Vláda schválila zvýšení rodičovské o 50 tisíc korun. Pokud návrh projde Sněmovnou, rodiče dětí narozených od ledna dostanou 400 tisíc korun, u dvojčat a vícerčat až 800 tisíc.
Rodiče dětí, které se narodí od 1. ledna příštího roku, by mohli mít vyšší rodičovskou. Místo nynějších 350 tisíc korun by dostali 400 tisíc korun, na dvojčata a vícerčata místo 700 tisíc pak 800 tisíc korun. Počítá s tím novela o státní sociální podpoře, kterou dnes beze změn schválila vláda, uvedl ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Normu dostane k projednání Sněmovna.
Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a nynějším nízkém počtu narozených asi 3,6 miliardy korun ročně. Ministerstvo financí nejdřív výdaje státu zvedat odmítlo a uvedlo, že se zvýšením bude souhlasit jen tehdy, pokud si resort práce peníze najde ve svém rozpočtu. Nakonec kabinet dostal normu bez rozporu.
Novela má být účinná od 1. ledna příštího roku. Zvýšení rodičovské se má podle návrhu týkat dětí narozených či převzatých do trvalé péče náhradní rodiny od tohoto data. Podle některých vládních politiků je ale potřeba vedle nových rodičovských zvednout i ty vyplácené. Své návrhy s navýšením a valorizací má také opozice.
Naposledy se rodičovská zvýšila od ledna 2024, téměř o 17 procent z 300 tisíc na 350 tisíc korun. Dvojčata a vícerčata mohou od letoška čerpat dvojnásobnou částku, tedy 700 tisíc korun. Podle novely by měl příspěvek pro nově narozené děti od ledna vzrůst znovu o 50 tisíc korun a u vícerčat o 100 tisíc korun, tedy asi o 14 procent. „Tato změna má za cíl snížení dopadů inflace a zlepšení situace rodin s dětmi včetně lepšího sladění osobního a pracovního života,“ uvedlo ministerstvo práce v podkladech k novele.
Spořicí účty v květnu: Čtyřka drží, pořadí žebříčku se mění. Kde vám dají nejvíc?
Zaparkovat peníze na spořicím účtu a očekávat, že se automaticky zhodnotí, je jako doufat v zázrak. Získat úrok nad tři, dokonce čtyři procenta ale stále jde. Klienti bank ale musí splnit různé, mnohdy komplikované, podmínky. Jak se v tom vyznat? Přinášíme srovnání květnových spořicích účtů.
Narozených dětí v Česku v posledních letech ubývá, méně je tak i vyplácených rodičovských. Loni v prosinci podle údajů ministerstva poslaly úřady práce rodinám 208 100 příspěvků. O rok dřív jich bylo 231 400. Minulý rok výdaje činily 27,9 miliardy korun a předloni 29,2 miliardy korun. V podkladech ministerstvo uvádí nižší vyplacené sumy, a to v obou letech o 800 milionů korun.
Loni se v ČR podle předběžných údajů statistického úřadu narodilo 77 600 dětí. Je to nejméně od roku 1806, od kterého je počet narozených k dispozici. Pro výpočet výdajů ministerstvo použilo data o nízké porodnosti z posledních let. Příští rok by tak bylo potřeba asi 230 milionů korun, v roce 2028 přes 1,6 miliardy korun, v posledním roce volebního období téměř 2,9 miliardy korun a od roku 2030 po plném zavedení ročně 3,6 miliardy korun. Pokud by se rodičovská zvedla i těm, co ji už pobírají, stálo by to příští rok asi 7,3 miliardy korun. Výdaje by se postupně do roku 2030 snižovaly na ročních 3,6 miliardy korun.
Vláda ANO, SPD a Motoristů v programovém prohlášení slibuje zvýšení rodičovské na 400 tisíc korun. Píše také, že umožní flexibilní čerpání částky a rodičům dětí do tří let nabídne možnost volby mezi „klasickou rodičovskou dovolenou a rodičovským režimem“. Novela mění jen výši dávky.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Lukáš Kovanda: Výchova dítěte kvůli inflaci zdražila o více než půl milionu
Krádeže v českých obchodech se po covidu a vlně zdražování proměnily. Z regálů nemizí jen drahý alkohol nebo kosmetika, ale stále častěji i běžné potraviny. Máslo, sýry, čokolády nebo uzeniny. Supermarkety proto přidávají bezpečnostní čipy, kamery, namátkové kontroly i samoobslužné pokladny s umělou inteligencí. Obchodníci přitom upozorňují, že část případů je záměrná, část ale vzniká i omylem.
V českých supermarketech se krade víc než dřív. Obchodníci mluví o nárůstu, který začal po pandemii covidu a zesílil během období prudkého zdražování. Sortiment, který zloděje láká, se přitom rozšiřuje. Přesná data však obchodníci neuvádějí.
„Pozorujeme nárůst od covidu a následné vlny zdražování. Krade se pořád to samé, zejména cukrovinky a alkohol. Novým terčem zlodějů se však stává například i máslo, které musíme v některých prodejnách umisťovat do pultů s obsluhou,“ říká za COOP Lukáš Němčík, místopředseda řetězce COOP pro služby.
Podle něj se do bezpečnějších zón přesouvá také dražší alkohol. „K pokladnám či obsluhovaným pultům je také umisťován z důvodů ochrany před nepoctivci dražší alkohol,“ dodává Němčík.
Obchod bez obsluhy se rychle rozjíždí. Krádeže a vandalství jsou minimální
Ještě před několika lety působily jako technologická kuriozita. Dnes se z automatických a samoobslužných prodejen stává běžná součást maloobchodu, a v některých regionech dokonce nutnost. Česká družstevní síť COOP plánuje do tří let otevřít další stovku prodejen v režimu 24/7, kde si zákazníci nakoupí bez přítomnosti obsluhy kdykoli během dne i noci. Navazuje tak na koncept, který se v Česku i zahraničí rychle prosazuje jako odpověď na nedostatek pracovníků, rostoucí náklady a měnící se nákupní chování.
To, co dříve působilo jako výjimka, se tak stává běžnou součástí provozu. V některých prodejnách už zákazník nenajde rizikové zboží volně v regálu, ale u obsluhy, u pokladen nebo pod kamerovým dohledem.
Samoobslužné pokladny: pohodlí pro zákazníky, příležitost pro podvodníky
Novým ohniskem problému jsou samoobslužné pokladny. Zákazníkům šetří čas, obchodům pomáhají s provozem, zároveň ale otevřely prostor pro nové typy krádeží.
„Novým fenoménem jsou krádeže u samoobslužných pokladen. Těch jednoznačně přibývá,“ upozorňuje Němčík.
COOP podle něj identifikoval čtyři nejčastější způsoby, jak se nepoctivci u samoobslužných pokladen pokoušejí obejít placení. U váženého zboží označují levnější položky, přelepují čárové kódy, kombinují levnější zboží s dražším nebo zaplatí jen část nákupu. Dalším problémem je situace, kdy zákazník platbu kartou pouze předstírá.
Obchodníci proto nasazují pokladny vybavené kamerami a umělou inteligencí. Ta dokáže zboží rozpoznat a upozornit na podezřelou záměnu nebo nesoulad mezi tím, co zákazník skenuje, a tím, co skutečně pokládá do nákupní zóny.
„AI v pokladně umí dnes zboží identifikovat a upozorní zákazníka a případně následně i obsluhu na záměrnou záměnu zboží či přelepený kód. Integrovaná kamera zase umožňuje obsluze či vzdálenému dohledu sledovat, zda zákazník zaplatil celý nákup. I zde počítáme s dalším technologickým vývojem,“ říká Němčík.
Zároveň ale dodává, že ne každý problém u samoobslužné pokladny je krádež. „Nutno však dodat, že mnohdy nejde u samoobslužných pokladen o úmysl,“ upozorňuje.
Technologie už se netýkají jen pokladen. COOP začíná umělou inteligenci využívat i při dohledu nad celými prodejnami. „AI začínáme využívat i při hlídání celých prodejen. AI dnes umí při hlídání prodejen odhalovat netradiční chování zákazníků, například umisťování zboží jinam než do nákupního košíku,“ popisuje Němčík.
Podobné systémy mají upozornit obsluhu na podezřelé situace dřív, než zákazník obchod opustí. Nejde tedy jen o zpětné dohledávání záznamu, ale o prevenci v reálném čase.
Přesná čísla ale obchodníci většinou nezveřejňují. „Přesné statistiky týkající se krádeží však bohužel nemáme,“ říká Němčík za COOP.
Lidl chrání i čokolády
Krádeže řeší také velké řetězce. Lidl v některých prodejnách upozorňuje zákazníky na elektronickou ochranu cukrovinek. Čokolády, dříve zcela běžné zboží v regálu, se tak dostávají do stejné kategorie jako dražší alkohol, kosmetika nebo elektronika.
„Proti krádežím se bráníme pomocí elektronických bran a elektronické ochrany zboží, které detekují případné odcizení zboží,“ říká pro média tisková mluvčí Lidlu Eliška Froschová Stehlíková.
Řetězec dle ní spoléhá nejen na technologie, ale i na zaměstnance a ostrahu. „Bezpečnost zákazníků, zaměstnanců i ochranu našeho zboží bereme velice vážně. Proto klademe velký důraz na maximální zabezpečení,“ dodává.
Kaufland spoléhá na kamery a elektronickou ochranu
Také Kaufland kombinuje techniku s lidským dohledem. Kamery sledují pohyb po prodejně, bezpečnostní systémy chrání zboží a ostraha zasahuje v případě podezření.
„Společnost Kaufland využívá všechny dostupné elektronické, kamerové a další prostředky k ochraně svého majetku na všech svých prodejnách,“ uvedla Renata Maierl z oddělení firemní komunikace Kauflandu.
Konkrétní výši ztrát řetězce nezveřejňuje. Pro obchodníky jde o citlivé údaje, které mohou vypovídat nejen o rozsahu problému, ale i o efektivitě zabezpečení jednotlivých prodejen.
Generace Z překvapuje obchodníky. Kamenné prodejny u mladých porážejí online nákupy
Mladí lidé z generace Z rozhodně nezavrhují kamenné obchody. 70 procent středoškoláků a 75 procent vysokoškoláků v nich nakupuje pravidelně. Klasické nakupování si zachovává silnou roli hlavně u oblečení a bot, dále u kosmetiky a také u jídla.
Globus: namátkové kontroly a bezpečnostní čipy na sýrech
Globus řeší kromě klasických krádeží i situace u systému Scan&Go, kdy si zákazníci zboží skenují sami během nákupu. Tam řetězec využívá namátkové kontroly.
„Zákazníci častěji spíše něco zapomenou skenerem načíst, než že by to byl záměr,“ říká mluvčí Globusu Aneta Turnovská.
Dražší nebo rizikové zboží, například sýry či alkohol, Globus opatřuje bezpečnostními prvky. „Zboží před odcizením samozřejmě zabezpečujeme moderními technologiemi, jako jsou bezpečnostní čipy,“ dodává Turnovská.
Kradou jednotlivci i organizované skupiny
Podle bezpečnostních firem i obchodníků se mezi pachateli objevují různé skupiny. Někteří lidé kradou impulzivně, často kvůli finanční tísni. Jiní přicházejí připravení a vědí, co chtějí odnést.
Podle SSI Group se zloději dají rozdělit na ty, kteří kradou nahodile, a na ty, kteří si krádež plánují. „Někteří si přinesou pomůcky, jako jsou alobal na překrytí kódu, štípací kleště nebo rozbruska na odstranění bezpečnostních prvků,“ říká Radek Škrabal, výkonný ředitel SSI Group.
Obchody se potýkají také s organizovanými skupinami, které sledují pohyb ostrahy a rozdělují si role. Vedle nich ale přibývá i drobných krádeží motivovaných sociální situací. Podle SSI Group se krádeže potravin a drogerie často pojí s tíživou finanční situací pachatelů.
Biohacking: Jak zkrotit chronický stres a správně nastavit hladinu kortizolu pomocí stravy a doplňků
Kortizol nepředstavuje nepřítele, ale nezbytný hormon, který organismus připravuje na denní zátěž. Problém nastává ve chvíli, kdy chronický stres naruší jeho přirozený rytmus a trvale zvýšená hladina začne poškozovat imunitu i metabolismus. Cesta k rovnováze přitom vede přes drobné změny v jídelníčku, jako je stabilizace cukru v krvi, suplementace hořčíku nebo prosté odložení ranní kávy o 90 minut.
Pokud ostraha zákazníka přistihne při krádeži, rozhoduje mimo jiné výše škody a okolnosti případu. Hranice škody nikoli nepatrné je v trestním zákoníku stanovena na nejméně 10 tisíc korun; Policie ČR ji uvádí mezi základními hranicemi škody u majetkových trestných činů.
Jednorázové odcizení zboží pod touto hranicí se obvykle řeší jako přestupek, pokud nejsou přítomny další okolnosti, například opakování, vloupání nebo organizovaná forma jednání. Aktuální právní výklady k novele účinné od roku 2026 uvádějí, že hranice 10 tisíc korun pro rozlišení přestupku a trestného činu u krádeže zůstává zachována.
Z obchodů se stávají technologicky hlídané prostory
Bezpečnostní brány, nálepky s čipy, pevné ochranné prvky, uzamykatelné obaly, kamery, namátkové kontroly a pokladny s umělou inteligencí se stávají běžnou výbavou českých supermarketů. Důvod je jednoduchý. Zloději už nesahají jen po luxusním zboží, ale i po každodenních potravinách, či zubních pastách a kartáčích.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Generace Z překvapuje obchodníky. Kamenné prodejny u mladých porážejí online nákupy
„Dnes se nad tím zpětně usmíváme,“ říká Martin Cígler o někdejších plánech Seyforu. Realita totiž plány výrazně přerostla. Brněnská softwarová skupina dnes působí v osmi zemích, za akvizice utratila přes 100 milionů eur a do roku 2030 chce patřit mezi evropské technologické jednorožce.
Technologická skupina Seyfor v roce 2025 dál rostla. Konsolidovaný obrat dosáhl 5,5 miliardy korun a EBITDA, tedy provozní zisk před odpisy, překonala hranici jedné miliardy korun. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. Podle zakladatele a šéfa skupiny Martina Cíglera dosáhl Seyfor miliardového milníku dříve, než původně očekával. Skupina zároveň pokračuje v expanzi na evropských trzích a dál staví růst na kombinaci vlastního rozvoje a akvizic.
Zisk rostl rychleji než obrat
Seyfor uvádí, že dlouhodobě navyšuje nejen tržby, ale i efektivitu. EBITDA skupiny podle firmy roste o desítky procent ročně a rychleji než samotný obrat. To má podle společnosti potvrzovat přínos akvizic, konsolidace skupiny i využívání synergií mezi jednotlivými firmami.
„Když jsme před lety plánovali další rozvoj Seyforu, pracovali jsme s úplně jinými čísly. Dnes se nad tím zpětně usmíváme, tehdejší plány byly výrazně nižší, než ukazuje realita. Jen za posledních dvanáct let nám zisk vyrostl více než padesátinásobně,“ uvedl Martin Cígler, zakladatel a CEO společnosti Seyfor.
Brněnský Seyfor chce být do pěti let globálním jednorožcem
Brněnská společnost Seyfor, která se zabývá vývojem firemního softwaru, loni zvýšila tržby o více než 600 milionů korun na 4,7 miliardy korun. Dosáhla toho jak řadou akvizic, tak organickým růstem, který zajišťují především cloudové služby. Zisk firmy se loni zvýšil o polovinu na 318 milionů korun, vyplývá z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin.
Podle něj výsledky za rok 2025 potvrzují historický posun skupiny. „Seyfor jako mezinárodní skupina překročila hranici miliardové EBITDA a zároveň pokračujeme v naplňování ambice stát se do roku 2030 evropským technologickým jednorožcem, tedy firmou s valuací přesahující jednu miliardu eur,“ dodal Cígler.
Profimedia
Balkán jako zlomový krok
První akvizice realizoval Seyfor na domácím trhu. Zásadní obrat ale podle firmy přišel v roce 2016, kdy vstoupila na Balkán prostřednictvím akvizice společnosti SAOP. Ta dnes působí pod názvem Seyfor Adriatic.
Právě tento region skupina prezentuje jako příklad toho, jak dokáže nakoupené firmy integrovat a dál rozvíjet. Za posledních deset let vzrostla EBITDA Seyfor Adriatic zhruba desetinásobně, z přibližně jednoho milionu eur na deset milionů eur.
Seyfor Adriatic se dnes podle firmy podílí na celkové EBITDA skupiny zhruba 26,44 procenta. Na tržbách skupiny má podíl 12,6 procenta.
Akvizice za více než 100 milionů eur
Seyfor působí v osmi zemích a postupně rozšiřuje portfolio podnikových IT systémů. V posledních letech investoval do akvizic více než 100 milionů eur.
V roce 2025 skupina dokončila úplné převzetí společnosti Dotykačka. V Srbsku posílila akvizicí společnosti NPS, v Česku rozšířila fleet management prostřednictvím firmy Radium a na maďarský trh vstoupila koupí společnosti Revolution Software.
„Organický růst je pro nás základ, protože vychází z kvality našich produktů a týmové práce. Akvizice nám ale umožňují růst výrazně rychleji, vstupovat do nových regionů, rozšiřovat portfolio, získávat a vzájemně propojovat naše know-how,“ uvedl Cígler.
Cíl: evropský technologický hráč
Seyfor chce dál posilovat pozici na evropském trhu podnikových IT řešení. Podle Cíglera se firmě osvědčuje kombinace vlastního růstu a akvizic, které jí umožňují rychleji vstupovat do nových zemí i segmentů.
„Zkušenost z Balkánu nám navíc potvrdila, že když se podaří firmu dobře integrovat, dokážeme ji výrazně posouvat. Kombinace obou přístupů se nám proto dlouhodobě osvědčuje,“ doplnil Cígler.
Brněnský Seyfor šlape do pedálů. Po Dotykačce kupuje i vývojáře z Maďarska
Brněnská softwarová skupina Seyfor oznámila letos oznámila už druhou významnou akvizici. Za nižší stovky milionů korun koupila maďarskou IT firmu Revolution Software. Společnost to oznámila v tiskové zprávě.
Hned po sametové revoluci začal Martin Cígler podnikat, vytvořil svůj první účetní program pro firmy. Nyní je společnost Solitea, kterou založil a vede ji, hegemonem podnikového software ve střední Evropě. A dál roste. Její programy využívá přes čtvrt milionu firem v Česku, na Slovensku, v Rakousku, Slovinsku a dalších zemích. Solitea v posledních letech kupuje ve spojení s investiční skupinou Sandberg jednu firmu za druhou a zvětšuje svůj dosah. Má Dotykačku, iDoklad a dalších víc než třicet produktů. Už kolem ní začaly kroužit nadnárodní IT koncerny. Cígler má našlápnuto stát se jedním z nejbohatších lidí v Česku.
