Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

PROFIL: Kateřina Konečná překabátovala komunisty a miluje ji i český kapitál. Bude to ve volbách stačit?

Europoslankyně Kateřina Konečná, volební lídr hnutí STAČILO!
ČTK
Stanislav Šulc

Projekt newstream.cz Předvolební audit pokračuje profilem Kateřiny Konečné, šéfky hnutí Stačilo!, které je volebním vehiklem komunistů a dalších partají. Jaké šance falešná koalice má? A co Kateřinu Konečnou vedlo do bodu, kdy de facto likviduje tradiční komunistickou stranu?

V minulých volbách do Poslanecké sněmovny získala KSČM 3,6 procenta hlasu, čímž sice dosáhla na státní peníze, ale po dekádách vypadla z tuzemského zákonodárného systému. A značka „Komunisté“ se tam formálně již nevrátí pravděpodobně hodně dlouho, pokud vůbec někdy. To však neznamená, že se tam nevrátí členové této partaje, a to možná již za pár týdnů. A strůjcem této situace je Kateřina Konečná.

Konečná se stala šéfkou komunistů právě po minulých prohraných volbách. A byla to nejlepší možná volba, tedy z pohledu straníků. Mladá a ambiciózní politička v té době již řadu let působila v Evropském parlamentu a patřila k nejviditelnějším tvářím strany. A co je důležitější, už tehdy budovala image a rétoriku, kterými se dnes velmi pravděpodobně dodrápe zpět do Poslanecké sněmovny.

Kdo bojuje o Poslaneckou sněmovnu? Přečtěte si jednotlivé profily:

Andrej Babiš >>>

Petr Fiala >>>

Tomio Okamura >>>

Vít Rakušan >>>

Další profily šéfů politckých stran zveřejňujeme vždy o víkendu. 

Miláček podnikatelů

Konečná se sama velmi dlouho hrdě hlásila k odkazu tradičních komunistických myšlenek. Údajně ji ovlivnilo vyrůstání v komunistické rodině, navíc Konečná pochází v Moravskoslezského kraje, kde mají tyto ideje větší zastání než třeba v Praze. Ostatně právě v tomto kraji Konečná také původně kandidovala.

Jenomže v Evropském parlamentu, kde se reálně zrodila aktuální politička, již Konečná zastávala jiné myšlenky. Sama je označovala za hájení českých zájmů, většinou se jednalo a jedná o antiteze jakýchkoli politik, na nichž se shodovala majorita v Evropském parlamentu, kde tehdy ještě hrály prim zejména evropští lidovci a liberálové. Ačkoli to je v přímém ideovém kontrastu s jejím údajným komunistickým smýšlením, Konečná tak de facto bojovala proti systému přerozdělování a dotací.

Naopak souzněla s některými vlivnými lobby zejména tuzemského průmyslu. A tím se Konečná zvolená tehdy ještě skutečně za komunistickou stranu stala oblíbenkyní českých podnikatelů, manažerů a vlastníků firem.

Stačilo! jako politický projekt

Tato fáze tak Konečnou připravila na větší plán, a tím se stal návrat komunistů do Poslanecké sněmovny. Konečná si správně uvědomila jednu věc – značku KSČ(M) již není potřeba si hýčkat. Zatímco do roku 2017 ještě přinášel samotný název jednotky procent hlasů, dnes tomu tak již není, což ukázaly právě volby před čtyřmi lety.

A tak v prosinci 2023 formálně vznikl nový politický subjekt nazvaný Stačilo!. Původně se jednalo o koalici pro volby do Evropského parlamentu, který se stal novým vehiklem Konečné pro její další působení v Bruselu (kam by se za čisté komunisty pravděpodobně již nedostala).

Stačilo! pohltilo několik malých, a ještě menších stran a hnutí. Podstata však byla jiná – šlo o první pokus o koncentraci antisystémových subjektů, kterých se zejména po pandemii vyrojily desítky. A také o akvizici jejich lídrů, kteří měli relativně silné a věrné publikum na sociálních sítích, a tedy o určité voliče bylo postaráno. Stačilo! jim pak prodalo vizi skutečného politického proudu, který je deklaratorně levicový (tedy sociálně spravedlivý) a vymezuje se vůči systému obecně a zejména vůči nenáviděnému kabinetu Petra Fialy. Jak moc blízko realitě tyto domněnky jsou, je voličům v podstatě lhostejné.

Premiér Petr Fiala (ODS)

Volební průzkum: Praha je Fialy, všude jinde vládne Babiš

Jediným krajem v ČR, kde má vládní koalice Spolu tvořená ODS, TOP 09 a KDU-ČSL větší podporu než opoziční ANO, je Praha. Podle analýzy volebních modelů agentury STEM by v létě ve sněmovních volbách získala v metropoli 27,9 procenta hlasů před druhým ANO s 21,7 procenta. V ostatních regionech by bylo vítězem ANO, přičemž v Ústeckém a Karlovarském kraji by získalo přes 40 procent. K této hranici se blíží i v Moravskoslezském kraji, kde by se před Spolu umístilo i hnutí SPD. V Karlovarském kraji by Spolu bylo až za ANO, STAN a SPD.

Přečíst článek

Proti Fialově asocialitě

Program Stačilo! totiž z podstaty není levicový ani nijak sociálně orientovaný. I vzhledem k tomu, jaké subjekty v něm figurují, nejlépe by šlo program označit za národnostně šovinistický.

Ostatně lze citovat přímo z Politické deklarace hnutí, které je jakýmsi programem. Ta se sice vymezuje vůči asocialitě Fialova kabinetu a mezi prioritami formálně je sociální spravedlnost, faktické kroky jdou ale trochu jiným směrem. Má jimi být například referendum o vystoupení z EU a NATO, zrušení Senátu, boj s „rozkrádáním“, za nímž údajně stojí banky a korporace, inkluze ve školství (termín ve školství doplňujeme až my, koalice Stačilo! se jím neobtěžuje, nebo bude zkrátka bojovat proti inkluzi obecně). Až kdesi dole najdeme dostupnou zdravotní péči či „spravedlivý důchod“, tedy údajně podle zdravotního stavu „a ne podle tabulky“.

Falešná koalice může uspět

Zda je to program, který dokáže dostat Konečnou a spol. do Poslanecké sněmovny, se ukáže již za dva týdny. Z aktuálních průzkumů to vypadá, že by to mělo klapnout. Přitom ještě před několika týdny se Stačilo! mohlo strachovat, jestli vůbec bude moci kandidovat v podobě, kterou si vymyslelo. Podobně jako na SPD totiž i na toto uskupení směřovalo několik žalob, že se pokoušejí o obcházejí volebního zákona. Jako koalice tří a více stran by totiž Stačilo! potřebovalo více než 11procentní volební výsledek (pokud by se jednalo o dvě strany, stačilo by jim osm). Stačilo! se však snaží předstírat, že není koalicí, ale samostatnou politickou entitou, které zve kandidáty jiných stran na kandidátky.

Některé soudy rozhodly, že skutečně jde o obcházení zákona, nicméně nechtěly zasahovat do letité volební praxe. Stačilo! tak bude stačit případný zisk pěti procent na vstup do sněmovny.

Nicméně je s tím spojeno jedno zajímavé ale. Stačilo! je svébytný politický subjekt, který kandiduje. A jako takový to bude právě tento subjekt, který případně získá peníze ze státní kasy. Nebude to ani KSČM ani například SOCDEM, která na kandidátku Stačilo! také vstoupila.

Konečná tak možná počítá i s postupnou transformací dávné (a stále ještě docela bohaté) politické strany v subjekt nový. Na potvrzení toho si ale budeme muset ještě počkat.

Související

Předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová

Je to racionální volba, hájí Maláčová spojenectví sociálních demokratů s hnutím Stačilo!

Přečíst článek

Volební průzkum: Praha je Fialy, všude jinde vládne Babiš

Premiér Petr Fiala (ODS)
ČTK
 ČTK

Jediným krajem v ČR, kde má vládní koalice Spolu tvořená ODS, TOP 09 a KDU-ČSL větší podporu než opoziční ANO, je Praha. Podle analýzy volebních modelů agentury STEM by v létě ve sněmovních volbách získala v metropoli 27,9 procenta hlasů před druhým ANO s 21,7 procenta. V ostatních regionech by bylo vítězem ANO, přičemž v Ústeckém a Karlovarském kraji by získalo přes 40 procent. K této hranici se blíží i v Moravskoslezském kraji, kde by se před Spolu umístilo i hnutí SPD. V Karlovarském kraji by Spolu bylo až za ANO, STAN a SPD.

„V Praze je téměř jasná šance, že Spolu zvítězí. Je téměř jisté, že suma Spolu, STAN a Pirátů bude vyšší než 50 procent,“ uvedl analytik STEM Martin Kratochvíl. V případě konání voleb v létě by měli Starostové v Praze 16,8 procenta hlasů a Piráti 15,5 procenta. V hlavním městě by se do Sněmovny dostalo ještě SPD se 7,3 procenta hlasů.

Druhý nejvyšší počet hlasů by Spolu podle modelů získalo v Jihomoravském a Královéhradeckém kraji, shodně 26,2 procenta. Naopak nejméně hlasů, 12,4 procenta, by jich mělo v Karlovarském kraji.

ANO má nejsilnější podporu podle zjištění STEM v Ústeckém kraji, v létě by ho volilo 42 procent tamních obyvatel, zatímco Spolu 14,6 procenta a třetí SPD 14 procent. V sousedním Karlovarském kraji by ANO mělo 40,1 procenta hlasů, STAN 13,1 procenta, SPD 12,6 procenta a Spolu 12,4 procenta.

Okamura poráží Fialu v Moravskoslezském kraji

V Moravskoslezském kraji, kde kandiduje předseda ANO Andrej Babiš, by jeho hnutí zvítězilo s 37,1 procenta hlasů před SPD se 17,2 procenta a Spolu s 16,5 procenta. Nejhorší výsledek napříč republikou tam naopak v létě zaznamenal STAN, měl by 7,4 procenta podobně jako Piráti a Stačilo!, uvedl STEM.

Nejlepší výsledek by v létě měl STAN ve středních Čechách, s 18 procenty by tam skončil na třetím místě za ANO a Spolu. Přes 17 procent by strana získala ještě v Libereckém kraji.

Šéf ANO Andrej Babiš

PROFIL: Babiš, miliardář, kterému už byl Agrofert malý

Když byl Andrej Babiš v letech 2014 až 2017 ministrem financí v Sobotkově vládě, na jeho poradách bývalo takové ticho, že by byl slyšet i pád špendlíku. Babišův občasný řev byl ovšem slyšet až za dveře. Řídit stát jako firmu, to je Babišův narativ. Newstream přináší sérii profilů lídrů stran kandidujících v říjnových volbách. První je favorit voleb, Andrej Babiš. Následovat ho bude již zítra Petr Fiala a další šéfové stran zase příští víkend.

Přečíst článek

„Středočeský kraj je rozložením podpory blíže republikovým průměrům s tím, že nadprůměrně by zde uspělo hnutí STAN. Ještě blíže celorepublikovým výsledkům by ve třetím čtvrtletí byl Jihomoravský kraj,“ doplnili podle webu CNN Prima News autoři v analýze. Podle ní by ANO na jihu Moravy mělo téměř 30 procent hlasů, Spolu vedené premiérem Petrem Fialou 26,2 procenta, SPD 11,1 procenta a přes osm procent by měli i Piráti, STAN a Stačilo!.

Z analýzy, která se opírá o data sesbíraná od konce června do prvního týdne v září od 5732 lidí, rovněž plyne, že na hranici volitelnosti se pohybují Motoristé nebo Stačilo!. „U malých krajů (především Karlovarský) a u menších stran (především Motoristé sobě) je větší variabilita a nejistota výsledků. Nyní to vidíme hlavně na výsledku Motoristů sobě nebo Stačilo! právě v Karlovarském kraji,“ upozornili autoři analýzy STEM.

Související

Jana Maláčová, Daniel Sterzik a Kateřina Konečná

Spolupráce se SOCDEM zafungovala. Hnutí Stačilo! v preferencích silně posílilo

Přečíst článek

Po Agrofertu chceme vrátit přes sedm miliard, uvedl ministr Výborný

Ministr zemědělství Marek Výborný
ČTK
 ČTK

Částka, kterou bude ministerstvo zemědělství vymáhat po firmách z holdingu Agrofert, bude přesahovat sedm miliard korun. Jsou to dotace poskytnuté v letech 2017 až 2021 navzdory střetu zájmů majitele firmy, šéfa hnutí ANO a tehdejšího premiéra Andreje Babiše, uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Ministr původně odhadoval částku 5,1 miliardy, v sumě ale nebyly započítány dotace spravované přímo ministerstvem. Agrofert tvrdí, že k navrácení není důvod, věc vnímá jako kampaň před říjnovými volbami do Sněmovny.

Přesnou částku Výborný dosud nezná, úředníci ministerstva pracují na vyčíslení. Stanovení jasné sumy komplikuje i to, že nejde jen o zemědělské farmy, ale i potravinářské podniky.

Podle Výborného by bylo ideální, kdyby firmy uznaly právní stav a dotace vrátily, pak by byl proces rychlý. Podniky se ale mohou odvolat a následně dát věc k soudu. „Netušíme, jak dlouho budou soudy rozhodovat, čili bude to opravdu běh na dlouhou trať,“ řekl ministr. Ředitel Agrofertu Josef Mráz už dříve avizoval, že holding se bude bránit právní cestou.

V původním odhadu částky Výborný nepracoval s dotacemi vyplácenými přímo resortem, které firmy z holdingu pobíraly. Jednalo se mimo jiné o kompenzace za extrémní sucho. „Samozřejmě, že se (kompenzace) poskytovaly i akciovým společnostem, kde koncovým vlastníkem v té době byl člen vlády. No a i na ně a na tyto dotace to dopadá. A to bylo jenom v letech 2017 až 2018, my musíme tohle všechno posčítat,“ uvedl ministr

Úředníci musí dále zjistit, kolik dotací a v jaké výši obdržely potravinářské podniky v letech, kdy byl koncový vlastník holdingu Andrej Babiš podle Výborného ve střetu zájmů. Agrofert by měl podle resortu vracet nejen národní dotace, ale i takzvané nárokové dotace na plochu z evropských fondů, které se vrací zpět do unijního rozpočtu.

Šéf ANO Andrej Babiš

PROFIL: Babiš, miliardář, kterému už byl Agrofert malý

Když byl Andrej Babiš v letech 2014 až 2017 ministrem financí v Sobotkově vládě, na jeho poradách bývalo takové ticho, že by byl slyšet i pád špendlíku. Babišův občasný řev byl ovšem slyšet až za dveře. Řídit stát jako firmu, to je Babišův narativ. Newstream přináší sérii profilů lídrů stran kandidujících v říjnových volbách. První je favorit voleb, Andrej Babiš. Následovat ho bude již zítra Petr Fiala a další šéfové stran zase příští víkend.

Přečíst článek

Jakmile bude mít ministerstvo vše spočítané, začne Státní zemědělský intervenční fond zahajovat správní řízení o navrácení dotací vůči jednotlivým podnikům, kterých je až 90 bez započítání potravinářských firem. Fond by měl řízení zahajovat v příštích týdnech až měsících, řekl Výborný.

Rozhodnutí soudu

Ministr své rozhodnutí o navrácení opírá o rozhodnutí soudů, nově o další rozsudek Nejvyššího správního soudu. „Máme tady další rozsudek, respektive odmítnutí kasační stížnosti, kde v odůvodnění se opět Nejvyšší správní soud zabývá touto problematikou a opět je to vodítko k odůvodnění správných řízení,“ řekl Výborný. Ministr zopakoval, že navrácení dotací nesouvisí s volbami, s výzvou čekal, až bude mít rozhodnutí soudu.

Ministerstvo si podle Výborného aktuálně nechává zpracovat další analýzu, která má vyhodnotit, zda se zákon o střetu zájmů týká i veřejných zakázek.

Babiš vlastnil holding do února 2017, pak jej kvůli novele zákona o střetu zájmů vložil do svěřenských fondů. Podle českého rejstříku je ovšem Babiš evidován jako skutečný majitel Agrofertu.

Z celkových tržeb Agrofertu tvoří dotace zhruba jedno procento. Zisk holdingu loni meziročně vzrostl o pět miliard korun na 7,1 miliardy korun.

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Kolik má vrátit Agrofert na dotacích? Piráti požadují deset miliard, Výborný chce přes pět

Přečíst článek
Doporučujeme