Umělá inteligence bude běžnou součástí pracovního života, dobrého učitele ale podle premiéra Andreje Babiše nenahradí. Vláda ANO, SPD a Motoristů zároveň slibuje pedagogům výrazně vyšší výdělky. Do roku 2029 chce dostat průměrný učitelský plat na 75 tisíc korun, začínající učitelé by měli brát 50 tisíc.
Ministr školství Robert Plaga chce vrátit platy učitelů ke 130 procentům průměrné mzdy a v dalších letech je zvyšovat o šest až sedm procent ročně. Klíčový je podle něj vládní slib pro rok 2029: nástupní plat 50 tisíc a průměrný učitelský plat 75 tisíc korun. Kvůli tomu chce od ministerstva financí už příští rok získat další desítky miliard.
Z vlády padají v poslední době různé nápady, co by se mělo změnit ve školství. Nejprve to bylo zrušení devátých tříd, tento nápad nepřežil týden. Potom vznikla debata kolem předškolní výchovy. Naposledy ministr Plaga zveřejnil nápad, že by se mohl změnit formát letních prázdnin. Co se děje na ministerstvu školství?
Mobily ve školách by mohly od září 2027 čekat přísnější pravidla. Návrh podepsaný Andrejem Babišem a Robertem Plagou míří hlavně na děti do konce povinné školní docházky a zákaz by se měl týkat výuky i přestávek.
Plagův ústup od povinné angličtiny od první třídy ukazuje, jak Česko řeší slabiny systému: místo investic a odvahy volí menší ambice. Výsledkem mohou být větší rozdíly mezi dětmi, píše v komentáři pro Newstream protikorupční expert David Ondráčka.
Náměstek ministra školství za SPD Zdeněk Kettner, profesí učitel, sdílel falešný AI obrázek spojující nevinné lidi se žhářským útokem. Nejde o omyl. Jde o selhání, které popírá samotný smysl vzdělávání.
Učitelům se od ledna zvýší platové tarify o sedm procent. Asistentům pedagogů a dalším pedagogům s nižší odborností by se měly zvednout o pevnou částku 2000 korun. Dohodly se na tom školské odbory s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN). Uvedl to předák školských odborů František Dobšík. Upřesnil, že 2000 korun navíc by měli dostat školští pracovníci do sedmé platové třídy, sedm procent pak od osmé platové třídy.
Na komentář Dalibora Martínka s titulkem „Bordel kolem maturit. Kdo je tady hloupý? Vláda, nebo studenti,“ který jsme vydali 9. května, reagovala řada čtenářů. Některé z reakcí zveřejňujeme.
Poslanci řeší takzvanou velkou školskou novelu. Zdánlivě jde jen o to, kde se vezmou peníze na takzvané nepedagogické pracovníky. V reálu by mělo jít o to si upřímně definovat, jakou službu vlastně škola ve 21. století má nabízet. Je kuchyně součást školy? Jsou jí uklízečky a školníci? Politici by v tom měli udělat jasno. Ale to se nejspíš jako již tradičně nestane.
Rodiče a děti i letos narazili do přijímačkové zdi v Praze, Brně a dalších velkých městech. Testy Cermatu spolu s dlouhodobě nedostatečnou kapacitou všeobecných středních škol jsou obrovskou ostudou této země a opravdovým zločinem na mladé generaci. Česko nemá jiné zdroje, než ty lidské (žádné zázračné suroviny tady neobjevíme), marníme je a dětem strašně ubližujeme.
Prakticky všichni lidi v oblasti školství se shodnou, že ministr Bek je špatný ministr. Resort je v rozkladu, Bek se o nic reálně nesnaží, svou rezignovaností školství už jen škodí. Do toho má skandál, miliónové odměny sám sobě vyplácel ještě v pozici rektora MU v Brně. Proč hnutí STAN tohoto politicky mrtvého koně nevymění, když za ně ani nebude kandidovat do podzimních voleb? Ještě půl roku by mohl být ministr někdo, kdo nenechá školství jen hnít. Stojí to za to.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
