Spolehlivost sítí a ochrana dat před jejich falšováním i úniky. To jsou dnes hlavní témata nejen pro firmy, ale také pro kritickou infrastrukturu státu, kde na chyby není ani nejmenší prostor. „Když volám kolegovi a nedovolám se, zkusím to za chvíli znovu. Ale když volám záchranku, druhý pokus už obvykle nemám,“ říká Martin Bajer ze společnosti TTC Marconi, která v oblasti kritické infrastruktury a kritické komunikace působí coby poskytovatel technologických řešení.

Podle Bajera jsou minulostí časy, kdy v kritické infrastruktuře, kam kromě integrovaného záchranného systému patří třeba energetiky nebo doprava, stačilo přenést jen hovor. Dnes jsou klíčová také data. Ať už jde o video ze zásahu, které může pomoct s vyhodnocením reakce i zrychlením pomoci, nebo třeba mapové podklady lokality. „Jde nejen o to, aby data odešla z jednoho místa na druhé, ale také aby je cestou nikdo neodposlechl, nestáhl nebo nepozměnil,“ vysvětluje. Kybernetických hrozeb v poslední době přibývá a souvisí to i s geopolitickou situací. Navíc technologie – i ty ve špatných rukou – jsou stále lepší. 

AI v roli ochránce i útočníka

Umělá inteligence má dvě stránky. Na jedné straně pomáhá. Ve složkách integrovaného záchranného systému třeba s identifikací opakujících se případů a vyhledávání informací v historii nebo při trasování lidí podle určitého vzorce chování. V energetice dělá predikce spotřeby a chování odběratelů, na železnici řídí vlaky… Umí ale i škodit.

Negativním fenoménem poslední doby jsou takzvaná deepfake videa zobrazující nepravdivý digitální obsah. „Technologie na generování fotek, videí i hlasových záznamů se průběžně zdokonalují. Dnes to pořád ještě dokážeme nějakým způsobem rozpoznat, s trochou cviku si všimneme třeba drobných chyb v obraze nebo mluvě. Ale pomalu se dostáváme na hranu a je jen otázka času, kdy už to nebude v našich rozpoznávacích schopnostech. Potom přijde na řadu souboj umělých inteligencí,“ zmiňuje Bajer. 

Umělá inteligence místo lidí? OpenAI představila platformu pro nasazení AI agentů

Zprávy z firem

Společnost OpenAI představila novou platformu Frontier, která má firmám usnadnit zavádění takzvaných AI agentů – nástrojů umělé inteligence, jež mají zvládat konkrétní pracovní úkoly s minimální potřebou lidského zásahu.

nst

Přečíst článek

Podobné souboje mezi „hodnou a zlou“ umělou inteligencí ale nebudou jen otázkou deepfaků, nýbrž i samotné ochrany a nabourávání sítí. „Síť je živý mechanismus, není to jen drát natažený z místa A do místa B. Je to série bodů, kterými informace prochází. AI nám dnes pomáhá s tím, aby zpráva šla správným směrem a dorazila do cíle s co nejmenším zpožděním,“ popisuje Bajer a pokračuje: „Na druhé straně pak zase díky umělé inteligenci dokáží potenciální útočníci tyto mechanismy odposlouchávat. Už na to nepotřebují hackery, stačí jim algoritmus strojového učení, který se dokáže přizpůsobit chování uživatelů v síti a naučí se napodobit jejich chování. O to těžší bude do budoucna zjistit, zda se skutečně jedná o útok, nebo je to normální chování někoho v rámci sítě. V tom je to velmi nebezpečné.“ 

Zcela přirozeně tak nastává „závod ve zbrojení“, kdy se jak v koncových zařízeních tak i v síťových prvcích využívají mechanismy zkoumající chování uživatelů v rámci sítě. Ty pak dokáží vypozorovat, když se někdo nebo něco chová nestandardně. Jak ale upozorňuje Martin Bajer, ani drobná odchylka od normálu nemusí znamenat, že se jedná o útok. Někdy může jít o jinak neškodnou změnu chování uživatele. Proto jde ruku v ruce s větším zabezpečováním systémů také pravidelné školení lidí. 

„Ze dvou třetin je to pořád o lidech, technologie tvoří zbytek. Ne každý dokáže odhalit rafinovaný podvod, lidé se tak stávají pomyslným nejslabším článkem řetězce. Proto s nimi musíme neustále pracovat, říkat jim, jak se mají v sítích chovat, na co mohou kliknout, jaké chování je podezřelé a kdy by to měli hlásit. Dnes už i ze zákona probíhají povinná školení na kybernetickou bezpečnost. To je určitě posun k lepšímu, dřív tady nic takového nebylo,“ vysvětluje Bajer. Zdůrazňuje, že základem je dvojí ověřování informací. Útočníkům totiž nahrává do karet i fakt, že lidé se přirozeně bojí ptát, aby nedali najevo „slabost“. 

David Ondráčka: Doba post-uhelná. Ostravsko a Karvinsko hledají novou cestu

Názory

Ukončení těžby černého uhlí v Česku a zavření posledního dolu OKD není jen zpráva z energetiky. Pro Ostravsko a Karvinsko je to historický zlom, má hluboký regionální kontext, uhlí ovlivňovalo životy všech a nese v sobě pro místní velký kus nostalgie. Kudy dál s regionem?

David Ondráčka

Přečíst článek

Budoucnost je v 5G sítích

Technologický vývoj jde rychle dopředu, některá odvětví ale zůstávají konzervativní, což s ohledem na bezpečnost situaci lehce komplikuje. Zatímco v energetice se komunikační standardy a sítě mění v pěti až desetiletých periodách, na železnici to může trvat klidně třicet let. „Do sítě se tak přidávají různé prvky, které umí číst staré protokoly a propojovat moderní technologie s jejich předchůdci. Tyto technologie jsou sice stále spolehlivé, z hlediska bezpečnosti ovšem nebyly navrhovány pro dnešní dobu. Proto musíme hledat prostředky, jak je zabezpečit a stavět kolem nich ploty,“ vysvětluje Bajer. 

Síť pro kritickou infrastrukturu v Česku přirozeně není jen jedna. Je tady síť ministerstva vnitra určená pro nejkritičtější část, tedy pro stát, silové složky a složky integrovaného záchranného systému. Energetiky, doprava a další aktéři pak mají sítě vlastní. Výhodou je, že tyto sítě byly už historicky budované jako kritické, jsou tak dostatečně robustní a s novými technologiemi se postupně upgradují. Teď je ale po letech čeká velká změna. 

Přichází spolu s 5G sítěmi, které výrazně mění mobilní složku kritické infrastruktury. Přinášejí nový standard MCX, který nahradí stávající Tetrapol a umožní právě přenos nejen hlasu, ale i videí a dalších dat. Důležitým aktérem se i v této oblasti stane ministerstvo vnitra, které dnes provozuje radiovou síť založenou na standardu Tetrapol. Do budoucna se stane alternativním mobilním operátorem a poskytne klíčovým složkám kritické infrastruktury služby založené na 5G sítích a MCX řešeních. „Začíná se na tom pracovat, ministerstvo vnitra vypsalo výzvu v rámci IROP, tedy Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), potom bude následovat série výběrových řízení na dodavatele,“ říká Bajer a dodává: „Změna, kterou 5G a MCX přinášejí, tak nebude jen technologickým upgradem, ale zásadním posunem v tom, jak stát a klíčové služby komunikují v krizových situacích.“

Společnost OpenAI představila novou platformu Frontier, která má firmám usnadnit zavádění takzvaných AI agentů – nástrojů umělé inteligence, jež mají zvládat konkrétní pracovní úkoly s minimální potřebou lidského zásahu.

Frontier umožňuje firmám tyto AI nástroje nejen vytvářet, ale také spravovat tak, aby měly jasně nastavená pravidla fungování a odpovídající přístup k datům, píše agentura Bloomberg. Cílem je zjednodušit celý proces jejich nasazení a otevřít cestu k širšímu využití mezi firemními zákazníky. OpenAI tyto nástroje označuje jako „AI spolupracovníky“.

Právě na AI agenty dnes stále více sází přední technologické firmy, včetně OpenAI a Anthropic. Mají za úkol vykonávat práci jménem lidí a postupně měnit způsob, jakým firmy využívají software. Tento posun ale zároveň vyvolává nervozitu mezi investory, kteří se obávají dopadu na tradiční softwarové společnosti. AI startupy se proto snaží rychle získat nové firemní klienty, aby posílily příjmy a pokryly vysoké náklady spojené s vývojem pokročilé umělé inteligence.

Aktualizováno

Bitcoin spadl pod 70 tisíc dolarů, nejníže od listopadu 2024

Trhy

Cena největší a nejznámější kryptoměny bitcoin dnes poprvé od listopadu 2024 klesla pod 70 tisíc dolarů (1,44 milionu korun). Z maxima, na němž se ocitla na podzim loňského roku, už je cena níže o více než 45 procent. Jen od začátku letošního roku bitcoin ztrácí přes 20 procent.

ČTK

Přečíst článek

Odstranění bariéry

Podle vedení OpenAI vznikla platforma Frontier na základě zkušeností ze spolupráce se stovkami velkých firem. Ty ukázaly, že nasazení AI agentů ve větším měřítku je technicky i organizačně složité, a právě tuto bariéru chce OpenAI svým novým řešením snížit.

Důležitou novinkou je také to, že Frontier má umožnit integraci AI agentů i od konkurenčních firem, včetně společnosti Anthropic. Platforma by se tak mohla stát centrálním místem, kde firmy budou řídit více AI nástrojů najednou.

Mezi společnosti, které Frontier už využívají, patří podle OpenAI například Intuit, State Farm a Thermo Fisher Scientific.