Školní oběd dnes rodiče zpravidla vyjde na 30 až 45 korun. Za tuto cenu mají jídelny připravit polévku, hlavní chod, nápoj a často také ovoce či salát – a navíc přesvědčit děti, aby jídlo neskončilo v odpadu. Chystaná reforma má přinést více zeleniny, luštěnin, ryb a celozrnných obilovin a ubrat cukr, sůl či uzeniny. Povinně se však nový spotřební koš začne používat až v září 2027.
Mobily ve školách by mohly od září 2027 čekat přísnější pravidla. Návrh podepsaný Andrejem Babišem a Robertem Plagou míří hlavně na děti do konce povinné školní docházky a zákaz by se měl týkat výuky i přestávek.
Plagův ústup od povinné angličtiny od první třídy ukazuje, jak Česko řeší slabiny systému: místo investic a odvahy volí menší ambice. Výsledkem mohou být větší rozdíly mezi dětmi, píše v komentáři pro Newstream protikorupční expert David Ondráčka.
Náměstek ministra školství za SPD Zdeněk Kettner, profesí učitel, sdílel falešný AI obrázek spojující nevinné lidi se žhářským útokem. Nejde o omyl. Jde o selhání, které popírá samotný smysl vzdělávání.
Učitelům se od ledna zvýší platové tarify o sedm procent. Asistentům pedagogů a dalším pedagogům s nižší odborností by se měly zvednout o pevnou částku 2000 korun. Dohodly se na tom školské odbory s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN). Uvedl to předák školských odborů František Dobšík. Upřesnil, že 2000 korun navíc by měli dostat školští pracovníci do sedmé platové třídy, sedm procent pak od osmé platové třídy.
Na komentář Dalibora Martínka s titulkem „Bordel kolem maturit. Kdo je tady hloupý? Vláda, nebo studenti,“ který jsme vydali 9. května, reagovala řada čtenářů. Některé z reakcí zveřejňujeme.
Poslanci řeší takzvanou velkou školskou novelu. Zdánlivě jde jen o to, kde se vezmou peníze na takzvané nepedagogické pracovníky. V reálu by mělo jít o to si upřímně definovat, jakou službu vlastně škola ve 21. století má nabízet. Je kuchyně součást školy? Jsou jí uklízečky a školníci? Politici by v tom měli udělat jasno. Ale to se nejspíš jako již tradičně nestane.
Rodiče a děti i letos narazili do přijímačkové zdi v Praze, Brně a dalších velkých městech. Testy Cermatu spolu s dlouhodobě nedostatečnou kapacitou všeobecných středních škol jsou obrovskou ostudou této země a opravdovým zločinem na mladé generaci. Česko nemá jiné zdroje, než ty lidské (žádné zázračné suroviny tady neobjevíme), marníme je a dětem strašně ubližujeme.
Prakticky všichni lidi v oblasti školství se shodnou, že ministr Bek je špatný ministr. Resort je v rozkladu, Bek se o nic reálně nesnaží, svou rezignovaností školství už jen škodí. Do toho má skandál, miliónové odměny sám sobě vyplácel ještě v pozici rektora MU v Brně. Proč hnutí STAN tohoto politicky mrtvého koně nevymění, když za ně ani nebude kandidovat do podzimních voleb? Ještě půl roku by mohl být ministr někdo, kdo nenechá školství jen hnít. Stojí to za to.
Americké ministerstvo školství plánuje propustit více než 1300 svých zaměstnanců v rámci snahy snížit počet pracovníků na polovinu. Informovala o tom v noci na dnešek agentura AP.
Českým školám hrozí nedostatek učitelů. Do roku 2035 by mohlo v základních a středních školách pracovat asi 90 tisíc kvalifikovaných, základní a střední školy ale budou potřebovat asi 113 tisíc učitelů. Vyplývá to z analýzy, kterou představili zástupci Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Obvinění od Západu, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem ⚔️⚔️⚔️ skutečné války, řekl podle ruských médií Lavrov.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevyloučil, že kvůli růstu cen 🛢️🛢️🛢️ pohonných hmot vláda znovu přistoupí k zastropování marží. Snižovat spotřební daň na naftu a benzin kabinet navrhovat nebude, uvedl dnes Babiš v televizi Prima v pořadu Partie Terezie Tománkové. "Nebudeme snižovat spotřební daň," prohlásil Babiš k možnosti takto snížit ceny pohonných hmot, které vzrostly v důsledku eskalace konfliktu na Blízkém východě.
Voliči ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko dnes budou ✅✅✅ vybírat nové poslance zemského sněmu. Podle průzkumů vyhraje Alternativa pro Německo (AfD), kterou už od roku 2023 zemská tajná služba považuje za prokazatelně pravicově extremistickou. Dostat by mohla 40 až 43 procent hlasů. Pokud získá většinu mandátů, stane se její lídr Ulrich Siegmund prvním zemským premiérem z krajně pravicové strany od druhé světové války.
Číst více
