Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Odchod do důchodu? Čekejte pokles příjmů o téměř polovinu, říká analýza Portu

Odchod do důchodu? Čekejte pokles příjmů o téměř polovinu, říká analýza Portu
iStock
 ČTK

Člověk s průměrnou mzdou přichází při odchodu do penze v čistých příjmech zhruba o 17 tisíc korun. Průměrný vyplácený důchod je přitom nižší, než kolik by lidé považovali za přiměřené pro zachování své životní úrovně. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu.

Zatímco průměrná čistá mzda loni dosahovala 38 680 korun měsíčně, průměrný důchod 21 175 korun měsíčně. Podle průzkumu agentury Ipsos pro Portu by přitom 72 procent Čechů považovalo za přiměřenou výši penze přinejmenším 25 tisíc korun.

„Velká část lidí na vytoužený důchod nedosáhne, pokud se na něj sami finančně nepřipraví. Podle údajů Českého statistického úřadu pracovalo ke konci roku 2025 v Česku necelých 5,3 milionu lidí. Počet příjemců starobních důchodů přesahuje 2,3 milionu osob a tento poměr se bude v budoucnu jen zhoršovat,“ upozornil analytik Portu Lukáš Raška.

Bankovky

Průzkum Investony: Polovině Čechů leží peníze ladem. Brzdí je strach z rizika

Češi zbytečně přicházejí o peníze, protože se bojí změn. Více než polovině z nich brání v lepším nakládání s financemi strach z rizika a téměř polovina má pocit, že svým financím dostatečně nerozumí.

Přečíst článek

„Je proto otázkou, jak dlouho bude mít stát dostatek prostředků na to, aby garantoval alespoň současnou výši důchodů,“ dodal.

Podle analýzy Portu řeší významná část důchodců pokles životní úrovně tím, že nadále pracují. Prvních šest měsíců po přiznání starobního důchodu pracuje v Česku 27,5 procenta lidí, zatímco průměr Evropské unie je 13 procent, uvádí analýza.

Zároveň upozorňuje, že s rostoucím věkem schopnost pracovat přirozeně klesá, a to zejména u fyzicky náročných profesí.

Bankovky

Nový hit na důchod? Češi do DIP poslali už téměř 10 miliard

Zájem o dlouhodobý investiční produkt (DIP), který má lidem pomoci zajistit se na stáří, dál výrazně roste. Za dva a čtvrt roku do něj vložilo peníze už 244 tisíc Čechů. Vyplývá to ze statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT).

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Předseda ČMKOS Josef Středula na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), 24. dubna 2026, Praha.

Do důchodu dřív, kratší pracovní týden a pět týdnů dovolené, zní program odborů po sjezdu

Přečíst článek
Panelový dům v Bílině na snímku z roku 2017

Za průměrnou mzdu si v Praze koupíte půl metru čtverečního staršího bytu. V Ústí téměř třikrát více

Přečíst článek

Ceny paliv rostou jako za ropných krizí. Německá data ukazují sílu nového šoku

Ceny paliv rostou jako za ropných krizí. Německá data ukazují sílu nového šoku
iStock
Ivana Pečinková

Podobný vývoj u pohonných hmot, jaký dnes vidíme v souvislosti s válkou na Blízkém východě, bylo dosud možné sledovat pouze během ropných krizí v letech 1974 a 1980 a za finanční a hospodářské krize v letech 2008 a 2009.

Uvádí to ve své analýze německý Spolkový statistický úřad Destatis. Ceny pohonných hmot u německých čerpacích stanic byly podle jeho dat v březnu o pětinu vyšší než před rokem. Za benzin Super zaplatili motoristé o 17,3 procenta více, nafta byla o 27,9 procenta dražší než před rokem. Lehký topný olej podražil o 44,4 procenta.

Aktuální nárůst cen energetických produktů je v meziročním srovnání do jisté míry podobně vysoký jako během dřívějších ropných krizí v 70. a 80. letech minulého století a také v období světových hospodářských krizí, například finanční a hospodářské krize, která začala v roce 2008 pádem americké banky Lehman Brothers. Bezprostředně po začátku války proti Ukrajině před čtyřmi lety však byly cenové šoky u energetických surovin výrazně citelnější.

Podle německých statistiků připomíná současný vývoj cen ropy, plynu či ropných produktů nárůst cen v době ropných krizí a hospodářské krize 2008/2009

Krize / Období Vrchol (měsíc/rok) Dovozní cena ropy Dovozní cena plynu Pohonné hmoty* Topný olej*
1. ropná krize březen 1974 +221,1 % +114,0 %¹ +32,5 % +183,3 %
2. ropná krize březen 1980 +101,4 % +62,7 %¹ +27,7 % +110,8 %
Finanční krize červenec 2008 +50,6 % +15,1 % +59,2 %
Válka na Ukrajině březen 2022 +87,5 % +330,5 % +46,8 % +144,4 %
Aktuální vývoj březen 2026 +24,6 % -8,6 %² +20,0 % +44,4 %
Zdroj: Spolkový statistický úřad (Destatis), zpracování Newstream.cz
* Cena pro soukromé spotřebitele. Meziroční změna v %.
¹ U zemního plynu nastal vrchol s časovým zpožděním (květen 1975 a září 1981).
² Pokles u plynu v r. 2026 je dán vysokou srovnávací základnou z r. 2025.

Ukrajina zasáhla ceny více, ale z nižší základny

Rusko-ukrajinská válka vystřelila ceny energetických surovin s ještě větší razancí. V březnu 2022 platili soukromí spotřebitelé na německých čerpacích stanicích průměrně o 41,9 procenta více za benzin Super a o 62,7 procenta více za naftu než o rok dříve. Pohonné hmoty celkově byly dražší o 46,8 procenta. Za lehký topný olej museli soukromí spotřebitelé zaplatit dokonce téměř dvaapůlkrát více, tedy o 144,4 procenta, než v březnu 2021. Ceny ovšem rostly z podstatně nižší základny.

Dovoz ropy podražil o čtvrtinu

Dovoz ropy byl v březnu 2026 o 24,6 procenta dražší než o rok dříve, dovoz ropných produktů podražil skoro o polovinu, tedy o 48,6 procenta. Naproti tomu dovoz zemního plynu zlevnil o 8,6 procenta. Bylo to ovšem díky vyšší výchozí úrovni v předchozím roce.

Horší čísla, pokud jde o dovoz ropy a zemního plynu, přináší meziměsíční srovnání. Oproti únoru se dovozní ceny ropy zvýšily o 45,9 procenta, ceny plynu o 19,6 procenta. Ropné produkty cenově vzrostly o 45,9 procenta.

V březnu 2022, po vypuknutí války proti Ukrajině, vzrostly oproti březnu 2021 dovozní ceny ropy o 87,5 procenta, ropných produktů o 108,4 procenta a zemního plynu dokonce o 330,5 procenta. Důvodem silného nárůstu dovozních cen byl však také bazický efekt. Kvůli nízké poptávce v době pandemie byly dovozy ropy a plynu na začátku roku 2021 stále velmi levné.

K vývoji české ekonomiky je skeptických 60 procent firem

Český průmysl neroste přesvědčivě. Naději dávají zakázky z Německa

Český průmysl v březnu podle statistiků oslabil. Slabou, nicméně kladnou hodnotu nových zakázek drží nad vodou poptávka ze zahraničí, což je ostatně vidět i na výsledcích zahraničního obchodu. Zásadní význam má pro nás stále Německo.

Přečíst článek

První a druhá ropná krize

Německý Spolkový statistický úřad v závěrech své analýzy konstatuje, že podobný vývoj cen energetických surovin, jaký dnes zaznamenáváme v souvislosti s vojenským konfliktem v Perském zálivu, svět viděl při dvou ropných krizích a také při finanční krizi, která propukla v roce 2008 a později se proměnila v krizi hospodářskou.

První ropnou krizi spustila v roce 1973 takzvaná jomkipurská válka, tedy válka mezi Izraelem a koalicí arabských států vedenou Egyptem a Sýrií, která vypukla v den nejposvátnějšího židovského svátku Jom kipur. V březnu 1974 byla dovážená ropa o 221,1 procenta dražší než o rok dříve a ceny pohonných hmot pro spotřebitele vzrostly o 32,5 procenta.

Druhou krizi v letech 1979 a 1980 vyvolala islámská revoluce v Íránu. Dovozní ceny ropy se do března 1980 zdvojnásobily a pohonné hmoty dosáhly v září 1981 tehdejšího maxima s nárůstem o 27,7 procenta.

Finanční krize a pandemie koronaviru

Finanční a hospodářská krize, která se začala už v roce 2007 rýsovat ve Spojených státech a naplno propukla v září 2008 kolapsem americké velkobanky Lehman Brothers, byla charakteristická výraznými výkyvy cen energií. V červenci 2008 stoupla dovozní cena ropy meziročně o 50,6 procenta, topný olej podražil o 59,2 procenta. Po propadu následovalo nové maximum v březnu 2012.

Během koronavirové krize probíhal vývoj cen energií opačně než během finanční krize: po silném poklesu cen energií na začátku pandemie následoval výrazný nárůst. Poté, co dovozní ceny ropy v souvislosti s vypuknutím pandemie kvůli slabé poptávce klesly do dubna 2020 na nejnižší úroveň od srpna 1999, začaly – i v důsledku rychlého hospodářského oživení – od června 2020 opět růst.

Související

Hlídková loď Spojených arabských emirátů (druhá zprava) poblíž tankeru zakotveného v Ománském zálivu poblíž Hormuzského průlivu, pátek 1. května 2026

Válka v zálivu má nečekaného vítěze. Saúdové na ropě vydělávají víc než před ní

Přečíst článek
Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil

Ekonom Vít Hradil: Írán ukázal sílu, Hormuz navždy zatíží dovozy rizikovou přirážkou

Přečíst článek

Maso na rekordu, oleje prudce zdražují. Světové ceny potravin pokračují v růstu

Nákup potravin
ČTK
 ČTK

Světové ceny potravin dál rostou a konflikt na Blízkém východě začíná být stále citelnější i na globálních trzích s jídlem. Index FAO v dubnu stoupl už třetí měsíc za sebou, hlavně kvůli prudkému zdražení rostlinných olejů a rekordním cenám masa. Část potravin sice zlevnila, tlak drahých energií, narušených dodávek a obav o úrodu ale drží trhy v napětí.

Světové ceny potravin se zvýšily zejména kvůli narušení dodávek v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. Konflikt tlačí vzhůru ceny energií a narušuje dodavatelské řetězce, což zvyšují tlak na globální trhy s potravinami, uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Souhrnný index FAO, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, se v dubnu proti předchozímu měsíci zvýšil o 1,6 procenta na 130,7 bodu. V meziročním srovnání stoupl o dvě procenta.

Ceny obilovin v dubnu vzrostly meziměsíčně o 0,8 procenta. Zdražily téměř všechny hlavní obiloviny s výjimkou čiroku a ječmene. Ceny pšenice rostly kvůli obavám ze sucha v USA a nižším srážkám v Austrálii. Růst podporuje i očekávání menších osevních ploch v roce 2026 v souvislosti s drahými hnojivy, jejichž ceny tlačí vzhůru vysoké ceny energií a narušení dodávek spojené s omezením provozu v Hormuzském průlivu. Kukuřice zdražila kvůli napjatější nabídce a nepříznivému počasí v Brazílii a USA, zatímco čirok, který je pátou nejdůležitější obilovinou světa, naopak zlevnil díky slabší poptávce a lepším výhledům nabídky.

Ceny olejů rostou

Ceny rostlinných olejů stouply o 5,9 procenta na nejvyšší úroveň od července 2022. Zdražil palmový, sójový, slunečnicový a řepkový olej. Cena palmového oleje stoupla již pátý měsíc kvůli očekávané vyšší poptávce od producentů biopaliv. Tlak na růst vyvolaly i obavy z nižší produkce v jihovýchodní Asii.

Index cen masa stoupl o 1,2 procenta na nový rekord. Na rekordu byly i ceny hovězího kvůli vyšším vývozním cenám v Brazílii. Zdražilo i vepřové.

Ceny potravin

Nové nařízení EU může již brzy výrazně zdražit potraviny, varují experti

Evropské nařízení o obalech, které má začít částečně platit už od poloviny srpna, podle odborníků není dostatečně připravené a může výrazně zasáhnout celý potravinářský i maloobchodní sektor. Ředitelka Obalového institutu SYBA Iva Werbynská varuje, že pokud se jeho účinnost neodloží, lidé si za potraviny připlatí.

Přečíst článek

Naopak ceny mléčných výrobků a cukru klesly. Mléčné výroby zlevnily o 1,1 procenta, především v reakci na snížení cen másla a sýrů kvůli nadbytku mléka v EU a vyšší produkci v Oceánii. Index cen cukru se snížil o 4,7 procenta v reakci na očekávanou vysokou nabídku v aktuální sezoně. Meziročně byly ceny cukru nižší o 21,2 procenta.

FAO rovněž mírně zvýšila svůj odhad globální produkce obilovin za rok 2025, a to na rekordních 3,04 miliardy tun. To představuje meziroční růst o šest procent.

Související

Guvernér České národní banky Aleš Michl

ČNB o zvýšení sazeb nediskutovala. Guvernér Michl ale naznačil brzkou změnu

Přečíst článek
Doporučujeme