Vítězství maďarského premiéra Viktora Orbána v nadcházejících parlamentních volbách by mohlo výrazně zkomplikovat schvalování nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie na období 2028 až 2034. Upozornil na to server Politico. Podle plánu by se členské státy měly na takzvaném víceletém finančním rámci (VFR) dohodnout do konce letošního roku, Orbán však už dříve pohrozil vetem.
Evropská komise představila návrh rozpočtu v objemu 1,8 bilionu eur loni v červenci. Dokument počítá s flexibilnějším a ambicióznějším nastavením a nově také s užším propojením čerpání unijních peněz s dodržováním principů právního státu. Právě tato podmínka je jedním z hlavních sporných bodů.
Aby rozpočet vstoupil v platnost, musí ho jednomyslně schválit všechny členské státy i Evropský parlament. Už předem se přitom počítalo s dvouletým vyjednáváním. Sedmiletý rozpočet pokrývá klíčové výdaje EU, včetně podpory zemědělců, kohezních fondů, infrastruktury nebo pomoci rozvojovým zemím.
„Orbán-gate“ otřásá Maďarskem. Desítky tisíc lidí podpořily policistu, který odhalil údajnou akci proti Tisze
Téměř 26 tisíc lidí přispělo do sbírky na podporu bývalého policejního vyšetřovatele, který veřejně promluvil o údajné tajné operaci zaměřené proti opoziční straně Tisza. Informovala o tom agentura AFP. Případ přichází jen dva týdny před parlamentními volbami, v nichž premiérovi Viktoru Orbánovi, vládnoucímu od roku 2010, hrozí porážka.
V Bruselu panují obavy, že jednání může zkomplikovat nejen výsledek maďarských voleb 12. dubna, ale i politický vývoj ve Francii. Tamní prezidentské volby v roce 2027 by podle některých scénářů mohly přivést k moci krajně pravicovou vládu, která by se mohla postavit po bok Budapešti.
Podle diplomatů oslovených serverem Politico by nejhorším scénářem bylo Orbánovo znovuzvolení a následné zablokování rozpočtových jednání. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka už naznačil, že Budapešť nevidí důvod spěchat. „Pokud vyhrajeme volby, nevidíme důvod uzavírat dohodu do konce roku 2026,“ uvedl.
Maďarsko dlouhodobě odmítá propojení unijních plateb s dodržováním demokratických standardů. Naopak bohatší severoevropské státy tuto podmínku prosazují jako klíčovou. Budapešť varuje, že by Evropská komise mohla pozastavit značnou část zhruba 37,7 miliardy eur, které by měly Maďarsku v novém rozpočtovém období připadnout.
Maďarsko je v současnosti jedinou zemí EU, která čelí řízení podle článku 7 kvůli porušování principů právního státu. Kvůli těmto sporům má už nyní omezený přístup k unijním fondům, přičemž část prostředků zůstává zmrazená.
Evropská komise nově navrhuje, aby se dodržování principů právního státu vztahovalo na celý rozpočet, nikoli jen na jednotlivé oblasti. Podle Budapešti by to mohlo vést k úplnému odstřižení od unijních peněz.
Brusel zároveň doufá, že případná změna vlády v Maďarsku by mohla situaci odblokovat. Opoziční strana Tisza vedená Péterem Magyarem slibuje posílení boje proti korupci i obnovu nezávislosti soudů a akademických institucí, což by mohlo otevřít cestu k uvolnění dosud zadržených fondů.
Související
Brusel proti Orbánovi. Pomohl mu tím k vítězství v domácích volbách?
Kritiku od ukrajinských politiků i podnikatelů sklidil šéf německé zbrojařské skupiny Rheinmetall Armin Papperger, který dal před několika dny dal najevo pochybnosti ohledně inovativnosti ukrajinských dronů. Píše o tom server Politico. Později Rheinmetall vyzdvihl snahy Ukrajinců o obranu jejich země před ruskou agresí.
Papperger v rozhovoru pro server The Altantic řekl, že ukrajinští výrobci dronů nepřišli s žádnými skutečnými technologickými průlomy. Vývoj bezpilotních letounů přirovnal ke hře se stavebnicí Lego. Největšími výrobci dronů na Ukrajině jsou podle něj „ukrajinské ženy v domácnosti, které mají v kuchyni 3D tiskárny a vyrábějí součásti strojů.“ Řekl také, že toto není inovace.
Politico připomíná, že západní média ukrajinský dronový program chválí a The Atlantic napsal, že kvůli němu dělostřelectvo a obrněná vozidla působí zastarale. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o víkendu ukrajinské stíhací drony nabízel zemím Perského zálivu na obranu před íránskými bezpilotními letouny.
USA zvažují krok, který může změnit válku s Íránem. Ve hře je ropný ostrov
Spojené státy by se mohly zmocnit íránského ostrova Charg. V rozhovoru s listem Financial Times to prohlásil americký prezident Donald Trump. Ostrov, který leží asi 25 kilometrů od íránské pevniny, slouží jako exportní terminál pro 90 procent vývozu ropy z islámské republiky.
Papperger však řekl, že ukrajinské systémy nejsou tak sofistikované jako technika produkovaná velkými západními zbrojovkami. „Není to technologie, jakou má LockheedMartin, General Dynamics nebo Rheinmetall,“ uvedl šéf německého koncernu.
Poradce Zelenského Oleksandr Kamyšin vyzdvihl roli, jakou hrají ukrajinské civilistky ve válečné výrobě. „Často vídám, že ukrajinské ženy pracují na stejné úrovni jako muži,“ uvedl s tím, že si zaslouží respekt. Podobně si vyjádřila ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková, která napsala, že ukrajinské ženy jsou opravdu klíčovou součástí ukrajinského válečného úsilí a bezpečnosti Evropy.
Ostřeji na Pappergerovy výroky reagoval Jaroslav Kalinin, šéf ukrajinské obranné firmy Infozachyst. Vzkázal mu, že vojenské inovace je třeba hodnotit podle jejich efektivity na bojišti, a ne podle technologické komplikovanosti. „Nikoliv podle standardů zaběhlých ve vaší firmě, ale podle jediného kritéria, na kterém ve válce záleží - podle efektivity,“ napsal na facebooku. „FPV dron za 500 dolarů (10 700 korun), který zničí tank za miliony - to je inovace,“ uvedl také.
Podle ukrajinského investora do technologií Denise Dovgopolija Pappergerovy výroky ukazují na jeho zásadní nepochopení inovací. Uvedl, že šéf Rheinmetallu strávil desítky let v branži, kde se „produkt vyvíjený deset let považuje za inovativní“. Domnívá se, že těžká technika jako tanky se ve válkách v budoucnosti budou používat jen zřídka, což se podle něho ukazuje už na bojišti na Ukrajině.
Server France24 napsal, že po Pappergerových výrocích se mezi uživateli sociálních sítí rozšířil hashtag #MadeByHousewives. Lidé si z nich dělali legraci a sdíleli příspěvky dokládající výsledky ukrajinského obranného průmyslu. Kamyšin například v příspěvku na sociální síti X napsal: „Naše drony z lega vyráběné ženami v domácnosti spálily přes 11 tisíc ruských tanků“.
Rheinmetall pak v neděli v prohlášení na síti X ujistil, že chová nejhlubší respekt k obrovskému úsilí Ukrajinců bránit se proti ruské invazi. Společnost vyzdvihuje, že Ukrajina bojuje efektivně i s omezenými prostředky, a uvádí, že inovativní síla a bojovnost Ukrajinců jsou pro inspirací.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Němci a Ukrajinci spustili společnou výrobu dronů, lokalita továrny je utajena
Sdílení elektřiny je zatím podle Kateřiny Stehlíkové ze společnosti E.ON tématem primárně pro nadšence, boom ale podle ní přijde. Přispěje k němu uvolnění podmínek Elektroenergetického datového centra a také zavedení dynamického alokačního klíče. Odběratelé pak mohou ušetřit přibližně deset procent nákladů ročně.
Jak v praxi funguje sdílení elektřiny? Co je potřeba kromě chytrých elektroměrů u všech zúčastněných a fotovoltaiky na straně výrobce?
Nemusí to být jen fotovoltaika, můžeme využít i další výrobní zdroje jako vítr nebo vodu, často dnes sdílí také „bioplynky“. V režimu aktivního zákazníka je potom nutná pouze registrace u EDC, tedy Elektroenergetického datového centra. Registrují se tam jak výrobní, tak i spotřební odběrná místa.
Kolují v souvislosti se sdílením elektřiny nějaké mýty, které zákazníky odrazují?
Mnozí si představují, že si přes den vyrobí na chatě elektřinu a večer ji spotřebují v pražském bytě. To bohužel nejde, výroba a spotřeba musí vždy proběhnout ve stejném patnáctiminutovém okně. Spousta lidí si pak sdílení představuje jako fyzický přenos energie do daného odběrného místa, ve skutečnosti se ale jedná pouze o účetní operaci. Sbírají se data o výrobě a spotřebě, která se na konci měsíce porovnají a kde se výroba se spotřebou v daném okně protnou, tam dojde k přepočtu ceny. V neposlední řadě jsou tam i cenové nejasnosti. V případě sdílení se bavíme pouze o úspoře na silové složce elektřiny. Poplatky za distribuci zůstávají stejné.
Když se pracuje s režimem „čtvrthodin“, možná tolik nedává smysl sdílet s jinými domácnostmi. Jak vypadá ideální skupina odběratelů?
Určitě bych nezavrhovala ani domácnosti, jen je třeba vybrat takové, které mají spotřebu během dne. Mohou to být rodiny s malými dětmi nebo lidé, kteří pracují z domova. Navíc díky chytrému řízení domácností lze se spotřebou lépe pracovat. Kromě domácností potom ve skupině aktivního zákazníka mohou být například podnikatelé nebo provozovny. Ideální je nakombinovat různé profily, aby bylo sdílení co nejefektivnější.
S kolika odběrnými místy může výrobce sdílet?
Když se bavíme o sdílení v režimu aktivního zákazníka, skupina může mít maximálně jedenáct členů. Jednoho výrobce a deset odběratelů, optimální počet je sedm nebo osm.
Může být odběratel ve vícero skupinách?
To bohužel ne, odebírá vždy jen od jednoho výrobce. Více výrobců můžete mít až v energetickém společenství. Tam se sloučí klidně tisíc subjektů a každý odběratel může mít až pět výrobců.
Máte přehled, jak se v praxi obvykle nastavují ceny za sdílení?
Trh se v tomto ohledu teprve tvoří. Někteří výrobci jsou velmi ambiciózní, jejich sazby mnohdy převyšují současnou nabídku dodavatelů. To se pak projevuje na poptávce ze strany odběratelů, tito výrobci a jejich skupiny zpravidla leží ladem. Zlatý střed se dnes pohybuje kolem patnácti set až dvou tisíc za nasdílenou megawatthodinu.
Rozhovor vyšel v magazínu Newstream CLUB
Obálka jarního vydání magazínu Newstream CLUB s Vendulou Pizingerovou Newstream
Dokázala byste říct, jaká je při sdílení průměrná úspora?
To závisí na odběru jednotlivých stran. I proto se v rámci platformy Propojeno snažíme stavět co nejrozmanitější skupiny. Co se průměrné úspory klasických odběratelů týče, jde zhruba o deset procent nákladů. Možná to není ohromující číslo, na druhou stranu zákazník díky sdílení získá jednak chytrý elektroměr, ale také velmi detailní přehled o své měsíční spotřebě. Když to pak dokáže promítnout do svého chování, může ušetřit ještě víc.
Jak vytváření skupin funguje? Lidé si v aplikaci sami vyberou, nebo je propojujete podle určitých parametrů?
Aplikací je na trhu celá řada, každá může fungovat trochu jinak. U nás v první řadě každého zákazníka oskórujeme. Odběratele podle roční spotřeby, výrobce podle kapacity výroby, lokality a dalších parametrů. Odběratelé si pak vybírají výrobce. Aktuálně se rozhodují primárně podle ceny, nicméně věřím, že do budoucna pomůže i skóre.
Ceny elektřiny 2026: Fixovat, nebo čekat? Experti radí
Ceny elektřiny se po krizových letech uklidnily, jistota se ale nevrátila. Domácnosti tak řeší zásadní dilema: zajistit si cenu, nebo zůstat flexibilní? Na první pohled se zdá, že nejhorší období je za námi. Realita je ale složitější. Energetika se proměňuje rychleji než kdy dřív. A s ní i způsob, jak o cenách přemýšlet.
Řekla bych, že roste. Sice ne dramaticky, ale patrné to je. Zatím je to téma pro nadšence, ale věřím, že boom ještě přijde. Přispěje k tomu mimo jiné uvolnění pravidel EDC, zejména zavedení dynamického alokačního klíče.
V čem tato změna spočívá?
Dnes se pracuje se statickým klíčem a jeho opakováním. Výrobce si nastaví poměr, kterým výrobu alokuje mezi jednotlivé odběratele ve své skupině sdílení. Jakmile si pak odběratel vyčerpá svůj podíl, víc už vzít nemůže. I kdyby ve skupině zůstaly přebytky. Dynamický alokační klíč umožní odběr i nad rámec alokovaného podílu.
Kolik domácností dnes v Česku sdílí?
V celém Česku zatím vzniklo 21 tisíc skupin a zapojilo se 36 tisíc účastníků. Přímo v E.ONu máme 6500 účastníků ve 1200 skupinách. Z celkového množství retailových zákazníků je to stále zanedbatelné číslo, ani ne jedno procento.
Řada dodavatelů postupně omezuje kapacity virtuálních baterií. Proč se to děje?
Virtuální baterie jsou pro zákazníky jedním z nejlepších způsobů, jak přetoky optimalizovat, ale pro dodavatele je to velmi náročné řešení a musíme řešit rentabilitu tohoto produktu. Proto se na trh dostávají další alternativy, kromě sdílení například i flexibilita, která pomáhá zachovávat rentabilitu virtuální baterie i pro dodavatele. Je pravda, že zákazníkům, kteří fotovoltaiku stavěli v době největšího boomu, se nyní prodloužila návratnost. Výkupní ceny za přetoky odeslané do sítě nejsou tak vysoké. Sdílení tedy může být zajímavou alternativou.
Je možné, že se kapacity virtuálních baterií budou dál omezovat?
Možné to je. Potřebujeme lépe predikovat chování zákazníků a také mít nástroje, jak fotovoltaiky i jejich baterie ovlivňovat. Ze zkušeností ale víme, že zákazníci ani nad určitý limit nebyli schopni spotřebovat vše, co si do virtuální baterie uložili. Proto jsem přesvědčená, že omezení kapacity na její využívání až tak zásadní dopad nemá.
V některých lokalitách už distributoři vůbec neumožňují připojení fotovoltaiky do sítě.
Potom žádná cesta ke sdílení neexistuje?
V roli výrobce bohužel ne, jedině jako odběratel. Z pohledu výstavby fotovoltaiky je v takových oblastech jedinou možností bezpřetoková elektrárna. Do flexibility se ale zapojit lze.
Jak to pak funguje?
Baterii využijeme pouze na dobíjení ze sítě, nikoli naopak. Je to otázka distributorů a kapacit sítě, nicméně problém je i to, že zejména v minulosti se stavěly extrémně předimenzované fotovoltaiky. Přitom když si postavíte systém vybalancovaný se spotřebou a nastavíte si správně fyzickou baterii, může to vycházet velmi dobře. Je to hlavně o tom nemít velké oči a nečekat, že na přetocích z elektrárny extrémně vydělám. Směřovat bychom měli především k pokrytí vlastní potřeby. A ještě je třeba zdůraznit, že to není rentabilní pro každou domácnost, je nutné dobře počítat.
Kateřina Stehlíková
Má více než dvacet let zkušeností v oblasti produktového řízení a inovací v energetice a finančních službách. Ve společnosti E.ON působí jako Head of Product Innovations a zaměřuje se na rozvoj zákaznicky orientovaných produktů a služeb v regulovaném prostředí.
Šéf JRD Sadil: Realitní trh brzdí. Nově o něm rozhoduje i dění na Blízkém východě
Růst cen ztrácí tempo a investoři přepínají do opatrnějšího režimu. „Mírný růst v řádu jednotek procent je dnes realistický,“ říká Jan Sadil z JRD Development. Hra se přesouvá od spekulace k výnosu.
Ikona, legenda, pan herec i scenárista a dramatik. Ano, čerstvý devadesátník Zdeněk
Svěrák je tím vším. A přes všechny nánosy mramoru by se mohlo zapomenout, proč
se zrovna tento muž stal tak zásadní figurou tuzemské kultury a veřejného života
vůbec, až má část politického spektra potřebu se u příležitosti jeho jubilea vůči němu
ostře vymezit. Proč je Zdeněk Svěrák pojem?
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Jan Zápotočný: Fotovoltaika se vyplatí každému. Jen se musí smysluplně navrhnout
