Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Je jim padesát plus, jsou bez práce a je jich "sakra" hodně. Projekt Neviditelní upozorňuje na nebezpečný trend

Je jim padesát plus, jsou bez práce a je jich "sakra" hodně. Projekt Neviditelní upozorňuje na nebezpečný trend
iStock
 ČTK

Dlouhodobě bez práce zůstává zhruba 110 tisíc Čechů ve věku přes 50 let, kteří mají zájem pracovat, ale nedaří se jim najít zaměstnání. Náklady pro stát spojené s tím, že tito lidé zůstávají bez uplatnění, ročně dosahují 61 miliard korun, vyplývá z analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) pro projekt Neviditelní. Podle průzkumu projektu Neviditelní brání zaměstnávání starších lidí předsudky zaměstnavatelů, ale i nedostatek míst s nižší fyzickou a psychickou zátěží.

Počet padesátníků a starších, kterým se nedaří najít práci, v posledních letech vzrostl. „Od roku 2019 sledujeme nárůst skupiny lidí 50+, kteří ztratili práci a nedaří se jim najít novou, ačkoli mají dlouhou pracovní historii, zkušenosti, odrostlé děti i chuť pracovat. Dnes jich je přes 110 tisíc, což představuje 2,1 procenta pracovní síly,“ uvedla manažerka projektu Neviditelní Jana Pikardová. V roce 2019, kdy projekt začal, bylo dlouhodobě bez práce 77 400 lidí přes 50 let, kteří měli zájem pracovat.

Podle analýzy CETA se s rostoucím počtem starších lidí bez práce zvyšují i náklady pro stát, od roku 2019 vzrostly o polovinu. Náklady rostou kvůli většímu objemu vyplacených sociálních dávek, ale také kvůli tomu, že stát musí za nezaměstnané odvádět zdravotní pojištění.

Stereotypy jsou zabijákem příležitostí

Průzkum mezi zaměstnanci staršími 40 let ukázal, že jako nejčastější bariéru pro zaměstnání starších lidí vidí předsudky na straně zaměstnavatelů o jejich nižší kvalifikaci či výkonnosti. O existenci těchto předsudků je přesvědčeno 62 procent zaměstnanců. Současně se 28 procent zaměstnanců domnívá, že management firem není ochoten přizpůsobit styl řízení vyšší věkové skupině a že chybí pracovní pozice spojené s nižší zátěží.

Stereotypy se drží, potvrzuje studie. Muži, jejichž partnerka vydělává víc, trpí komplexy

K zaběhnutému slovnímu spojení muž – živitel rodiny stále častěji přibývá také spojení žena – živitelka rodiny. Ukazuje se však, že stereotypy stále fungují a tam, kde žena přináší domů výrazně víc peněz než muž, bývá celá rodina v průměru méně spokojená.

Přečíst článek

Podle analýzy CETA ale česká společnost bude potřebovat, aby se zaměstnávání starších lidí přizpůsobila, pokud nechce ztrácet lidský i ekonomický potenciál. 

„Systémová změna řešící zdravotní prevenci stejně jako dostatek vhodných pracovních pozic pro starší musí přijít, protože příliv silných ročníků do předdůchodového a důchodového věku bude pokračovat. Ve stávajícím stavu budou dopady demografických změn generovat jen vyšší náklady pro jedince i stát, které budeme kompenzovat nemalými prostředky všichni,“ upozornil výkonný ředitel CETA Aleš Rod.

Projekt Neviditelní se snaží zvýšit povědomí o znevýhodněných skupinách lidí, kteří propadají systémem státní pomoci. Kromě starších zaměstnanců se věnuje také seniorům, samoživitelům, nízkopříjmovým domácnostem nebo mladým dospělým, kteří odcházejí z dětských domovů.

Británie testuje nepodmíněný příjem

Lukáš Kovanda: Tak takhle vypadá utopie. Británie testuje nepodmíněný příjem

V Británii otestují nepodmíněný příjem, nápad se líbí i některým českým politikům, podotýká k britskému experimentu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. A varovně dodává: „Podobné pokusy v historii napříč zeměmi vždy skončily fiaskem.“

Přečíst článek

Číšnice, ilustrační foto

Za hranou zákona. V šedé ekonomice pracuje v Česku až půl milionu lidí

Lidí, kteří pracují za hranou zákona, je v Česku minimálně 214 tisíc, reálné odhady ovšem hovoří o více než půl milionu. Nejčastěji jde o zaměstnance v gastronomii, maloobchodu, stavebnictví ale i v IT, uvádí to studie projektu Neviditelní.

Přečíst článek

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Doporučujeme