Páry čekají s dětmi stále déle. Pak ale zjišťují, že biologické hodiny nejdou zastavit
Rodičovství se v Česku posouvá do stále vyššího věku. Jenže zatímco kariéru, bydlení nebo partnerské plány lze odkládat, plodnost má své biologické hranice. Nová studie Národního institutu SYRI upozorňuje, že Češi často přeceňují šance na početí po třicítce a stále více párů naráží na problémy, které už nemusí vyřešit ani moderní medicína.
V Česku sílí trend odkládat rodičovství do stále vyššího věku. Ještě před třiceti lety se ženy v Česku stávaly matkami poprvé zhruba o sedm let dříve než dnes. V roce 2025 dosáhl průměrný věk ženy při narození prvního dítěte 29,2 roku. Současně dál klesá porodnost. Úhrnná plodnost se snížila z 1,83 dítěte na ženu v roce 2021 na 1,28 v roce 2025.
Podle nové studie Národního institutu SYRI už nejde jen o důsledek drahého bydlení, ekonomické nejistoty nebo proměny životního stylu. Stále větší roli hraje samotné načasování rodičovství. Část lidí totiž začíná o dítě usilovat až ve věku, kdy přirozená plodnost výrazně klesá.
Trend zrychluje
„Nejvýraznější pokles plodnosti nyní sledujeme ve věkové skupině mezi 25 a 35 lety, kde se snížila zhruba o čtvrtinu. Zároveň se znovu zrychluje trend odkládání rodičovství, který se může v dalších letech ještě prohloubit,“ uvedla demografka Anna Šťastná z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Studie také ukazuje, že více než čtvrtina žen a mužů má zkušenost s delšími problémy s početím, tedy s neúspěšným snažením o dítě po dobu alespoň 12 měsíců. Odborníci upozorňují, že lidé často nadhodnocují šanci na spontánní početí ve vyšším věku a podceňují zdravotní rizika spojená s odkládáním rodičovství.
Na rostoucí počet párů, které přicházejí pozdě, upozorňují i reprodukční kliniky. „Asistovaná reprodukce je velmi účinná léčba, ale nedokáže nahradit přirozený reprodukční potenciál páru,“ řekl Martin Kučera z IVF kliniky ISCARE.
Podobnou zkušenost popisuje Miloš Černý z kliniky GENNET. Podle něj jsou rozdíly ve znalostech o plodnosti obrovské. Některé páry přicházejí dobře informované, jiné netuší, jak výrazně plodnost s věkem klesá nebo jakou roli hraje životní styl. Kliniky se setkávají i se ženami po čtyřicítce, které vyhledají pomoc až po letech neúspěšného snažení.
Češi nemají děti, takže rekordně utrácí za domácí mazlíčky, podobně jako Američané. Na mazlíčky v Česku padne ročně již tolik, že by se za to postavilo 400 kilometrů dálnic.
Lukáš Kovanda: Češi nemají děti a tak utrácí za mazlíčky. Tolik, že by se za to postavilo 400 kilometrů dálnic
Názory
Právě proto odborníci volají po lepší osvětě. Podle demografky Jiřiny Kocourkové by se o biologických limitech plodnosti mělo mluvit dříve, ideálně už ve školách. Fertilní gramotnost podle ní není okrajové téma, ale součást širší zdravotní gramotnosti.
Studie upozorňuje také na proměnu reprodukčního chování. Sexuální život u nejmladší generace žen začíná v průměru kolem 16,5 roku, první dítě ale přichází zhruba o 13 let později. Současně klesá využívání spolehlivější antikoncepce a roste podíl méně účinných metod, například přerušované soulože nebo sledování neplodných dní. Přibývá také lidí, kteří nepoužívají žádnou ochranu.
Sociální sítě často klamou
Roli podle odborníků hrají i sociální sítě. Demografka Adéla Volejníková upozorňuje, že mohou normalizovat rodičovství ve vyšším věku a vytvářet dojem, že otěhotnění po čtyřicítce je běžné a snadno dosažitelné. Realita je ale často složitější.
Odkládání rodičovství souvisí také s delším vzděláváním, kariérními ambicemi, partnerskou nestabilitou a proměnou hodnot. „Mladí lidé dnes často vnímají rodičovství jako projekt, na který musí být dokonale připraveni, což vede k jeho odkládání,“ uvedla demografka Eva Waldaufová.
Výrazné ekonomické dopady
Nízká porodnost přitom není jen osobní nebo zdravotní problém. Má i dlouhodobé ekonomické dopady. Dle ekonoma Michala Hlaváčka se v Česku rodí zhruba 77 tisíc dětí ročně, což je o více než 30 procent méně než v roce 2021. Pokud by nízká plodnost přetrvávala, v budoucnu by to znamenalo méně pracovníků, nižší odvody a vyšší tlak na veřejné finance.
Autoři studie proto zdůrazňují, že klíčová je prevence a včasná informovanost. Moderní medicína dokáže mnohé, biologické limity ale zcela obejít neumí. A právě to by podle odborníků měli lidé vědět dříve, než začnou rodičovství plánovat.
Výsledky studie odborníci představili na kulatém stole, který uspořádaly ČTK Connect a Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
