Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Lukáš Kovanda: Proč přijetí eura může zasadit české porodnosti další ránu

Lukáš Kovanda: Proč přijetí eura může zasadit české porodnosti další ránu
iStock
Lukáš Kovanda

Přijetí eura bývá často líčeno jako cesta k levnějším hypotékám. A tedy jako možná úleva pro mladé domácnosti, které dnes jen obtížně dosahují na vlastní bydlení. Jenže právě zde se skrývá podstatné riziko. V českých podmínkách může euro porodnosti nikoli pomoci, ale naopak ji dále srazit.

Ne proto, že by společná evropská měna sama o sobě lidem bránila mít děti. Ale proto, že v zemi, kde se dlouhodobě málo staví, levnější peníze zpravidla nevedou k levnějšímu bydlení. Vedou k dražším nemovitostem.

Dražší byty za levnější dluh

Mechanismus je prostý. Pokud klesnou hypoteční sazby, domácnosti si při stejné měsíční splátce mohou půjčit více. Kupující tedy vstoupí na trh s vyšší kupní silou. Jenže počet bytů se tím nezvýší. Jestliže se v Praze, Brně a dalších poptávaných lokalitách nezačne výrazně více stavět, začne se tato vyšší kupní síla přelévat do cen. Domácnosti si nepolepší o levnější bydlení. Budou jen kupovat dražší byty za levnější dluh.

A právě to je pro porodnost zásadní. Mladá rodina nepotřebuje primárně nižší sazbu. Potřebuje dostupné, stabilní a dostatečně velké bydlení. Potřebuje mít jistotu, že se z malého startovacího bytu dokáže přestěhovat do většího, kde má smysl uvažovat o druhém nebo třetím dítěti. Pokud euro zlevní hypotéky, ale zároveň vyžene ceny bytů ještě výše, může být výsledkem pravý opak toho, co jeho zastánci slibují.

Vláda schválila zvýšení rodičovské o 50 tisíc korun

Rodičovská se má zvýšit. U vícerčat by stát vyplácel až 800 tisíc

Vláda schválila zvýšení rodičovské o 50 tisíc korun. Pokud návrh projde Sněmovnou, rodiče dětí narozených od ledna dostanou 400 tisíc korun, u dvojčat a vícerčat až 800 tisíc.

Přečíst článek

Růst cen nemovitostí má totiž na porodnost dvojí dopad. Těm, kdo už vlastní vhodné bydlení, může pomoci. Jejich majetek roste, cítí se bohatší, mají větší jistotu. Jenže mladým lidem, kteří teprve kupují první byt, bydlí v nájmu nebo potřebují větší byt pro další dítě, růst cen škodí. Zvyšuje potřebnou akontaci, oddaluje vlastní bydlení a komplikuje přechod do většího.

Česko má sice vysoký podíl vlastnického bydlení. To je ale v této debatě často zavádějící argument. Děti nemají primárně šedesátníci a sedmdesátníci ve splacených domech. O porodnosti rozhodují hlavně lidé mezi 25 a 39 lety. A právě ti dnes řeší nájem, první hypotéku, vlastní kapitál, nebo bolestivý přechod z malého bytu do většího.

Cenový paradox

U nich může být efekt dražších nemovitostí zvlášť negativní. Představme si mladý pár, který vlastní malý byt. Pokud ceny vzrostou, jejich byt papírově zdraží. Jenže větší byt, který potřebují pro druhé dítě, zdraží také. A v absolutních korunách často více. Rodina je tedy na papíře bohatší, ale reálně se jí vhodnější bydlení vzdálilo. Výsledkem může být odklad druhého dítěte. Nebo rozhodnutí zůstat jen u jednoho.

Porodnost v Česku klesá

Páry čekají s dětmi stále déle. Pak ale zjišťují, že biologické hodiny nejdou zastavit

Rodičovství se v Česku posouvá do stále vyššího věku. Jenže zatímco kariéru, bydlení nebo partnerské plány lze odkládat, plodnost má své biologické hranice. Nová studie Národního institutu SYRI upozorňuje, že Češi často přeceňují šance na početí po třicítce a stále více párů naráží na problémy, které už nemusí vyřešit ani moderní medicína.

Přečíst článek

Euro by navíc mohlo tento tlak posílit ještě jinak: vyšší zahraniční poptávkou po českých nemovitostech. Pro investory z eurozóny by odpadlo kurzové riziko koruny. Český byt by se jim snáze porovnával s bytem ve Vídni, Bratislavě, Berlíně či Madridu. Český trh by se pro eurové investory stal čitelnějším, jednodušším a atraktivnějším. V prostředí omezené výstavby by to byl další impuls k růstu cen.

Ano, i Češi by po přijetí eura mohli snáze kupovat nemovitosti v eurové cizině. Jenže apartmán v Chorvatsku či Španělsku není náhradou za byt v Praze, Brně, Plzni nebo Olomouci, kde má mladá rodina žít, pracovat a vychovávat děti. Odliv části české investiční poptávky do zahraničí by tedy jen stěží převážil tlak zahraničního kapitálu na nejatraktivnější české lokality.

Dlouhodobě tak může vzniknout nebezpečná past. Euro zlevní úvěr, ale protože se nestaví, levnější úvěr zdraží aktiva. Vlastníci nemovitostí zbohatnou. Prodávající inkasují vyšší ceny. Developeři a majitelé pozemků získají silnější pozici. Mladé rodiny však budou dál čelit nedostatku bytů, vyšším cenám a vyšší potřebě vlastních úspor.

Nižší úrok není záchrana

Nejvíce ohroženi budou ti, kdo nemají kapitál od rodičů. Nižší sazba jim může pomoci se splátkou, ale nepomůže jim s akontací, pokud cena bytu mezitím vyskočí. Když byt zdraží ze šesti na sedm milionů korun, vlastní vklad při osmdesátiprocentní hypotéce vzroste z 1,2 na 1,4 milionu. Pro mnoho mladých párů je právě tato bariéra rozhodující. Nižší úrok je nezachrání, pokud se k hypotéce vůbec nedostanou.

Rodinná politika se redukuje na porodnost a důchody. Co české diskusi uniká?

Karel Pučelík: Rodinná politika se redukuje na porodnost a důchody. Co české diskusi uniká?

Česká rodinná politika nastavila podivné rovnítko mezi dítětem a budoucím daňovým poplatníkem. Téměř žádá debata o porodnosti se neobejde bez zmínek o důchodech. Pokud tuto mentalitu „chovatelů skotu“ neopustíme, nikam se nedostaneme. Rodinná politika je ve skutečnosti velmi komplexní, promlouvají do ní ekonomické problémy mladých lidí i ekonomické a genderové nerovnosti. V první řadě by se politici měli snažit situaci rodin zlepšit, přepočítávání důchodového účtu nechat na potom.

Přečíst článek

Proto je třeba říci věc naplno: bez zásadního zrychlení výstavby může mít přijetí eura na českou porodnost negativní dopad. Zlevní peníze, posílí poptávku po nemovitostech, přitáhne další kapitál a v zemi s nedostatkem bytů může dál zhoršit dostupnost rodinného bydlení.

Porodnost se nezvyšuje tím, že mladým lidem zdraží byt a zlevní úrok. Porodnost se zvyšuje tehdy, když mladé rodiny reálně dosáhnou na vhodné bydlení. Pokud euro povede hlavně k růstu cen nemovitostí, vyšším akontacím a ostřejší soutěži o omezený počet bytů, může mladé domácnosti od dětí spíše odradit.

Česká debata o euru proto nesmí skončit u líbivé věty, že hypotéky budou levnější. Správná otázka zní jinak: budou po přijetí eura mladé rodiny skutečně bydlet dostupněji? Pokud ne, pak může být demografický účet eura nepříjemně vysoký. Levnější hypotéka v zemi, která nestaví, není pomoc mladým. Je to palivo pro další realitní drahotu. A tím i další rána pro českou porodnost.

Dopis čtenáře: Problém nejsou důchodci. Stát nepodporuje porodnost

Na komentář Dalibora Martínka s titulkem „Babiš se vyveze na hřbetech důchodců k moci, ti mu pak zlomí vaz“ ze dne 5. května reagovala řada čtenářů. Některé z reakcí zveřejňujeme.

Přečíst článek

Související

Stanjurovy tupé škrty připraví Česko o peníze z Bruselu

Kdo by to čekal? Více než dvě třetiny zemí eurozóny mají horší rating než Česko

Přečíst článek

Přicházejí o statisíce ročně. Padesátníci chtějí pracovat, kvůli péči o blízké ale tratí

Přicházejí o statisíce ročně. Padesátníci chtějí pracovat, kvůli péči o blízké ale tratí (ilustrační foto)
iStock
 ČTK

Zaměstnance starší 50 let zatěžuje péče o jejich blízké, část z nich kvůli tomu z pracovního trhu zcela odchází. Vyplývá to z analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) pro projekt Neviditelní. Výpadek zaměstnanců přitom podle analýzy přináší náklady i státu na neodvedených daních a pojistném. Starší lidé se navíc po období nezaměstnanosti jen obtížně na pracovní trh vracejí.

Kombinaci práce a péče o blízké podle analýzy označilo za velkou výzvu 46 procent zaměstnanců ve věku mezi 50 a 64 roky. Někteří z nich kvůli ní nejsou schopní udržet si pracovní místo. „Data z dostupných zdrojů ukazují, že zhruba každý čtvrtý pečující v produktivním věku se práci vůbec nevěnuje,“ upozornil analytik CETA Michael Fanta.

„Ušlé zisky jednotlivce dosahují u neformálně pečujících částky až 278 tisíc korun za rok. Pro stát ušlá příležitost v podobě nižších daní nebo odvodů činí až 271 680 korun za osobu a rok,“ uvedla manažerka projektu Neviditelní Jana Pikardová.

Nezaměstnanost je pro stát drahá

Analýza také ukázala, že lidé starší 50 let po odchodu ze zaměstnání obtížně hledají nové pracovní místo. Kvůli dlouhodobé nezaměstnanosti potom část z nich odchází do předčasného důchodu nebo na ekonomickou aktivitu rezignuje. Loni bylo v Česku 110 tisíc dlouhodobě nezaměstnaných starších 50 let.

Lukáš Kovanda: Vláda zásadně „řízne“ do penzijního spoření, banky soptí

Vláda chce sáhnout na poplatky ve třetím pilíři a omezit zisky bank a penzijních společností. Podle ministryně financí Aleny Schillerové mají lidem po desetiletích spoření zůstávat výrazně vyšší částky než dnes. Inspirací má být Estonsko, které ukázalo, že levnější penzijní systém může fungovat i bez kolapsu trhu.

Přečíst článek

Dlouhodobá nezaměstnanost padesátníků je drahá pro všechny. Stát vydá na každého z nich zhruba 551 tisíc korun ročně, ať už v dávkách, zdravotním pojištění nebo ušlých daních a odvodech. Člověk bez práce přichází o více než čtvrt milionu ročně na ušlé mzdě,“ upozornil Fanta. Celkové roční ekonomické náklady spojené s nezaměstnaností starších lidí odhadl na 61 miliard korun.

Analýza zároveň ukázala, že starší zaměstnance využívá naprostá většina českých firem. Lidé ve věku od 50 do 64 let tvoří zhruba třetinu všech zaměstnanců.

Projekt Neviditelní se snaží zvýšit povědomí o znevýhodněných skupinách lidí, kteří propadají systémem státní pomoci. Vedle starších zaměstnanců se věnuje také lidem pečujícím o své blízké, samoživitelům, nízkopříjmovým domácnostem nebo mladým dospělým, kteří odcházejí z dětských domovů.

Je jim padesát plus, jsou bez práce a je jich "sakra" hodně. Projekt Neviditelní upozorňuje na nebezpečný trend

Dlouhodobě bez práce zůstává zhruba 110 tisíc Čechů ve věku přes 50 let, kteří mají zájem pracovat, ale nedaří se jim najít zaměstnání. Náklady pro stát spojené s tím, že tito lidé zůstávají bez uplatnění, ročně dosahují 61 miliard korun, vyplývá z analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) pro projekt Neviditelní. Podle průzkumu projektu Neviditelní brání zaměstnávání starších lidí předsudky zaměstnavatelů, ale i nedostatek míst s nižší fyzickou a psychickou zátěží.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Odchod do důchodu? Čekejte pokles příjmů o téměř polovinu, říká analýza Portu

Odchod do důchodu? Čekejte pokles příjmů o téměř polovinu, říká analýza Portu

Přečíst článek
Nezaměstnanost v Česku dál klesá

Dalibor Martínek: Česko je chráněná dílna. O práci nepřijde ani ten, kdo nepracuje

Přečíst článek
Den matek (ilustrační foto)

Lukáš Kovanda: Den matek vyjde na rekordních 490 milionů. Ale návrat do práce zůstává pro matky luxusem

Přečíst článek

David Ondráčka: Plagův ústup od angličtiny je chyba, kterou pocítí celá generace

David Ondráčka: Plagův ústup od angličtiny je chyba, kterou pocítí celá generace
Profimedia
David Ondráčka

Plagův ústup od povinné angličtiny od první třídy ukazuje, jak Česko řeší slabiny systému: místo investic a odvahy volí menší ambice. Výsledkem mohou být větší rozdíly mezi dětmi, píše v komentáři pro Newstream protikorupční expert David Ondráčka.

Česko je malá země, a kvůli naší velikosti, poloze a alespoň evropské konkurenceschopnosti potřebujeme, aby lidé mluvili anglicky jako Holanďané nebo Dánové a učili se aktivně i druhý jazyk. Rozumím, že dnes chybí učitelé a kvalita výuky jazyků není většinou moc vysoká. Ale krok ministra Plagy zrušit kvůli tomu povinnou výuku angličtiny od první třídy a výuku druhého jazyka je podle mě velká chyba a ukazuje nedostatek politické odvahy a představivosti.

V Praze jsou šance na přijetí na střední školu nejmenší

Dalibor Martínek: Praha mimo žebříček. Nadané děti se nemusí dostat ani na střední

Přijímačky na střední školy letos dopadly dobře. Devět z deseti žáků bylo přijato, vyplývá z výsledků, které zveřejnil státní Cermat. Jen Praha „vyniká“. Je z hlediska přijetí na střední o vagon nejhorší v zemi.

Přečíst článek

Když narazíme na překážku, zrušíme cíl

Jasně, školám chybí učitelé jazyků, ředitelé je strašně těžko hledají a kvalita výuky není všude stejná, to je smutná realita. Znám to dobře i osobně, sám jsem na školách učil, můj táta byl ředitel základky. Ale celé to není argument pro to, aby to stát jen tak smutně konstatoval a celé to odpískal. Pokud někde chybějí matematikáři, také přece nezrušíme matematiku. Nedostatek učitelů je důvod investovat, hledat nové cesty a vytvářet podmínky, nikoli snižovat nároky na vzdělávání celé generace.

Chytrý stát by postupoval jinak. Dal by si cíl zásadně zlepšit kvalitu znalosti angličtiny (a dalších jazyků) a mířil za tím. Nalil by do systému ročně půl miliardy navíc, vytvořil speciální programy pro studenty pedagogických fakult, zapojil univerzity, firmy i zahraniční lektory. Dal by ředitelům škol peníze a větší flexibilitu, aby mohli zaměstnávat studenty jazykových oborů nebo asistenty, kteří by pomáhali zejména v prvních ročnících. Dá se to učit hravě, s dnešními technologiemi a videi, jako něco, co bude ty malé děti bavit. Nakonec jsou to houby, které znalosti nasávají.

Cenu pro Nejlepší herečku v hlavní roli získala Kateřina Falbrová za film Sbormistr.

David Ondráčka: Když zhasnou Kavčí hory, zhasne i budoucnost českého filmu

Debata o televizních poplatcích a České televizi může dramaticky ovlivnit i podobu českého filmu. Pokud politici zásadně zaříznou finance ČT, z českého filmu zbyde jen popcorn a product placement. Bez České televize dnes ambiciózní český film vznikne jen těžko; bez ní ho producenti jednoduše nedají dohromady. Vyrobit film je totiž opravdu finančně složitá záležitost.

Přečíst článek

Nebuďme tak zaprdění ani v roce 2026

Plaga (ANO) to však teď zrušil, vyšel vstříc zájmovým skupinám, části ředitelů, kteří (pochopitelně) těžko shánějí angličtináře a jazykáře. Líbí se to i některým rodičům a zpátečnickým politikům. Ti mu zatleskají. Ale celkově je to chyba. A hlavně se to bude těžko někdy vracet zpět, i kdyby se kapacita učitelů v budoucnu zlepšila.

Rozhodnutí ustoupit od povinné výuky angličtiny od první třídy je ukázkou toho, jak česká vzdělávací politika řeší nedostatky systému tím, že snižuje ambice. Místo otázky, jak zajistit kvalitní výuku jazyků pro všechny děti, přichází jednoduché řešení: tak to prostě nezačínejme tak brzo. Každý ví, že děti v mladším věku přijímají jazyk přirozeněji, bez ostychu a s větší lehkostí. Výsledkem je krok zpět v době, kdy bychom měli šlapat na plyn.

Nechat to na rodičích?

Představa, že výuku angličtiny si vyberou sami rodiče, je iluze. Ti vzdělanější a majetnější své děti do jazyků budou cíleně tlačit, ještě je k tomu pošlou na kurzy, doučování nebo zahraniční pobyty. Děti z méně podnětného prostředí takovou možnost často mít nebudou. Pokud se z kvalitní jazykové výuky stane něco, co závisí hlavně na iniciativě a peněžence rodičů, bude výsledkem méně příležitostí a větší nerovnost. A přesně tomu by se moderní vzdělávací politika měla snažit zabránit. Škola má mimo jiné vyrovnávat startovní čáru, ne rozdíly mezi rodinami dále prohlubovat.

Děti ve škole

Dalibor Martínek: Učitelé by si při své inteligenci mohli uvědomit, že za pár let nebudou potřeba

Učitelé jsou šikulové. Učit, to nic, ať si děti doučí rodiče. Pomůcky pro nový rok výuky stály dva tisíce korun na žáka. Sešit té či oné velikosti, pastelky, obaly, úhelník. Plus družina, kroužky, obědy. Deset tisíc na měsíc pro rodiče. Ale učitelé mají pocit, že mají malý plat.

Přečíst článek

Malá země, malé cíle

Narážíme na podstatu problému. Svět se mění rychleji než kdy dříve, technologie a zejména umělá inteligence ho změní. O to důležitější budou schopnosti, které stroje nenahradí snadno: komunikace, spolupráce, orientace v různých kulturách a schopnost fungovat v mezinárodním prostředí. Cizí jazyky jsou základní výbavou pro život.

Celá debata tak není jen o tom, kdy začít s angličtinou, ale jakou zemí chceme být. Zda budeme hledat cesty, jak děti připravit na svět za hranicemi, nebo zda budeme dál upravovat cíle podle momentálních potíží systému. České školství si tentokrát vybralo tu pohodlnější variantu.

Školství potřebuje řadu dalších reforem

A na závěr je fér dodat, že ministr školství Robert Plaga patří spíše k rozumnějším členům této vlády (mohl by tam sedět někdo mnohem horší). Některé jeho reformní kroky, nebo spíš záměry, dávají smysl. Třeba snaha změnit řízení vysokých škol a univerzit by mohla českému akademickému prostředí výrazně prospět. Tam bych mu jen tleskal, to by bylo skvělé. Proto mě netěší tento ústup od dlouhodobých ambicí.

Další texty Davida Ondráčky

Související

David Ondráčka: Děti, zkuste to příští život aneb Přijímačkový masakr je tady zase

Přečíst článek
Přijímačky na střední školu

David Ondráčka: Peklo přijímaček aneb Budoucnost mladé generace v rukou strejdů z Hospodářské komory

Přečíst článek