Budoucnost České republiky je pouze v Severoatlantické alianci, jejíž nenahraditelnost se ukazuje právě dnes, kdy se ve východní Evropě opět válčí. Premiér Petr Fiala (ODS) to řekl při slavnostním zahájení dvoudenních Dnů NATO v Ostravě a Dnů Vzdušných sil Armády ČR na letišti v Mošnově na Novojičínsku.
„Když se podíváme na to, co se dnes děje kolem nás, tak připomínka významu členství v Severoatlantické alianci je možná důležitější než kdy jindy. Připomíná nám to, kdo jsou naši skuteční přátelé a spojenci a kam chceme patřit,“ řekl prezident Petr Pavel.
Připomněl narušení vzdušného prostoru Estonska ruskými stíhačkami, které se odehrálo tento týden, a nedávný vpád dvou desítek ruských dronů do vzdušného prostoru Polska. „To, co se událo v posledních dnech v Polsku, Estonsku, to, co se už čtvrtý rok děje na Ukrajině, je věcí nás všech, protože nebudeme-li stát při sobě, tak se to dříve či později stane i nám,“ řekl prezident.
V České televizi (ČT) později Pavel uvedl, že v případě ruského porušení pravidel musí NATO reagovat adekvátně. „A to včetně vojenské reakce. Rusko si totiž velice rychle uvědomí, že udělali chybu a překročili přijatelné hranice. Bohužel je to balancování na hraně konfliktu, ale ustupovat zlu prostě není možné,“ řekl Pavel. Podotkl, že vojenskou reakcí může být i sestřelení ruského letounu.
Fiala řekl, že NATO je nejúspěšnější obranná aliance. „Nenahraditelnost Severoatlantické aliance se ukazuje právě dnes, kdy se ve východní Evropě opět válčí, Moskva odmítá jednat, obsazuje cizí území, posílá drony k naším sousedům, bojová letadla nad pobaltské státy a prostě zkouší, co jí ještě projde,“ řekl premiér. Nejde podle něj o teoretické a vzdálené hrozby, ale o problémy, které má Česko doslova za humny.
„Česká republika udělala v posledních čtyřech letech dost pro to, abychom v takovém prostředí obstáli. Konečně posíláme dost peněz na obranu a přijali jsme zákon, aby se každý rok výdaje postupně zvyšovaly. Spustili jsme nejrozsáhlejší modernizaci české armády,“ řekl premiér a dodal, že část výsledků modernizace armády mohou lidé vidět právě nyní v Mošnově.
KLDR poslala Rusům vojenskou pomoc za deset miliard dolarů. Nazpět nedostala prakticky nic
Severní Korea v rámci dohody poslala do Ruska zbraně a vojáky v hodnotě bezmála deset miliard dolarů, tedy přes 206 miliard korun, ale výměnou dostala pouze zlomek. S odvoláním na jihokorejskou pobočku Nadace Friedricha Naumanna to napsala agentura Jonhap. KLDR vojensky pomáhá Rusku, které v únoru 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu.
Dny NATO jsou největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě. Ukázky na nich předvádějí armádní, bezpečnostní i záchranářské jednotky, letos z 16 zemí. Vstup na akci je zdarma a navštěvuje ji i více než 200 tisíc lidí.
Loni ale byly Dny NATO zrušeny kvůli povodním, které zasáhly i Moravskoslezský kraj. Při slavnostním zahájení akce to připomněl moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO), který za pomoc při povodních poděkoval všem záchranným složkám i české armádě.
Související
Fiala: Většina opozice obranu podceňuje nebo zneužívá k politickému boji
Premiér Petr Fiala se posledního půl roku tváří jako hráč pokeru. Snaží se přesvědčit národ, že předvolební preference, které přejí Babišovi, nic neznamenají. Že má v ruce silné karty, plán. A že v září vše zvrátí ve svůj prospěch. A znovu bude premiérem.
Všichni na ten plán čekají. Voliči jsou napjatí, jak premiér a lídr Spolu smaže drtivý náskok hnutí ANO ve volebních preferencích. Pro upřesnění, ANO bude patrně volit přes třicet procent voličů, Spolu se bude modlit za aspoň dvacet. To je aktuální situace.
Za čtrnáct dní budou volby. Nyní zřejmě přichází onen avizovaný drtivý úder Spolu. Jak vypadá? Poštovní schránky po celém hlavním městě, a možná i jinde, byly naplněny předvolebním čtyřstránkovým výtiskem, který má přesvědčit voliče, že Fiala je ten správný muž na svém místě. Takové jakoby noviny jsou vhazovány i do schránek s nálepkou, reklamu ne.
Čím nás premiér ve svém výtisku překlápí na svou stranu? Tak namátkou. V úvodním rozhovoru, který není podepsán a vedl ho patrně Fiala s Fialou, se praví. „Nabízím lidem, že budeme v příštích letech patřit mezi nejúspěšnější země světa.“ Nebo „Budeme rozumně hospodařit a chytře investovat.“ Anebo, „Více peněz půjde do inovací, výzkumu a školství, snížíme byrokracii pro malé a střední podniky.“ To jsou výňatky z této štiky předvolební kampaně, plátku Spolu, rozhazovaného do schránek.
Ano, slibem neurazíš, jak se říká. Bohužel, panuje zde obava, že slib je jenom slib. Před volbami se dá slíbit cokoliv. Dělají to všichni, Babiš, Fiala i Okamura. Výsledek činnosti je vždy více říkající než slib. Fiala bohužel může jen slibovat, výsledky za čtyři roky vlády nedoručil. Stát hospodaří hanebně, se schodkem přes dvě stě miliard korun každý rok. Mladí nedosáhnou na bydlení, ceny energií se neřízeně pohybují nahoru dolu, likvidují průmysl.
Na druhé straně, nelze říct, že by se v Česku přes veškerou neschopnost vlády, a nejen té současné, dařilo efektivně řídit stát a dát mu vizi, žilo špatně.
Dalibor Martínek: Kdy bude v Česku dostupné bydlení? Až nás převezmou Němci
Deja vu. Každou chvíli se koná nějaká konference za účasti klíčových hráčů českého trhu na téma bydlení. Ministři, developeři. Nyní For Arch nebo Summit dostupného bydlení v Obecním domě. Chodí tam stále stejní řečníci, ministr průmyslu Vlček, místního rozvoje Kulhánek, místopředseda Poslanecké sněmovny Havlíček. Někam si dovolí přijít i Ivan Bartoš.
Ale zpět k předvolební kampani, zbývají dva týdny do voleb. Jak praví hlavní heslo agitky Spolu, jde o všechno. Fiala v plátku, kterého musel nechat vytisknout stovky tisíc kusů, a zajistit distribuci, utratit za všechno miliony korun, vysvětluje, proč mají voliči dát hlas jemu a ne Babišovi. Argumenty jsou obecně známé. Ne na Východ, ale na Západ. Svoboda a prosperita.
Otázkou je, zda jsou tyto papírové čtyři stránky tím hlavním a dlouho připravovaným trumfem, který má zvrátit preference voličů a udržet na další čtyři roky u vlády Petra Fialu. Hlavou jde otázka: má snad Fiala připravené nějaké velké finále předvolební kampaně? Kde by obrátil nevěřící na svou víru.
Babiš, skvělý obchodník, jistě přemýšlí podobně, a nenechá se zaskočit. Otočení kormidla nedopustí.
Hlavním motivem pro rozhodnutí voličů nebude, co strany proklamují, co sepisují na webu nebo roznášejí na papíru. Hlavním faktorem budeou emoce. Babišovi se velmi dobře podařilo přesvědčit voliče, že nyní je všechno špatně a on bude tím správným, silným lídrem. V podobném duchu válcuje scénu Okamura. Fiala, jestli byl ten výtisk finále kampaně, nevyzařuje tolik energie, aby mohl tyto volby vyhrát. Má ještě nějaký trumf v rukávu?
Související
PROFIL: Zdeněk Hřib, šéf Pirátů. Chaosem tvořit budoucnost
Víza do Spojených států pro kvalifikované zahraniční pracovníky budou ročně stát 100 tisíc dolarů (asi dva miliony korun), uvedl podle agentur americký prezident Donald Trump. Na toto oznámení zareagovaly některé velké technologické společnosti tím, že varovaly své zahraniční pracovníky, aby neopouštěli USA nebo aby se urychleně vrátili, píše agentura Reuters.
Tato změna v legislativě by mohla zasadit velký úder technologickému sektoru, který je ve velké míře závislý na kvalifikovaných pracovnících z Indie a Číny, a který z velké části financoval Trumpovu prezidentskou kampaň, podotýká agentura.
Společnosti Microsoft, JPMorgan a Amazon reagovaly na oznámení tím, že zaměstnancům s tímto typem pracovních víz doporučily zůstat ve Spojených státech, jak vyplývá z interních e-mailů, do kterých nahlédla agentura Reuters. Zaměstnancům s vízy H-1B, kteří se nacházejí mimo USA, tyto technologické firmy doporučily, aby se vrátili předtím, než vstoupí nové poplatky v platnost v sobotu o půlnoci místního času (v neděli 06:00 středoevropského letního času).
Reakce ze zahraničí
Na nové opatření zareagovala již Indie a Jižní Korea. Indické technologické firmy budou tímto opatřením také zasaženy, uvedla indická národní asociace softwarových společností NASSCOM. Zavedení nového poplatku ve výši 100 tisíc dolarů by mohlo narušit globální operace indických technologických společností, které vysílají kvalifikované odborníky do Spojených států. NASSCOM zastupující indický IT průmysl v hodnotě 283 miliard dolarů uvedl, že jednodenní lhůta pro zavedení nové politiky vyvolala značnou nejistotu u podniků, odborníků a studentů po celém světě.
Jihokorejské ministerstvo zahraničí oznámilo, že vyhodnotí dopad změn v americkém systému udělování pracovních víz a případně bude s americkou stranou spolupracovat. Podle vládních údajů pocházelo v loňském roce celých 71 procent majitelů amerických pracovních víz typu H-1B z Indie, zatímco Čína byla s 11,7 procenty pracovníků na druhém místě, uvádí agentura Reuters.
Čím se Trump Britům odvděčil za královské přijetí? „Drobky ze stolu v Silicon Valley“, říká bývalý vicepremiér a insider z Mety
Donaldu Trumpovi se v Británii dostalo královského přijetí. Premiér Keir Starmer se snaží pomocí dobrých vztahů získat pro Brity co nejlepší podmínky. Druhá státní návštěva, kterou kromě Trumpa žádný prezident nedostal, dala premiérovi do ruky hmatatelné výsledky. Přísloví, že není zlatem všechno, co se třpytí, však platí i v tomto případě.
Od svého nástupu do úřadu v lednu zahájil Trump rozsáhlé zpřísnění imigrační politiky, včetně opatření k omezení některých forem legální imigrace. Vízový program H-1B pro kvalifikované zahraniční pracovníky, například vědce nebo programátory, jim umožňuje pracovat ve Spojených státech po dobu tří let, kterou lze prodloužit na šest let. Víza platí zahraničním specialistům zaměstnavatelé, píše AFP.
Přednost pro americké pracovníky
Trump se proti tomuto programu vymezoval už ve svém prvním mandátu. Odůvodňoval to tím, že chce dát přednost americkým pracovníkům a že jde o nástroj technologických firem k najímaní levnějších zahraničních pracovníků. Také agentura AP píše, že za využití víz H-1B podniky zaměstnávají lidi, kteří jsou ochotní pracovat za 60 tisíc dolarů ročně, což je o dost méně než platy amerických specialistů.
Trumpova hrozba zpřísnit pravidla pro víza H-1B se stala hlavním bodem sporu s technologickým průmyslem, který přispěl miliony dolarů na jeho prezidentskou kampaň.
Nyní Trumpova administrativa chce, aby velké technologické firmy v USA zaučovaly Američany, nikoli cizince. „Pokud chcete někoho vyškolit, vyškolíte mladého absolventa jedné z velkých univerzit v naší zemi, vyškolíte Američany a přestanete dovážet lidi, aby nám brali práci,“ řekl před novináři v pátek ministr obchodu Howard Lutnick, který stál po boku šéfa Bílého domu v Oválné pracovně. Dodal, že všechny velké podniky s tím souhlasí, píše AP.
Americký prezident Donald Trump připustil, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal. Řekl to na tiskové konferenci s britským premiérem Keirem Starmerem na závěr své státní návštěvy Británie. Podle Starmera spolu mluvili o způsobech, jak zvýšit podporu pro Ukrajinu a vyvinout větší tlak na Putina, aby souhlasil s mírovou dohodou, která vydrží.
Počet žádostí o víza H-1B v posledních letech výrazně vzrostl. Administrativa tehdejšího prezidenta Joea Bidena jich přitom podle AFP schválila nejvíce v roce 2022. Naopak největší počet zamítnutých žádostí byl v roce 2018, tedy v době Trumpova prvního funkčního období.
Vízový program H-1B byl podle AP vytvořen v roce 1990 a přiděluje se prostřednictvím loterijního systému. Letos byla společnost Amazon zdaleka největším příjemcem víz H-1B s více než 10 tisíci udělenými vízy. Následovaly firmy Tata Consultancy, Microsoft, Apple a Google, uvádí AP.
Trump také v pátek podepsal výkonné nařízení k vytvoření „zlaté karty“ pro lidi, kteří mohou zaplatit jeden milion dolarů (zhruba 22 milionu korun) za trvalý pobyt, píše agentura Reuters. „Bude to ohromný úspěch,“ řekl podle AFP Trump.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
Související
„Buďte radši online“. Firmy varují své zaměstnance před cestou do USA
