Plán, který má posílit Ukrajinu, může zároveň zásadně zatížit členské země EU, včetně Česka. Komise prosazuje použití ruských rezerv, ale Belgie varuje před právním rizikem a ECB odmítá vstupovat do role záchranné „tiskárny“. Více v komentáři ekonoma Lukáše Kovandy.
Poslanci Evropského parlamentu výraznou většinou hlasů schválili navýšení víceletého rozpočtu EU do roku 2027, včetně poskytnutí 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu korun) Ukrajině. Kyjev by měl po předchozí dohodě EP se členskými státy dostat v příštích čtyřech letech 33 miliard ve formě půjček a 17 miliard dotací.
Po jednání s členskými státy EU dosáhli poslanci Evropského parlamentu dohody o revizi dlouhodobého rozpočtu EU, která řeší nepředvídané problémy, jako je ruská invaze na Ukrajinu.
Česko získalo v prvním pololetí z rozpočtu Evropské unie o 45,6 miliardy korun více, než do něj odvedlo. Z celkové sumy takzvané čisté pozice tvoří 24,8 miliardy korun příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Uvedlo to ministerstvo financí. Za loňský rok byla čistá pozice Česka vůči EU včetně peněz z plánu obnovy 61,2 miliardy korun.
Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o skoro 90 miliard korun více, než do něj odvedla. Je to ještě o pár miliard víc než předloni. Celkově od vstupu ČR do EU v květnu 2004 se Česko stane v souhrnu skoro bilionovým čistým příjemcem evropských peněz, uvedlo ministerstvo financí.
Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během pátečního druhého dne jednání na Floridě 🤝 shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Podle agentur to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem budou pokračovat i dnes.
