. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve Sněmovně řekl, že Česko závazky bude plnit. Už na začátku března výši českých obranných výdajů kritizoval americký velvyslanec v ČR Nicholas Merrick.
Vondráček nepovažuje vyjádření velvyslanců za nic neobvyklého ani překvapivého, ČR má podle něj s USA nadstandardní vztahy. O výši výdajů jednal s americkými partnery ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), podle Vondráčka vyjádřili pochopení, že česká vláda potřebuje vzhledem ke stavu rozpočtu přechodné období. „My se bavíme tak, že svým závazkům dostojíme,“ řekl místopředseda ANO. Slepé utrácení by ohrozilo sociální smír a fungování Česka, což nechtějí ani spojenci, míní.
České ministerstvo obrany by mělo letos podle návrhu vlády hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá zhruba 1,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Celkové obranné výdaje by měly být letos přibližně 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde ale z ostatních rozpočtových kapitol. ČR by tak na obranu měla vynakládat 2,07 procenta HDP podle makroekonomické predikce z ledna.
Nekonečná válka? USA a Izrael nemají plán, jak ukončit konflikt s Íránem, říká Merz
Německý kancléř Friedrich Merz začíná měnit svůj postoj k válce s Íránem. Zatímco ještě minulý týden stál po boku amerického prezidenta Donalda Trumpa a podporoval cíle americko-izraelské operace, nyní varuje před ekonomickými a bezpečnostními dopady konfliktu na Evropu.
Lipavský má přístup vlády k obranným výdajům za krajně nezodpovědný. Armáda podle něj musí vědět, kolik peněz dostane letos i do budoucna. „Tohle dopadne obrovskou tragédií, protože armáda nebude vědět, jaké projekty může dělat,“ řekl. Kritiku velvyslanců je podle něj nutné brát vážně.
Vondráček řekl, že výdaje na obranu je třeba zvyšovat racionálně, a to jak relativně (k HDP), tak absolutně. Vláda podle něj závazkům dostojí ve svém tempu, i když asi není takové, jaké by si Spojené státy představovaly. „Dialog (s NATO a USA) vedeme a vedeme ho úspěšně. Jsme důvěryhodný partner pro Spojené státy,“ dodal.
Rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun schválila Sněmovna ve středu. Národní rozpočtová rada následně vyjádřila pochybnosti o tom, zda se podaří splnit zákonem stanovené výdaje na obranu ve výši minimálně dvou procent hrubého domácího produktu. O rozpočtu včetně výše obranných výdajů chce s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) a s Babišem jednat prezident Petr Pavel, sejde se s nimi v pondělí a v úterý.
Související
Aktualizováno
„Žádné výmluvy, žádné výjimky.“ Z USA míří kritika na vládu Babiše kvůli výdajům na obranu
Domácí vaření se mění. Lidé chtějí jíst kvalitně jako v restauraci, ale zároveň rychle. Česká značka Živina proto připravuje tu nejsložitější část vaření a zbytek nechává na zákaznících. „Lidé chtějí vařit doma, ale často nemají čas nebo zkušenosti na složitější recepty. Proto neděláme hotová jídla. Snažíme se spíš připravit základ, například omáčku nebo fermentovanou zeleninu, a zákazník si jídlo dokončí doma podle sebe,“ říká zakladatel firmy Martin Kudera.
Mění se způsob, jak dnes lidé přemýšlejí o jídle? Co je pro ně důležitější: zdraví, chuť, nebo hlavně to, aby příprava nezabrala moc času?
Myslím, že ten posun je velmi viditelný. V Česku v posledních letech výrazně vyrostla celá gastrokultura. Vznikají moderní bistra, řemeslné pekárny, pražírny kávy nebo minipivovary. Lidé si zvykli jíst kvalitně v restauracích a dnes chtějí stejnou kvalitu i doma. Zároveň ale žijeme rychleji než dřív. Lidé chtějí jíst dobře, ale často nemají čas trávit hodiny v kuchyni. Pro nás jsou proto klíčové tři věci: zdraví, chuť a jednoduchost. Nechceme dělat jen další polotovary, jaké dnes zaplavují masový trh. Ten je bohužel často plný zbytečných, a hlavně nežádoucích chemických přísad a stabilizátorů, které do kvalitního jídla jednoduše nepatří. Naši zákazníci chtějí poctivé jídlo, díky kterému se budou cítit dobře. Naším cílem je proto spíš zjednodušit tu nejsložitější část vaření a „dotažení“. Zbytek nechat na zákazníkovi.
Hosté v dánské restauraci Alchemist mohou při večeři zažít něco, co se podobá spíše umělecké instalaci než klasickému stolování. Na talíři dostanou například jedlý „plast“ vyrobený z řas a kolagenu z rybí kůže, zatímco nad jejich hlavami se na kopulovitém stropě promítají obrazy plastového odpadu plovoucího v oceánech. Informovala o tom agentura AP.
Živina vznikla během pandemie z domácí výroby kimchi. Jak ten začátek vypadal?
Úplně na začátku to bylo opravdu domácí vaření. Kimchi a hummus jsme doma připravovali prakticky každý týden, takže dávalo smysl začít právě s nimi. Recepturu kimchi jsem testoval s různými lidmi ještě před pandemií. Jedna z prvních sklenic se shodou okolností dostala i k Lukáši Hejlíkovi, protože naše děti chodily do stejné školky. Dal mi velmi pozitivní zpětnou vazbu, a to mě utvrdilo, že má smysl pokračovat. V té době jsem ale ještě netušil, jak velký projekt z toho nakonec vznikne.
Kdy jste si uvědomil, že z toho může být skutečný byznys?
Ten moment přišel ve chvíli, kdy jsme si pronajali první výrobu v Přerově. Najednou jsme měli kuchyň o 350 metrech čtverečních a první zaměstnance. Do té doby to byl spíš experiment. V té chvíli ale začalo být jasné, že pokud chceme vyrábět ve větším, musíme celý projekt začít brát opravdu vážně.
Jak velcí dne jste?
Dnes máme přes 60 zaměstnanců. Výroba zabírá asi 1250 metrů čtverečních a sklady dalších přibližně 1200 metrů. Když k tomu připočteme kanceláře, jsme zhruba na třech tisících metrech čtverečních. Za několik let jsme se tak posunuli z domácí výroby do poměrně velkého potravinářského provozu.
Váš byznys stojí na myšlence připravit lidem tu nejsložitější část vaření. Proč právě tenhle model?
Je to reakce na dnešní životní tempo. Lidé chtějí vařit doma, ale často nemají čas nebo zkušenosti na složitější recepty. Proto neděláme hotová jídla. Snažíme se spíš připravit základ, například omáčku nebo fermentovanou zeleninu, a zákazník si jídlo dokončí doma podle sebe. Díky tomu má pořád pocit, že vaří, ale zároveň mu to ušetří spoustu času.
Sajlerova kantýna bez lidí roste rychleji než restaurace. Eat Smart chce letos zdvojnásobit síť
Ještě před pár lety byl Filip Sajler spojovaný především s cateringem a firemními kantýnami. Dnes stojí za technologickým projektem Eat Smart, který v roce 2025 ztrojnásobil objem prodejů a rozšířil síť chytrých lednic po celém Česku. Cíl? Nahradit klasické kantýny a zamířit do zahraničí.
Máme tým kuchařů, vývojářů receptur i oddělení kvality. Samotná příprava surovin je pořád hodně manuální práce. Velkou roli hraje náš produktový ředitel Ondřej Dufešek. Je to bývalý šéfkuchař z pražské Esky, který vařil i v michelinských restauracích v Londýně, mimo jiné v restauraci Gordona Ramsayho. Právě on dohlíží na to, aby naše produkty vznikaly s gastronomickou přesností, ale zároveň byly prakticky použitelné v běžné kuchyni. Pro nás je důležité, aby naše produkty vznikaly s gastronomickou zkušeností, ale zároveň byly použitelné v běžné domácí kuchyni.
Živina začínala jako značka, kterou lidé objevovali hlavně online. Jak se dnes nové food značky dostávají k zákazníkům?
Na začátku jsme byli hodně silní v online marketingu, protože jsem měl zkušenosti z digitálního podnikání. Paradoxně ale náš e-shop první rok a půl moc nefungoval. Měli jsme jen několik produktů a zákazníci nás objevovali hlavně přes menší obchody zdravé výživy, farmářské prodejny nebo bezobalové obchody. Postupně jsme se dostali i na velké online platformy jako Rohlík nebo Košík a později také do Kauflandu jako regionální potravina. Aktuálně jsme zastoupeni přibližně ve 300 menších obchodech a prodejnách po celé republice. V letošním roce se zároveň soustředíme na to, abychom se dostali do regálů velkých retailových řetězců, se kterými nyní jednáme. Náš vlastní e-shop nám přitom generuje zhruba polovinu tržeb.
Co je dnes váš nejprodávanější produkt?
Dlouhodobě je to kimchi. Když se sečtou všechny varianty, pořád je to naše nejprodávanější položka. Velmi silně rostou ale také základy jídel, které se stávají jednou z nejrychleji rostoucích kategorií. Ukazuje se, že právě tady jsme se velmi přesně trefili potřebu zákazníků: chtějí vařit doma kvalitní jídlo, ale zároveň si výrazně zjednodušit tu nejsložitější část přípravy. Velký zájem vzbudily také naše polévky, které jsme uvedli teprve nedávno.
Šéfkuchař Sajler mění firemní stravování. Místo nákladné kantýny postačí chytrá lednice
Čerstvé jídlo nonstop, bez kuchyně a bez obsluhy. Filip Sajler spustil síť chytrých lednic Eat Smart, které nabízejí přes stovku jídel včetně českých klasik – třeba i smažáku.
Pro nás je teď nejdůležitější zákaznická zkušenost. Z výzkumů víme, že lidé naše produkty hodnotí velmi dobře, ale často je berou spíš jako něco svátečního. Naším cílem je ukázat, že jsou dělané právě proto, aby se staly přirozenou mohou být součástí každodenního vaření.
Když byste měl tipnout jeden potravinový trend, který bude za pět let běžný, ale dnes o něm ještě tolik nemluvíme, co by to bylo?
Myslím, že velkým tématem bude regenerativní zemědělství. Tedy způsob, jakým se staráme o půdu a odkud suroviny pocházejí. Kvalita půdy totiž zásadně ovlivňuje kvalitu potravin, a právě tohle bude podle mě v budoucnu stále důležitější téma.
Z brownfieldu gastro centrum. Ambiente mění Holešovickou tržnici jídlem i architekturou
Holešovická tržnice se stává dalším klíčovým bodem pražské gastronomie. Ambiente tu rozvíjí koncept postavený na zavedených značkách a sdíleném dvorku.
Z kuchyní Perfect Canteen se během pár let stal jeden z nejzajímavějších gastronomických příběhů v Česku. A Filip Sajler posouvá laťku výš, s projektem Eat Smart buduje food-tech budoucnosti, který propojuje poctivé vaření, technologii a efektivní byznys. Sází na vývary bez aditiv, čerstvé hotovky, vlastní chytrou ledničku a hlavně filozofii, že kvalita je vždy na prvním místě.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Sláva hranolkům. V Belgii je uctívají jako národní poklad a takové lze ochutnat i v Praze
Jindřichohradecký zámek, který je třetím nejnavštěvovanějším na jihu Čech, se otevřel návštěvníkům. Do hlavní sezony, která začne na jihočeských hradech a zámcích na Velký pátek 3. dubna, mohou turisté při jedné prohlídce zhlédnout to nejlepší ze všech návštěvnických tras. Na Velikonoce zámek nabídne tradiční květinová aranžmá a také zábavnou rodinnou hru a 4. dubna se bude podávat sladká kaše bílé paní v černé kuchyni, řekl kastelán Jan Mikeš.
„Návštěvníci uvidí trasu, která není úplně obvyklá. My té trase říkáme výběr z prohlídek, protože zahrnuje tři nejznámější části jindřichohradeckého zámeckého areálu. Jsou to renesanční zelené pokoje, je to středověká černá kuchyně a je to zahradní hudební pavilon rondel,“ uvedl Mikeš. To nejzajímavější z celého zámku tak mohou lidé vidět během 50 minut. Do Velikonoc jsou o víkendech tři prohlídky denně, v 11:00, 13:00 a 15:00, a ve všední dny mimo pondělí jedna, ve 13:00.
V hlavní sezoně nabízí zámek, který patří k největším v České republice, šest prohlídkových okruhů. Letos od 1. srpna navíc zaplní druhé patro Adamova stavení velká výstava Veličenstvo před branami o návštěvách habsburských panovníků v Jindřichově Hradci. „Vystavíme opravdu unikáty. Budou tam i repliky korunovačních klenotů, protože když cestuje císař, cestují s ním také klenoty,“ popsal Mikeš.
Pokoje ve druhém patře Adamova stavení se skutečně jmenovaly císařské. Patřilo k výsadám největších rezidencí a některých klášterů, že nabízely luxusně zařízené hostinské pokoje. „Měly sloužit císaři, když projížděl kolem. A skutečně, v těchto našich pokojích skutečně nocoval třeba císař Leopold I. či Karel VI. Takže i tímhle způsobem chceme zpřítomnit ten dojem, jak mohl takový pokoj vypadat,“ dodal kastelán. Dominantou výstavy proto bude i veliké lože s obrovskými nebesy.
OBRAZEM: Sto místností, tisíce trofejí a žádná voda. Úklid Konopiště je alchymie
Na zámku Konopiště na Benešovsku vrcholí předsezonní přípravy. Uklízečky oprašují historický nábytek, čistí trofeje i talíře zavěšené na stěnách, myjí okna a ošetřují podlahy. Sezona na jedné z nejnavštěvovanějších památek středních Čech začne v dubnu, mimořádně se ale brány otevřou už tuto neděli při výročí narození vévodkyně Žofie z Hohenbergu.
Zámek kromě tradičních prohlídek nabízí v hlavní sezoně také trasu určenou rodičům s dětmi. Prohlídka vede částí přízemního podlaží 400 let staré budovy Adamova stavení. Hlavním hrdinou příběhu je malý hrabě Evžen Karel Černín, který si od svých devíti let psal deníky. Trasa vede také do více než 500 let staré a dodnes funkční černé kuchyně, v níž se návštěvníci dozvědí mnoho zajímavých informací o vaření, stolování i kuchařích a kuchtících.
Jindřichův Hradec je hrad přestavěný na zámek na soutoku Nežárky a Hamerského potoka. Se svou rozlohou 3,5 hektaru je po Pražském hradu a zámku v Českém Krumlově třetím největším zámeckým komplexem České republiky. Loni ho navštívilo 61 tisíc lidí, což je o 1368 více než v roce 2024.
Související
Macinka: Česko je ve srovnání s ostatními zeměmi premiantem v repatriaci svých občanů
