Mezonet na Břevnově měl složitou dispozici, tmavé centrum a za sebou už jednu drahou úpravu. Přesto se stal nejlepším Interiérem roku 2025 a porotu zaujal klidem, světlem i výrazným kovovým schodištěm.

Nejlepším Interiérem roku 2025 se stal byt, který původně architekti ze studia Esté architekti svým klientům spíš rozmlouvali. Mezonet na pražském Břevnově měl komplikovanou dispozici, tmavé středové části a za sebou už jednu nákladnou úpravu. Právě z těchto limitů ale nakonec vznikla rekonstrukce, která mezinárodní porotu vedenou profesorem Jiřím Pelclem přesvědčila nejvíc.

Z původně komplikovaného a tmavého spojení dvou bytů vznikl interiér, který působí spíš jako soukromá galerie než běžné rodinné bydlení. Architekti otevřeli dispozici světlu, propojili ji se zahradou a do prostoru vložili výrazné petrolejově modré objemy, které skrývají praktické funkce: koupelnu, úložné prostory nebo bar. Největší gesto ale patří schodišti. Kovové vřeteno ve světlém champagne odstínu není jen cestou mezi patry, ale objektem, který celý byt definuje.

22 fotografií v galerii

Právě to ocenila i porota, podle níž „mezonet funguje jako vizuálně klidná základna, v níž vyniká umění, materiály i samotná architektura. Je to typ interiéru, který nepůsobí okázale, ale sebevědomě. A to je v současném designu možná nejvyšší kategorie luxusu.“

Statek Martiny Pártlové ovládl hlasování veřejnosti

Silný investorský příběh přinesl také statek pro Martinu, vítěz hlasování veřejnosti. Usedlost zpěvačky Martiny Pártlové ukazuje, že venkovské bydlení už dávno neznamená kompromis mezi nostalgií a komfortem. Rekonstrukce pracuje s kamenem, dřevem, starými konstrukcemi a atmosférou původního statku, ale výsledkem není skanzen. Je to současný domov, který si pamatuje svou minulost.

8 fotografií v galerii

V kategorii rodinných domů zaujal rodinný dům v Klecanech od Martiny Pištělákové a Ondřeje Lukeše ze studia Martina Design. Dřevostavba pracuje s přiznanými CLT panely, světlými tóny a jednoduchou elegancí. Ukazuje, že dům ze dřeva nemusí být rustikální ani horsky útulný, ale může působit čistě, městsky a velmi současně.

Nízkonákladové bydlení s výhledem na Grandhotel Pupp

Na opačném konci rozpočtového spektra stojí projekt v Karlových Varech od Jana Beka a Anety Krupkové ze studia BEKARCH. Vítěz kategorie nízkonákladového bydlení dokazuje, že atmosféra nevzniká jen drahými materiály. Dvě jednotky 2kk staví na patině původních omítek, repasovaných dveřích, dobovém nábytku a promyšlené práci se světlem. Výsledek má šarm, který se nedá jednoduše koupit v showroomu.

Ve veřejných interiérech bodovala Mexická v Praze od týmu 20-20 Architekti. Do bývalé varny holešovického pivovaru vložili autoři výrazný víceúrovňový prostor s ochozy, centrální dvoranou a schodištěm, které má téměř filmovou monumentalitu. Industriální základ tu doplňují odkazy na mexickou a mayskou kulturu, kámen, ocel, dřevo i zlatem prosvětlené detaily.

Výrazný společenský rozměr má základní a mateřská škola VIA v Berouně od Jiřího Opočenského, Štěpána Valoucha a Ondřeje Králíka ze studia OV Architekti, ve spolupráci s Petrem Bočanem, Jakubem Neumannem a Martinou Formánkovou. Škola vznikla na brownfieldu a ukazuje, že vzdělávací prostor nemusí být jen souborem tříd a chodeb. Chodby se tu mění v místa pro hru, setkávání, samostudium i alternativní výuku. Architektura tak přímo ovlivňuje, jak se děti ve škole cítí.

Nejdřív škola, pak byty. U Prahy vzniká čtvrť velká jako celé dnešní Mstětice

Reality

Co když se čtvrť nezačíná byty, ale školou? V Mstěticích u Prahy zkoušejí model, ve kterém veřejná infrastruktura nepřichází jako reakce na development, ale jako jeho základ.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Kancelářský segment reprezentuje Cowork Purkyňova v Brně od Ivety Křížové ze studia Premier Interiors. Autorka využila podélnou dispozici budovy ze šedesátých let a vytvořila pracovní prostředí, které je flexibilní, přehledné a vizuálně zapamatovatelné. Luxfery, přiznané technologie a pravoúhlá geometrie dávají coworkingu identitu bez zbytečné dekorativnosti.

Panelákový byt zaujal novináře

Cenu generálního partnera Velux získala vila v Letovicích od Petra Skrušného ze studia Architektonika 3000. Dům zasazený do svahu pracuje s krajinou jako s hlavním luxusem. Otevírá se výhledům, přirozenému světlu a materiálům, které nestárnou módně, ale přirozeně, a to díky dubu, kameni a zemitým tónům.

Novináře si získal byt v pražském paneláku od Alexandry Hoffmannové a Jakuba Hoffmanna z Hurá studia. A právě tento projekt možná nejlépe ukazuje, že velké téma současného bydlení není jen vila za městem. Panelákový byt s umakartovým jádrem a složitou dispozicí se proměnil ve svěží, otevřený a osobní domov. Překližka, marmoleum, luxfery a barevné akcenty tu nepůsobí levně, ale svobodně.

I panelák může být krásný. Tento byt nad Prahou mění pohled na typovou architekturu

Reality

Výhled na pražské nebe, surový beton a klid ukrytý uprostřed ruchu města. Tento panelový byt dokazuje, že dobrý design dokáže změnit nejen prostor, ale i zažité předsudky.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Cenu zahraničních médií získala Vila M v Praze od Kataríny Varsové a Jana Roučky ze studia Tunicate. Rekonstrukce funkcionalistické vily z let 1937 až 1938 je lekcí zdrženlivosti. Betonové stěrky, dub, travertin, perforovaný plech, luxfery a patinovaná měď vytvářejí interiér, který respektuje minulost domu, ale nežije z nostalgie.

Výsledky byly vyhlášeny v pražském Centru současného umění DOX a porota vybírala z 215 přihlášených interiérů.

FOTOGALERIE: Bydlet v chlívku? Po citlivé rekonstrukci je z něj krásný letní byt

Reality

Staré hospodářské stavby už nemusí končit jako ruiny. V Panoším Újezdu vznikl z kamenného chlívku minimalistický byt, který ukazuje, jak může vypadat současný český venkov. Projekt se uchází o Českou cenu za architekturu.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Boeing ustál jeden z právních sporů kolem letadel 737 MAX. Federální porota v Seattlu odmítla žalobu polských aerolinek LOT, které po nucené odstávce strojů žádaly odškodnění 250 milionů dolarů, tedy asi 5,2 miliardy korun. Pro amerického výrobce jde o důležitý verdikt, LOT si ale zatím nechává otevřenou možnost dalšího postupu.

Polské aerolinky LOT vinily Boeing z podvodu a tvrdily, že jim nucená odstávka letadel 737 MAX způsobila výrazné finanční ztráty. Firma požadovala náhradu za ušlé příjmy kvůli údajnému „úmyslnému a nedbalostnímu zkreslování a opomenutí týkajícímu se letadel 737 MAX“, jak napsala agentura AFP. Porota federálního soudu v Seattlu ale podle soudních dokumentů rozhodla ve prospěch Boeingu.

„Jsme spokojeni s verdiktem poroty v náš prospěch,“ uvedl mluvčí společnosti Boeing. LOT rozhodnutí soudu uznal, zároveň si ale ponechal prostor pro odvolání. „Vzhledem k tomu, že právní spor ještě nemusí být ukončen, LOT se v této fázi k podrobnostem nebude vyjadřovat,“ uvedla polská společnost podle agentury Reuters.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Dvacet měsíců mimo provoz

Žaloba LOT následovala po celosvětové odstávce všech letadel 737 MAX, kterou v březnu 2019 nařídil americký Federální úřad pro letectví (FAA). Stroje zůstaly mimo provoz 20 měsíců, až do listopadu 2020. Rozhodnutí přišlo po dvou leteckých katastrofách. První se týkala letadla indonéské společnosti Lion Air 29. října 2018, druhá stroje Ethiopian Airlines 10. března 2019. Obě neštěstí si vyžádala celkem 346 obětí. Boeing v květnu 2019 připustil, že si byl vědom softwarového problému letadel.

LOT byla první leteckou společností, která v této věci amerického výrobce letadel zažalovala. V žalobě podané v říjnu 2021 tvrdila, že jí vznikla finanční újma kvůli zrušeným letům a nákladům na skladování odstavených letadel. Boeing obvinila z „podstatného zkreslování a opomenutí“ ohledně bezpečnosti letounů řady 737 MAX, tedy nejnovějšího modelu výrobce. Podle žaloby Boeing přesvědčil polské aerolinky, aby si vybraly tento model místo jeho předchůdce 737 NG, kterému původně dávaly přednost.

Boeing čelí také desítkám žalob podaných rodinami obětí havárií letadel 737 MAX. Téměř všechny skončily mimosoudním vyrovnáním, v některých případech ale rozhodoval soud. Chicagský soud letos 14. května přiznal rodině 24leté Američanky, která zahynula při havárii Ethiopian Airlines, odškodnění 49,5 milionu dolarů.

První občanskoprávní proces proti Boeingu v souvislosti s oběma haváriemi se konal v listopadu 2025. Porota v něm přiznala vdovci po jedné z obětí odškodnění 28,45 milionu dolarů. Další proces je naplánován na 3. srpna a bude se týkat smrti dalšího cestujícího z letu Ethiopian Airlines, irského inženýra Michaela Ryana ze Světového potravinového programu OSN (WFP).

V případě katastrofy letounu Lion Air všechny soudní spory skončily mimosoudním urovnáním. Poslední z nich, který se týkal jediného cizince na palubě, 26letého Itala, byl uzavřen koncem února.

Po četných zvratech od roku 2021 texaský soudce 6. listopadu 2025 nařídil zastavit trestní stíhání společnosti Boeing za obě havárie, dodala AFP.

Drahé letenky vracejí Čechy za volant. Chorvatsko už cenově dohání Řecko, roste zájem o Albánii i Polsko

Money

Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Žalobu podali i Češi

Americký soud už v únoru 2023 odmítl žalobu české letecké skupiny Smartwings a polských aerolinek LOT, které po Boeingu požadovaly odškodnění za nucenou odstávku letadel 737 MAX. Česká i polská letecká společnost tehdy žalovaly Boeing samostatně.

Skupina Smartwings podala žalobu na Boeing na začátku srpna 2020 u soudu v americkém státě Illinois. „Po dlouhém jednání, které trvalo rok a čtvrt a které bylo neúspěšné, jsme na výrobce letadel, společnost Boeing, podali žalobu,“ řekla tehdy deníku Lidové noviny mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková.

Jak vysoké odškodnění Smartwings žádaly, list tehdy neuvedl. V březnu 2020 mluvčí skupiny uvedla, že škoda způsobená odstávkou letadel Boeing 737 MAX přesáhla dvě miliardy korun. Smartwings v té době měly sedm těchto letounů.